Na 645/2003-5

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové a JUDr. Antonína Koukala v právní věci žalobce Z. G., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, Praha 5, Křížová 25, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 25. 10. 2002,

takto:

K projednání a rozhodnutí věci se určuje Krajský soud v Ostravě.

Odůvodnění:

Žalovaná Česká správa sociálního zabezpečení podáním ze dne 23. 5. 2003 postoupila Nejvyššímu správnímu soudu opravný prostředek žalobce s tím, že uvedený opravný prostředek směřuje proti jejímu rozhodnutí ze dne 25. 10. 2002, jímž byla zamítnuta žádost o plný invalidní důchod pro nesplnění podmínek ustanovení § 40 zákona č. 155/1995 Sb. v platném znění. Žalovaná v uvedeném přípise dále sdělila, že žalobce bydlí mimo území České republiky a podmínky pro určení příslušného soudu podle § 7 odst. 3 s. ř. s. chybí. Proto ve smyslu ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. (§ 64 s. ř. s.) žádá Nejvyšší správní soud o určení příslušného soudu k projednání a rozhodnutí věci o postoupení věci tomuto soudu podle § 7 odst. 5 s. ř. s.

V dané věci je třeba konstatovat, že ustanovení § 89 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, podle něhož neměl-li navrhovatel obecný soud v České republice, byl k řízení o opravném prostředku příslušný soud, v jehož obvodu má sídlo Česká správa sociálního zabezpečení, která rozhodnutí vydala (tj. Městský soud v Praze), bylo s účinností od 1. 1. 2003 zrušeno zákonem č. 151/2002 Sb., aniž by bylo nahrazeno jiným ustanovením, které by na řešení otázky místní příslušnosti soudu u žalobce, který nemá obecný soud v České republice znovu pamatovalo.

Řízení o žalobě (opravném prostředku navrhovatele) bylo u soudu zahájeno až po účinnosti nové právní úpravy správního soudnictví, dané zákonem č. 150/2002 Sb. (soudní řád správní), a proto je nutno žalobcův návrh posuzovat v intencích části třetí hlavy druhé dílu prvního tohoto zákona (dále jen s. ř. s.).

Podle § 3 odst. 1 s. ř. s. jednají a rozhodují ve správním soudnictví Krajské soudy a Nejvyšší správní soud. Podle § 7 odst. 1 s. ř. s. je k řízení věcně příslušný krajský soud, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak. Ve věcech důchodového pojištění a důchodového zabezpečení je k řízení příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje. Místní příslušnost soudu v projednávané věci zjistit podle těchto ustanovení nelze, neboť žalobce má bydliště v zahraničí a na území České republiky se ani nezdržuje. K projednání žaloby je sice dána pravomoc soudů České republiky, podmínky pro určení místní příslušnosti však v soudním řádu správním chybějí. Nejvyšší správní soud proto využil možnosti, kterou mu dává ustanovení § 64 s. ř. s. a použil pro řízení ustanovení § 11 odst. 3 občanského soudního řádu, které vymezuje oprávnění republiky, kde však podmínky místní příslušnosti chybějí úplně nebo je nelze zjistit. Nejvyšší správní soud za použití citovaného ustanovení určil Krajský soud v Ostravě soudem, který věc projedná a rozhodne. Jde o krajský soud, který je nejméně vzdálen od místa bydliště žalobce.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 20. 6. 2003

JUDr. Dagmar Nygrínová předsedkyně senátu