MSPH 98 INS 9080/2015-A-21
Č.d. MSPH 98 INS 9080/2015-A-21

Us ne se ní

Městský soud v Praze, pracoviště Slezská, jako soud insolvenční rozhodl samosoudcem JUDr. Alešem Bartošem zastoupeným na základě Rozvrhu práce Městské soudu v Praze pro rok 2015 samosoudcem JUDr. Pavolom Piknou v insolvenční věci dlužníka : Amigi consulting s.r.o., IČO: 260 35 251, se sídle m V dolině 1515/1b, 101 00 Praha 10-Michle, o insolvenčním návrhu věřitele: Ondře j anonymizovano , anonymizovano , IČO: 757 09 520, se sídlem Vratislavovo nám. 103, 592 31 Nové Město na Moravě, o návrhu dlužníka : Amigi cons ulting s.r.o., IČO: 260 35 251, se sídlem V dolině 1515/1b, 101 00 Praha 10-Michle na nařízení předběžného opatření

takto:

Návrh dlužníka : Amigi consulting s.r.o., IČO: 260 35 251, se sídlem V dolině 1515/1b, 101 00 Praha 10-Michle, ze dne 06.08.2015, doručený Městskému soudu v Praze dne 10.08.2015, aby insolvenční soud vydal rozhodnutí, kterým uloží navrhovateli : Ondřej anonymizovano , anonymizovano , IČO: 757 09 520, se sídlem Vratislavovo nám. 103, 592 31 Nové Město na Moravě, povinnost složit jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by dlužníku vznikla nedůvodným zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu, ve výši 500.000,00 Kč, se zamítá.

Od ůvo d ně n í: Dne 07.04.2015 podal shora označený věřitel u Krajského soudu v Praze insolvenční návrh, jímž se domáhá, aby soud rozhodl o úpadku dlužníka a prohlásil na majetek dlužníka konkurs. Krajský soud v Praze vyslovil rozhodnutím č.d. KSPH 65 INS 9080/2015-A-6 ze dne 09.04.2015 svou místní nepříslušnost a postoupil spis Městskému soudu v Praze, jako soudu příslušnému k projednání věci. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 29.04.2015. Spis byl Městskému soudu v Praze předložen dne 13.05.2015. Věřitel ve svém návrhu uvedl, že má vůči dlužníkovi splatnou pohledávku ve výši 300.000,-Kč a dále, že má dlužník splatnou pohledávku vůči panu Miroslavu anonymizovano , ohledně výše a právního titulu a splatnosti této pohledávky neuvedl věřitel ničeho. Další tvrzení kromě obecné definice úpadku insolvenční návrh neobsahoval. Svá tvrzení obsažená v insolvenčním návrhu věřitel nijak nedoložil. Insolvenční soud vydal dne 15.05.2015 usnesení č.d.-A-10, kterým insolvenční návrh věřitele odmítl. Proti tomuto rozhodnutí podal věřitel ve lhůtě odvolání. Vrchní soud ve věci dosud nerozhodl.

Dlužník zaslal dne 05.06.2015 insolvenčnímu soudu vyjádření k insolvenčnímu návrhu, ve kterém vyjádřil své stanovisko k návrhu věřitele. Kromě skutečnosti, že poukazuje na vady insolvenčního návrhu, vyvrací zároveň věřitelova tvrzení a dokládá svá tvrzení příslušnými důkazy-smlouva o provedení služeb a reklamních prací ze dne 21.09.2011, faktura č. FV-134 ze dne 23.09.2011, obžaloba ze dne 27.09.2012, č.j. ZT 146/2012-10 a dohoda o náhradě škody ze dne 06.11.2012. Ve svém vyjádření, které je prvním úkonem dlužníka v insolvenčním řízení dlužník nenavrhuje vydání předběžného opatření. Podáním č.d. -A-20 ze dne 06.08.2015 doručeným insolvenčnímu soudu dne 10.08.2015 se dlužník domáhá vydání předběžného opatření po dle ustanovení § 82 odst. 2 písem c) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, insolvenčního zákona, dále jen IZ, tj. aby byla insolvenčnímu navrhovateli/věřiteli uložena povinnost složit jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy vzniklé dlužníku ve výši 500.000,00 Kč. Dlužník ve svém návrhu uvádí, že považuje za přiměřenou jistotu částku ve výši 500.000,00 Kč, když tato zohledňuje možnou škodu a ušlý zisk za poměrně dlouhé období, které již uplynulo od okamžiku zahájení insolvenčního řízení do doby, než bude prostřednictvím pravomocného odmítnutí insolvenčního návrhu věřitele společnost očištěna . Dlužník svůj návrh odůvodnil skutečností, že podání insolvenčního návrhu navrhovatelem je zjevně bezdůvodné, neboť ani neuplatnil žádnou pohledávku a jím v návrhu tvrzené pohledávky jsou zcela fiktivní. Dlužníkovi tak dle jeho tvrzení vzniká újma spočívající v poškození dobrého jména a značná škoda v podobě ušlého zisku z neuskutečněných obchodů. Přesné vyčíslení újmy návrh dlužníka neobsahuje.

Podle ust. § 82 odst. 1 IZ předběžné opatření v insolvenčním řízení může insolvenční soud nařídit i bez návrhu, nestanoví-li zákon jinak. Navrhovatel předběžného opatření, které by insolvenční soud mohl nařídit i bez návrhu, není povinen složit jistotu. Povinnost složit jistotu jako navrhovatel předběžného opatření nemá dlužník. Podle ust. § 82 odst. 2 písm. c) IZ předběžným opatřením může insolvenční soud v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu také uložit insolvenčnímu navrhovateli, který není zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka vůči dlužníkovi nespočívá pouze v pracovněprávních nárocích, aby složil jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by dlužníku vznikla nedůvodným zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu. Podle ust. § 82 odst. 4 IZ předběžné opatření uložením povinnosti složit jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by dlužníku vznikla nedůvodným zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu, lze nařídit jen na návrh dlužníka podaný při prvním úkonu, který dlužníku přísluší po podání insolvenčního návrhu, a jen tehdy, jestliže dlužník doloží, že mu vznik takové škody nebo jiné újmy zjevně hrozí. Jestliže však podle dosavadních výsledků insolvenčního řízení lze očekávat, že dlužníkův úpadek bude osvědčen, insolvenční soud návrh na nařízení takového předběžného opatření zamítne. Přiměřeně se dále použijí ustanovení § 202 odst. 5 a 6 a ustanovení občanského soudního řádu o jistotě u předběžného opatření. Pro rozhodnutí o vydání předběžného opatření ve smyslu ust. § 82 odst. 2 písm. c) IZ a § 82 odst. 4 IZ soud zkoumá, zda byl návrh podaný včas a osobou oprávněnou, zda lze očekávat, že dlužníkův úpadek bude osvědčen, případně zda lze předpokládat, že insolvenční návrh bude zamítnut, zda dlužník doložil, že mu vznik škody nebo jiné újmy zjevně hrozí, zda je hrozící škoda nebo jiná újma v příčinné souvislosti s nedůvodným zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu. Všechny výše uvedené skutečnosti je povinen dlužník tvrdit a také alespoň osvědčit.

Předběžné opatření uložení povinnosti složit jistotu k zajištění náhrady škody, která by dlužníku vznikla nedůvodným zahájením insolvenčního řízení, může soud nařídit jen na návrh dlužníka, podaný při prvním úkonu, který dlužníku přísluší po podání insolvenčního návrhu. V uvedeném případě podal návrh dlužník, tedy osoba oprávněná k podání návrhu. Dlužník však ve věci podal nejprve dne 05.06.2015 vyjádření k návrhu věřitele a až dne 10.08.2015 učinil podání, jímž se domáhá vydání předběžného opatření, návrh na předběžné opatření tedy neučinil při prvním úkonu v insolvenčním řízení, což má za následek skutečnost, že návrh nebyl podán včas. Z návrhu dlužníka nelze navíc bez dalšího dovodit vznik zjevně hrozící škody nebo jiné újmy v příčinné souvislosti s případným nedůvodným zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu. Návrh musí obsahovat důkazy prokazující reálné riziko vzniku škody nebo jiné újmy dlužníka. Tato hrozící škoda musí být zjevná, nikoliv pouze možná. Tvrzení o vzniku škody nemůže být omezeno pouze na možný vznik škody v souvislosti s poškozením dobré pověsti, případně znehodnocení dosavadní podnikatelské činnosti. Dlužník neobjasnil, z čeho dovozuje, že mu zjevně hrozí škoda nebo jiná újma, ani jakým způsobem zjistil její výši. Existence příčinné souvislosti musí být řádně doložena v tom smyslu, že příčinou vzniku tvrzené škody je jen (právě jen) okolnost, že škoda nebo jiná újma hrozí z nedůvodného zahájení insolvenčního řízení a opatření přijatými v jeho průběhu. Dlužník netvrdí ani nedokládá tuto příčinnou souvislost.

Insolvenční soud při nařízení předběžného opatření musí vycházet pouze z dosavadního průběhu insolvenčního řízení. V daném případě byla pro rozhodnutí soudu podstatná skutečnost, že dlužník nepodal svůj návrh včas, při prvním úkonu, který dlužníku přísluší po podání insolvenčního návrhu ani soudu nedoložil, že mu vznik škody nebo jiné újmy ve výši 500.000,00 Kč zjevně hrozí. S ohledem na výše uvedené insolvenční soud návrh věřitele zamítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení je možno podat odvolání do 15 dnů od doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; stejnopis usnesení se zvlášť doručuje dlužníku a navrhovateli předběžného opatření. Lhůta k podání odvolání začíná běžet ode dne doručení stejnopisu usnesení

Usnesení je účinné okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku.

V Praze dne 11. srpna 2015 JUDr. Pavol Pikna, v.r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: M. Königová