MSPH 98 INS 22351/2014-A-141
Č.d.: MSPH 98 INS 22351/2014-A-141

USNESENÍ

Městský soud v Praze rozhodl JUDr. Alešem Bartošem jako samosoudcem v insolvenční věci dlužníka: GLADERIOS, SE, se sídlem Ve Smečkách 592/22, IČ:24830089, zastoupeného Mgr. Et Mgr. Romanou Hiklovou, advokátkou se sídlem Sokolovská 24/37, Praha 8 o insolvenčním návrhu věřitelů: a) HELAGE CAPITAL s.r.o., se sídlem Chudenická 1059/30, 102 00 Praha 10, IČ:24787361, zastoupeného JUDr. Josefem Monsportem, advokátem se sídlem Vladislavova 16, Praha 1, b) Mykhaylo Yasenytskyy, se sídlem Na Hrázi 519/32, 180 00 Praha 8, IČO:27583511, zastoupeného Mgr. Naděždou Priečinskou, advokátkou se sídlem Zborovská 619/49, 150 00 Praha 5, c) Oleksandr Nakonechnyi, se sídlem Markušova 1631/1, 149 00 Praha 4, IČO:28250711, zastoupeného Mgr. Jiřím Slavíkem, advokátem se sídlem Zborovská 49, Praha 5 na vydání předběžného opatření

takto:

Soud nařizuje toto předběžné opatření :

I. Předběžným správcem dlužníka se ustanovuje VJV INSOLVENCE, v.o.s., IČ: 24318400, se sídlem Révová 3242/3, 100 00 Praha 10

II. Úkolem předběžného správce je 1. zjištění a zajištění dlužníkova majetku patřícího do majetkové podstaty dlužníka 2. v rozsahu potřebném ke zjištění a zajištění majetku dlužníka přezkoumal účetnictví dlužníka 3. zjistil, zda poté, co nastaly účinky zahájení insolvenčního řízení, nedošlo ze strany dlužníka k nakládání s majetkovou podstatou v širším rozsahu, než je uvedeno v ust.§111 odst.1/, 2/ Insolvenčního zákona

III. Určuje se, že dlužník GLADERIOS, SE, se sídlem Ve Smečkách 592/22, IČ:24830089 může do rozhodnutí soudu o insolvenčním návrhu věřitelů: a) HELAGE CAPITAL s.r.o., se sídlem Chudenická 1059/30, 102 00 Praha 10, IČ:24787361, b) Mykhaylo Yasenytskyy, se sídlem Na Hrázi 519/32, 180 00 Praha 8, IČO:27583511, c) Oleksandr Nakonechnyi, se sídlem Markušova isir.justi ce.cz

1631/1, 149 00 Praha 4, IČO:28250711 nakládat s majetkovou podstatou pouze se souhlasem předběžného správce.

IV. Předběžnému správci se ukládá předložit soudu zprávu o činnosti do 30 dnů od dne doručení tohoto usnesení.

Odůvodnění

Návrhem doručeným soudu dne 13.04.2016 se insolvenční navrhovatel opakovaně domáhal, aby soud vydal předběžné opatření, kterým by ustanovil v insolvenčním řízení předběžného správce.

Tento svůj návrh odůvodnil tím, že z Výpisu z katastru nemovitostí ke dni 25.3.2016 jsou patrna omezení vlastnického práva k nemovitosti, která je ve vlastnictví dlužníka-pozemek parc. č. 2282, zastavěná plocha a nádvoří, katastrální území Nové Město, č. LV 1307, jehož součástí je stavba č. p. 592. Dle ústního vyjádření dlužníka na jednání před Městským soudem v Praze je budova Ve Smečkách v hodnotě cca 110.000.000,-Kč, která je pod správou společnosti Benus s.r.o.. jediným majetkem dlužníka. Z Výpisu vyplývá, že na tomto jediném známém majetku dlužníka, budově Ve Smečkách, váznou zástavní práva a vůči majetku dlužníka jsou vedeny dvě exekuční řízení. Záznamem učiněným dle Smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 7. 4. 2015 byla nemovitost zatížena zástavním právem, kterým je zajištěna pohledávka ve výši 194.344.589,-Kč věřitele Uderbayeva Nurdauleta. Z obchodního rejstříku vyplývá, že pan Uderbayev Nurdaulet je jediným akcionářem dlužníka. Dle názoru navrhovatele taková skutečnost dostatečným způsobem dokládá, že dlužník nerespektuje povinnosti, které mu vznikly zahájením insolvenčního řízení, jelikož uvedené zatížení nemovitého majetku podstatným způsobem zasahuje do majetkové podstaty. Takové jednání dlužníka nejen, že přesahuje běžnou správu majetku a jedná se o právní úkon mezi osobami blízkými, které lze v případě vydání rozhodnutí o úpadku kvalifikovat jako neúčinný úkon zvýhodňující ve smyslu ust. § 241 IZ. Navrhovatel uvedl, že uvedená skutečnost sama o sobě odůvodňuje vydání navrhované předběžné opatření, jelikož dlužník ke dni 7.4. 2015, tedy 8 měsíců po zahájení insolvenčního řízení, smluvně zřídil věcné břemeno k nemovitosti spadající do majetkové podstaty. Jelikož je budova o hodnotě cca. 110.000.000,-KČ jediným známým majetkem dlužníka, tímto právním úkonem dlužník prakticky znemožnil-vzhledem k výši pohledávky, která činí 194.344 589.-Kč, předpokládané poměrné uspokojení věřitelů.

Navrhovatel dále stejně jako v případě svého návrhu ze dne 03.02.2016 setrvává na svém stanovisku, dle kterého obava, že dlužník bude disponovat majetkem v rozporu s ust. §111 IZ, vychází rovněž ze skutečnosti, že dlužník nesplnil svou povinnost předložit seznamy majetku a závazků ve smyslu ust. § 104 IZ. Obava věřitele vychází ze skutečnosti, že pokud insolvenční soud nemá k dispozici seznamy majetku a závazků, může dlužník s majetkem i nadále disponovat, jelikož není znám jeho stav k určitému dni po zahájení insolvenčního řízení, resp. tento stav není k určitému dni zafixován dle ust. § 111 IZ. Uvedené seznamy jsou východiskem pro zjišťování majetkové podstaty po prohlášení úpadku, a lze předpokládal, že jejich předložení omezí dlužníka v dalším nakládání s majetkem nad rámec obvyklé správy. Seznamy majetku a závazků slouží navíc insolvenčnímu soudu jako podklad pro komplexní posouzení, zda dlužník je v úpadku či nikoli, a zároveň s jejich nepředložením insolvenční zákon spojuje vyvratitelnou domněnku úpadku ve smyslu ust. § 3 odst. 2. písm. d) IZ ve spojení s usl. § 104 odst. 1 a ust. § 128 odst. 3 IZ. Absence soupisu majetku a závazků dlužníka tak zakládá důvodnou obavu věřitele, že dlužník nebude respektovat omezení nakládání s majetkem vyplývající z insolvenčního zákona, a je zde proto na místě uložení předběžného opatření ustanovením předběžného správce.

Usnesením č.j.-A-115 ze dne 20. dubna 2016 soud návrh na ustanovení předběžného správce zamítl. K odvolání navrhovatelů ve věci rozhodl Vrchní soud v Praze a rozhodnutím č.j. 4 VSPH 984/2016-A-127 rozhodnutí soud zdejšího zrušil. V rozhodnutí uvedl, že dospěl-na rozdíl od soudu I. stupně-k závěru, že podmínky pro ustanovení předběžného insolvenčního správce v posuzované věci dány jsou. Je tomu tak především proto, že dlužník dosud (od r. 2014) nesplnil svoji povinnost předložit na výzvu soudu I. stupně (A-10) seznamy svého majetku a závazků dle § 104 IZ, v důsledku čehož nejsou bezpečně známy jeho majetkové poměry, a proto, že dlužník po zahájení insolvenčního řízení zatížil svůj jediný v řízení dosud zjištěný nemovitý majetek (v hodnotě cca 110 mil. Kč), který dlužník sám ani nespravuje (příjmy a výdaje spojené s ním řeší dle vyjádření dlužníka Benus, s.r.o. viz protokol o jednání konaném dne 11.12.2014 založený na A-34) smluvním zástavním právem pro pohledávku (ve výši 193 mil. Kč) svého jediného akcionáře, čímž flagrantně porušil omezení stanovená mu § 111 odst. 1 IZ. Vše za situace, kdy dosavadní výsledky řízení nasvědčují tomu, že dlužník je v úpadku (viz. závěry odvolacího soudu vyjádřené v jeho kasačním usnesení ze dne 7.12.2015, č.j. 4 VSPH 1001/2015-A-88) a kdy z dosavadních procesních úkonů dlužníka je patrná snaha oddálit rozhodnutí ve věci samé (viz dovolání založené na A-93 nebo námitka podjatosti založená na A-117). Protože v dané fázi insolvenčního řízení opodstatňuje rozsah majetkové podstaty (nemovitosti ve správě třetí osoby) potřebu ji předběžně zjistit a zajistit a současně tu jsou i jiné stejně závažné důvody (porušení omezení plynoucích z § 111 IZ), nelze napadené usnesení jako ve výroku věcně správné potvrdit a ani změnit, když určení osoby insolvenčního správce provádí insolvenční soud, resp. jeho předseda (§ 25 IZ). Proto odvolací soud postupoval podle § 219a odst. 2 a § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř., napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení, v němž dlužníkovi bez zbytečného odkladu ustanoví předběžného insolvenčního správce.

Podle § 112 IZ odst. 1 IZ insolvenční soud ustanoví předběžným opatřením předběžného správce i bez návrhu, jestliže nařídil předběžné opatření , kterým omezil dlužníka v nakládání s majetkovou podstatou v širším rozsahu, než je uvedeno v § 111 IZ . Podle § 112 odst. 2 insolvenční soud může předběžného správce ustanovit i tehdy, jestliže vyhlásil moratorium nebo odůvodňuje-li to rozsah majetkové podstaty, který je vhodné i předběžně zjistit a zajistit, anebo jsou-li zde jiné, stejně závažné důvody . Podle § 112 odst. 3 IZ povinností předběžného správce je provést opatření ke zjištění dlužníkova majetku a k jeho zajištění, jakož i přezkoumání dlužníkova účetnictví nebo evidence vedené podle zvláštního předpisu . Podle § 113 odst. 1 IZ(1) je-li nutné zabránit v době do vydání rozhodnutí o úpadku změnám v rozsahu majetkové podstaty v neprospěch věřitelů, insolvenční soud může i bez návrhu nařídit předběžné opatření, kterým dlužníkovi uloží, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy náležejícími do jeho majetkové podstaty, nebo rozhodne, že dlužník může nakládat s majetkovou podstatou nebo její částí pouze se souhlasem předběžného správce.

Dle §226 odst.1/ o.s.ř., bylo-li rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení, je soud prvního stupně vázán právním názorem odvolacího soudu. Vrchní soud v Praze ve svém rozhodnutí zdejšímu soudu uložil bez zbytečného odkladu ustanovit předběžného insolvenčního správce, soud proto rozhodl, jak ve výroku tohoto usnesení uvedeno. Osoba předběžného insolvenčního správce byla insolvenčnímu soudu určena opatřením předsedy Městského soudu v Praze ze dne 31.10.2016.

Veden právním názorem odvolacího soudu dospěl soud k závěru, že vzhledem k charakteru majetkové podstaty dlužníka, ke skutečnostem vyplývajícím z návrhu na ustanovení předběžného správce v roce 2012, zejména pak z důvodu, že dlužník dosud (od r. 2014) nesplnil svoji povinnost předložit na výzvu soudu I. stupně (A-10) seznamy svého majetku a závazků dle § 104 IZ, v důsledku čehož nejsou bezpečně známy jeho majetkové poměry, a dále proto, že dlužník po zahájení insolvenčního řízení zatížil svůj jediný v řízení dosud zjištěný nemovitý majetek (v hodnotě cca 110 mil. Kč), který dlužník sám ani nespravuje, je účelné, aby v průběhu insolvenčního řízení ve fázi, kdy bude insolvenční soud zjišťovat, zda je dlužník v úpadku, zjistil a zajistil majetkovou podstatu dlužníka předběžný správce.

Poučení: Proti výroku č.III. tohoto usnesení může podat odvolání pouze dlužník ( § 113 odst. 4 IZ) a to do 15 dnů ode dne jeho doručení, a to k Vrchnímu soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího.

Proti výroku č. I., II. a IV. tohoto usnesení není odvolání přípustné (§91 IZ).

V Praze dne 31. října 2016

JUDr. Aleš Bartoš, v.r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Winklerová