č. j. Na 164/2002-15

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Součkové a soudců JUDr. Antonína Koukala a JUDr. Marie Turkové v právní věci žalobce A. Z., 1) Okresnímu úřadu v Ústí nad Orlicí, Smetanova 43, 562 16 Ústí nad Orlicí a 2) Okresnímu soudu v Rychnově nad Kněžnou, 516 19 Rychnov nad Kněžnou, v řízení o žalobě proti rozhodnutím ze dne 9. 1. 1994 č. j. POZ 2182/766/94-203 SK a ze dne 12. 3. 1998 č. j. E 125/98-9

takto:

I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Návrhem ze dne 22. 5. 2002 se žalobce domáhal přezkoumání postupu správních úřadů a soudů ohledně jím uplatněného restitučního nároku. Vzhledem ke skutečnosti, že z podání žalobce nebylo zřejmé, čeho se domáhá, Vrchní soud v Praze požádal Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou o předvolání a výslech žalobce. Výslechem žalobce dne 11. 2. 2003 bylo zjištěno, že žalobce se domáhá zrušení rozhodnutí Okresního pozemkového úřadu v Ústí nad Orlicí č. j. POZ 2182/766/94-203 SK ze dne 0. 1. 1994, kterým byl zavázán spolu s manželkou k zaplacení částek 9805 Kč a 600 Kč soudního poplatku jako doplatku přídělové ceny. Dále se žalobce domáhá zrušení usnesení Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 12. 3. 1998, č. j. E 125/98, kterým byl nařízen výkon rozhodnutí v téže věci v částce 4902,50 Kč srážkami z důchodu žalobce.

Ve správním soudnictví jednají a rozhodují Krajské soudy a Nejvyšší správní soud. Podle § 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s. ř. s. ), ve správním soudnictví poskytují soudy ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob způsobem a za podmínek stanovených tímto zákonem nebo zvláštním zákonem a rozhodují v dalších věcech, v nichž tak stanoví tento zákon. Pravomoc soudů ve správním soudnictví je tak omezena na poskytování ochrany subjektivních práv veřejnoprávního charakteru, popřípadě k rozhodování v dalších věcech, v nichž jim tuto pravomoc výslovně soudní řád správní zakládá.

V daném případě jde o věc, která na Nejvyšší správní soud přešla podle ustanovení § 132 s. ř. s. z Vrchního soudu v Praze. Nejvyšší správní soud ve věcech neskončených vrchními soudy dokončí řízení zahájená před těmito soudy jako soud prvního stupně. Podle ustanovení § 130 s. ř. s. se neskončená řízení podle části páté o. s. ř. dokončí podle ustanovení části třetí hlavy dílu druhého s. ř. s. To se však netýká věcí, o nichž má od 1. 1. 2003 jednat soud podle ustanovení § 68 písm. b) s. ř. s.

Stanovení povinnosti doplatit přídělovou cenu restituční věci je třeba považovat za věc spadající do práva soukromého, neboť je zde rozhodováno správními orgány o vlastnickém právu k nemovitostem. Proto zákonodárce stanovil v ustanovení § 68 písm. b) soudního řádu správního, že žaloba ve správním soudnictví je nepřípustná, jde-li o rozhodnutí správního orgánu v soukromoprávní věci, vydané v mezích zákonné pravomoci správního orgánu. Počínaje dnem 1. 1. 2003 takové právní věci projednávají a rozhodují soudy v občanském soudním řízení podle nové části páté občanského soudního řádu (ve znění zákona č. 151/2002), jak bylo výše uvedeno.

Pokud jde o návrh žalobce na přezkoumání rozhodnutí okresního soudu ve věci výkonu rozhodnutí, je třeba uvést, že soudní výkon rozhodnutí je institutem vyplývajícím z občanskoprávních vztahů a rozhodovat o něm patří podle § 7 odst. 1 občanského soudního řádu do pravomoci soudů v občanském soudním řízení. Pravomoc soudů věc projednat ve správním soudnictví dána není.

Podle § 46 odst. 2 s. ř. s. soud návrh odmítne, domáhá-li se žalobce rozhodnutí ve sporu nebo v jiné právní věci, o které má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení, nebo domáhá-li se návrhem přezkoumání rozhodnutí, jímž správní orgán rozhodl v mezích své zákonné pravomoci v soukromoprávní věci. Soud proto rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno.

O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, které bylo ukončeno odmítnutím žaloby.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. Žalobce může do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení podat v této věci žalobu podle části páté o. s. ř. k příslušnému okresnímu (obvodnímu) soudu, v tom případě účinky procesních úkonů v původním řízení zůstávají zachovány.

V Brně dne 12. 5. 2003

JUDr. Marie Součková předsedkyně senátu