MSPH 98 INS 23890/2014-C1-3
MSPH 98 INS 23890/2014-C1-3

Č. j.: 198 ICm 2292/2015-29

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl JUDr. Alešem Bartošem jako samosoudcem v právní věci žalobce: Kamo Asatryan, bytem Plzeňská 51, 150 00 Praha 5 proti žalovaným : A. Ing. Tereza Somolová, se sídlem Za Kovářským rybníkem 267, 149 00 Praha 4, insolvenční správkyně dlužníka Kamo Asatryan, B. Komerční banka a.s., se sídlem Na Příkopě 33/969, 114 07 Praha 1, IČ:45317054 o určení sporné pohledávky

takto:

I. Žaloba na určení, že pohledávka žalovaného 2 dílčí pohledávka č. 2 je pohledávkou nevykonatelnou ve výši 195.941 Kč se vůči žalované 1 zamítá

II. Žaloba na určení, že pohledávka žalovaného 2 dílčí pohledávka č. 2 je pohledávkou nevykonatelnou ve výši 195.941 Kč se vůči žalované 2 zamítá pro předčasnost.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Žalobce se svým návrhem podaným zdejšímu soudu domáhal určení, že pohledávka žalovaného B. přihlášená do insolvenčního řízení dlužníka jako vykonatelná ve výši 431.227,-Kč není vykonatelná a byla chybně vyčíslena. Uvedl, že závazek vůči žalovanému B. má na základě úvěrové smlouvy č. 0050008221330. Žalobce úvěr poskytnutý žalovaným B. řádně nesplácel, pokračování 2 MSPH 98 INS 2292/2015 bylo proto zahájeno rozhodčí řízení dle rozhodčí doložky, která byla obsažena v čl. XIII úvěrových podmínek, které jsou součástí úvěrové smlouvy. Rozhodoval jediný rozhodce, který byl do funkce jmenován rozhodnutím představenstva Společnosti pro rozhodčí řízení a.s. ze seznamu rozhodců vedeného touto společností. Tento způsob jmenování rozhodců je neplatný (rozh. NSČR 31Sdo 958/2012), rozhodčí doložka, která neupravuje konkrétní určení rozhodce ad hoc, ale pouze odkazuje na pozdější určení rozhodce na základě seznamu vedeného třetí osobou, je neplatná a rozhodčí nález vydaný na základě takové rozhodčí doložky je absolutně neplatným právním úkonem. Z tohoto důvodu je dle názoru žalobce pohledávka žalované B. nevykonatelná. Co se týče vyčíslení pohledávky, uvedl žalobce, že žalovaná B. má nárok co do příslušenství pohledávky pouze na zákonný úrok z prodlení, nemá nárok na úhradu nákladů rozhodčího řízení ve výši 48.621,60 Kč. Dle žalobce činí předmětná pohledávka jistinu ve výši 141.928,-Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 54.013,-Kč.

Žalovaná A. ve své vyjádření k žalobě uvedla, že žalobce na přezkumném jednání konaném dne 26.02.2015 popřel v částce 204.714,04 Kč pro pravost dílčí pohledávku č.2 uplatněnou žalovaným B. Žalovaná A. pohledávku nepopřela. Uvedla dále, že není ve sporu pasivně legitimována, neboť v případě, že za trvání schválení oddlužení žalobce jako dlužník popřel vykonatelnou pohledávku věřitele, podává dle §410 odst.2/, 3/ Insolvenčního zákona žalobu jen proti věřiteli. Insolvenční správce v takovém případě není účastníkem incidenčního sporu. Ve věci samé uvedla, že žalobce nedoložil, že podal návrh na zrušení rozhodčího nálezu, popírá pohledávku žalovaného B. na základě jiného právního posouzení. Takový důvod popření není dle žalované A. dle §410 odst.3/ Insolvenčního zákona přípustný.

Žalovaná B. ve vyjádření k žalobě uvedla, že podala dne 30. 10. 2014 insolvenční přihlášku, v níž se mimo jiné domáhala uspokojení své pohledávky za žalobcem, která vznikla na základě smlouvy o úvěru. Na základě této smlouvy poskytla žalovaná žalobci peněžní částku ve výši 150.000,00 Kč. Protože žalobce neplnil své povinnosti vyplývající ze smlouvy, obrátila se žalovaná na rozhodčí soud na základě rozhodčí doložky obsažené v čl. XIII. úvěrových podmínek pro fyzické osoby nepodnikatele, které byly nedílnou součástí smlouvy. Návrhu na rozhodnutí věci bylo vyhověno rozhodčím nálezem ze dne 25. 2. 2011. K platnosti rozhodčí doložky žalovaná B.uvedla, že rozhodnutí Nejvyššího soudu, kterým označil rozhodčí doložky, které přímo neupravují konkrétní určení rozhodce, za neplatné, je ze dne 10. 7. 2013 a žalovaná tak nemohla v době, v níž své právo uplatňovala předpokládat, že Nejvyšší soud zaujme takové stanovisko. Obdobné doložky byly v době před rozhodnutím Nejvyššího soudu běžnou praxí. K vyčíslení žalobcem tvrzené správné výše nevykonatelné pohledávky žalovaná uvedla, že argumentace žalobce, co se úroku z prodlení týká, je zcela bezpředmětná, jelikož žalovaná již ve své přihlášce nárokovala pouze úrok z prodlení v zákonné výši a nikoli úrok z prodlení ve výši 25% p.a., který jí byl přiznán v rozhodčím nálezu. Žalobce se navíc ve svém výpočtu výše pohledávky vyhnul otázce smluvního úroku ve výši 23,91 %, který si strany dohodly v bodě 5.1 smlouvy. Žalobce si pravděpodobně spletl smluvní úrok s úrokem z prodlení a ve svém výpočtu tak jednak opomenul uvést smluvní úrok z prodlení, ale také mylně převzal částku, která byla uvedena v rozhodčím nálezu jako úrok do dne 18. 10. 2010 a označil ji jako celkový úrok z prodlení. Smluvní úrok je součástí poskytování úvěru bez ohledu na to, zda je tento úvěr poskytován osobě podnikající či nepodnikateli. Žalovaná B. konečně uvedla, že pokud by byl závazek uznán jako nevykonatelný, skládal by se z jistiny ve výši 141.928,-Kč, dále ze smluvního úroku za období do dne 18. 10. 2010 ve výši 54.013,25 Kč a smluvního úroku za období ode dne 19.10.2010 do dne úpadku dlužníka ve výši 134.345,40 Kč, dále ze zákonného úroku z prodlení za období do dne 18. 10. 2010 ve výši 6.172,61 Kč a zákonného úroku z prodlení za období od 19.10.2010 do dne úpadku, ve výši 43.545,70 Kč. Příslušenství pohledávky bylo částečně uhrazeno platbami v rámci exekučního řízení v celkové výši 12.031,67 Kč, celková výše pohledávky by tak činila 367.973,29 Kč. pokračování 3 MSPH 98 INS 2292/2015

Zvláštní přezkumné jednání svolané k přezkoumání přihlášené pohledávky žalované B. se konalo dne 04.03.2015. Z protokolu o přezkumném jednání soud zjistil, že dlužník popřel dílčí pohledávku č.2 v částce 204.714,04 Kč pro pravost. Z upraveného seznamu přihlášených pohledávek, který je nedílnou součástí protokolu o zvláštním přezkumném jednání soud zjistil, že žalovaná B. přihlásila do insolvenčního řízení pohledávku v celkové výši 442.202,74 Kč. V přihlášce žalovaná uplatnila dílčí pohledávku č.1 ve výši 10.976,-Kč ze smlouvy o běžném účtu, která je ve výši 2.396,-Kč vykonatelná na základě rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 5 č.j. 15EC 110/2010-64, který nabyl právní moci dne 19.11.2011 a dílčí pohledávku č.2 v celkové výši 431.226,74 Kč ze smlouvy o úvěru, která je ve výši 204.714,04 vykonatelná na základě rozhodnutí rozhodce K/2010/094920. Na listu upraveného seznamu je dále uvedeno, věřitelem č.5 (žalovaný B.) bylo celkem přihlášeno 442.202,74 Kč, z toho zjištěno 442.202,74 Kč, jako stanovisko dlužníka je na upraveném listu seznamu uvedeno a opatřeno podpisem dlužníka, že popírá vykonatelnost 207.110,04 Kč a popírá pravost a výši.

Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že nelze postavit na jisto, jakým způsobem byla předmětná pohledávka žalovaného B. přezkoumána, v jaké výši byla zjištěna a v jaké výši ji dlužník popřel a z jakého důvodu. Vzhledem k tomu, že dle §410 odst.2/ Insolvenčního zákona má za trvání účinků schválení oddlužení tytéž účinky jako popření pohledávky insolvenčním správcem, analogicky platí ust. §199 odst.3/ Insolvenčního zákona, podle kterého může dlužník, který popřel vykonatelnou pohledávku věřitele v žalobě, kterou uplatní své popření proti popřenému věřiteli, uplatnit jen skutečnosti, pro které pohledávku popřel. Pokud z protokolu a upraveného seznamu přihlášených pohledávek není zřejmé, v jaké výši byla pohledávka popřena, v jaké zjištěna a jaké skutečnosti uvedl dlužník při jejím popření, nelze žalobu na určení sporné pohledávky podanou žalobcem projednat a soudu nezbylo ji jako předčasnou zamítnout.

Insolvenční soud k přezkoumání pohledávky žalovaného B. svolá nové přezkumné jednání, na kterém bude přezkoumána řádně a výsledek přezkumu bude zapsán do upraveného seznamu přihlášených pohledávek tak, aby nemohly vzniknout pochybnosti, jakým způsobem byla pohledávka přezkoumána.

Co se týče žalované A., vzhledem k tomu, že insolvenční správkyně dlužníka pohledávku žalované B. na zvláštním přezkumném jednání konaném dne 04.03.2015 nepopřela, není dle §410 odst.2/, 3/ Insolvenčního zákona pasivně legitimována ve sporu o určení sporné vykonatelné pohledávky žalovaného B. Soud proto žalobu vůči žalované A. jako nedůvodnou zamítl.

O nákladech řízení rozhodl soud dle §202 odst.1/ Insolvenčního zákona, kdy ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

V Praze dne 20. listopadu 2014

JUDr. Aleš Bartoš, v.r. samosoudce Za správnost vyhotovení: Krupařová