MSPH 96 INS 729/2015-C2-11
MSPH 96 INS 729/2015-C2-11

č.j. 196 ICm 4553/2015-32 (MSPH 96 INS 729/2015)

Městský soud v Praze se sídlem Slezská 9, Praha 2, rozhodl samosoudkyní JUDr. Ing. Kamilou Balounovou v právní věci žalobce: Jindra anonymizovano , anonymizovano , IČ 40601242, Moskevská 860/80, 101 00 Praha 10, proti žalované: Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, IČ 41197518, se sídlem Orlická 4, 130 00 Praha 3 o určení pravosti a výše pohledávky věřitele č. 2

takto:

I. Žaloba, aby bylo určeno, že vykonatelná pohledávka žalovaného VZP ČR, IČ: 411 97 518, ve výši 13.006 Kč, přihlášená do insolvenčního řízení ve věci dlužnice Jindry anonymizovano , anonymizovano , vedeného pod spisovou značkou , není přihlášená po právu co do důvodu a výše, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Řízení se v části žaloby na určení pravosti přihlášené pohledávky ve výši 4.980 Kč zastavuje, pro zpětvzetí žaloby žalobcem.

Odůvodnění:

Podáním ze dne 2.12.2015, doručeném soudu dne 3.12.2015, se žalobkyně Jindra anonymizovano , anonymizovano , domáhala rozhodnutí soudu, kterým by bylo určeno, že pohledávka věřitele č. 2/2 ve výši 17.986 Kč, a z toho ve vykonatelné části 13.006 Kč, přihlášená do insolvenčního řízení na majetek žalovaného, není přihlášená do insolvenčního řízení dlužníka po právu co do důvodu a výše. Žalobkyně uvedla, že ve prospěch částky byla nařízena exekuce, mezi žalobkyní a žalovaným probíhala korespondence od 15.5.2009, když posléze žalobkyně požádala o prominutí penále, kterému nebylo vyhověno. Žalobkyně na jednání dne 28.11.2017 vzala žalobu zpět v částce 4.980 Kč, neboť se jednalo o nevykonatelnou část pohledávky, ve které není dlužnice aktivně legitimována a navíc je předmětem jiné žaloby. Soud řízení v této části se souhlasem žalovaného tedy zastavil. isir.justi ce.cz Pokračování-2-MSPH 196 ICm 4553/2015

Usnesením ze dne 24.8.2015 č.d.-A-23 Městský soud v Praze zjistil úpadek dlužníka Jindry anonymizovano , anonymizovano , IČ 40601242, Moskevská 860/80, 101 00 Praha 10, a povolil jeho řešení oddlužením. Dne 9.9.2015 přihlásila žalobkyně do insolvenčního řízení svou pohledávku v celkové výši 17.986 Kč za penále na veřejném zdravotním pojištění na základě vyúčtování pojistného ze dne 3.9.2015, za období od 15.5.2009 do 23.8.2015 (ve výši 4.980 Kč) a výkazu nedoplatků č. 1940909603 ze dne 20.5.2009 (ve výši 13.006 Kč). Při přezkumném jednání konaném dne 5.11.2015 popřel žalovaný nevykonatelnou dílčí pohledávku žalobkyně ve výši 4.980 Kč i vykonatelnou dílčí pohledávku ve výši 13.006 Kč za penále co do pravosti a výše z důvodu uhrazení pohledávky. Insolvenční správce pohledávku nepopřel.

Žalovaný navrhl žalobu zamítnout a ve svém vyjádření ze dne 4.4.2017 uvedl, že žalobkyně podala návrh na provedení exekuce na majetek žalovaného na základě výše uvedeného výkazu nedoplatků, jejímž provedením byl na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 12.10.2010, pověřen soudní exekutor JUDr. Juraj Podkonický, Ph.D. Ke dni podání žaloby bylo na pohledávku žalobkyně soudním exekutorem vymoženo zcela dlužné pojistné ve výši 5.312 Kč a částečně penále ve výši 172 Kč (poslední plnění exekutora nastalo ke dni 30.10.2014). Zbývající část penále ve výši 13.006 Kč vyměřeného výkazem nedoplatku, žalobkyně přihlásila do insolvenčního řízení. Protože k úhradě pojistného došlo až ke dni 13.10.2014, postupovala žalobkyně v souladu s ust. § 18 zák. č. 592/1992 Sb., v platném znění a vyúčtovala žalovanému penále. Vyměřená část za penále činí 4.980 Kč a nebyla tak součástí exekuce ani nebyla ke dni zahájení insolvenčního řízení uhrazena, proto byla přihlášena do insolvenčního řízení. Dlužník do dne podání určovací žaloby pohledávku žalobkyně neuhradil, a to ani částečně. Žalobkyně dále navrhuje, aby dlužník v případě, že pohledávku uhradil, toto prokázal. Žalobkyně dále argumentuje ust. § 16 zák. č. 592/1992 Sb., v platném znění, že byl-li proveden úkon k zjištění výše pojistného nebo jeho vyměření, plyne nová promlčecí lhůta ode dne, kdy se o tom plátce pojistného dozvěděl. Provedení těchto úkonů dokládá přiloženými důkazy.

Z vyúčtování pojistného na veřejné zdravotní pojištění ze dne 3.9.2015 bylo zjištěno, že ke dni úpadku provedl věřitel č. 2 vyúčtování, ze kterého vyplývá pojistná částka uhrazena exekucí a částka na penále uhrazená exekucí. Penále se skládá z původního zůstatku od roku 2009 do 2015 z neuhrazené částky pojistného. Penále uhrazené exekucí je ve výši 172 Kč, přičemž celkové dlužné činilo 17.986 Kč. Neuhrazené vykonatelné penále činí 13.006 Kč a nevykonatelné neuhrazené 4.980 Kč.

Podle § 7 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, insolvenční zákon (dále jen ,,IZ ) nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Podle § 16 zák. č. 592/1992 Sb., v platném znění, právo předepsat dlužné pojistné se promlčuje za 10 let ode dne splatnosti. Byl-li proveden úkon ke zjištění výše pojistného nebo jeho vyměření, plyne nová promlčecí lhůta ode dne, kdy se o tom plátce pojistného dozvěděl. Právo vymáhat pojistné se promlčuje ve lhůtě 10 let od právní moci platebního výměru, jímž bylo vyměřeno. Promlčecí doba neběží po dobu řízení u soudu. Pokračování-3-MSPH 196 ICm 4553/2015

Dle § 199 Ins.zák. Insolvenční správce, který popřel vykonatelnou pohledávku, podá do 30 dnů od přezkumného jednání nebo od právní moci rozhodnutí o schválení zprávy o přezkumu podle § 410 odst. 3 písm. a) u insolvenčního soudu žalobu, kterou své popření uplatní proti věřiteli, který vykonatelnou pohledávku přihlásil. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty soudu.

Dle § 410 Ins.zák. odst. 5 a 6 Popření pohledávky nezajištěného věřitele dlužníkem má za trvání účinků schválení oddlužení tytéž účinky jako popření pohledávky insolvenčním správcem, ustanovení § 51 odst. 2 tím však není dotčeno; pro toto popření platí obdobně ustanovení o zjištění pohledávky týkající se insolvenčního správce. Jestliže dlužník popřel pohledávku před schválením oddlužení, nastávají účinky tohoto popření dnem, kdy nastaly účinky oddlužení; tento den je rozhodný i pro počátek běhu lhůt k podání žaloby o určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky. Věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena dlužníkem, podávají žalobu vždy vůči dlužníku. Jde-li o vykonatelnou pohledávku přiznanou pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu, může dlužník jako důvod popření její pravosti nebo výše uplatnit jen skutečnosti, které jsou důvodem pro zastavení výkonu rozhodnutí nebo exekuce proto, že pohledávka zanikla nebo je promlčená.

Soud se zabýval aktivní legitimací i včasností podané žaloby. Dne 9.9.2015 přihlásila žalobkyně do insolvenčního řízení svou pohledávku v celkové výši 17.986 Kč za penále na veřejném zdravotním pojištění na základě vyúčtování pojistného ze dne 3.9.2015, za období od 15.5.2009 do 23.8.2015 (ve výši 4.980 Kč) a výkazu nedoplatků č. 1940909603 ze dne 20.5.2009 (ve výši 13.006 Kč). Při přezkumném jednání konaném dne 5.11.2015 popřel žalovaný nevykonatelnou i vykonatelnou dílčí pohledávku. Přezkumné jednání se konalo 5.11.2015 a žaloba byla podána dne 3.12.2015, tedy včas.

Popření pohledávky nezajištěného věřitele dlužníkem má za trvání účinků schválení oddlužení tytéž účinky jako popření pohledávky insolvenčním správcem. Jestliže dlužník popřel pohledávku při přezkumném jednání, které se konalo před schválením oddlužení, nastávají účinky tohoto popření dnem, kdy nastaly účinky oddlužení; tento den je rozhodný i pro počátek běhu lhůt k podání žaloby o určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky. Pohledávka za dlužníkem vznikla z důvodu neuhrazení pojistného na veřejném zdravotním pojištění. Věřitel vyúčtováním dlužného pojistného a penále na pojistném ze dne 3.9.2015 prokázal, že dlužná částka na penále činí 13.006 Kč. Dlužník sice tvrdil, že došlo k úhradě částky, aniž ovšem toto své tvrzení podložil relevantními důkazy. Z korespondence mezi VZP a dlužnicí má soud za prokázané, že dlužnice byla o výši dluhu vyrozuměna (výkaz nedoplatků ze dne 20.5.2009, doručení výkazu nedoplatků ze dne 20.5.2009, výzva k plnění povinností ze dne 22.7.2009, s doručenkou), avšak dluh neuhradila, naopak uvedla, že není schopná dluh uhradit (dopis dlužnice ze dne 7.6.2009, žádost o prominutí penále ze dne 31.1.2015 a zamítnutí žádosti ze dne 30.9.2015). Soud tak má za prokázané, že věřitel má za dlužníkem pohledávku z titulu penále na pojistném. Žalovaná částka 17.986 Kč je tvořena neuhrazeným penále, které není započítáváno již od 3.10.2014, neboť k tomuto datu bylo pojistné dlužnice zcela uhrazeno (jistina). Částky, o kterých se zmiňuje žalobkyně, byly započítány na dlužné pojistné. Žalobkyně o dlužném pojistném věděla, s VZP komunikovala, částku neuhradila a exekuovaná částka byla od původního dluhu odečtena. Rovněž od penále byla odečtena částka, kterou zaslal exekutor a již přihlášená výše pohledávky je o toto ponížena (172 Kč). Pokračování-4-MSPH 196 ICm 4553/2015

Existenci závazku se dlužníkovi v daném sporu nepodařilo vyvrátit. A proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

Výrok č. III. je odůvodněn v odstavci I.

O náhradě nákladů soud rozhodl podle ust. § 142 a násl. o.s.ř. neboť žalobce byl se svojí žalobou zcela úspěšný a náleží mu také náhrada nákladů řízení. Podle § 142 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaný na jednání konaném dne 9.11.2017 sdělil, že neúčtuje náklady řízení. Proto soud rozhodl tak, že se žádnému z účastníků nepřiznává náhrada nákladů řízení.

V Praze dne 28. listopadu 2017

JUDr. Ing. Kamila Balounová, v. r. samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Renáta Růženská