Nad 253/2017-44

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Foltase a soudců Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: nezl. V. K. V., zastoupen Mgr. Markem Sedlákem, advokátem se sídlem Příkop 8, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo zahraničních věcí, se sídlem Loretánské náměstí 5/101, Praha 1, o návrhu Krajského soudu v Brně na rozhodnutí o místní příslušnosti,

takto:

K projednání a rozhodnutí věci je m í s t n ě p ř í s l u š n ý Krajský soud v Brně.

Odůvodnění:

I. Dosavadní průběh řízení

[1] Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí ministra zahraničních věcí ze dne 22. 12. 2016, č. j. 310046/2016-VO, jímž byl zamítnut jeho rozklad proti usnesení Velvyslanectví České republiky v Hanoji ze dne 27. 10. 2016, kterým bylo rozhodnuto o odložení žádosti žalobce ze dne 7. 9. 2016 o dlouhodobé vízum.

[2] Usnesením ze dne 24. 5. 2017, č. j. 9 A 30/2017-29, Městský soud v Praze věc postoupil Krajskému soudu v Brně, neboť dospěl k závěru, že tento soud je k projednání a rozhodnutí věci místně příslušný. Městský soud dovodil, že v daném případě je třeba při určení místní příslušnosti postupovat ve smyslu § 7 odst. 2 s. ř. s. podle § 172 odst. 6 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o pobytu cizinců ). Z něj vyplývá, že je v daném případě příslušný krajský soud, v jehož obvodu by měl cizinec po vstupu na území splnit ohlašovací povinnost. Dotazem na zástupce žalobce městský soud zjistil, že pro případ povolení dlouhodobého víza má žalobce zajištěno ubytování na adrese X, nacházející se v Jihomoravském kraji. Tudíž by po vstupu na území ČR měl splnit ohlašovací povinnost u Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje, které plní podle § 164 odst. 1 písm. n) zákona o pobytu cizinců funkci ohlašovacího orgánu. Jeho místní příslušnost se stanoví podle místa, kde je cizinec hlášen k pobytu, a pokud jej hlásit nemusí, tak podle místa, kde se zdržuje. Proto městský soud věc postoupil Krajskému soudu v Brně.

[3] S těmito závěry vyjádřil krajský soud dne 20. 7. 2017 nesouhlas a věc podle § 7 odst. 5 s. ř. s. předložil Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti. Krajský soud vyjádřil názor, že pravidlo uvedené v § 172 odst. 6 zákona o pobytu cizinců na danou věc nedopadá. Dále krajský soud zdůraznil, že žádný z účastníků místní příslušnost nezpochybnil a městský soud shledal, že není místně příslušný, až po vyžádání sdělení zástupce žalobce ohledně zajištěného pobytu. Podle krajského soudu by v případě nejistoty ohledně místa budoucího plnění ohlašovací povinnosti cizince mělo být vycházeno ze zásady perpetuatio fori.

II. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem

[4] Podle § 7 odst. 2 s. ř. s. platí, že [n]estanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti.

[5] Určení místní příslušnosti podle § 7 odst. 2 s. ř. s. je obecným pravidlem, které se v souladu se zásadou lex specialis derogat generali použije pouze v případě, že speciální předpis nestanoví jinak.

[6] Podle § 172 odst. 6 zákona o pobytu cizinců platí, že [k] řízení o žalobě proti správnímu rozhodnutí a o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu je cizinec v den podání žaloby hlášen k pobytu; jde-li o cizince, který nemusí hlásit pobyt, krajský soud, v jehož obvodu se převážně zdržuje, a v ostatních případech krajský soud, v jehož obvodu byl zjištěn pobyt cizince na území. Pobývá-li cizinec v zahraničí, je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu by měl cizinec po vstupu na území splnit ohlašovací povinnost. To neplatí, jde-li o rozhodnutí o správním vyhoštění, rozhodnutí o povinnosti uhradit náklady spojené se správním vyhoštěním, rozhodnutí o zajištění, rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění, rozhodnutí o umístění cizince do části s přísným režimem zajištění a rozhodnutí o správním deliktu . Ve věcech pobytu cizinců se tedy ustupuje od obecného pravidla, že místně příslušný je soud, v jehož obvodu má sídlo správní orgán, který rozhodoval v prvním stupni, a to ve prospěch místa (budoucího) pobytu cizince.

[7] V daném případě se jednalo o situaci, kdy byla podána žaloba proti zamítnutí rozkladu proti usnesení o odložení žádosti požadující udělení dlouhodobého víza. Jedná se tedy o věc pobytu cizinců na území České republiky, tudíž je nutné v této věci namísto obecného pravidla s. ř. s. použít k určení místní příslušnosti soudu speciální pravidlo zákona o pobytu cizinců.

[8] Ze soudního spisu vyplývá, že městský soud měl pochybnosti stran pobytu žalobce na území České republiky (v žalobě žalobce neuvedl žádné údaje o místě, kde by se měl zdržovat, ve správním spisu byla pak založena písemnost, ve které byla bez dalšího uvedena adresa X). Městský soud proto žalobce vyzval k tomu, aby mu sdělil, na jaké adrese má mít v případě vydání pobytového oprávnění zajištěno ubytování na území České republiky. Žalobce mu (prostřednictvím svého zástupce) sdělil, že adresa zajištěného ubytování na území České republiky je v Brně). Po doručení uvedeného sdělení městský soud usnesením věc s odkazem na § 172 odst. 6 zákona o pobytu cizinců postoupil Krajskému soudu v Brně. Nutno dodat, že na základě výzvy zdejšího soudu zástupce žalobce předložil nájemní smlouvu, která potvrzuje, že žalobce (stejně jako i jeho zákonná zástupkyně, která jej zastupovala ve správním řízení) má zajištěno ubytování v Brně (byť na jiné adrese, než bylo původně uváděno-X). Žalobce tedy doložil, že má zajištěno ubytování v Brně a nelze tak souhlasit s pochybnostmi krajského soudu v tomto smyslu.

[9] Účelem speciální místní příslušnosti ve věcech pobytu cizinců je přiblížit rozhodující soud co nejblíže budoucímu pobytu žadatele o pobytové oprávnění. Podle bodu 7 přílohy č. 2 k zákonu č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, do obvodu Krajského soudu v Brně patří obvody Městského soudu v Brně a okresních soudů v Blansku, Brno-venkov, v Břeclavi, pokračování Hodoníně, Jihlavě, Kroměříži, Prostějově, Třebíči, Uherském Hradišti, Vyškově, Zlíně, Znojmu a ve Žďáru nad Sázavou. Místo zjištěného pobytu žalobce tak v daném případě spadá do obvodu Krajského soudu v Brně.

[10] Z uvedených důvodů zdejší soud rozhodl, že místně příslušný je k projednání a rozhodnutí věci Krajský soud v Brně.

[11] Pro podporu uvedených závěrů lze poukázat i na usnesení ze dne 9. 8. 2017, č. j. Nad 254/2017-56, ve kterém zdejší soud mj. uvedl, že Účelem speciální místní příslušnosti ve věcech pobytu cizinců je přiblížit rozhodující soud co nejblíže budoucímu pobytu žadatele o trvalý pobyt. Rodiče žalobkyně bydlí v obci H., kde má mít i nezletilá žalobkyně zajištěno ubytování. Tudíž má být místní příslušnost určena ve vazbě na obec H. Podle bodu 72 přílohy k zákonu č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), spadá obec H. do obvodu Okresního soudu ve Vyškově, a tedy do obvodu Krajského soudu v Brně. Místně příslušným projednat a rozhodnout tuto věc je tedy Krajský soud v Brně.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 16. srpna 2017

JUDr. Tomáš Foltas předseda senátu