Nad 32/2015-28

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Hubáčka a soudců Elišky Cihlářové a JUDr. Tomáše Foltase v právní věci žalobkyně: NANO-EUROHAUS s. r. o., IČ 622 41 940, se sídlem Pražská 810/16, Praha 10, zastoupena Mgr. Venuší Nedvědovou, advokátkou se sídlem Jiráskova 413, Litvínov, proti žalovanému: Státní úřad inspekce práce, se sídlem Kolářská 451/13, Opava, ve sporu o místní příslušnost mezi Krajským soudem v Ostravě a Městským soudem v Praze a o určení místně příslušného soudu k vyřízení věci,

takto:

K projednání a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 3 Ad 1/2015 j e p ř í s l u š n ý Krajský soud v Ústí nad Labem.

Odůvodnění:

Žalobkyně NANO-EUROHAUS s. r. o. (do 29. 12. 2014 EUROPAHAUS CZECH GROUP s. r. o.), se domáhá žalobou ze dne 13. 11. 2014-podanou u Krajského soudu v Ostravě dne 18. 11. 2014-zrušení rozhodnutí žalovaného Státního úřadu inspekce práce ze dne 4. 11. 2014, č.j. 4436/1.30/14-3 a vrácení věci tomto žalovanému k dalšímu řízení, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Oblastního inspektorátu práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj, se sídlem SNP 2720/21, Ústí nad Labem, ze dne 6. 10. 2014, č. j. 15550/7.30/14/14.3-4, a současně potvrzeno toto prvostupňové rozhodnutí o uložení pokuty za správní delikty.

Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 27. 11. 2014, č.j. 22 Ad 102/2014-16, uvedenou věc postoupil k vyřízení Městskému soudu v Praze. Z obsahu napadeného správního rozhodnutí a ze samotné žaloby podle krajského soudu vyplývá, že žalobkyni byla uložena pokuta v souvislosti s porušením právních předpisů v oblasti zaměstnanosti a jedná se tedy o agendu spadající pod věci zaměstnanosti ve smyslu ust. § 7 odst. 3 s. ř. s. Vzhledem k tomu, že místní příslušnost správních soudů ve věcech zaměstnanosti podle citovaného ustanovení soudního řádu správního pokrývá ve smyslu usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 3. 2013, č.j. Nad 18/2013-43, agendu v oboru působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí a jemu podřízených správních úřadů ve věcech reglementovaných zákonem o zaměstnanosti, je místně příslušným soudem k vyřízení Městský soud v Praze.

Městský soud v Praze, u něhož je věc vedena pod sp. zn. 3 Ad 1/2015, vyslovil nesouhlas s postoupením věci Krajským soudem v Ostravě a předložil věc v souladu s ust. § 7 odst. 5 s. ř. s. k rozhodnutí o příslušnosti Nejvyššímu správnímu soudu. Svůj nesouhlas odůvodnil tím, že předmětem přezkumu, resp. napadeného správního rozhodnutí není věc zaměstnanosti , která by založila jeho místní příslušnost, nýbrž věc týkající se oblasti trhu práce, inspekce práce a povinností stanovených pracovněprávními předpisy. Je tomu tak proto, že rozhodnutím správního orgánu prvního stupně byla žalobkyni uložena pokuta za správní delikt spáchaný na úseku pracovní doby podle § 28 odst. 1 písm. l) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, (ve vymezeném období nevedla u dvou zaměstnanců evidenci pracovní doby s vyznačením začátku a konce odpracované směny) a za správní delikt spáchaný na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr podle § 25 odst. 1 písm. a) zákona o inspekci práce (v rozporu s § 75 zákoníku práce neuvedla v dohodách o provedení práce uzavřených se dvěma zaměstnanci dobu, na kterou se tyto dohody uzavírají). Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem proto nejde o věc reglementovanou zákonem o zaměstnanosti , ale o věc reglementovanou zákonem o inspekci práce a zákoníkem práce . Projednání a rozhodnutí věci tudíž náleží podle § 7 odst. 1, 2 s. ř. s. Krajskému soudu v Ústí nad Labem, jehož místní příslušnost je založena sídlem správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni.

Nesouhlas Městského soudu v Praze s postoupením věci je důvodný.

Z odůvodnění usnesení Krajského soudu v Ostravě vyplývá, že věc byla postoupena Městskému soudu v Praze na základě toho, že žalobkyni byla uložena pokuta v souvislosti s porušením právních předpisů v oblasti zaměstnanosti a jedná se tedy o agendu spadající pod věci zaměstnanosti ve smyslu ust. § 7 odst. 3 s. ř. s. Vzhledem k tomu, že místní příslušnost správních soudů ve věcech zaměstnanosti podle citovaného ustanovení soudního řádu správního pokrývá agendu v oboru působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí a jemu podřízených správních úřadů ve věcech reglementovaných zákonem o zaměstnanosti, je místně příslušným soudem k vyřízení věci Městský soud v Praze.

Podle ust.. § 7 odst. 3 s. ř. s. ve věcech důchodového pojištění, úrazového pojištění a dávek podle zvláštních předpisů vyplácených spolu s důchody1a) a ve věcech zaměstnanosti, ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, dávek státní sociální podpory, dávek pro osoby se zdravotním postižením, průkazu osoby se zdravotním postižením, příspěvku na péči a dávek pomoci v hmotné nouzi je k řízení příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště nebo sídlo, popřípadě, v jehož obvodu se zdržuje.

Nejvyšší správní soud ve svém usnesení ze dne 13. 3. 2013, č.j. Nad 18/2013-43, dostupném na www.nssoud.cz, již vyslovil, že: Nově upravená místní příslušnost správních soudů ve věcech zaměstnanosti (§ 7 odst. 3 s. ř. s., ve znění účinném od 1. 1. 2013) pokrývá agendu v oboru působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí a jemu podřízených správních úřadů ve věcech reglementovaných zákonem o zaměstnanosti, kam nepochybně spadá též otázka zaměstnávání osob se zdravotním postižením a povinnosti zaměstnavatelů s tím spojené, včetně povinných odvodů do státní pokladny (§ 81 a § 82 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti).

Nejvyšší správní soud tedy ve shora uvedeném usnesení vyložil pojem ve věcech zaměstnanosti , který je užitý v ust. § 7 odst. 3 s. ř. s., jež zakládá místní příslušnost správních soudů způsobem uvedeným v tomto ustanovení soudního řádu správního (ve věcech zaměstnanosti je k řízení příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště nebo sídlo, popřípadě, v jehož obvodu se zdržuje), a to tak, že musí jít vždy o věc reglementovanou zákonem o zaměstnanosti.

V posuzované věci však nejde o věc zaměstnanosti ve smyslu ust. § 7 odst. 3 s. ř. s., jak nesprávně dovodil Krajský soud v Ostravě, ale o věc jinou, která není uvedena v tomto ustanovení.

Ze žaloby napadeného správního rozhodnutí a z obsahu žaloby vyplývá, že žalobkyni byla uložena pokuta za již popsané správní delikty spáchané způsobem uvedeným v ust. § 25 odst. 1 písm. a) a § 28 odst. 1 písm. l) zákona č. 251/2005 Sb. o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů. V posuzované věci tedy jde o právní povinnosti zaměstnavatelů a o skutkové podstaty správních deliktů, které jsou reglementované zákonem o inspekci práce a zákoníkem práce a nikoliv zákonem o zaměstnanosti či jinými právními předpisy, které také reglementují další věci popsané v ust. § 7 odst. 3 s. ř. s.

Nejvyšší správní soud má za to, že nezbývá, než postupovat podle ust. § 7 odst. 2 s. ř. s., podle něhož, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti.

Vzhledem k tomu, že správní orgán (Oblastní inspektorát práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj), který vydal rozhodnutí v prvním stupni dne 6. 10. 2014, pod č. j. 15550/7.30/14/14.3-4, má sídlo v Ústí nad Labem, SNP 2720/21, je k řízení místně příslušným soudem Krajský soud v Ústí nad Labem.

Nejvyšší správní soud proto ze všech uvedených důvodů rozhodl o nesouhlasu Městského soudu v Praze ohledně postoupení věci Krajským soudem v Ostravě způsobem uvedeným ve výroku tohoto usnesení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 5. února 2015

JUDr. Jaroslav Hubáček předseda senátu