Nad 1/2015-39

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy a soudců JUDr. Filipa Dienstbiera a JUDr. Marie Žiškové v právní věci žalobce: Mgr. M. Š., zastoupen Mgr. Miluší Pospíšilovou, advokátkou se sídlem Paprsková 1340/10, 140 00 Praha 4, proti žalovaným: a) Městský soud v Praze, se sídlem Spálená 2, 112 12 Praha 2 a b) Ministerstvo spravedlnosti, se sídlem Vyšehradská 16, 128 10 Praha 2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaných, v řízení o návrhu na přikázání věci Krajskému soudu v Praze,

takto:

Věc vedená u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 11 A 185/2014 se přikazuje Krajskému soudu v Praze.

Odůvodnění:

[1] Žalobce podal dne 24. 11. 2014 žalobu proti rozhodnutí Městského soudu v Praze sp. zn. Spr. 3573/2011 ze dne 29. 3. 2013, jehož sp. zn. byla dodatečně opravena na Spr. 4231/2010, kterým byla odložena žádost žalobce o informace, a proti rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti č. j. MSP-327/2012-OT-OSV/5, jehož výrokem bylo zamítnuto odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí. Žádostí se žalobce dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, domáhal poskytnutí informace o obsahu celého spisu správy Městského soudu v Praze sp. zn. Spr. 2443/2009, ve kterém se nachází dopis předsedy Městského soudu v Praze JUDr. Jana Sváčka ze dne 1. 9. 2009, adresovaný Městské části Praha 2, v němž dotyčný zasahoval do průběhu správního řízení vedeného proti obviněnému soudci JUDr. J. K. o přestupku proti občanskému soužití a udílel správnímu orgánu rady, jak by měl rozhodnout, ač nebyl účastníkem řízení.

[2] Přípisem ze dne 3. 12. 2014 byli účastníci řízení informováni Městským soudem v Praze o zamýšleném postupu tohoto soudu předložit věc Nejvyššímu správnímu soudu s návrhem na přikázání věci jinému místně příslušnému krajskému soudu, konkrétně Krajskému soudu v Praze. Informováni byli rovněž o důvodu pro tento postup, jímž je skutečnost, že o podané žalobě je podle ustanovení § 7 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s. ř. s. ), místně příslušný rozhodovat týž soud, který je zároveň povinným subjektem k poskytnutí informace. V přípisu krajský soud účastníky současně vyzval k podání vyjádření v souladu s § 9 odst. 3 s. ř. s.

[3] Žalobce i žalovaný ve svých následných vyjádřeních souhlasili s přikázáním věci jinému soudu a shodně navrhli, aby jím byl Krajský soud v Praze.

[4] Nejvyšší správní soud shledal návrh městského soudu na přikázání věci jinému než místně příslušnému soudu důvodným.

[5] Ustanovení § 9 odst. 1 s. ř. s. upravuje možnost Nejvyššího správního soudu přikázat věc jinému než místně příslušnému krajskému soudu, jestliže pro vyloučení soudců specializovaných senátů místně příslušného soudu nelze sestavit senát. Zmiňované ustanovení upravuje případ tzv. nutné delegace, která je podmíněna vyloučením soudců specializovaných senátů místně příslušného soudu, který má věc projednat a rozhodnout jako věcně a místně příslušný soud.

[6] K objektivní pochybnosti o nepodjatosti soudců v situaci, kdy by měli rozhodovat o žalobě proti rozhodnutí soudu, u něhož sami působí, Nejvyšší správní soud odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne 27. 11. 1996 sp. zn. I. ÚS 167/94 či na svůj rozsudek ze dne 30. 9. 2005, č. j. 4 As 14/2004-70, v němž uvedl, že vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci má být založeno nikoli na skutečně prokázané podjatosti, ale je dáno již tehdy, jestliže lze mít o jeho nepodjatosti pochybnost.

[7] K řízení místně příslušný Městský soud v Praze je dle podané žaloby povinným subjektem, po němž žalobce žádal vydání informace, a který o žádosti rozhodoval v prvním stupni. Lze proto mít důvodné (objektivní) pochybnosti o nepodjatosti soudců specializovaných senátů místně příslušného městského soudu a jsou zde proto dány důvody pro jejich vyloučení pro možnou podjatost. Poukázat lze na tomto místě i na obecnou právní zásadu nemo iudex in causa sua , dle níž nikdo nesmí být soudcem ve vlastní věci, a ve sporu mezi dvěma subjekty musí vždy rozhodovat nezávislý třetí subjekt.

[8] Pro vyloučení soudců specializovaných senátů místně příslušného městského soudu tedy nelze sestavit senát a jsou splněny zákonné podmínky pro přikázání věci jinému než místně příslušnému soudu podle § 9 odst. 1 s. ř. s.

[9] Vzhledem k uvedenému Nejvyšší správní soud přikazuje předmětnou věc k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Praze; přikázání věci jinému krajskému soudu by odporovalo zásadě hospodárnosti řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 22. ledna 2015

JUDr. Josef Baxa předseda senátu