Nad 33/2013-35

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Miluše Doškové a soudců JUDr. Vojtěcha Šimíčka a Mgr. Radovana Havelce právní věci žalobce: Y. S., zastoupeného Mgr. Josefem Smutným, advokátem se sídlem Pardubice, Třída Míru 92, proti žalovanému: Státní úřad inspekce práce, se sídlem v Opavě, Horní náměstí 103/2, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 10. 2012, č. j. 3254/1.30/12/14.3, o nesouhlasu Krajského soudu v Brně s postoupením věci,

takto:

K projednání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 41 A 44/2013 j e místně p ř í s l u š n ý Krajský soud v Hradci Králové.

Odůvodn ění:

Žalobou podanou dne 3. 1. 2013 u Krajského soudu v Ostravě se žalobce domáhá přezkoumání v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj se sídlem v Brně, ze dne 6. 8. 2012, č. j. 10018/9.30/12/14.3-RZ, jimž byla žalobci uložena pokuta ve výši 8 000 Kč za přestupek podle ust. § 139 odst. 1 písm. c) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění účinném do 31. 12. 2011 a povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1000 Kč.

Usnesením ze dne 7. 5. 2013, č. j. 78 Ad 3/2013-28 postoupil Krajský soud v Ostravě věc Krajskému soudu v Brně, neboť dospěl k závěru, že není dána jeho místní příslušnost. Vycházel přitom ze znění ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s. ř. s. ), dle kterého, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. V daném případě dospěl k závěru, že jestliže má prvostupňový orgán sídlo v Brně, je k projednání a rozhodnutí této věci místně příslušným Krajský soud v Brně. S postoupením věci vyjádřil Krajský soud v Brně nesouhlas, v němž odkázal na skutečnost, že s ohledem na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 3. 2013, č. j. Nad 18/2013-43, je ve věcech zaměstnanosti místně příslušný soud, v jehož obvodu má žalobce bydliště (§ 7 odst. 3 s. ř. s.). Podáním ze dne 2. 7. 2013 proto postoupil věc ve smyslu § 7 odst. 5 s. ř. s. k rozhodnutí Nejvyššímu správnímu soudu.

Podle ust. 7 odst. 5 s. ř. s. platí, že není-li soud, u něhož byl návrh podán, k jeho vyřízení místně příslušný, postoupí jej k vyřízení soudu příslušnému. Nesouhlasí-li tento soud s postoupením věci, předloží spisy k rozhodnutí o příslušnosti Nejvyššímu správnímu soudu. Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o této otázce jsou soudy vázány.

Podle ustanovení 7 odst. 2 s. ř. s. nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti.

Podle ustanovení 7 odst. 3 s. ř. s. je ve věcech důchodového pojištění, úrazového pojištění a dávek podle zvláštních předpisů vyplácených spolu s důchody1a) a ve věcech zaměstnanosti, ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, dávek státní sociální podpory, dávek pro osoby se zdravotním postižením, průkazu osoby se zdravotním postižením, příspěvku na péči a dávek pomoci v hmotné nouzi k řízení příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště nebo sídlo, popřípadě, v jehož obvodu se zdržuje.

Nejvyšší správní soud po zhodnocení postupu obou soudů musí konstatovat, že Krajský soud v Ostravě sice nebyl v době podání žaloby (3. 1. 2013) místně příslušným soudem k jejímu projednání, nicméně nepostupoval v souladu s účinnou právní úpravou. Krajský soud v Ostravě nezohlednil skutečnost, že již dne 26. 11. 2012 nabyla účinnosti novela soudního řádu správního provedená částí šestnáctou (čl. XXIV) zákona č. 396/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tato novela změnila mj. ustanovení § 7 s. ř. s. a to takovým způsobem, že se na věc žalobce nyní vztahuje ustanovení § 7 odst. 3 s. ř. s. Podle tohoto ustanovení ve věcech ( ) zaměstnanosti, ( ) je k řízení příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště nebo sídlo, popřípadě, v jehož obvodu se zdržuje. Příslušným se tak podle tohoto ustanovení stal krajský soud, v jehož obvodu má žalobce bydliště. Žalobce má bydliště v Pardubicích, které patří do obvodu Krajského soudu v Hradci Králové (srov. Přílohu č. 2 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

S ohledem na výše uvedené Nejvyšší správní soud o nesouhlasu Krajského soudu v Brně s postoupením věci rozhodl tak, že soudem místně příslušným k vyřízení věci je Krajský soud v Hradci Králové.

Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o otázce místní příslušnosti jsou soudy vázány (§ 7 odst. 5, in fine, s. ř. s.).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné

V Brně dne 4. července 2013

JUDr. Miluše Došková předsedkyně senátu