MSPH 98 INS 2694/2016-A-7
č. j. MSPH 98 INS 2694/2016-A-7

Usnesení

Městský soud v Praze jako soud insolvenční rozhodl samosoudcem JUDr. Alešem Bartošem ve věci dlužníka: Naděžda anonymizovano , anonymizovano , bytem Staropramenná 669, 150 00 Praha 5, o insolvenčním návrhu dlužníka spojeném s návrhem na povolení oddlužení, o nařízení předběžného opatření,

takto:

Soud omezuje nařízeným předběžným opatřením účinek spojený se zahájením insolvenčního řízení následovně:

-Mgr. Ing. Jiří Prošek, soudní exekutor Exekutorského úřadu Plzeň-město, je oprávněn provést exekuci na majetek dlužníka nařízenou usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 21.08.2014, č. j. 39 EXE 2698/2014-17, a prováděnou pověřeným soudním exekutorem pod sp. zn. 134 EX 16881/14, a to prodejem nemovitých věcí dlužníka: o bytová jednotka č. 135/4 nacházející se v domě č.p. 135 (LV 290) na pozemku p.č. 338 (LV 290), st.p.č. 346 (LV 6000), vše v katastrálním území klášterní Hradisko v obci Olomouc, zapsáno u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj se sídlem v Olomouci, Katastrální pracoviště Olomouc, na listu vlastnictví č. 373, o související spoluvlastnický podíl o velikosti 587/10462 na společných částech domu č.p. 135 (LV 290) stojícím na pozemku p.č. 338 (LV 290), st.p.č. 346 (LV 6000), vše v katastrálním území klášterní Hradisko v obci Olomouc, zapsáno u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj se sídlem v Olomouci, Katastrální pracoviště Olomouc, o spoluvlastnický podíl o velikosti 587/10462 na pozemku p.č. 338 vše v katastrálním území klášterní Hradisko v obci Olomouc, zapsáno u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj se sídlem v Olomouci, Katastrální pracoviště Olomouc, na listu vlastnictví č. 373, na základě dražební vyhlášky ze dne 05.11.2015, č. j. 134 EX 16881/14-301.

-Mgr. Ing. Jiří Prošek, soudní exekutor Exekutorského úřadu Plzeň-město, je povinen zdržet se rozvržení rozdělované podstaty získané prodejem nemovitých věcí dlužníka do doby pravomocného skončení tohoto řízení sp. zn. MSPH 98 INS 2694/2016.

Odůvodnění:

Insolvenční řízení bylo zahájeno podáním insolvenčního návrhu dne 05.02.2016; účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení nastaly dne 05.02.2016 v 13:55 hod (zveřejnění vyhlášky č. d. A-2 v insolvenčním rejstříku).

Podáním ze dne 05.02.2016 (č. d. A-4) požádal Mgr. Ing. Jiří Prošek, soudní exekutor Exekutorského úřadu Plzeň-město, aby mohl dokončit nařízenou exekuci specifikovanou ve výroku usnesení s tím, že výtěžek zpeněžení bude k dispozici pro účely insolvenčního řízení.

Soudní exekutor odkázal na skutečnost, že vyhláška o zahájení insolvenčního řízení byla zveřejněna dne 05.02.2016, tedy jeden pracovní den před termínem konání odročeného dražebního jednání. Ve věci dlužníka bylo již v minulosti zahájeno insolvenční řízení, vedené pod sp.zn. MSPH 98 INS 111/2016, které bylo pravomocně ukončeno odmítnutím insolvenčního návrhu pro vady. Návrh na zahájení shora uvedeného insolvenčního řízení byl již tehdy podán těsně před prvním termínem konání dražebního jednání. Exekutor ke svému návrhu přiložil dražební vyhlášku, ze které vyplývá, že výsledná cena dražených nemovitých věcí je 225.000,00 Kč, výše nejnižšího podání činí 150.00 Kč. Exekutor dovozuje, že vzhledem k hodnotě nemovitosti společný zájem věřitelů v insolvenčním řízení nemůže být ohrožen, neboť výtěžek zpeněžení bude v případě zjištění úpadku vydán podle § 46 odst. 7 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, dále jen e.ř., insolvenčnímu správci ( rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci č.j. KSOS 25 INS 8199/2013; VSOL 355/2013-A-19 ze dne 19.06.2013).

Podle § 109 odst. 1 písm. c) dále jen zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, dále jen IZ, se spojuje se zahájením insolvenčního řízení účinek, že výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést. Pro pohledávky za majetkovou podstatou (§ 168IZ) a pohledávky jim na roveň postavené (§ 169 IZ) však lze provést nebo vést výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek náležející do majetkové podstaty dlužníka, na základě rozhodnutí insolvenčního soudu vydaného podle § 203 odst. 5 IZ a s omezeními tímto rozhodnutím založenými. Není-li dále stanoveno jinak, výkon rozhodnutí nebo exekuce se i nadále nařizuje nebo zahajuje a provádí proti povinnému.

Podle § 109 odst. 6 věty první IZ se k rozhodnutím a opatřením přijatým při provádění výkonu rozhodnutí nebo exekuce v rozporu s omezením podle § 109 odst. 1 písm. c) IZ v insolvenčním řízení nepřihlíží.

Podle ustanovení § 82 odst. 2 písm. b) IZ může insolvenční soud předběžným opatřením v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu omezit z důvodu hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených v § 109 odst. 1 písm. b) a c) IZ, neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů.

Insolvenční soud dovodil, že společnému zájmu věřitelů neodporuje, aby soudní exekutor dokončil prováděnou exekuci v tom smyslu, že bude provedena dražba nemovitostí uvedených ve výroku tohoto rozhodnutí. Provedení již nařízené a odročené dražby odpovídá rovněž základním zásadám insolvenčního řízení uvedeným v § 5 IZ, zejména že insolvenční řízení musí být vedeno tak, aby se dosáhlo rychlého a hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů. Insolvenční soud tak omezuje účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení ohledně nemožnosti provést po zahájení insolvenčního řízení dražbu nemovitostí uvedených ve výroku rozhodnutí nařízenou dražební vyhláškou ze den 05.11.2015, č.j. 134 EX 16881/14-301 a odročenou na den 08.02.2016.

Kromě časových souvislostí, kdy je zřejmé, že dlužník podal návrh až těsně před provedením dražby a lze tedy předpokládat, že tím chtěl nařízenou exekuční dražbu zmařit, insolvenční soud zohlednil i věcné okolnosti daného případu. Hodnota nemovitostech věcí, které jsou předmětem dražby, uváděná v dražební vyhlášce odpovídá hodnotě uvedené v insolvenčním návrhu dlužníka. Vzhledem ke skutečnosti, že dlužník uvádí ve svém návrhu, že eviduje pouze čtyři věřitele, všechny zajištěné, jejich uspokojení podléhá stejným pravidlům jako v případě exekuce. Prodávané nemovité věci nejsou, navíc, jediným nemovitým majetkem dlužníka, prodávaná bytová jednotka neslouží k bydlení dlužníka a k jejímu prodeji by došlo v případě zjištění úpadku dlužníka i během insolvenčního řízení. Z hlediska rychlosti insolvenčního řízení je, dle názoru soudu, výhodnější, aby byla v insolvenčním řízení provedena již nařízená dražba a následně rozvržena peněžitá částka získaná exekuční dražbou, než provádět dražbu novou. Zájmy věřitelů v rámci insolvenčního řízení pak budou dostatečně chráněny tím, že výtěžek zpeněžení nebude rozvržen v rámci exekuce, ale bude uschován u soudního exekutora, který má povinnost jej na žádost insolvenčního správce vydat do majetkové podstaty (viz též § 46 odst. 7 ex.ř.). Insolvenční soud připomíná, že soudní exekutor nemá nárok na přímý odpočet nákladů exekuce z vymoženého plnění, ale musí uplatnit svou pohledávkou z titulu náhrady nákladů exekučního řízení přihláškou pohledávky do insolvenčním řízení shodně jako ostatní věřitelé (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 10. 2014, sp. zn. 21 Cdo 3182/2014).

Nařízení předběžného opatření je rovněž v souladu s úmyslem zákonodárce, který zákonem č. 334/2012 Sb. novelizoval § 82 IZ. Podle důvodové zprávy k tomuto zákonu se insolvenčnímu soudu otvírá možnost při respektování základních zásad insolvenčního řízení i po zahájení insolvenčního řízení povolit dokončení exekuce (s omezením nastaveným tak, aby např. výtěžek dosaženého zpeněžením majetku byl po dobu probíhajícího insolvenčního řízení deponován na účtu soudního exekutora), pokud by insolvenční návrh na majetek dlužníka byl zjevně podán jen proto, aby probíhající exekuci zabránil.

Na základě všeho doposud uvedeného insolvenční soud návrhu na nařízení předběžného opatření vyhověl.

Poučení: Proti tomuto usnesení je možno podat odvolání do 15 dnů od doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; stejnopis usnesení se zvlášť doručuje dlužníku a navrhovateli předběžného opatření. Lhůta k podání odvolání začíná běžet ode dne doručení stejnopisu usnesení

Usnesení je účinné okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku.

V Praze dne 8. února 2016

JUDr. Aleš Bartoš, v.r. samosoudce Za správnost vyhotovení: Königová