Nad 473/2014-23

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Filipa Dienstbiera v právní věci žalobce: M. F., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Sokolovská 855/225, Praha 9, proti rozhodnutí žalované ze dne 28. 8. 2014, č. j. 42000/007270/14/010/PK, v řízení o nesouhlasu Městského soudu v Praze s postoupením této věci Krajským soudem v Praze,

takto:

K projednání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 43 Ad 82/2014 j e p ř í s l u š n ý Krajský soud v Brně.

Odůvodnění:

Žalobce podal dne 9. 11. 2014 ke Krajskému soudu v Praze žalobu proti v záhlaví specifikovanému rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení. Krajský soud v Praze usnesením ze dne 20. 11. 2014, č. j. 43 Ad 82/2014-11, postoupil věc Městskému soudu v Praze. V odůvodnění se krajský soud odkázal na § 7 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, (dále jen s. ř. s. ), podle něhož je k řízení ve věcech důchodového pojištění a dávek podle zvláštních předpisů vyplácených spolu s důchody a ve věcech zaměstnanosti, ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, dávek státní sociální podpory, dávek pro osoby se zdravotním postižením, průkazu osoby se zdravotním postižením, příspěvku na péči a dávek pomoci v hmotné nouzi věcně a místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště nebo sídlo, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje. Vzhledem k tomu, že žalobce má trvalé bydliště v Praze 10, tedy v obvodu Městského soudu v Praze, shledal krajský soud, že je ve věci věcně a místně příslušným právě Městský soud v Praze.

Městský soud v Praze následně předložil věc dle § 7 odst. 5 s. ř. s. k rozhodnutí o příslušnosti Nejvyššímu správnímu soudu. Městský soud nesouhlasí s postoupením věci, protože adresa, na které se žalobce zdržuje a kterou označil jako korespondenční (K.), se nenachází v obvodu Městského soudu v Praze, ale v obvodu Krajského soudu v Brně. Dle Městského soudu v Praze je adresa trvalého bydliště (P. 10) pouze formální adresou, na které se žalobce nezdržuje. To vyplývá i z toho, že v žalobě žalobce uvedl odlišnou korespondenční adresu, na kterou mu bylo také doručováno. Na základě uvedeného je dle názoru městského soudu místně příslušným soudem Krajský soud v Brně.

Nejvyšší správní soud se dne 24. 2. 2015 dotázal žalobce, zda se zdržuje v místě trvalého bydliště v Praze, nebo na uvedené korespondenční adrese v K. Žalobce v odpovědi na dotaz sdělil, že bydliště střídá, ale primárně se zdržuje na adrese v K., a má v úmyslu se na ní dále zdržovat.

Nejvyšší správní soud shledal nesouhlas Městského soudu v Praze s postoupením věci důvodným a dospěl k závěru, že k projednání a rozhodnutí věci je příslušný Krajský soud v Brně.

Nejvyšší správní soud při svém rozhodování vycházel z ustanovení § 7 odst. 3 s. ř. s., podle nějž je k řízení příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště nebo sídlo, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje.

Podle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 6. 2004, č. j. Nad 79/2004-25, publikovaného pod č. 371/2004 Sb. NSS, se za bydliště fyzické osoby podle ustanovení § 7 odst. 3 s. ř. s. považuje místo, kde tato osoba bydlí s úmyslem se zde zdržovat trvale Určení místní příslušnosti podle druhého pravidla zde uvedeného, tj. podle místa, kde se navrhovatel zdržuje, se uplatní teprve tehdy, když místní příslušnost krajského soudu nelze určit podle pravidla prvého , a to např. proto, že v České republice neexistuje žádné místo, kde by žalobce bydlel s úmyslem zdržovat se zde trvale. Pro určení místní příslušnosti je tak v daném případě rozhodující, co se rozumí pod pojmem bydliště navrhovatele, zda jeho trvalé bydliště, či jím uvedená korespondenční adresa.

Podle komentáře správního řádu soudního bydlištěm zákon označuje místo kde osoba bydlí, tj. kde se trvale zdržuje. Při určování místní příslušnosti podle bydliště osoby tak rozhoduje faktický stav, který nemusí být totožný s ohlašovaným pobytem podle správních předpisů. (Vopálka, V., Mikule, V., Šimůnková, V., Šolín, M. Správní řád soudní. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2004, str. 16). Rovněž dostupné komentáře občanského soudního řádu k pojmu bydliště fyzické osoby , kteréžto určuje její obecný soud, vychází z toho, že bydlištěm se rozumí místo pobytu, tedy místo, ve kterém se daná osoba zdržuje s úmyslem zdržovat se zde trvale. Tento pojem nelze zaměňovat s pojmem trvalý pobyt , jejž užívají předpisy, které upravují evidenci obyvatel. Rozhodující tedy není, kde je fyzická osoba přihlášena k pobytu, ale její bydliště skutečné, faktické. Tím je třeba rozumět obec nebo městský obvod, kde daná osoba bydlí s úmyslem se zde trvale zdržovat, tedy kde má byt, rodinu nebo kde pracuje, jestliže zde také bydlí. Rovněž podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu ČR (srov. např. usnesení ze dne 2. 6. 2005, sp. zn. 30 Cdo 444/2004, dostupné na www.nsoud.cz) [o]bsah pojmu bydliště ... není totožný s obsahem pojmu trvalý pobyt kterého užívají předpisy správního práva upravující evidenci obyvatel. Bydlištěm fyzické osoby se rozumí obec, resp. městský obvod, v němž tato osoba bydlí s úmyslem se zde trvale zdržovat.

Nejvyšší správní soud neshledal žádný důvod, aby se od výše citované interpretace pojmu bydliště odchýlil, a dospěl k závěru, že bydlištěm fyzické osoby podle § 7 odst. 3 s. ř. s. je místo, kde tato osoba bydlí s úmyslem zdržovat se zde trvale. Při určování místní příslušnosti soudu podle bydliště osoby tak rozhoduje faktický stav, který nemusí být totožný s ohlašovaným pobytem podle správních předpisů.

V nyní posuzovaném případě uvádí žalobce konstantně jako adresu pro doručování správních i soudních rozhodnutí adresu v K. Na této adrese také příchozí poštu prokazatelně přebírá a označil ji jako místo, kde se primárně zdržuje a má v úmyslu se dále zdržovat.

Lze tedy uzavřít, že místně příslušným soudem v posuzované věci je Krajský soud v Brně, protože se adresa faktického bydliště žalobce (K.) nachází dle přílohy č. 2 zákona

č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, v obvodu tohoto soudu. Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o této otázce jsou soudy vázány (§ 7 odst. 5 s. ř. s.).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 25. února 2015

JUDr. Josef Baxa předseda senátu