Nad 255/2017-41

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců JUDr. Miloslava Výborného a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobkyně: T. N. M. N., zastoupené Mgr. Markem Sedlákem, advokátem se sídlem Příkop 8, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo zahraničních věcí, se sídlem Loretánské náměstí 101/5, Praha 1, v řízení o žalobě proti rozhodnutí ministra zahraničních věcí ze dne 22. 12. 2016, čj. 310044/2016-VO, o návrhu Krajského soudu v Brně na rozhodnutí o příslušnosti,

takto:

K projednání a rozhodnutí věci je m í s t n ě p ř í s l u š n ý Krajský soud v Brně.

Odůvodnění:

I.

[1] Žalobou adresovanou Městskému soudu v Praze se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí ministra zahraničních věcí ze dne 22. 12. 2016, čj. 310044/2016-VO, jímž byl zamítnut její rozklad proti usnesení Velvyslanectví České republiky v Hanoji ze dne 27. 10. 2016, čj. 2742/2016-HANOI-II. Velvyslanectví tímto rozhodnutím odložilo žádost žalobkyně o povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky.

[2] Usnesením z 24. 5. 2017, čj. 9 A 31/2017-33, Městský soud v Praze věc postoupil Krajskému soudu v Brně, neboť dospěl k závěru, že tento soud je k projednání a rozhodnutí věci místně příslušný. Městský soud dovodil, že v daném případě je třeba při určení místní příslušnosti postupovat podle § 7 odst. 2 s. ř. s. ve spojení s § 172 odst. 6 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 6. 2017, (dále zákon o pobytu cizinců ). Z něj vyplývá, že je v daném případě příslušný krajský soud, v jehož obvodu by měl cizinec po vstupu na území splnit ohlašovací povinnost. Dotazem na zástupce žalobkyně městský soud zjistil, že pro případ povolení trvalého pobytu má žalobkyně zajištěno ubytování v Brně. Proto by po vstupu na území ČR měla splnit ohlašovací povinnost u Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje, které plní podle § 164 odst. 1 písm. n) zákona o pobytu cizinců funkci ohlašovacího orgánu. Jeho místní příslušnost se stanoví podle místa, kde je cizinec hlášen k pobytu, a pokud jej hlásit nemusí, tak podle místa, kde se zdržuje. Proto městský soud věc postoupil Krajskému soudu v Brně.

[3] S těmito závěry vyjádřil krajský soud dne 19. 7. 2017 nesouhlas a věc podle § 7 odst. 5 s. ř. s. předložil Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti. Krajský soud vyjádřil názor, že pravidlo uvedené v § 172 odst. 6 zákona o pobytu cizinců na danou věc nedopadá. Dále krajský soud zdůraznil, že žádný z účastníků místní příslušnost nezpochybnil a městský soud shledal, že není místně příslušný, až po vyžádání sdělení zástupce žalobkyně ohledně zajištěného pobytu. Krajský soud zpochybnil důvěryhodnost tohoto sdělení a vyjádřil obavu z možného budoucího vybírání příslušnosti soudu v případě, že by soudu postačilo pouhé sdělení. Závěrem uvedl, že v případě nejistoty ohledně místa budoucího plnění ohlašovací povinnosti cizince by se mělo vycházet ze zásady perpetuatio fori.

II.

[4] Podle § 7 odst. 2 s. ř. s. platí, že [n]estanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti. Určení místní příslušnosti podle § 7 odst. 2 s. ř. s. je obecným pravidlem, které se použije pouze v případě, že speciální předpis nestanoví jinak.

[5] Podle § 172 odst. 6 zákona o pobytu cizinců platí, že pobývá-li cizinec v zahraničí, je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu by měl cizinec po vstupu na území splnit ohlašovací povinnost. Ve věcech pobytu cizinců pobývajících v zahraničí se ustupuje od obecného pravidla, že místně příslušný je soud, v jehož obvodu má sídlo správní orgán, který rozhodoval v prvním stupni, a to ve prospěch místa (budoucího) pobytu cizince (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu čj. Nad 254/2017-56).

[6] V dané věci se jednalo o situaci, kdy byla podána žaloba proti zamítnutí rozkladu proti usnesení o odložení věci týkající se povolení k dlouhodobému pobytu. Jedná se tedy o věc pobytu cizinců na území České republiky, proto je nutné v této věci namísto obecného pravidla soudního řádu správního použít k určení místní příslušnosti soudu speciální pravidlo zákona o pobytu cizinců.

[7] Jak je zjevné ze soudního spisu, v posuzovaném případě městský soud před rozhodnutím o postoupení věci pouze vyzval žalobkyni k zaplacení soudního poplatku, vyzval žalovaného k zaslání vyjádření k žalobě a spisového materiálu a následně požádal o sdělení, na jaké adrese by měla žalobkyně v případě vydání pobytového povolení zajištěno ubytování v České republice. Po doručení sdělení právního zástupce městský soud věc postoupil Krajskému soudu v Brně, jelikož ubytování žalobkyně má být zajištěno v městě Brně.

[8] Nejvyšší správní soud ze spisového materiálu zjistil, že v žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu je uvedena adresa zajištěného pobytu, která se shoduje s adresou uvedenou ve sdělení. Ve správním spise se též nachází nájemní smlouva, v níž žalobkyně vystupuje jako nájemce bytu, který se také nachází v městě Brně. Poštovní adresa pronajímatele se shoduje s adresou uvedenou v žádosti i sdělení. Z uvedeného tedy vyplývá, že žalobkyně adresu neuvedla pouze za účelem ovlivnění místní příslušnosti krajského soudu, naopak ji již předtím uvedla v žádosti o povolení k pobytu. Obava krajského soudu z možného vybírání si místně příslušného soudu zde tedy není namístě.

[9] Účelem speciální místní příslušnosti ve věcech pobytu cizinců je přiblížit rozhodující soud co nejblíže budoucímu pobytu žadatele o trvalý pobyt. Žalobkyně má mít zajištěno ubytování v městě Brně, kde by též měla splnit ohlašovací povinnost; místní příslušnost má být tedy určena podle něj. Dle § 9 odst. 2 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), vykonává působnost okresního soudu v obvodu města Brna Městský soud v Brně, který spadá do obvodu Krajského soudu v Brně. Místně příslušným projednat a rozhodnout tuto věc je tedy Krajský soud v Brně.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně 22. srpna 2017

JUDr. Michal Mazanec předseda senátu