č. j. Na 156/2002-15

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila a soudkyň JUDr. Brigity Chrastilové a JUDr. Milady Tomkové v právní věci žalobce J. Č . , proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, v řízení o podání ze dne 26. 3. 2002 proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 3. 2002, č. j. 28 Ca 157/2001-34,

takto:

I. Podání ze dne 26. 3. 2002, nazvané odvolání proti Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 3. 2002, sp. zn. 28 Ca 157/2001 , s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se svým podáním ze dne 26. 3. 2002, nazvaným odvolání proti Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 3. 2002, sp. zn. 28 Ca 157/2001 , domáhá zrušení usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 3. 2002, č. j. 28 Ca 157/2001-34, kterým bylo zastaveno řízení o žalobě proti žalované České správě sociálního zabezpečení. Touto žalobou se domáhal, aby žalované byla uložena povinnost opravit v dokladu o přidělení rodného čísla žalobci osobní údaje žalobce a písemně se žalobci omluvit za nezákonnou změnu osobních údajů. Toto odvolání podal žalobce k Vrchnímu soudu v Praze, prostřednictvím Městského soudu v Praze (napadlo 28. 3. 2002).

V souladu s názorem zvláštního senátu zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb., jde o věc správního soudnictví, která napadla ještě před účinností zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s. ř. s. ), tedy za účinnosti části páté zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2002.

Podle obecných principů procesního práva přípustnost opravného prostředku se posuzuje podle právních předpisů účinných v době jeho podání, pokud přechodná ustanovení pozdějšího předpisu nestanoví jinak. V dané věci právní úprava účinná v době podání odvolání , tj. 26. 3. 2002, nepřipouštěla v řízení o žalobě proti rozhodnutím správních orgánů opravný prostředek proti rozhodnutí soudu, tedy i proti usnesení Městského soudu v Praze o zastavení řízení (§ 250j odst. 4 o. s. ř. ve znění účinném do 31. 12. 2002). I když usnesení obsahovalo poučení o možnosti odvolání, jednalo se v tomto směru o nepřípustný návrh. § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s., podle kterého soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh je podle zákona nepřípustný.

Nejvyššímu správnímu soudu tedy nezbylo, než podání žalobce odmítnout.

Výrok o nákladech řízení se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u přípustné opravné prostředky.

V Brně dne 13. ledna 2005

JUDr. Bohuslav Hnízdil předseda senátu