Nao 168/2015-21

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudkyně Daniely Zemanové a soudce Miloslava Výborného v právní věci žalobce: J. V., proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha 2, o námitce podjatosti vznesené v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 2. 2015, čj. 2014/81818-421/1, vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 41 A 23/2015,

takto:

Soudkyně Krajského soudu v Brně Jana Kubenová n e n í v y l o u č e n a z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 41 A 23/2015.

Odůvodnění:

[1] Rozhodnutím ze dne 30. 10. 2014 Úřad práce ČR-krajská pobočka ve Zlíně vyřadil žalobce z evidence uchazečů o zaměstnání. Žalobce se odvolal, žalovaný jeho odvolání zamítl. Žalobou doručenou Krajskému soudu v Brně dne 20. 4. 2015 se žalobce domáhal zrušení v záhlaví cit. rozhodnutí žalovaného.

[2] Přípisem ze dne 14. 5. 2015 krajský soud žalobce poučil o možnosti namítnout podjatost soudkyně, které byla jeho žaloba přidělena, načež žalobce podáním ze dne 18. 5. 2015 vznesl námitku podjatosti proti obsazení soudu a přísedících . Specifikoval, že důvodem k vyloučení soudce jsou okolnosti, jež spočívají v postupu soudců v řízeních, které této věci předcházely, konkrétně řízeních vedených pod sp. zn. 57 A 137/2011, sp. zn. 41 A 56/2014 a dále pak pod sp. zn. 41 A 107, 108, 109, 110, 112 (pozn. NSS: všechny zřejmě z roku 2014). Žalobce má za to, že soud v těchto řízeních rozhodoval jednostranně a účelově a porušil jeho základní lidská práva. Doposud se proto ničeho nemohl dovolat. Také uvedl, že jeho řízení opakovaně vedou soudní osoby dle ustálené praxe, a proto se bude i nadále dovolávat svých oprávněných nároků a práv.

[3] Krajský soud v Brně předložil zdejšímu soudu spis k rozhodnutí o námitce podjatosti podle § 8 odst. 5 s. ř. s. spolu s vyjádřením soudkyň Jany Kubenové a Evy Lukotkové a soudce Lukáše Hloucha. Všichni shodně prohlásili, že se necítí být podjatí, neboť nemají žádný vztah k projednávané věci ani k účastníkům řízení.

[4] Námitka podjatosti není důvodná.

[5] Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. platí, že soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, pokud se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Rozhodnutí o vyloučení soudce představuje výjimku z ústavní zásady, podle které nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, přičemž příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Postup, kterým je věc odnímána soudci a přikázána jinému soudci, je vyhrazen pouze pro ojedinělé případy (srov. usnesení NSS ze dne 29. 4. 2003, čj. Nao 19/2003-16).

[6] Žalobce opřel námitku podjatosti soudců krajského soudu v této věci jen a pouze o jejich postup v jiných věcech. Zdejší soud přitom konstatuje, že soudce není vyloučen z rozhodování věci, jestliže rozhodoval v jiných věcech téhož žalobce (viz § 8 odst. 1 poslední věta s. ř. s.). Soudce tedy nemůže být shledán podjatým jen na základě jeho postupu v jiných, byť i žalobcových, věcech. Žalobce nemůže být s takto formulovanou námitkou podjatosti úspěšný, ani pokud zcela obecně deklaruje, že byla porušena jeho lidská práva, či že byl diskriminován. Tato tvrzení jsou nekonkrétní a pro zdejší soud v tomto řízení neuchopitelná. Dle § 8 odst. 5 s. ř. s. totiž musí být námitka podjatosti zdůvodněna a musí v ní být uvedeny konkrétní skutečnosti, jež podjatost soudce zakládají.

[7] Nejvyšší správní soud proto rozhodl, že soudkyně Krajského soudu v Brně Jana Kubenová není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené u téhož soudu pod sp. zn. 41 A 23/2015.

[8] Soud již neřešil obecnou námitku podjatosti vznesenou proti ostatním soudcům, kteří by v případě nepřítomnosti soudkyně Kubenové při projednání této věci jako samosoudci rozhodovali. V řízení o námitce podjatosti soudce není úkolem Nejvyššího správního soudu rozhodovat o všech hypotetických situacích a obsazeních soudu. Takový postup by ze strany zdejšího soudu nebyl ani hospodárný (viz usnesení NSS ze dne 18. 5. 2006, čj. Nao 32/2005-34). O další zcela obecné námitce podjatosti vůči soudním osobám soud také nerozhodoval, neboť o této otázce mu rozhodovat nepřísluší; jsou-li zde takovéto osoby, rozhoduje o této námitce senát soudu, který žalobu projednává, resp. v tomto případě samosoudkyně (viz § 8 odst. 5 věta poslední s. ř. s. ve spojení s § 31 s. ř. s.).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 24. června 2015

Zdeněk Kühn předseda senátu