Nad 111/2015-34

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy a soudců JUDr. Filipa Dienstbiera a JUDr. Marie Žiškové v právní věci žalobce: E. U. N. E., zastoupen JUDr. Irenou Strakovou, advokátkou se sídlem Karlovo náměstí 18, Praha 2, proti žalované Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 27. 2. 2015, č. j. MV-64030-4/SO-2014, v řízení o nesouhlasu Krajského soudu v Hradci Králové-pobočky v Pardubicích s postoupením této věci Krajským soudem v Praze,

takto:

K projednání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Hradci Králové-pobočky v Pardubicích pod sp. zn. 52 A 38/2015 j e místně p ř í s l u š n ý Městský soud v Praze.

Odůvodnění: [1] Žalobce podal dne 6. 3. 2015 žalobu proti v záhlaví označenému rozhodnutí žalované, kterým žalovaná zamítla odvolání žalobce a potvrdila rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky ze dne 24. 2. 2014, č j. OAM-1696-18/ZR-2013, jímž bylo podle § 77 odst. 2 písm. f) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen zákon o pobytu cizinců ) zrušeno povolení k trvalému pobytu a podle § 77 odst. 3 zákona o pobytu cizinců byla odvolateli stanovena lhůta k vycestování z území České republiky. Dne 19. 3. 2015 zaslala zástupkyně žalobce Krajskému soudu v Praze podání, v němž upozornila, že žaloba byla v důsledku chyby podána u místně nepříslušného soudu a požádala o její postoupení místně příslušnému Městskému soudu v Praze.

[2] Krajský soud v Praze usnesením ze dne 30. 3. 2015, č. j. 48 A 16/2015-20 rozhodl o postoupení věci Krajskému soudu v Hradci Králové. Poukázal na § 172 odst. 6 věty prvé zákona o pobytu cizinců, dle něhož je: [k] řízení o žalobě proti správnímu rozhodnutí místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu je cizinec v den podání žaloby hlášen k pobytu; jde-li o cizince, který nemusí hlásit pobyt, krajský soud, v jehož obvodu se převážně zdržuje, a v ostatních případech krajský soud, v jehož obvodu byl zjištěn pobyt cizince na území. V projednávané věci se místo hlášeného pobytu cizince (žalobce) nachází v Pardubicích, tedy v obvodu Krajského soudu v Hradci Králové, a proto je k projednávání a rozhodnutí věci místně příslušný tento krajský soud, jemuž proto věc v souladu s § 7 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s. ř. s. ), postoupil.

[3] Krajský soud v Hradci Králové s postoupením věci nesouhlasil, a proto věc podle § 7 odst. 5 s. ř. s. předložil Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti. Skutková zjištění, z nichž vycházel Krajský soud v Praze (tj. že byl žalobce v den podání žaloby hlášen k pobytu na adrese Bulharská 936, Pardubice, a že se měl též nacházet ve výkonu trestu odnětí svobody), o něž opřel výrok usnesení o postoupení věci, jsou podle Krajského soudu v Hradci Králové nesprávná, respektive nemají oporu ve spise. V žalobě i jejím doplnění žalobce jednoznačně určil místo svého pobytu, jestliže uvedl, že bydlí na adrese S. 1256/2, P., což potvrdil i jeho zástupce. Tuto adresu má žalobce rovněž evidovanou jako adresu místa pobytu v Cizineckém informačním systému. V době podání se rovněž žalobce nenacházel ve výkonu trestu odnětí svobody, neboť z něho byl propuštěn dne 28. 1. 2015. Na adrese Bulharská 936, Pardubice, sídlí Odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra, se žalobce nezdržoval ani nezdržuje, přičemž tuto skutečnost telefonicky potvrdila zástupkyně žalobce. Podle Krajského soudu v Hradci Králové je proto věcně a místně příslušným soudem Městský soud v Praze.

[4] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že nesouhlas Krajského soudu v Hradci Králové s postoupením věci je důvodný.

[5] V posuzované věci jde o řízení o žalobě proti rozhodnutí Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, v němž je skutečně dána zvláštní místní příslušnost soudu podle výše citovaného § 172 odst. 6 zákona o pobytu cizinců (viz též usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 9. 2014, č. j. Nad 315/2014-24). Při určování místní příslušnosti se uplatní tři kritéria. K řízení o žalobě proti správnímu rozhodnutí je místně příslušný krajský soud: 1) v jehož obvodu je cizinec v den podání žaloby hlášen k pobytu; 2) jde-li o cizince, který nemusí hlásit pobyt, krajský soud, v jehož obvodu se převážně zdržuje; 3) v ostatních případech krajský soud, v jehož obvodu byl zjištěn pobyt cizince na území.

[6] Uplatní se první kritérium. V den podání žaloby neměl žalobce místo hlášeného pobytu v Pardubicích, jak nesprávně uvedl Krajský soud v Praze, k tomuto dni byl žalobce hlášen k pobytu na adrese S. 1265/2, P. K řízení o žalobě je proto místně příslušný Městský soud v Praze.

[7] S ohledem na výše uvedené Nejvyšší správní soud o nesouhlasu Krajského soudu v Hradci Králové s postoupením věci rozhodl tak, že soudem místně příslušným k projednání a rozhodnutí věci je Městský soud v Praze, v jehož obvodu má žalobce evidovánu adresu místa pobytu.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 6. května 2015

JUDr. Josef Baxa předseda senátu