Na 139/2013-5

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců Mgr. Aleše Roztočila a JUDr. Jiřího Pally v právní věci navrhovatele: M. P., o návrhu ze dne 13. 4. 2013 na zrušení rozhodčího nálezu Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky ze dne 20. 2. 2013, sp. zn. Rsp 298/12,

takto:

I. Návrh s e o d m í t á .

II. Navrhovatel n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Nejvyššímu správnímu soudu byl dne 16. 4. 2013 doručen návrh podaný na poště dne 13. 4. 2013, jímž se navrhovatel domáhá přezkoumání rozhodčího nálezu vydaného Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky ze dne 20. 2. 2013, sp. zn. Rsp 298/12. Podle obsahu podání se jedná o návrh na zrušení rozhodčího nálezu podaný dle § 32 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů.

Nejvyšší správní soud k tomu uvádí, že správní soudy poskytují dle § 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (s. ř. s.), ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob způsobem stanoveným tímto zákonem a za podmínek stanovených tímto zákonem nebo zvláštním zákonem. Správní soudy rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy správním orgánem, o ochraně proti nečinnosti správního orgánů, o ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu atd. (§ 4 s. ř. s.).

Správní soudy tak dle platných právních předpisů nemají pravomoc rozhodovat ve věcech svěřených zákonem do pravomoci soudů v občanském soudním řízení. Soudy v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují spory a jiné právní věci, které vyplývají z občanskoprávních, pracovních, rodinných a z obchodních vztahů, pokud je podle zákona projednávají a nerozhodují o nich jiné orgány (§ 7 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, o. s. ř. ). V dané věci jde nepochybně o věc občanskoprávní nebo obchodní, neboť již zákon o rozhodčím řízení v § 2 odst. 1 vymezuje jako předmět sporů, které mohou být na základě rozhodčí smlouvy rozhodovány v rozhodčím řízení, jako majetkové spory. V dané věci jde dle návrhu podaného navrhovatelem o spor o zaplacení poplatku z rezervační smlouvy uzavřené mezi navrhovatelem a realitní kanceláří, tj. o spor občanskoprávní nebo obchodní ve smyslu § 7 odst. 1 o. s. ř., který patří do pravomoci soudů rozhodujících v občanském soudním

řízení. K rozhodnutí o návrhu na zrušení rozhodčího nálezu je pak věcně příslušný okresní či obvodní soud určený v souladu s ustanoveními o. s. ř. upravujícími místní příslušnost soudů (§ 84 až 89 o. s. ř.).

Návrh se tedy týká věcí, k jejichž projednání nejsou správní soudy příslušné. Jedná se o neodstranitelný nedostatek podmínek řízení, a proto soud návrh jako celek bez dalšího odmítl na základě § 46 odst. 2 s. ř. s. Podle § 46 odst. 2 s. ř. s. soud návrh odmítne také tehdy, domáhá-li se navrhovatel rozhodnutí ve sporu nebo v jiné právní věci, o které má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení, anebo domáhá-li se návrhem přezkoumání rozhodnutí, jímž správní orgán rozhodl v mezích své zákonné pravomoci v soukromoprávní věci. V usnesení o odmítnutí návrhu musí být navrhovatel poučen o tom, že do jednoho měsíce od právní moci usnesení může podat žalobu a ke kterému věcně příslušnému soudu. Nejvyšší správní soud přitom z dostupných podkladů (ze soudního spisu) nezjistil žádné okolnosti, které by naznačovaly, že je namístě postup podle § 46 odst. 3 s. ř. s., tj. z návrhu ani z navrhovatelem předložených listin nevyplývá, že by již dříve v téže věci soud v občanském soudním řízení pravomocně zastavil řízení proto, že věc má být vyřízena ve správním soudnictví.

Důsledkem odmítnutí návrhu podle § 46 odst. 2 s. ř. s. je zachování časových účinků návrhu doručeného Nejvyššímu správnímu soudu, pokud navrhovatel podá v souladu s poučením návrh u věcně příslušného civilního soudu ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení (§ 82 odst. 3 o. s. ř.).

Dle § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta. Proto soud vyslovil, že navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

Navrhovatel je oprávněn podat návrh na zahájení řízení v občanském soudním řízení. Pokud bude návrh u místně příslušného okresního soudu podán do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení, platí den, kdy Nejvyššímu správnímu soudu došel odmítnutý návrh za den zahájení řízení před soudem v občanském soudním řízení.

V Brně dne 18. dubna 2013

JUDr. Dagmar Nygrínová předsedkyně senátu