MSPH 99 INS 12074/2010-B-42
Č.j.: MSPH 99 INS 12074/2010-B-42

Usnesení

Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Suchým v insolvenční věci dlužníka : SVĚTINSKÁ IVANA-PRAKTIK s. r. o. v likvidaci , Praha 4, Krč, Štúrova 1701/139, IČ: 27 13 21 61 o návrhu na předběžné opatření

takto:

Návrh na nařízení předběžného opatření s e o d m í t á.

Odůvodnění:

Podáním ze dne 17. ledna 2014 se Společenství pro dům č.p. 607, ul. U Borků, Kolín V, IČO: 28253931 se sídlem Kolín V, U Borků 607 a Společenství pro dům, U Borků 611, Kolín, IČO: 27910792, se sídlem Kolín V, U Borků 11 prostřednictvím svého právního zástupce Mgr. Ing. Pavla Bezoušky, Čáslav, Žižkovo nám. č.p. 2 domáhalo vydání předběžného opatření, podle kterého insolvenční soud předběžným opatřením podle ust. § 82 odst. 1 InsZ nařídí insolvenčnímu správci odložení dražby pozemku parc.č. 3733 ostatní plocha, k.ú. Kolín, eventuálně, aby zpeněžení tohoto pozemku vyloučil k samostatnému projednání.

Svůj návrh navrhovatelé předběžného opatření odůvodnili tím, že předmětný pozemek parc.č. 3733 k.ú. Kolín představuje jedinou přístupovou cestu k domům čp. 607 a 611 a k parkovacímu stání ve vlastnictví členů Společenství pro domů 607 a 611 jak výše specifikováno. Navrhovatelé upozorňují na vzájemné vazby mezi zástupcem věřitelů, dražebníkem a dlužníkem a současně se domnívají, že lze usuzovat na spekulativní záměry v souvislosti s dražbou předmětného pozemku.

Podle ust. § 82 odst. 1 InsZ předběžné opatření v insolvenčním řízení může insolvenční soud nařídit i bez návrhu, nestanoví-li zákon jinak. Navrhovatel předběžného opatření, které by mohl insolvenční soud nařídit i bez návrhu, není povinen složit jistotu. Povinnost složit jistotu jako navrhovatel předběžného opatření nemá dlužník.

Podle § 11 odst. 1 IZ rozhoduje insolvenční soud při výkonu dohlédací činnosti o záležitostech, které se týkají průběhu insolvenčního řízení, činí opatření potřebná k zajištění jeho účelu a ukládá povinnosti, týkající se činnosti jednotlivých subjektů řízení.

Podle § 36 odst. 1 IZ je insolvenční správce povinen při výkonu funkce postupovat svědomitě a s odbornou péčí; je povinen vyvinout veškeré úsilí, které lze po něm spravedlivě požadovat, aby věřitelé byli uspokojeni v co nejvyšší míře. Společnému zájmu věřitelů je povinen dát při výkonu funkce přednost před zájmy vlastními i před zájmy jiných osob.

Insolvenční soud je toho názoru, že v této právní věci nemůže postupovat při rozhodování o návrhu na předběžné opatření podle ust. § 82 odst. 1 InsZ, neboť se v tomto ustanovení jedná o nařízení předběžného opatření soudem bez návrhu a to navíc do doby zjištění úpadku; navrhovatelé se přitom domáhali nařízení předběžného opatření, podle kterého by soud uložil insolvenční správkyni povinnost zdržet se úkonů směřujících ke zpeněžení nemovitých věcí dlužníka veřejnou dražbou a navíc za současného schválení prodeje věřitelským orgánem a dle pokynů zajištěných věřitelů, jak sdělila insolvenční správkyně v podání soudu ze dne 6.1. 2014. Podle názoru insolvenčního soudu se tudíž jednalo o návrh na vydání předběžného opatření podle ust. 102 o.s.ř., podle kterého je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření (odst. 1). Ve věcech příslušejících senátu nařídí předběžné opatření nebo zajistí důkaz senát; předseda senátu tak může učinit, jen je-li tu nebezpečí z prodlení. Ustanovení § 75 odst. 1 věta druhá, § 75 odst. 2, 4 a 5, § 75a, 75b, § 75c odst. 1 písm. a), § 75c odst. 2 až 4, § 76, 76b, 76c, 76d, 76e, 76f, § 77 odst. 1 písm. b) až d), § 77 odst. 2, § 77a a § 78 odst. 3 zde platí obdobně (odst. 3).

Za této situace byli navrhovatelé povinni podle ust. § 75b o.s.ř. k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením, složit nejpozději ve stejný den, kdy podal u soudu návrh na nařízení předběžného opatření, jistotu ve výši 10.000,-Kč a v obchodních věcech ve výši 50.000,-Kč. Dospěje-li předseda senátu k závěru, že složená jistota zjevně nepostačuje k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením, vyzve navrhovatele bezodkladně, aby do 3 dnů složil doplatek jistoty ve výši, kterou stanoví s přihlédnutím k okolnostem případu. Podalo-li návrh na předběžné opatření více navrhovatelů, jsou povinni jistotu a doplatek jistoty složit společně a nerozdílně (odst. 1). Nebude-li jistota podle odstavce 1 složena, předseda senátu návrh na předběžné opatření odmítne (odst. 2).

Z citovaných ustanovení je zřejmé, že u předběžného opatření požadovaného podle § 102 o.s.ř. je třeba pravidelně složit jistotu podle § 75b o.s.ř. k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením.

Vzhledem k tomu, že navrhovatelé nesložili jistotu ve smyslu ust. § 75b odst. 1 o.s.ř. , postupoval soud podle ust.§ 75b odst. 2 o.s.ř. a návrh na předběžné opatření odmítl.

Insolvenční soud dále zastává názor, že takovémuto návrhu navrhovatelů na nařízení předběžného opatření vyhovět nelze, neboť podmínky pro jeho nařízení splněny nejsou. Soud považuje ovšem za významné především to, že insolvenční správce není účastníkem insolvenčního řízení, a že již proto i přiměřená aplikace ustanovení občanského soudního řádu či insolvenčního zákona týkajících se institutu předběžného opatření je vůči němu v insolvenčním řízení vyloučena.

V souladu s § 37 IZ insolvenční správce při výkonu své funkce odpovídá za škodu či jinou újmu spočívající v porušení zákonné povinnosti či povinnosti uložené rozhodnutím soudu a za výkon funkce s odbornou péčí, a proto jej nelze při výkonu jeho základní činnosti (kterou zpeněžení majetkové podstaty jistě je) předběžným opatřením omezit. Je třeba přihlédnout k tomu, že insolvenční správce je procesním subjektem sui generis a předběžným opatřením lze ukládat povinnosti zásadně toliko účastníkům řízení.

Vydáním takového předběžného opatření by insolvenční soud zásadně omezil insolvenční správkyni ve výkonu její funkce, ke které patří rovněž zpeněžování majetkové podstaty a toto rozhodnutí by bylo by v rozporu s ust. § 229 odst. 3 písm. b) InsZ, podle kterého jedinou insolvenční správce.

Pokračování-3-

Jak vyplývá z konkursní judikatury, kterou lze bezesporu aplikovat i na výklad § 11 odst. 1 IZ, konkrétně pak z usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 31.3.2005, sp. zn. 1 Ko 97/2005 (R 75/2008), správci konkursní podstaty nelze uložit předběžným opatřením takovou povinnost, která podléhá výkonu dohlédací činnosti konkursního soudu podle § 12 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění účinném do 31.12.2007.

Insolvenční soud proto nemůže výkon činnosti insolvenčního správce v jeho zákonném rámci omezit vydáním předběžného opatření. Může ji toliko korigovat v rámci posuzování a rozhodování těch úkonů insolvenčního správce, k nimž je třeba souhlasu soudu, nebo opatřeními soudního dohledu, k jehož výkonu je vybaven řadou oprávnění (kromě oprávnění vymezených v § 11 IZ jsou vymezeny i v dalších ustanoveních téhož zákona, např. v § 36, § 286 odst. 1 IZ). Pokud by navrhovatelé složili jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením, nezbylo by než takový návrh na nařízení předběžného opatření rovnou zamítnout, protože již ze skutkových tvrzení uvedených v předběžném opatření směřujícím proti výkonu funkce insolvenčního správce bylo zřejmé, že návrhu nemůže být vyhověno.

Soud současně upozorňuje navrhovatele a jimi zmocněného advokáta, že návrh na předběžné opatření nebyl řádně podepsán, neboť navrhovatelé nepředložili soudu plnou moc advokáta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Městského soudu v Praze.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku, lhůta k podání odvolání však začíná běžet ode dne, kdy bude doručeno písemné vyhotovení tohoto rozhodnutí.(§ 74 odst. 2 InsZ)

V Praze dne 20. ledna 2014 JUDr. Jaroslav Suchý ,v.r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Ruhswurmová