Nad 62/2013-30

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Jana Vyklického v právní věci žalobce: J. Š., proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1/376, Praha 2, v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného, o návrhu Městského soudu v Praze na rozhodnutí o místní příslušnosti soudu,

takto:

K projednání věci j e p ř í s l u š n ý Krajský soud v Plzni.

Odůvodnění:

Žalobou na ochranu nečinnosti se žalobce domáhal vydání rozhodnutí ve věcech jeho nároku na dávky státní sociální podpory (příspěvku na bydlení), k čemuž žalovaného zavázal Krajský soud v Plzni v rozsudcích vydaných v řízeních vedených pod sp. zn. 17 A 3/2011, sp. zn. 17 A 55/2011 a sp. zn. 17 A 56/2011.

Krajský soud v Plzni, jemuž byla uvedená žaloba doručena dne 28. 3. 2013, vydal usnesení ze dne 26. 4. 2013, č. j. 30 A 24/2013-7, jímž žalobu postoupil k vyřízení Městskému soudu v Praze s odůvodněním, že žalovaný má sídlo na adrese Na Poříčním právu 1/376, Praha 2, což znamená, že má sídlo v obvodu Městského soudu v Praze. Krajský soud v Plzni tedy s odkazem na ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb. dovodil, že Městský soud v Praze je soudem příslušným k projednání a rozhodnutí této žaloby.

Proti tomuto postupu se Městský soud v Praze ohradil a předložil věc k Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o otázce místní příslušnosti. Svůj postup odůvodnil tím, že vyžádal od žalovaného vyjádření k podané žalobě i správní spisy a zjistil, že žalobce se skutečně dovolává ochrany proti nečinnosti ve věcech dávek státní sociální podpory. Jedná se tedy o řízení, kde se místní příslušnost soudu řídí ustanovením § 7 odst. 3 s. ř. s. a příslušným by proto měl být Krajský soud v Plzni, v jehož obvodu se nachází žalobcovo bydliště. Závěrem Městský soud v Praze uvedl, že žalobce se t. č. nachází ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Ostrov nad Ohří-Vykmanov.

Ze sdělení Centrální evidence vězňů ze dne 13. 9. 2013 adresovaného Městskému soudu v Praze vyplývá, že žalobce je ve výkonu trestu odnětí svobody od 9. 7. 2013 do 9. 3. 2014.

Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že nesouhlas Městského soudu v Praze s postoupením věci je důvodný.

Z ustanovení § 7 odst. 5 s. ř. s. vyplývá, že není-li soud, u něhož byl návrh podán, k jeho vyřízení místně příslušný, postoupí jej k vyřízení soudu příslušnému. Nesouhlasí-li tento soud s postoupením věci, předloží spisy k rozhodnutí o příslušnosti Nejvyššímu správnímu soudu. Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o této otázce jsou soudy vázány.

Podle § 7 odst. 2 s. ř. s. ve znění účinném od 1. 1. 2012 dále platí, že nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany . Má-li tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti.

Podle ustanovení § 7 odst. 3 s. ř. s. ve znění účinném od 1. 1. 2013 platí, že ve věcech důchodového pojištění, úrazového pojištění a dávek podle zvláštních předpisů vyplácených spolu s důchody1a) a ve věcech zaměstnanosti, ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, dávek státní sociální podpory , dávek pro osoby se zdravotním postižením, průkazu osoby se zdravotním postižením, příspěvku na péči a dávek pomoci v hmotné nouzi je k řízení příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště nebo sídlo, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje.

Právní úprava obecné místní příslušnosti ve správním soudnictví účinná od 1. 1. 2012 je založena na obecném kritériu sídla prvostupňového orgánu, který ve věci rozhodoval. Zvláštní úpravu soudní řád správní v platném a účinném znění však obsahuje zejména ve vztahu k věcem důchodového pojištění a dalších sociálních dávek podle zvláštních předpisů. Při soudním rozhodování v těchto věcech, ať už půjde o žalobu proti rozhodnutí, na ochranu proti nečinnosti nebo ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu, je k řízení místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště nebo sídlo, popř. v jehož obvodu se zdržuje. Další speciální pravidla pro určení místní příslušnosti ve správním soudnictví jsou obsažena v některých zvláštních zákonech (např. v § 32 odst. 3 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, atd.).

Podle judikatury Nejvyššího správního soudu je soud po podání návrhu na zahájení řízení povinen nejprve postavit najisto, čeho se navrhovatel domáhá, a zda je tedy jeho podání vůbec projednatelné v rámci správního soudnictví. V případě nejasného podání je proto na místě v souladu s § 37 odst. 5 s. ř. s. vyzvat navrhovatele k opravě či odstranění vad. Teprve poté může soud zkoumat svoji místní příslušnost k vyřízení návrhu a případně rozhodnout dle § 7 odst. 5 s. ř. s. o postoupení věci místně příslušnému soudu (podle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 12. 2011, č. j. Nad 32/2011-41).

Z uvedeného pro posuzovanou otázku místní příslušnosti k projednání a rozhodnutí žaloby žalobce vyplývá následující. Krajský soud v Plzni pochybil, pokud dostatečně nevyložil předmětnou žalobu v kontextu skutečností vyplývajících ze souvisejících spisů sp. zn. 17 A 56/2011 a sp. zn. 17 A 55/2011 a 17 A 3/2011, které se týkaly přezkumu rozhodnutí ve věcech dávek státní sociální podpory-příspěvku na bydlení. Z toho vyplynula i nesprávná kvalifikace věci podle pravidel pro určení místní příslušnosti obsažených v citovaných ustanoveních § 7 odst. 2 a 3 s. ř. s. Je-li v dané věci nepochybné, že se jedná o žalobu na ochranu proti nečinnosti ve věci vydání rozhodnutí o dávkách státní sociální podpory, pak je třeba aplikovat zvláštní ustanovení § 7 odst. 3 s. ř. s., které obsahuje kritérium pro určení místní příslušnosti podle místa bydliště či sídla, příp. faktického pobytu navrhovatele. Na tomto závěru nic nemění skutečnost, že se jedná o žalobu na ochranu proti nečinnosti, a nikoliv o žalobu proti rozhodnutí správního orgánu, neboť soudní řád správní mezi těmito druhy řízení nečiní z hlediska určení místní příslušnosti žádný rozdíl (viz k tomu obdobně usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 10. 2013, č. j. Nad 53/2013-18, přístupné na www.nssoud.cz). pokračování Nejvyšší správní soud zohlednil při svém rozhodování i skutečnost, že v současné době je žalobce ve výkonu trestu odnětí svobody ve věznici s dozorem v Ostrově nad Ohří-Vykmanově, která se rovněž tak nachází v obvodu Krajského soudu v Plzni.

Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud shledal nesouhlas Městského soudu v Praze s postoupením věci důvodným, a proto rozhodl podle ustanovení § 7 odst. 5 s. ř. s. tak, že k řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti doručené Krajskému soudu v Plzni dne 28. 3. 2013 je místně příslušný Krajský soud v Plzni. Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o této otázce jsou soudy vázány.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 30. října 2013

JUDr. Petr Průcha předseda senátu