MSPH 98 INS 18655/2012-C1-2
MSPH 98 INS 18655/2012-C1-2

Č. j.: 198 ICm 3215/2013-35

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl JUDr. Alešem Bartošem jako samosoudcem v právní věci žalobce: Variowin, spol. s r.o., se sídlem Boženy Němcové 1766, 356 01 Sokolov, IČ:28003934, zastoupeného Mgr. Vladimírem Kyzlinkem, advokátem se sídlem Římská 1276/36, Praha 2, proti žalovanému : Mgr. Alexander Nett, se sídlem Ječná 1, 120 00 Praha 2, insolvenčního správce dlužníka Stavební činnost a.s., se sídlem Zelenkova 530/3, 142 00 Praha 4, IČ:26380340 o určení sporné pohledávky

takto:

I. Určuje se, že pohledávka žalobce vůči dlužníku obchodní společnosti Stavební činnost, s. r. o., IČ: 26380340, SÍDLEM Praha 4 Kamýk Zelenkova 530/3 přihlášená do insolventního řízení MSPH 98 INS 18655/2012 ve výši 518.724,44 Kč je po právu ve výši 507.954,16 Kč, ve výši 10.777,28 Kč není po právu.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Žalobce se svým návrhem podaným zdejšímu soudu domáhá určení, že jeho pohledávka v celkové výši 507.954,16 Kč přihlášená do insolvenčního řízení dlužníka, je po právu. Uvedl, že žalobce podal k nadepsanému soudu řádně a včas přihlášku pohledávek, které má vůči dlužníku. Jedná se konkrétně o pohledávku č. 1 vzniklou z titulu pokračování 2 198 ICm 3215/2013 neuhrazené kupní ceny, již se dlužník zavázal věřiteli zaplatit v Kupní smlouvě č 1090191 uzavřené mezi dlužníkem a věřitelem dne 29. 9. 2010 včetně a dále o pohledávku č. 2 vzniklou z titulu neuhrazené ceny za dílo dodané věřitelem dlužníkovi na základě objednávky č. 01310885, včetně příslušenství z této pohledávky. Na přezkumném jednáni konaném dne 25. 7 2013 byla žalovaným popřena jak pohledávka č. 1. tak pohledávka č. 2 co do pravosti a výše včetně příslušenství obou pohledávek.

K pohledávce č. 1 žalobce uvádí, že dne 29. 9. 2010 byla mezi žalobcem a dlužníkem uzavřena kupní smlouva č. 1090191, jejímž předmětem byl závazek žalobce dodat dlužníkovi objednané zboží a závazek dlužníka za toto zboží zaplatit kupní cenu. V čl. IV odst. 6 kupní smlouvy bylo zároveň sjednáno, že v případě, kdy kupujícím (dlužníkem) nebudou dodrženy stanovené podmínky úhrady kupní ceny, je prodávající (žalobce) oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 0.1% z dlužné částky za každý den, v němž trvá prodlení dlužníka s úhradou kupní ceny. Zboží dle kupní smlouvy bylo dlužníku žalobcem předáno 29. 10. 2010, kupní cena za zboží ve výši 233.798,00 Kč byla dlužníkovi vyúčtována daňovým dokladem č. 20100335 splatným ke dni 17. 11. 2010. Faktura č. 20100335 byla dlužníku zaslána prostřednictvím e-mailu a následné zároveň prostřednictvím české pošty. Protože dlužník kupní cenu žalobci neuhradil ve stanovené lhůtě, vznikl žalobci nárok na úhradu smluvní pokuty ve výší 0,1% z dlužné částky za každý den prodlení. Smluvní pokutu žalobce kapitalizoval ke dni 23. 5. 2013. K uvedenému dni činilo prodlení dlužníka s úhradou kupní ceny celkem 917 dní smluvní pokuta tak dosáhla výše 214.392,766 Kč. Žalobci rovněž vznikl nárok na úhradu zákonných úroků z prodlení ve výši 45.472,10 Kč počítaných ode dne následujícího dní splatností faktury č. 20100335, tedy ode dne 18. 11. 2010 kapitalizované ke dni 23. 5.2013.

Žalobce navíc uvedl, že pohledávka č. 1 byla v době před úpadkem dlužníka zažalována u Krajského soudu v Plzni. Krajský soud v Plzni po provedeném dokazování dospěl k závěru, že nárok žalobce je oprávněný a Rozsudkem Č.j. 47 ECm 8/2012-113 vydaným dne 27. 9. 2012 uložil dlužníkovi povinnost žalovanou částku, tedy jistinu včetně smluvní pokuty, žalobci uhradit.

K pohledávce č. 2 žalobce uvedl, že vznikla z titulu neuhrazené kupní ceny za zboží, které žalobce dodal dlužníku na základě objednávky č. 01310885. Objednané zboží bylo dlužníku předáno dne 19. 11. 2010, kupní cena za zboží ve výši 12.007,00 Kč byla dlužníku fakturována daňovým dokladem Č. 20100369 splatným ke dni 8. 12. 2010. Faktura č. 20100369 byla dlužníku zaslána prostřednictvím e-mailu a následně zároveň prostřednictvím české pošty. Protože dlužník fakturu neuhradil, žalobci vznikl žalobci nárok na úhradu zákonných úroků z prodlení ve výši 2.284,29 Kč počítaných ode dne následujícího dni splatnosti faktury č. 20100369, tedy ode dne 9.12 2010 kapitalizované ke dni 23.5 2013.

Usnesením č.j. 198ICm 3215/2013-16 ze dne 29.09.2014 vyzval soud žalovaného kvalifikovanou výzvou dle §114b o.s.ř., aby se ve věci vyjádřil, uvedl, zda nárok uznává a pokud jej neuznává, aby uvedl, které skutečnosti tvrzené žalobcem považuje za nesporné, které činí předmětem sporu a proč. Byl dále vyzván, aby uvedl svá tvrzení ve věci a na podporu svých tvrzení označil důkazy.

Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 23.10.2014 uvedl, že obě výše zmíněné pohledávky dne 25. 7. 2013 popřel na přezkumném jednání co do pravosti a výše. Popřeno bylo rovněž příslušenství. Jistina pohledávky č. 1 byla popřena žalovaným co do pravosti a výše, protože žalobce neprokázal doručení zboží dlužníkovi ani doručení faktury. pokračování 3 198 ICm 3215/2013

Příslušenství této pohledávky bylo popřeno co do pravosti i výše, protože nebyla prokázána existence hlavní pohledávky (jistiny) a tím pádem právo požadovat úrok z prodlení a smluvní pokutu. Mimoto žalobce neprokázal doručení faktury a tedy datum, kdy mělo dojít k prodlení. Jistina pohledávky č. 2 byla popřena žalovaným co do pravosti a výše, protože žalobce neprokázal objednání ze strany dlužníka, dodání zboží ani doručení faktury. Příslušenství této pohledávky bylo popřeno co do pravosti i výše, protože nebyla prokázána existence hlavní pohledávky (jistiny) a tím pádem právo požadovat úrok z prodlení a smluvní pokutu. Mimoto žalobce neprokázal, že vůbec došlo ke sjednání smluvní pokuty. Pohledávka žalobce č. 1 vůči dlužníkovi nikdy nevznikla. Předmětná kupní smlouva, která má být právním titulem pro vznik pohledávky, zcela zjevně není podepsaná jednatelem společnosti panem Jiřím Benešem, nýbrž panem Romanem Haselbauerem. Pan Jiří Beneš je jediným jednatelem společnosti Stavební činnost, s. r. o. a jeho podpisový vzor je uložen ve Sbírce listin v Obchodním rejstříku. Pan Roman Haselbauer tedy nebyl oprávněn předmětnou kupní smlouvu za dlužníka uzavřít. Z výslechu pana Jiřího Beneše, který byl proveden dne 15. 8. 2013 v rámci hlavního líčení v trestní věci proti panu Romanu Haselbauerovi vedeného u Okresního soudu v Sokolově pod sp. zn. 2T 41/2013, vyplynulo, že, o uzavření předmětné kupní smlouvy se pan Jiří Beneš dozvěděl až po urgenci žalobce o zaplacení, kdy zjistil, že faktura plynoucí z předmětné kupní smlouvy vůbec není vedena v evidenci dlužníka. Stejně tak dlužník nevěděl o předání zboží založeného předmětnou kupní smlouvou. Předávací protokol k tomuto zboží je podepsán opět panem Romanem Haselbauerem a neprokazuje tedy dodání zboží dlužníkovi, nýbrž panu Haselbauerovi. Zboží se nikdy nedostalo do dispozice dlužníka. Uzavření kupní smlouvy a převzetí zboží, které bylo dodané na jejím základě, bylo, jak vyplývá z přiložených výpovědí svědků z výše uvedeného hlavního líčení, jednáním fyzické osoby-pana Haselbauera, které dlužníka nezavazovalo. Dlužník podal na pana Haselbauera trestní oznámení (na jeho základě bylo zahájeno shora uvedené trestní řízení) ve věci podezření ze spáchání trestného činu podvodu panem Haselbauerem. Příslušenství k pohledávce č. 1 nevzniklo, neboť příslušenství následuje osud hlavní pohledávky. Ta v tomto případě, jak shora uvedeno, nevznikla. Nadto z dokumentů doložených dlužníkem nevyplývá doručení faktury vystavené na základě předmětné kupní smlouvy. Doložený podací lístek nedokládá, jaký typ dokumentu byl zaslán a zda a kdy byl skutečně doručen. Nelze tak tedy určit ani počátek prodlení, od něhož se má odvíjet výše úroku z prodlení a smluvní pokuta.

Co se týče pohledávky č. 2, ta dle žalovaného vůči dlužníkovi nikdy nevznikla. Předmětná objednávka, která má být právním titulem pro vznik pohledávky, zcela zjevně není podepsaná jediným jednatelem společnosti panem Jiřím Benešem. Není zřejmé, kdo předmětnou objednávku činí a jak a zda byla akceptována. Z tvaru podpisu objednatele by bylo možno usuzovat, že se jedná o podpis pana Haselbauera. Na objednávce se však nevyskytují žádné údaje dlužníka a nelze tedy z ničeho dovodit, že tuto objednávku činil pan Haselbauer právě za dlužníka. Nadto není prokázáno dodání zboží dlužníkovi. Na předávacím protokolu o dodání zboží plynoucí z předmětné objednávky je podepsán pan Roman Haselbauer, který ale neměl oprávnění za dlužníka jednat, jak je uvedeno výše. Zboží se nikdy nedostalo do dispozice dlužníka, veškeré úkony byly činěny panem Romanem Haselbauerem jako samostatně jednající fyzickou osobou. Příslušenství k pohledávce č. 2 nevzniklo, neboť příslušenství následuje osud hlavní pohledávky. Ta v tomto případě nevznikla. Z předmětné objednávky není ani patrno, že by vůbec došlo k sjednání smluvní pokuty, přičemž toto ujednání musí být písemné (§ 544 odst. 2 z, č. 40/1964 Sb., občanský zákoník). Nadto žalobce ničím neprokazuje, kdy fakturu doručil dlužníkovi.

Na ústním jednání konaném dne 07.05.2015 žalovaný uvedl, že Roman Haselbauer, který měl za dlužníka dle tvrzení žalobce kupní smlouvu, objednávky i předávací protokol pokračování 4 198 ICm 3215/2013 podepsat, zemřel, trestní stíhání vůči němu bylo zastaveno. Žalobce uvedl, že co se týče tvrzení žalovaného, že objednané zboží nebylo doručeno dlužníkovi a nebyla mu doručena ani faktura za dodání zboží, odkazuje na protokol o předání zboží, co se týče doručení faktur, na podací lístek k doručení faktur dlužníkovi. Po námitkách dlužníka, že faktury neobdržel, byly po mailové komunikaci faktury doručeny přímo dlužníkovi nikoli prostřednictvím pana Haselbauera.

Žalovaný uvedl, že z předávacího protokolu vyplývá pouze to, že objednané výrobky převzal pan Haselbauer, není tedy zřejmé, zda je převzal dlužník.

K plné moci, kterou byl pan Haselbauer dlužníkem vybaven (skutečnost známá z řízení před krajským soudem v Plzni 47 ECm 8/2012), žalovaný uvedl, že co se týče pohledávky 1, není zřejmé, zda kupní smlouva je opatřena podpisem pana Haselbauera a zda byla podepsána na základě uvedené plné moci. Co se týče pohledávky 2, není vůbec patrné, zda tento úkon pan Haselbauer činil za dlužníka či za sebe jako za fyzickou osobu.

Žalobce doplnil svůj návrh podáním ze dne 14.05.2015, kde k námitkám žalovaného uvedl, že o dodání zboží dlužníkovi svědčí konečný předávací protokol k této zakázce ze dne 19.11.2010 podepsaný jak objednatelem, tak zhotovitelem. Za objednatele podepsal zmíněný protokol i v této dílčí zakázce pan Haselbauer, tehdejší zaměstnanec dlužníka. Dle názoru žalobce je zcela evidentní, že objednávku činí dlužník jakožto společnost, nikoliv pan Haselbauer jako fyzická osoba. Poukázal na nadpis předmětné objednávky č. 01310885 RENSTAV na místě objednatele a Variowin jakožto zhotovitel. Dále je na objednávce v části detailů nabídky uvedeno číslo nabídky V0982/1090191, tedy číslo nabídky ve spojení s číslem kupní smlouvy č. 1090191. Také konečný předávací protokol odkazuje na číslo zakázky 1090191-2 pod názvem RENSTAV-stavební činnost.

K námitce neprokázání sjednání smluvní pokuty v případě této zakázky žalobce uvedla, že předmětnou žalobou není smluvní pokuta na tuto pohledávku uplatňována žalobce z důvodu prodlení s úhradou faktury č. 20100369 uplatňuje pouze zákonný úrok z prodlení. Žalobce konečně uvedl, že dle jeho názoru lze závěry Krajského soudu v Plzni v řízení pod č.j. 47ECm 8/2012 tlumočené v rozsudku ze dne 27.09.2012, 47 ECm 8/2012-113, analogicky vztáhnout i na kvalifikaci pohledávky žalobkyně č. 2 a není dle názoru žalobkyně důvod se od těchto závěrů odchylovat.

Z tvrzení žalobce, žalovaného a z listin předložených žalobcem má soud za prokázaný následující skutkový stav. Dlužník uzavřel dne 29.09.2010 se žalobcem kupní smlouvu č. 1090191, jejímž předmětem byla plastová okna dle cenové nabídky č. V0906, cena byla sjednána ve výši 244.382,-Kč. Za žalobce smlouvu uzavřel Vladimír Hanák, za dlužníka Roman Haselbauer. Dle čl. IV. Odst.6 smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z dlužné částky za každý den prodlení s úhradou. Dlužník plastové výplně dle kupní smlouvy převzal dne 29.10.2010 a převzetí potvrdil na předávacím protokolu označeném číslem smlouvy, jako název zakázky je uveden Renstav, stavební činnost, spol. s r.o. Protokol za dlužníka podepsal Roman Haselbauer. Dne 03.11.2010 vystavil žalobce dlužníkovi fakturu č. 20100335 na úhradu částky 233.798,-Kč s datem splatnosti 17.11.2010. Od kupní ceny bez DPH ve výši 203.652,-Kč bylo odečteno 6.570,-Kč za parotěsnou pásku a 2.250,-Kč za 9ks uzamykatelných kliček. Dne 01.11.2010 dlužník pod č.01310885 objednal u žalobce dvoudílný prvek-křídlo okenní 88+ Classic a rám okenní 73mm 88+ za 12.007,20 Kč. Pod č.zakázky 1090191-2 a názvem Renstav stavební činnost spol. s r.o. předávacím protokolem ze dne 19.11.2010 dlužník zboží dle objednávky převzal, předávací protokol podepsal Roman pokračování 5 198 ICm 3215/2013

Haselbauer. Dne 24.11.2010 vystavil žalobce dlužníkovi fakturu č. 20100369 na částku 12.007,-Kč splatnou dne 08.12.2010. Dne 06.12.2010 vyzval žalobce dlužníka k úhradě faktury č. 20100335 splatné 17.11.2010 ve výši 233.798,-Kč a upozornil na fakturu před splatností č, 20100369 splatnou 08.12.2010 ve výši 12.007,-Kč. Kopie faktury byly dlužníkovi zaslány mailem, na základě požadavku dlužníka dle mailu ze dne 21.12.2010 následně doporučeně poštou, dle podacího lístku dne 10.01.2011.

Žalobce 03.04.2012 podal žalobu proti dlužníkovi o zaplacení částky 407.726,-Kč z titulu nezaplacených kupních cen za žalobcem dodané zboží. Rozsudkem č.j. 47ECm 8/2012-113 ze dne 27.09.2012 rozhodl Krajský soud v Plzni, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku částku 233.798,-Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75% od 18.11.2010 do zaplacení a smluvní pokutu ve výši 96.091,-Kč. Toto rozhodnutí dosud nenabylo právní moci. Krajský soud v Plzni rozhodoval o žalobcem uplatněném nároku na zaplacení částky 233.798,-Kč, který vyloučil k samostatnému projednání, řízení se tedy týkalo téhož nároku, který žalobce jako dílčí pohledávku č.1 přihlásil do insolvenčního řízení dlužníka, a která je předmětem řízení na určení, že byla přihlášena po právu. Zdejší soud není uvedeným rozhodnutím vázán, nicméně je toho názoru, že zjištění Krajského soudu v Plzni z jím provedeného dokazování lze převzít, aniž by bylo nutno dokazování před zdejším soudem opakovat. Z uvedeného rozsudku Krajského soudu v Plzni tak vzal zdejší soudu za prokázané, že dne 20.10.2008 udělil dlužník Romanu Haselbauerovi plnou moc, kterou jej zmocnil ke všem obchodním jednáním, uzavíráním smluv, obchodnímu styku, jednáním s úřady a jednáním s bankovními institucemi, dlužník zmocnil zmocněnce, aby jeho jménem uzavíral obchodní smlouvy, podával návrhy smluv, přijímal doporučené písemnosti, vymáhal nároky, přijímal plnění nároků, potvrzoval jejich přijetí a to vše i tehdy, kdy je podle právních předpisů zapotřebí zvláštní plné moci. Z citovaného rozsudku soud dále zjistil, že dohodou o skončení pracovního poměru ze dne 20.12.2010 dlužník jako zaměstnavatel ukončil s Romanem Haselbauerem jako zaměstnancem pracovní poměr, založený pracovní smlouvou ze dne 11.04.2007, na základě které zaměstnanec vykonával pro dlužníka práci technického náměstka. Pracovní poměr s Romanem Haselbauerem dlužník ukončil k 31.12.2010. Krajský soud v Plzni provedl dokazování listinami ze Spisu policie ČR KŘP Karlovarského kraje, ÚO Sokolov, oddělení hospodářské kriminality č.j. KRPK-4718-146/TČ-2011-190981. Z dokazování těmito listinami lze vzít za zjištěné, že jednatel dlužníka podával vysvětlení, pokud jde o nákup oken od žalobce a uvedl, že pan Haselbauer ze své funkce byl oprávněn takovou objednávku učinit, mohl jednat jménem dlužníka na základě plné moci, uzavírat smlouvy, přebírat zboží. V řízení před Krajským soudem v Plzni konečně soud z výpovědi svědka Petra Otta, předsedy představenstva společnosti Bohemia Lignum-Stavební výplně a.s. má za zjištěné, že za dlužníka jednal buď jednatel Jiří Beneš nebo Roman Haselbauer, který se prokazoval plnou mocí, ten za dlužníka uzavíral smlouvy.

Jak vyplývá z výše uvedeného skutkového stavu, zjištěného na základě dokazování listinami založenými účastníky řízení a na základě dokazování v řízení sp.zn. 47ECm 8/2012 u Krajského soudu v Plzni, pohledávka žalobce, přihlášená do insolvenčního řízení dlužníka je ve výši ve výši 518.724,44 Kč po právu. V řízení bylo prokázáno, že co se týče dílčí pohledávky č.1. mezi žalobcem a dlužníkem došlo k uzavření kupní smlouvy dle §409 ObchZ, žalobce dlužníkovi zboží objednané dle smlouvy předal, dlužník však kupní cenu žalobci nezaplatil, s úhradou kupní ceny je od 18.11.2010 v prodlení. Kupní cena v případě dílčí pohledávky č.1 činí 233.798,-Kč, žalobci dále náleží zákonný úrok z prodlení ve výši 7,75% od 18.11.2010 do rozhodnutí o úpadku dlužníka dne 23.05.2013 (§365 a §369 ObchZ ve spojení s ust. §517 odst.2/ ObčZ a nařízení vlády č. 142/1994 Sb.) tedy ve výši 45.472,10 pokračování 6 198 ICm 3215/2013

Kč. Vzhledem k tomu, že v řízení bylo prokázáno, že v kupní smlouvě uzavřené písemně mezi dlužníkem a žalobcem dne 29.09.2010 byla platně sjednána smluvní pokuta dle §544 ObčZ, je po právu i přihlášená smluvní pokuta ve výši 01% z dlužné částky denně, tedy za 917 dní ve výši 214.392,766 Kč.

Co se týče dílčí pohledávky č.2 přihlášené do insolvenčního řízení ve výši 25.061,57 Kč, soud po provedeném dokazování má za prokázané, že je přihlášená po právu ve výši 14.291,29,-Kč, ve výši 10.770,28 Kč přihlášená po právu není. V řízení bylo prokázáno, že dlužník u žalobce objednal zboží, které žalobce dodal, dlužník zboží převzal, kupní cenu však neuhradil a od 09.12.2010 je v prodlení. V řízení však nebylo prokázáno, že by byla platně sjednaná smluvní pokuta, kterou v případě dílčí pohledávky č.2 žalobce přihlásil do insolvenčního řízení ve výši 13.054,57 Kč. Žalobce má nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 2.284,29 Kč a to od 09.12.2010 do 23.05.2013.

V řízení nebylo prokázáno tvrzení žalovaného, že by výše uvedené kupní smlouvy neuzavíral dlužník a že by zakoupené zboží nepřevzal, naopak bylo prokázáno, že pokud za dlužníka smlouvy uzavřel Roman Haselbauer, případně pokud za dlužníka Roman Haselbauer učinil objednávku nebo výrobky převzal, byl na základě plné moci udělené mu dlužníkem oprávněn za dlužníka jednat a dlužníka zavazovat, navíc tato pravomoc plyne i z jeho postavení technického náměstka u dlužníka. Pokud žalovaný tvrdil, že dlužník o uzavření předmětných kupních smluv nevěděl a neměl je ve své evidenci, pak i kdyby k takové situaci došlo, nemohla by být k újmě žalobce, který smlouvy uzavřel s osobou, která k takovému jednání za dlužníka byla oprávněna.

Dle §202 odst.1/ Insolvenčního zákona nemá žádný z účastníků ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci

P o u č e n í: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

Nebude-li povinnost stanovená vykonatelným rozhodnutím splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat soudním výkonem rozhodnutí.

V Praze dne 11. června 2015

JUDr. Aleš Bartoš, v.r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Krupařová