Na 188/2008-9

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Daniely Zemanové a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Radana Malíka v právní věci žalobkyně: A. T., proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 11, Praha 5, o návrhu na obnovu řízení žalobkyně ve věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 9 Ans 6/2007 ,

takto:

I. Návrh s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Nejvyšší správní soud jako soud věcně příslušný odmítl usnesením ze dne 9. 10. 2007, č. j. 9 Ans 6/2007-110, kasační stížnost žalobkyně (dále jen navrhovatelka ), podanou proti usnesení Městského soudu v Praze (dále jen městský soud ), ze dne 24. 11. 2006, č. j. 5 Ca 301/2006-82, kterým byla odmítnuta její žaloba na ochranu proti nečinnosti správního orgánu podle § 46 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozd. předpisů (dále jen s. ř. s. ), a to pro překážku věci rozsouzené-rei iudicatae.

Pro řízení o kasační stížnosti ustanovil městský soud navrhovatelce usnesením ze dne 28. 2. 2007, č. j. 5 Ca 301/2006-93, zástupce JUDr. Ottu Mrňavého, advokáta se sídlem Tachovské nám. 649/3, Praha 3. Předmětné usnesení bylo navrhovatelce i ustanovenému zástupci doručeno dne 15. 3. 2007. V daném případě kasační stížnost neobsahovala zákonné náležitosti, a městský soud proto navrhovatelku prostřednictvím jejího zástupce vyzval k odstranění vad kasační stížnosti a stanovil jí k tomu lhůtu odpovídající zákonu. Vady však ani na výzvu odstraněny nebyly. Jestliže nebylo podání ve lhůtě stanovené soudem doplněno (§ 37 odst. 5, věta první, s. ř. s.), brání pokračování v řízení skutečnost, že nedostatek nebyl řádně odstraněn a Nejvyššímu správnímu soudu nezbylo než kasační stížnost dle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve vazbě na § 120 s. ř. s odmítnout.

Návrhem na obnovu řízení ze dne 26. 5. 2008, došlému Nejvyššímu správnímu soudu dne 16. 6. 2008, se navrhovatelka domáhá obnovy původního řízení ve shora uvedené věci, a to s ohledem na skutečnost, že městským soudem ustanovený advokát se o ni v řízení o kasační stížnosti nestaral, porušil zákon o advokacii a v tomto důsledku se navrhovatelka bez své viny dostala do neřešitelné situace. Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu bylo ovlivněno nečinností advokáta, ačkoliv právě toto rozhodnutí by mělo pro věc, trvající již několik let, zcela zásadní význam. Navrhovatelka žádá jak o osvobození od soudního poplatku, tak vzhledem k povinnému zastoupení i o ustanovení advokáta.

Podle § 111 s. ř. s. řízení ukončené pravomocným rozsudkem se na návrh účastníka obnoví, jestliže vyšly najevo důkazy nebo skutečnosti, které bez jeho viny nebyly nebo nemohly být v původním řízení uplatněny, popřípadě bylo jinak rozhodnuto o předběžné otázce, jestliže výsledek obnoveného řízení může být pro něj příznivější. Podle § 113 téhož zákona k řízení je příslušný soud, který vydal rozhodnutí, proti němuž návrh na obnovu řízení směřuje. Podstatná úprava je však-a to právě pro posuzovaný návrh-obsažena v § 114 s. ř. s., jenž pozitivně i negativně vypočítává taxativním způsobem, ve kterých věcech lze návrh na obnovu podat, jinými slovy upravuje přípustnost návrhu. Podle § 114 odst. 1 písm. a) a b) s. ř. s. je obnova řízení přípustná jen proti rozsudku vydanému v řízení o ochraně před zásahem správního orgánu a ve věcech politických stran a politických hnutí. Podle odstavce 2 téhož ustanovení není obnova řízení přípustná proti rozhodnutí o kasační stížnosti. Je tedy zřejmé, že proti usnesení či rozsudku vydanému v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu není obnova řízení přípustná. Obnova řízení není přípustná ani proti rozhodnutí o kasační stížnosti; návrh, který je nepřípustný, soud podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., odmítne usnesením. Jestliže tedy Nejvyšší správní soud rozhodl usnesením ze dne 9. 10. 2007, č. j. 9 Ans 6/2007-110, o tom, že kasační stížnost navrhovatelky podaná proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. 11. 2006, č. j. 5 Ca 301/2006-82, se odmítá, nelze předmětné řízení znovu obnovit, neboť soudní řád správní takový postup nepřipouští.

Nejvyšší správní soud nepřehlédl, že navrhovatelka žádá o osvobození od soudních poplatků a vzhledem k povinnému zastoupení v řízení před Nejvyšším správním soudem i o ustanovení zástupce z řad advokátů. V této souvislosti je vhodné uvést, že v řízení dle ustanovení § 111 a násl. s. ř. s. není, jak se navrhovatelka mylně domnívá, povinné zastoupení advokátem nutné. Podle § 35 odst. 8, věty první, s. ř. s. navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to třeba k ochraně jeho práv, může předseda senátu na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát; hotové výdaje zástupce a odměnu za zastupování osoby uvedené v odstavci 2 platí v takovém případě stát. Z citovaného ustanovení vyplývají dvě základní podmínky, při jejichž současném splnění může být navrhovateli na jeho žádost zástupce ustanoven. Navrhovatel musí jednak splňovat podmínky pro osvobození od soudních poplatků a současně musí být ustanovení zástupce potřebné k ochraně práv navrhovatele.

Podmínky pro osvobození od soudních poplatků upravuje § 36 odst. 3 s. ř. s. Podle první věty tohoto ustanovení účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu osvobozen od soudních poplatků. Podle druhé věty téhož ustanovení dospěje-li však soud k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou žádost zamítne. Soud posuzující předpoklady pro osvobození od soudního poplatku se tak nejprve musí vypořádat s otázkou zjevné neúspěšnosti návrhu. V případě, že soud dospěje k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný, nemusí se už dále zabývat majetkovými a výdělkovými poměry účastníka.

Taková situace v souzené věci nastala, protože se navrhovatelka domáhá obnovy řízení ve věci kde je návrh na obnovu řízení nepřípustný. Podle názoru Nejvyššího správního soudu, není-li návrh přípustný, zjevně nemůže být úspěšný, neboť nepřípustnost návrhu znemožňuje soudu, aby návrh projednal, zabýval se meritem věci a navrhovatelce vyhověl. Nepřípustným návrhem tedy navrhovatelka nemůže dosáhnout úspěchu ve věci. S ohledem na výše uvedené nepovažuje Nejvyšší správní soud žádosti navrhovatelky za relevantní.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 17. července 2008

Mgr. Daniela Zemanová předsedkyně senátu