Nad 29/2013-25

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Zdeňka Kühna v právní věci žalobkyně: Andrstav v. o. s., se sídlem Husova 1782, 530 03 Pardubice, zastoupená Mgr. Josefem Smutným, advokátem se sídlem třída Míru 92, 530 02 Pardubice, proti žalovanému: Státní úřad inspekce práce, se sídlem Kolářská 451/13, 746 01 Opava, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 10. 2012, č. j. 3258/1.30/12/14.3, o nesouhlasu Krajského soudu v Brně s postoupením věci,

takto:

K projednání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 30 A 16/2013 j e místně p ř í s l u š n ý Krajský soud v Hradci Králové.

Odůvodnění:

[1] Žalobou podanou dne 21. 12. 2012 u Krajského soudu v Ostravě se žalobce domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj ze dne 1. 8. 2012, č. j. 10054/9.30/12/14.3-RZ. Citovaným rozhodnutím byla žalobkyně uznána vinnou ze spáchání správního deliktu podle § 140 odst. 1 písm. c) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a byla jí uložena pokuta ve výši 400.000 Kč a povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1.000 Kč.

[2] Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 7. 1. 2013, č. j. 78 Ad 79/2012-13, postoupil věc Krajskému soudu v Brně jako soudu místně příslušnému. Svůj postup odůvodnil tak, že s účinností od 1. 1. 2012 je podle § 7 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s. ř. s. ), k řízení o žalobě místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni či jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Vzhledem k tomu, že sídlem Oblastního inspektorátu pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj je Brno, postoupil krajský soud věc podle § 7 odst. 5 Krajskému soudu v Brně jako soudu věcně a místně příslušnému. Usnesení nabylo právní moci dne 16. 1. 2013.

[3] Následně Krajský soud v Brně věc předložil Nejvyššímu správnímu soudu se svým nesouhlasem s postoupením věci, přičemž poukázal na změnu soudního řádu správního provedenou zákonem č. 396/2012 Sb. Z ní vyplývá, že ve věcech zaměstnanosti je k projednání a rozhodnutí věci místně příslušný soud podle sídla žalobkyně (§ 7 odst. 3 s. ř. s.). Krajský soud v Brně tak navrhl, aby byla věc postoupena k rozhodnutí Krajskému soudu v Hradci Králové.

[4] Podle ustanovení § 7 odst. 5 s. ř. s. není-li soud, u něhož byl návrh podán, k jeho vyřízení místně příslušný, postoupí jej k vyřízení soudu příslušnému. Nesouhlasí-li tento soud s postoupením věci, předloží spisy k rozhodnutí o příslušnosti Nejvyššímu správnímu soudu. Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o této otázce jsou soudy vázány.

[5] Nejvyšší správní soud o věci uvážil takto:

[6] Krajský soud v Ostravě při rozhodnutí o postoupení věci vycházel ze znění § 7 odst. 2 s. ř. s., podle něhož: [n]estanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany . Krajský soud v Ostravě nicméně při určení místní příslušnosti pominul, že s účinností od 26. 11. 2012 nabyla účinnosti novela soudního řádu správního provedená částí XVI. (čl. XXIV) zákona č. 396/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Na věc žalobkyně dopadá ustanovení § 7 odst. 3 s. ř. s., podle něhož [v]e věcech důchodového pojištění a dávek podle zvláštních předpisů vyplácených spolu s důchody a ve věcech zaměstnanosti, ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, dávek státní sociální podpory, dávek pro osoby se zdravotním postižením, průkazu osoby se zdravotním postižením, příspěvku na péči a dávek pomoci v hmotné nouzi, je k řízení příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště nebo sídlo, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje.

[7] Zákonodárce zmíněnou novelou soudního řádu správního nově založil speciální místní příslušnost podle § 7 odst. 3 s. ř. s. mj. ve věcech zaměstnanosti , tj. ve věcech spadajících do kompetence správních soudů v oboru působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí a jemu podřízených správních úřadů (srov. § 9 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, v platném znění) ve věcech upravených zákonem o zaměstnanosti (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 3. 2013, č. j. Nad 18/2013-43, dostupné na www.nssoud.cz). Vzhledem k tomu, že žalobou napadeným rozhodnutím bylo potvrzeno rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, jímž byla žalobkyně uznána vinnou ze spáchání správního deliktu podle § 140 odst. 1 písm. c) zákona o zaměstnanosti, je místně příslušným pro projednání a rozhodnutí předmětné věci krajský soud, v jehož obvodu má žalobkyně sídlo. Místně příslušným soudem je tak v projednávané věci Krajský soud v Hradci Králové (srov. bod 6 Přílohy 2 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů).

[8] S ohledem na výše uvedené proto Nejvyšší správní soud o nesouhlasu Krajského soudu v Brně s postoupením věci rozhodl tak, že soudem místně příslušným k projednání a rozhodnutí věci je Krajský soud v Hradci Králové, v jehož obvodu má žalobkyně sídlo (§ 7 odst. 3 s. ř. s.). Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o otázce místní příslušnosti jsou soudy vázány (§ 7 odst. 5 věta třetí s. ř. s.) a právní mocí tohoto usnesení pozbývá účinků rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě o postoupení věci Krajskému soudu v Brně.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 11. července 2013

JUDr. Marie Žišková předsedkyně senátu