MSPH 96 INS 8991/2010-A-22
Č.d.: MSPH 96 INS 8991/2010-A-22

Usnesení

Městský soud v Praze rozhodl soudkyní JUDr. Kamilou Balounovou v insolvenční věci dlužníka: ALUMIL CZ s.r.o., IČ 625 84 081, Dělnická 12/213, 170 00 Praha 7 o návrhu insolvenčního navrhovatele č. 1, Milan Baďura, Klínky 383, 679 02 Ráječko a insolvenčního navrhovatele č. 2, 3sixty s.r.o., IČ: 625 84 081, Dělnická 213/12, 170 00 Praha 7-Holešovice o návrhu na vydání předběžného opatření

takto:

Návrh věřitele IZOS s.r.o., IČ: 472 85 338, U Nové Hospody 1151/9, 318 00 Plzeň-Skvrňany n vydání předběžného opatření podle ust. § 113 ins. zákona ze dne 10.9.2010 s e z a m í t á.

O d ů v o d n ě n í:

Podáním ze dne 10.9.2010 se věřitel IZOS s.r.o. domáhal vydání předběžného opatření, kterým by soud dlužníkovi nařídil, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy náležejícími do majetkové podstaty. Věřitel uvedl, že má za dlužníkem pohledávku vzniklou z titulů jednotlivých kupních smluv týkajících se dodávek skla, jehož cena byla dlužníkovýma prostřednictvím faktur. Ohledně pohledávek věřitele jsou vedena dvě soudní řízení u Městského soudu v Praze. Dále věřitel uvedl, že se s dlužníkem snažil domluvit na zajištění vzniklého závazku, což dlužník odmítal. Věřitel uvádí, že je mu známo, že dlužník již aktivně neobchoduje a že veškerá svá aktiva převedl na řeckou společnost. Dále věřitel uvedl, že je mu známo, že jeden ze zakladatelů dlužníka založil společnost ALUMIL Bohemia a.s., kterážto převzala obchody dlužníka-výrobu izolačních oken. Personální obsazení obou společností je totožné. Věřitel uvádí, že v mezidobí dlužník převedl své jediné aktivum-nemovitost výrobní areál Novostavba výrobně-skladovacího areálu Alumil s.r.o. Žatec na poz. P.č. 2560/1 v k.ú. Žatec včetně přilehlých pozemků na třetí osobu. Žalobce k tomuto došel na základě sdělení dlužníka o tom, že jeho pohledávka nemůže být zajištěna nemovitostí, jelikož tato již není ve vlastnictví dlužníka. Věřitel specifikuje majetek dlužníka ( LV č. 8860 , k.ú. Žatec) a uvádí, že s ohledem na skutečnost že, dlužník věřiteli neuhradil jeho pohledávku, že popírá nárok věřitele, že odmítal zřídit zajištění pohledávky a hrozí nebezpečí, že dlužník bude nakládat se svým nemovitým majetkem , navrhuje vydání předběžného opatření podle ust. § 113 ins. zákona, kterým by dlužníkovi bylo zakázáno prodat, darovat, vložit do společnosti či jinak zcizit, zatížit věcným břemenem či zástavním právem nebo pronajmout uvedené nemovitosti ( LV č. 8860, k.ú. Žatec). vedeném Městským soudem v Praze pod sp.zn. 32 Cm 182/2009 bylo již o návrhu na vydání předběžného opatření rozhodnuto Vrchním soudem v Praze tak, že návrh se zamítá pro neosvědčení existence žalobcem tvrzené pohledávky. Dlužník uvádí, že není-li osvědčen tvrzený nárok, je na místě návrh na vydání předběžného opatření zamítnout.

Na základě výše uvedených skutečností insolvenční soud postupoval podle ust. zák. č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon ( dále jen IZ), následovně:

Je-li nutné zabránit v době do vydání rozhodnutí o úpadku změnám v rozsahu majetkové podstaty v neprospěch věřitelů, insolvenční soud může i bez návrhu nařídit předběžné opatření, kterým dlužníkovi uloží, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy náležejícími do jeho majetkové podstaty, nebo rozhodne, že dlužník může nakládat s majetkovou podstatou nebo její částí pouze se souhlasem předběžného správce. Může též nařídit, aby osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, napříště plnění neposkytovaly dlužníkovi, ale předběžnému správci. Současně ustanoví předběžného správce, pokud tak neučinil dříve ( § 113 odst. 1 ins. zákona). Navrhovatel předběžného opatření, které by insolvenční soud mohl nařídit i bez návrhu, není povinen složit jistotu ( § 82 odst. 1 druhá věta ins. zákona).

Nerozhodne-li insolvenční soud jinak, je dlužník povinen zdržet se od okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, nakládání s majetkovou podstatou a s majetkem, který do ní může náležet, pokud by mělo jít o podstatné změny ve skladbě, využití nebo určení tohoto majetku anebo o jeho nikoli zanedbatelné zmenšení. Peněžité závazky vzniklé před zahájením insolvenčního řízení je dlužník oprávněn plnit jen v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem ( § 111 odst. 1 ins. zákona).

Právní úkony, které dlužník učinil v rozporu s omezeními stanovenými v důsledku účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení, jsou vůči věřitelům neúčinné ( § 111 odst. 3 ins. zákona).

Nerespektuje-li dlužník omezení daná mu § 111 nebo je-li důvodná obava, že dlužník nebude tato omezení respektovat (např. nereaguje řádně na pokyny insolvenčního soudu), dojde k vydání předběžného opatření.

Insolvenční soud má v dané věci zato, že omezení ohledně nakládání s majetkem, který může náležet do majetkové podstaty v případě, že bude zjištěn úpadek dlužníka, vyplývá již ze samotného ust. § 111 ins. zákona. Věřitel uvádí, že je mu známo, že dlužník již aktivně neobchoduje a že veškerá svá aktiva převedl na řeckou společnost a že dlužníkovi je nutno zakázat prodat, darovat, vložit do společnosti či jinak zcizit, zatížit věcným břemenem či zástavním právem nebo pronajmout nemovitosti na LV č. 8860 v k.ú. Žatec.

Soud se zabýval otázkou, zda je ve smyslu ust. § 113 osdt. 1 ins. zákona nutné, aby bylo předběžné opatření vydáno. Dlužník v insolvenčním řízení doposud spolupracuje a dodržuje pokyny soudu. Pokud dlužník v minulosti vyvedl ze svého vlastnictví majetek, který může náležet do majetkové podstaty ( před zahájením ins. řízení), je věcí insolvenčního správce, jak bude postupovat, aby majetek získal zpět do majetkové podstaty. Od okamžiku účinného zahájení insolvenčního řízení je dlužník v nakládání se shora uvedeným majetkem omezen přímo ze zákona a soud neshledal důvod pro vydání předběžného opatření o zákazu je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k rukám Vrchního soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

Proti tomuro usnesení se může odvolat toliko osoba, která podala návrh na jeho vydání ( § 113 odst. 4 ins. zákona).

Zveřejnění písemnosti v insolvenčním rejstříku je dokladem o doručení i při zvláštním způsobu doručení této písemnosti ( § 74 odst. 1 ins. zákona).

Je-li s doručením písemnosti, pro kterou zákon stanoví zvláštní způsob doručení, spojen začátek běhu lhůty k podání opravného prostředku nebo k jinému procesnímu úkonu, začíná lhůta běžet ode dne, kdy byla písemnost doručena adresátu zvláštním způsobem. O tom musí být adresát poučen( § 74 odst. 2 ins. zákona).

V Praze dne 29. září 2010 JUDr. Kamila Balounová,v.r. samosoudce .

Za správnost vyhotovení: Gajdošová