Nad 40/2003-30

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců JUDr. Marie Žiškové a JUDr. Josefa Baxy v právní věci žalobce J. K., proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Křížová 25, Praha 5, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 22. 5. 2000, čj. 144/Do/2000-R-Spl./11571, ve sporu o místní příslušnost mezi Krajským soudem v Ostravě a Městským soudem v Praze takto:

K projednání věci j e místně p ř í s l u š n ý Městský soud v Praze.

Odůvodnění:

Žalobce podal dne 6. 9. 2001 u Krajského soudu v Ostravě opravný prostředek proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení (pracoviště Ostrava), ze dne 6. 8. 2001, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Okresní správy sociálního zabezpečení v Olomouci ze dne 31. 5. 2001, o zrušení povolení placení dlužného pojistného na sociální zabezpečení a penále ve splátkách. Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 27. 9. 2001 věc postoupil Městskému soudu v Praze jako soudu místně příslušnému podle tehdy účinného ustanovení § 246a o. s. ř. Městský soud v Praze řízení neskončil a usnesením ze dne 27. 2. 2003 věc znovu postoupil Krajskému soudu v Ostravě. V odůvodnění uvedl, že podle § 129 a 130 s. ř. s. se řízení neskončená do 31. 12. 2002 dokončí podle ustanovení části třetí hlavy druhé dílu prvního s. ř. s. Podle § 7 odst. 4 s. ř. s. pak ve věcech nemocenského pojištění, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti je k řízení příslušný krajský soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci rozhodl v prvním stupni; současně poukázal na nedostatek přechodných ustanovení, která by takovou situaci řešila jinak. Krajský soud v Ostravě s tímto postupem nesouhlasil a poukázal naopak na § 11 o. s. ř., užitý přiměřeně podle § 64 s. ř. s. Dovozoval, že místní příslušnost městského soudu trvá. Nejvyšší správní soud o věci uvážil: v době zahájení řízení, tj. v r. 2001, byl podle tehdejší právní úpravy místně příslušným soud, v jehož obvodu měl sídlo správní orgán, jehož rozhodnutí se přezkoumává. Krajský soud v Ostravě proto správně věc postoupil Městskému soudu v Praze, neboť sídlo žalované České správy sociálního zabezpečení je v Praze (v Ostravě je pouze dekoncentrované pracoviště ČSSZ). Místní příslušnost tohoto soudu potom trvá až do skončení řízení ve věci. Tento princip se nemění ani v souvislosti s účinností s. ř. s., který sice upravil místní příslušnost (§ 7) jiným způsobem, ale nová úprava místní příslušnosti se podle výslovného znění přechodných ustanovení nemůže vztáhnout na věci neskončené do konce roku 2002: názor městského soudu se v prvé řadě opírá o něco, co v zákoně není. Užitá argumentace přehlíží, že přechodná ustanovení

§ 129 a 130 s. ř. s. odkazují právě jen k ustanovením § 65 a násl. s. ř. s., tj. ke třetí části druhé hlavě dílu prvnímu zákona, tedy k vlastnímu řízení žalobnímu, zatímco nová úprava místní příslušnosti (§ 7) je upravena v části první, hlavě druhé zákona, na kterou přechodná ustanovení neodkazují. Za situace, kdy tu není explicitní přechodné ustanovení (nelze přehlížet, že obvyklý legislativní odkaz na to, že řízení se dokončí podle dosavadní procesní úpravy, tu možný nebyl, protože celá bývalá pátá část občanského soudního řádu byla Ústavním soudem zrušena) je namístě otázku řešit cestou analogie: procesní předpisy zásadně vycházejí ze zásady trvání místní příslušnosti; ani pro obor správního soudnictví není důvod užití obecné procesní zásady perpetuatio fori popírat. Z těchto důvodů Nejvyšší správní soud podle ustanovení § 7 odst. 6 s. ř. s. ve sporu o místní příslušnost vyslovil, že příslušným věc projednat a rozhodnout je Městský soud v Praze.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně 29. 4. 2003

JUDr. Michal Mazanec předseda senátu