MSPH 98 INS 24559/2014-A-7
Č.d. MSPH 98 INS 24559/2014-A-7

Usnesení

Městský soud v Praze, pracoviště Slezská, rozhodl samosoudcem JUDr. Alešem Bartošem ve věci dlužníka: manželé Oleg anonymizovano , anonymizovano a Galina anonymizovano , nar. 27.01.1961, oba bytem Vondroušova 1186/33, 163 00 Praha 6, o insolvenčním návrhu dlužníka spojeném s návrhem na povolení oddlužení, o návrhu na nařízení předběžného opatření takto: Návrh dlužníka na nařízení předběžného opatření na zákaz dispozice s nemovitými věcmi Vondrouškova 1186/33, Praha 6-Řepy s e o d m í t á.

O d ů v o d n ě n í:

Návrhem doručeným Městskému soudu v Praze dne 09.09.2014 se dlužník domáhal, aby soud vydal rozhodnutí o jeho úpadku a zároveň povolil oddlužení. Městský soud v Praze oznámil vyhláškou č.d.-A-2 ze dne 09.09.2014 zveřejněnou ve 13:49 téhož dne, že bylo zahájeno insolvenční řízení ve věci shora uvedeného dlužníka. Současně s insolvenčním návrhem podal dlužník návrh na nařízení předběžného opatření na zákaz dispozice s nemovitými věcmi Vondrouškova 1186/33, Praha 6 Řepy. Dlužník v návrhu žádá, aby Městský soud v Praze vydal předběžné opatření, kterým do doby, než se ujasní právo prodeje zakáže jakoukoliv dispozici. V návrhu není specifikováno, komu by měla být zakázána dispozice s nemovitými věcmi ani není uvedeno konkrétně, kterých nemovitých věcí se návrh týká. Soud posuzoval návrh na vydání předběžného usnesení nejprve podle příslušných ustanovení zákona č. 182/2006 Sb, o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), dále jen IZ. Podle ust. § 82 IZ může insolvenční soud nařídit předběžné opatření v insolvenčním řízení i bez návrhu, nestanoví-li zákon jinak. Navrhovatel předběžného opatření, které by insolvenční soud mohl nařídit i bez návrhu, není povinen složit jistotu. Povinnost složit jistotu jako navrhovatel předběžného opatření nemá dlužník. Předběžným opatřením může insolvenční soud v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu také ustanovit předběžného správce, omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených v § 109 odst. 1 písm. b) a c), neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů, nebo uložit insolvenčnímu navrhovateli, který není zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka vůči dlužníkovi nespočívá pouze v pracovněprávních nárocích, aby složil jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by dlužníku vznikla nedůvodným zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu. Neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů, může insolvenční soud z důvodů hodných zvláštního zřetele předběžným opatřením rovněž udělit souhlas se započtením vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele v době trvání moratoria, nebo udělit souhlas se započtením vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele i po okamžiku zveřejnění návrhu na povolení reorganizace v insolvenčním rejstříku, anebo zakázat pro určité případy nebo na určitou dobu započtení vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele. Podle ust. § 113 IZ je-li nutné zabránit v době do vydání rozhodnutí o úpadku změnám v rozsahu majetkové podstaty v neprospěch věřitelů, insolvenční soud může i bez návrhu nařídit předběžné opatření, kterým dlužníkovi uloží, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy náležejícími do jeho majetkové podstaty, nebo rozhodne, že dlužník může nakládat s majetkovou podstatou nebo její částí pouze se souhlasem předběžného správce. Může též nařídit, aby osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, napříště plnění neposkytovaly dlužníkovi, ale předběžnému správci. Současně ustanoví předběžného správce, pokud tak neučinil dříve. Insolvenční soud je při rozhodování o tom, zda nařídit předběžné opatření, zároveň povinen přiměřeně použít příslušná ustanovení zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o.s.ř., tj. § 74 a násl, resp. ust. § 102. To mimo jiné znamená, že návrh na nařízení předběžného opatření musí podle ust. § 75 odst. 2 o.s.ř. kromě obecných náležitostí obsahovat jméno, příjmení a bydliště účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, označení státu a příslušné organizační složky, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení skutečností o tom, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, vylíčení skutečností, které odůvodňují předběžné opatření, a musí být z něj patrno, jakého předběžného opatření se navrhovatel domáhá. Podle ust. § 75 odst. 5 téhož zákona je navrhovatel povinen připojit k návrhu listiny, jichž se dovolává. Návrh na předběžné opatření, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, předseda senátu podle ust. § 75a odst. 1 o.s.ř. odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; ustanovení § 43 se nepoužije. Podle ust. § 76 odst. 1 písm. e) a f) o.s.ř. může být předběžným opatřením účastníku uloženo zejména, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy nebo aby něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel. Podle ust. § 76 odst. 2 téhož zákona lze předběžným opatřením uložit povinnost někomu jinému než účastníku jen tehdy, lze-li to na něm spravedlivě žádat.

Navrhovatel v návrhu na vydání předběžného opatření popisuje svoji těžkou životní situaci a navrhuje Městskému soudu v Praze, aby vydal předběžné opatření, kterým do doby, než, se ujasní právo prodeje, zakáže jakoukoliv dispozici (prodávat, darovat, měnit, zatěžovat zástavními právy). Uvádí, že nechtěl poškodit věřitele, závazky vždy řádně splácel a chce řešit finanční problémy, do kterých se dostal. Uvádí, že prodejem bytu by se vyřešily veškeré závazky, dům byl vydražen za daleko nižší cenu, než je odhad. Navrhovatel uvádí, že žádá soud, aby posoudil situaci v nových souvislostech a vydal předběžné opatření a zakázal prodej. V souvislosti s návrhem, jehož obsah reprodukoval soud v podstatné části shora, nelze než uvést, že z něj je zřejmé, že se jím navrhovatel hodlal domoci nařízení předběžného opatření, jímž by insolvenční soud blíže neurčeným způsobem omezil neurčenou osobu ve výkonu vlastnického práva k blíže neurčené nemovitosti. Návrh na nařízení předběžného opatření soud považuje za nesrozumitelný a neurčitý, neboť v něm není označena osoba, jež má být předběžným opatřením omezena při výkonu svých práv, není v něm uvedeno ani to, jakým způsobem má být omezena, tj. zda, má být omezena v nakládání s určitými věcmi nebo právy nebo má něco vykonat, něčeho se zdržet nebo něco snášet. Ani věci či práva, kterých by se navrhované omezení mělo týkat, nebyly v podání nijak specifikovány. Dlužno přitom poznamenat, že návrh postrádá i další náležitosti vyžadované ust. § 75 odst. 2 o.s.ř., jež soud citoval shora, když v něm zejména absentuje vylíčení skutečností osvědčujících potřebu nařízení předběžného opatření.

Insolvenční soud posuzoval návrh dlužníka na vydání předběžného opatření jako návrh podaný podle ust. § 102 odst. 1 IZ ve spojení s ust. § 76 odst. 2 os.ř. a jako takový ho považuje za nesrozumitelný a neurčitý ve smyslu ustanovení § 75a o.s.ř. Insolvenční soud dospěl k závěru, že pro shora uvedené nedostatky nelze pokračovat v řízení a proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí a návrh odmítl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení se může odvolat pouze navrhovatel, ve lhůtě do 15 dnů od doručení usnesení, k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného.

V Praze dne 16. září 2014

JUDr. Aleš Bartoš, v.r. samosoudce Za správnsot vyhotovení: Kononěnková