Nao 161/2015-51

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců JUDr. Jana Passera a Mgr. Davida Hipšra v právní věci žalobkyně: M. P., proti žalovanému: Rozhodčí orgán Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR, se sídlem Orlická 2020/4, Praha 3, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 12. 2014, sp. zn. S-SP-VZP-14-01913137-Z743, v řízení o námitce podjatosti uplatněné žalobkyní proti soudkyni Městského soudu v Praze JUDr. Evě Pechové,

takto:

Soudkyně Městského soudu v Praze JUDr. Eva Pechová n e n í vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 5 Ad 4/2015.

Odůvodnění:

Žalobou ze dne 23. 2. 2015 žalobkyně napadla výše označené rozhodnutí žalovaného. Dne 16. 3. 2015 zaslala žalobkyně soudu podání obsahující i námitku podjatosti proti soudkyni Městského soudu v Praze, JUDr. Evě Pechové.

Žalobkyně namítala, že ji rozhodující senát neinformoval o složení senátu a že soudkyně JUDr. Pechová požadovala zaplacení soudního poplatku ve věci, která je od poplatku osvobozena, požadovala listinné materiály, které soud obdržel společně s žalobou, a dále požadovala listinu (plnou moc), která měla být součástí správního spisu a soud ji tak měl mít k dispozici. Žalobkyně tedy kvůli postupu JUDr. Evy Pechové v předložené věci vznesla pochybnost o nepodjatosti této soudkyně a žádala, aby se věcí řádně zabýval nepodjatý soudce.

Soudkyně JUDr. Eva Pechová ve vyjádření k námitce podjatosti uvedla, že nemá žádný vztah k účastníkům řízení, jejich zástupcům ani k projednávané věci a není si vědoma jiných okolností, které by mohly vyvolat pochybnosti o její nepodjatosti.

Námitka podjatosti byla postupem podle § 8 odst. 5 s. ř. s. předložena podle rozvrhu práce k rozhodnutí osmému senátu Nejvyššího správního soudu. V řízení o námitce podjatosti vznesla zástupkyně žalobkyně další námitku podjatosti proti soudcům osmého senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Michalu Mazancovi, JUDr. Janu Passerovi a Mgr. Davidu Hipšrovi. Předseda Nejvyššího správního soudu v přípise založeném na č. l. 49 zhodnotil, že tato námitka podjatosti byla podána po uplynutí propadné lhůty jednoho týdne a k námitce podjatosti se tak nepřihlíží (§ 8 odst. 5 s. ř. s.). Dle doručenky na č. l. 31 byla totiž informace o probíhajícím řízení před Nejvyšším správním soudem doručena zástupkyni žalobkyně dne 8. 6. 2015, týdenní lhůta pro uplatnění námitky podjatosti tak skončila dne 15. 6. 2015. Zástupkyně žalobkyně vznesla námitku podjatosti až dne 22. 6. 2015. K námitce podjatosti osmého senátu se tedy nepřihlíží. Osmý senát Nejvyššího správního soudu o předložené věci uvážil následovně.

Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Dle § 8 odst. 5 s. ř. s. může účastník řízení uplatnit námitku podjatosti do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti soudce dozvěděl. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka podjatosti musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je podjatost dovozována.

Ústavní soud ve své judikatuře vyslovil, že důvodné pochybnosti o soudcově nestrannosti jsou kategorií objektivní povahy a jako takové musí být založeny skutečnostmi objektivitě soudcovského rozhodování protiřečícími, a to natolik, že nikoli z pohledu účastníků řízení, ale v objektivním smyslu ústavně chráněnou nestranností soudcovského rozhodování otřásají (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 9. 3. 2000, sp. zn. III. ÚS 26/2000).

Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v § 8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci lze jen výjimečně a ze závažných důvodů, které soudci reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (viz usnesení Nejvyššího správního soudu čj. Nao 19/2003-16, dostupné na www.nssoud.cz).

Po zhodnocení námitky podjatosti dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že podmínky k vyloučení soudkyně dle § 8 odst. 1 s. ř. s. nejsou dány. Žalobkyně netvrdila konkrétní skutečnosti, jež by svědčily o poměru soudkyně k věci či k účastníkům nebo jejich zástupcům. Podjatost dovozovala pouze z postupu soudkyně v řízení o projednávané věci. Avšak nespokojenost s postupem soudkyně v tomto řízení nemůže být dle § 8 odst. 1 věty třetí s. ř. s. důvodem pro vyloučení soudkyně. Námitka podjatosti postavená na těchto skutečnostech proto není důvodná. O podjatosti soudkyně nesvědčí ani jiná skutečnost obsažená ve spise.

Pokud žalobkyně nebude souhlasit s postupem soudkyně v řešené věci, bude moci proti rozhodnutí městského soudu podat kasační stížnost a v ní tvrdit nepřezkoumatelnost rozhodnutí spočívající v jiné vadě řízení před soudem, pokud taková vada mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé [§ 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.; v případě odmítnutí žaloby nebo zastavení řízení nezákonnost dle § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s.]. Pokud by například městský soud řízení o žalobě zastavil pro nezaplacení soudního poplatku, přestože je žalobkyně osvobozena od placení soudního poplatku dle § 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, byla by odpovídající kasační námitka důvodná a rozhodnutí městského soudu by bylo v řízení o kasační stížnosti zrušeno (analogicky rozhodnutí čj. 3 Aps 1/2012-32).

Za situace, kdy námitka podjatosti byla založena na důvodech, které § 8 odst. 1 s. ř. s. výslovně nepřipouští, a rovněž dotčená soudkyně vyloučila existenci skutečností, jež by mohly být důvodem její podjatosti, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, že soudkyně Městského soudu v Praze JUDr. Eva Pechová není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 5 Ad 4/2015.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně 30. července 2015

JUDr. Michal Mazanec předseda senátu