MSPH 96 INS 5317/2008-C-19
MSPH 96 INS 5317/2008-C-19-2

Č.j. 96 ICm 99/2010-88

Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Kamilou Balounovou v právní věci žalobce Ing. Petra Pytely, IČO: 715 32 471, K Belvederu 948, Praha 5-Zbraslav, zastoupeného advokátkou Mgr. Kateřinou Sedláčkovou, Ostrovní 126/30, Praha 1 proti žalované 1. CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ a spol. v.o.s., IČO: 481 18 753, Hvězdova 1716/2b, 140 78 Praha 4, insolvenčnímu správci dlužníka INTERIOR PFD, spol. s r.o., IČO: 411 97 071 K Červenému dvoru 35, Praha 3-Žižkov, a žalované č. 2, společnosti INTERIOR PFD, spol. s r.o., IČO: 411 97 071 K Červenému dvoru 35, Praha 3-Žižkov, zastoupené advokátem JUDr. Sylvou Rychtalíkovou, Kodaňská 521/57, 101 00 Praha 10, o určení pravosti pohledávky

takto:

I. Určuje se, že pohledávky žalobce ve výši 3 888 880,-Kč přihlášené do insolvenčního řízení vedeného zdejším soudem pod sp. zn.na majetek dlužníka INTERIOR PFD, spol. s r.o. jsou po právu.

II. Řízení proti žalovanému č. 2 se zastavuje.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se v žalobě domáhá určení pravosti pohledávky ve výši 3 888 880,-Kč, vzniklé z titulu mandátní smlouvy ze dne 1.9.2005. Žalobce v žalobě uvedl, že do insolvenčního řízení dlužníka INTERIOR PFD, spol. s r.o. přihlásil pohledávku ve výši Pokračování-2-96 ICm 99/2010

3.888.880 Kč, která se skládá z částky 640.000 Kč, která představuje nezaplacenou smluvní odměnu za vykonanou činnost pro dlužníka za měsíce březen-červen 2006, kdy v mandátní smlouvě ze dne 1.9.2005 byla sjednána měsíční odměna ve výši 160.000 Kč a dále z částky 3.248.880 Kč představující celkový smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně za každý den prodlení dle mandátní smlouvy (článek II. odstavec 2); úrok byl počítán z jednotlivých dlužných fakturovaných částek ke dni zjištění úpadku. Na přezkumném jednání insolvenční správce nevykonatelnou pohledávku popřel s tím, že činnost mandatáře nebyla vykonávána a úrok odporuje dobrým mravům, pohledávku popřel i žalovaný co do pravosti z důvodu neexistence právního důvodu (fakturace bez právního důvodu). Žalobce přitom k přihlášce pohledávky připojil mandátní smlouvu, faktury 3/06, 4/06 a 5/06, zprávu o činnosti v měsících březen až květen 2006, reference společností LeasePlan Česká republika s.r.o., Hypoteční banka, a.s., Danfoss s.r.o., Federal Express Czech s.r.o, elektronickou komunikaci, způsob výpočtu úroků. Dále žalobce odkazuje na spis 19 Cm 44/2008, vedený u Městského soudu v Praze, kde se domáhá zaplacení stejné pohledávky, jejíž část uplatnil v insolvenčním řízení. Žalobce svou činnost v měsících březen až červen v souladu se smlouvou vykonával (což je mimo jiné předmětem sporu v řízení 19 Cm 44/2008). V daném řízení byla navržena a provedena řada důkazů. Ohledně úroku z prodlení žalobce poukazuje na znění mandátní smlouvy, kdy v případě prodlení s platbou delšího než 5 dnů je žalobce oprávněn účtovat úrok z prodlení ve výši 0,5 % z fakturované částky za každý den prodlení. Toto ustanovení se nepříčí dobrým mravům (viz 32 Odo 217/2006). Žalobce pro dlužníka zařizoval obchodní záležitosti (viz příloha č. 1 smlouvy) a uvádí ucelený přehled činností prováděných v měsících březen až červen 2006:

-měsíc březen 2006: zákazník Danfoss s.r.o., LeasePlan Česká republika s.r.o., Skanska CZ, a.s., vykonávaná činnost-obdobná u všech zákazníků, oslovení společnosti, navázání kontaktu, vedení jednání, prezentace produktu apod., navržené důkazy viz žaloba -měsíc duben 2006: zákazník Hypoteční banka a.s., Federal Express Czech s.r.o., Danfoss s.r.o., LeasePlan Česká republika s.r.o., Skanska CZ, a.s., vykonávaná činnost -oslovení společnosti, navázání kontaktu, komunikace se zástupci a pokračování v realizaci projektů viz shora, navržené důkazy viz žaloba. -měsíc květen 2006: zákazník Skanska CZ, a.s., BH Securities, a.s., Newton Information Technology, s.r.o., Danfoss s.r.o, LeasePlan Česká republika s.r.o., Skanska CZ, a.s., Hypoteční banka a.s., Federal Express Czech s.r.o., vykonávaná činnost-komunikace, oslovení společností, příprava zpracování kalkulací, pokračování v realizaci projektů, provádění průzkumu trhu a podobně, důkazy viz žaloba. -měsíc červen 2006: zákazník Orco Group s.r.o., Bridgestone ČR, s.r.o., Evropská Cestovní Pojišťovna, a.s., APMART spol.s.r.o., Federal Express Czech s.r.o., Securities a.s., Skanska CZ a.s., vykonávaná činnost-sjednávání návrhů, oslovení společnosti, navázání kontaktu, pokračování v realizaci projektů apod.

Žalovaný č. 1 ve svém vyjádření v žalobě uvedl, že žalobce nepředložil důkazní prostředky, které by osvědčovaly provedení prací. Svoji pohledávku dokládá dlužníkem neakceptovanými fakturami. Smluvní úrok, který byl ve smlouvě stanoven ve výši 0,5 % denně za každý den prodlení je v rozporu s dobrými mravy (odkaz na judikaturu nejvyššího soudu III Odon 20/96 a na zásady poctivého obchodního styku). Žalovaný č. 1 navrhuje zamítnutí žaloby a trvá na popěrném úkonu. Při popření nároků vycházel z informací od dlužníka a věřitele a z listin. Ve sporu v nalézacím řízení byly k prokázání pohledávky vyslechnuti i svědci. Pokračování-3-96 ICm 99/2010

Žalovaný č. 2-dlužník se k žalobě obsáhle vyjádřil (viz č.l. 22 an) a navrhl provedení důkazů (viz protokol z přípravného jednání na č.l. 49, podání na č.l. 57b, 58 an). Na jednání konaném dne 2. října 2012 (viz protokol č.l. 88) byla žaloba ve vztahu k žalovanému č. 2 vzata zpět, neboť v mezidobí byl na místo reorganizace prohlášen konkurs.

Dne 25.10.2010 bylo řízení přerušeno. Bylo zjištěno, že v řízení vedeném Městským soudem v Praze pod sp.zn. 19 Cm 44/2008 vystupují na straně žalobce a žalovaného totožní účastníci (v incidenčním sporu vystupuje na straně žalovaného navíc insolvenční správce). Předmětem obou sporů je skutečnost, zda má žalobce mj. právo na zaplacení peněžité částky, odpovídající pohledávce na zaplacení smluvní odměny žalobce za měsíce březen až červen 2006 ve výši 160.000 Kč měsíčně a úroků z prodlení na základě mandátní smlouvy ze dne 1.9. 2005. Ač se jedná o dvě typově odlišné žaloby, předmětem sporu je zjištění, zda je žalovaný (resp. dlužník) povinen žalobci plnit částku viz shora. Na základě tohoto zjištění soud přerušil řízení o určení pravosti pohledávky do doby pravomocného rozhodnutí ve věci žaloby o zaplacení peněžité částky podle ust. § 109 odst. 2 písm. c) o.s.ř.

Dne 12.7.2012 bylo rozhodnuto o pokračování v přerušeném řízení z důvodu, že v řízení sp. zn. 19 Cm 44/2008 bylo dne 9.3.2012 pravomocně rozhodnuto rozsudkem č.j. 19 Cm 44/2008-310, kterým byl žalobci přiznán nárok na zaplacení částky za měsíce březen až červen 2006 (v předmětném řízení bylo žalováno za období březen až září 2006, v září bylo zamítnuto, avšak měsíce březen až červen 2006 nejsou dotčeny).

Z mandátní smlouvy ze dne 11.9.2005 bylo zjištěno, že dlužník a žalobce se smluvili, že mandatář bude na účet mandanta jeho obchodní záležitosti, odměna mandatáře byla smluvena ve výši 160 000,-Kč/měs. Pro případ prodlení byl smluven úrok z prodlení ve výši 0,5% z fakturované částky za každý den prodlení. Příloha č. 1 smlouvy stanovila rozsah činnosti mandatáře.

Z faktury č. 3/06 bylo zjištěno, že žalobce dlužníkovi fakturoval částku 320 000,-Kč, jako odměnu za měsíce březen a duben 2006, splatnou dne 10.5.2006.

Z faktury č. 4/06 bylo zjištěno, že žalobce dlužníkovi fakturoval částku 160 000,-Kč, jako odměnu za měsíce květen 2006, splatnou dne 10.6.2006.

Z faktury č. 5/06 bylo zjištěno, že žalobce dlužníkovi fakturoval částku 160 000,-Kč, jako odměnu za měsíce červen 2006, splatnou dne 10.7.2006.

Z rozsudku č. j. 19 Cm 44/2008-310 ze dne 9.3.2012 bylo zjištěno, že žalovanému-insolvenčnímu správci dlužníka Interior PFD spol. s r.o.-bylo uloženo zaplatit žalobci částku 1,096.520 Kč s 0,5% úrokem z prodlení denně z částky 320.000 Kč od 11.5 2006, z částky 160.000 Kč od 11.6. 2006, z částky 160.000 Kč od 11.7. 2006, z částky 380.800 Kč od 11.9. 2006 a z částky 75.720 Kč od 11.9.2006, co do zbytků nároku ve výši 159.800 Kč s příslušenstvím byla žaloba zamítnuta. Z odůvodnění rozsudku bylo zjištěno, že žalobce se domáhal zaplacení částky 1,260.520 Kč s příslušenstvím. Vycházel z mandátní smlouvy, na základě které vykonával pro žalovaného práce spočívající v provádění průzkumu trhnu a vedení jednání s potencionálními zákazníky za cenu 160.000 Kč bez DPH měsíčně, za práce vystavoval faktury, které žalovaný nezaplatil. Celková částka dluhu činí 1,256.320 Kč s příslušenstvím. Žalovaný uvedl, že žalobce práce nevykonával a odměna mu nenáleží. Soud provedl dokazování výpisem z obchodního rejstříku, výslechy svědků. Soud zjistil, že účastníci uzavřeli dne 1.9.2005 Pokračování-4-96 ICm 99/2010 mandátní smlouvu, předmět byl vymezen v její příloze, odměna činila 160.000 Kč bez DPH měsíčně (paušál), dále byla sjednána odměna za výsledek ve výši 0,5 % z ročního objemu zakázek, za práce v měsících březen až srpen vystavil žalobce faktury č. 3/06, 4/06, 5/06, Z/06 a fakturu za odměnu za výsledek Z1/06. V průběhu spolupráce došlo k antipatiím mezi žalobcem i žalovaným, dne 30.6.2006 žalovaný odstoupil od smlouvy (doručeno dne 14.7.2006), protože žalobce nepostupoval v souladu s pokyny klienta a nepředal zprávu o činnosti za období 3. až 5./2006. V řízení bylo prokázáno, že žalobce práce prováděl, a to v období březen až srpen 2006-toto zjištění vyplývá z výslechu svědků a provedených důkazů (nabídky pro zákazníky). Má nárok na úhradu částek uvedených ve faktuře č. 3/06, 4/06, 5/06 a dalších (viz shora), celkem 1,096.520 Kč. Odstoupení od smlouvy učiněné žalovaným nebylo důvodné (povinnost předávat zprávy a výkazy o činnosti nebyla sjednána). Výkaz činnosti mohl být přílohou faktury v případě, že o to žalovaný požádá. Možnost odmítnout plnění v případě nepředání výkazu nebyla sjednána. Žalobce činnost fakticky vykonával. Smlouva byla vypovězena až dopisem ze dne 30.6.2006 (výpověď smlouvy), smluvní vztah zanikl až dnem 30.9.2006, do té doby trval. Z důvodu prodlení s úhradou uvedených částek má žalobce právo na sjednaný úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužné částky podle článku II. bod 2 smlouvy. Činnost v měsíc září 2006 se nepodařila prokázat, proto byla žaloba co do této části zamítnuta.

Z protokolu o přezkumném jednání konaném dne 11.3.2010 bylo zjištěno, že pohledávka v.č. 155 v celkové výši 3,888.880,-Kč byla insolvenčním správcem popřena zcela co do pravosti, dlužník popírá co do pravosti.

Z prezenční listiny k protokolu o konání přezkumného jednání dne 11.3.2010 bylo zjištěno, že žalobce se přezkumného jednání účastnil.

Z listu upraveného seznamu přihlášených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka byla popřena proto, že smluvená činnost nebyla vykonávána, úrok z prodlení je v rozporu s dobrými mravy.

Soud zjistil následující skutkový stav:

Na základě mandátní smlouvy ze dne 1.9.2005 byly pro dlužníka žalobcem prováděny práce spočívající v zajištění zakázek (v období březen a červen 2006). Žalobce dlužníkovi fakturoval částky odměny uvedené ve fakturách č. 3/06, 4/06 a 5/06. Pro případ prodlení spolu strany sjednaly úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužné částky.

Na základě shora zjištěných skutečností byla věc po právní stránce posouzena následovně:

K výroku i/:

Prvně se soud zabýval včasností žaloby. Žalobce se účastnil přezkumného jednání. Ve smyslu ust. § 198 odst. 1-žaloba byla soudu doručena dne 12.4.2010, tedy v poslední den lhůty. Žaloba je podána včas.

Dále, podle ust. § 198 odst. 3 insolvenčního zákona, vyjde-li v řízení o žalobě věřitele s nevykonatelnou pohledávkou najevo, že popřená pohledávka je pohledávkou vykonatelnou, není to důvodem k zamítnutí žaloby, žalovaný je však povinen prokázat důvod popření podle § 199 ins. zákona. Jako důvod popření pravosti nebo výše vykonatelné pohledávky lze Pokračování-5-96 ICm 99/2010 uplatnit jen skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí (ust. § 199 odst. 2 ins. zákona). Jinak řečeno, pokud v řízení o určovací žalobě věřitele, který se domáhá určení pravosti, výše apod. pohledávky, která byla přezkoumána a popřena jako nevykonatelná, vyjde najevo, že pohledávka je vykonatelná (což se stalo v daném případě, kdy nalézací civilní soud zjistil, že věřitelův nárok na úhradu smluvní odměny a úroků z prodlení je oprávněný), žaloba věřitele se nezamítne, ale bude se postupovat jako v případě, kdy je popřena pohledávka vykonatelná. V takových řízení je jako popěrné důvody možné uplatnit jen skutečnosti, které dlužník neuplatnil v řízení, které vykonatelnému rozhodnutí předcházelo. Důvod, který dlužník (resp. insolvenční správce) uplatnil v řízení sp. zn. 19 Cm 44/2008 byl, že žalobce smluvenou práci nevykonával a odměna mu nenáleží. V incidenčním sporu se s ohledem na shora uvedené soud tímto důvodem popření nezabýval (tato skutečnost byla pravomocně objasněna/rozhodnuta v nalézacím řízení).

Soud se tedy zabýval toliko námitkou rozporu smluvních úroků z prodlení s dobrými mravy:

Je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského (ust. § 369 odst. 1 obch.zák.).

Skutečnost, zda se ujednání stran o smluvním úroku z prodlení příčí dobrým mravům, nelze posuzovat jen podle výše sjednané úrokové sazby, ale je třeba ji posoudit ve vztahu ke konkrétním okolnostem případu. Konkrétní okolnosti mající vliv na posouzení, zda ujednání o úroku z prodlení je v rozporu s dobrými mravy, jsou nejen okolnosti na straně dlužníka, ale i okolnosti na straně věřitele. Přitom je třeba se zabývat důvody, které ke sjednání konkrétní výše úroku z prodlení vedly, okolnostmi, které je provázely, i důvody nesplnění zajištěného závazku, případně i dopady přiznání sjednaného úroku z prodlení na osobu, vůči které je uplatňován (32 Cdo 2773/2009).

Mandátní smlouva byla mezi žalobcem a dlužníkem sjednána dne 1.9.2005. Již v rozsudku ve věci sp. zn. 19 Cm 44/2008 soud uvedl, že vycházel z úmyslu smluvních stran při sjednání závazku-stejně tak z něj vycházel soud v řízení o incidenčním sporu-je zřejmé, že v době uzavření smlouvy a v období následujícím (až do sporné doby počínající měsícem březnem 2006, kdy dlužník přestal žalobci platit odměnu), byly vztahy mezi stranami závazku bezkonfliktní a nesporné. Smluvní ujednání o úroku z prodlení je jasným projevem vůle obou stran mandátní smlouvy týkající se potencionálního stavu prodlení mandanta. Okolnosti sjednání závazku vyplývají z předmětu podnikání obou smluvních stran. Je zřejmé, že dlužník žalobce pověřil činností-zařizováním obchodních záležitostí specifikovaných v příloze mandátní smlouvy-zajišťováním obchodních záležitostí týkající se prodeje výrobků dlužníka -nábytku. Obsah závazkového právního vztahu vyplývá z mandátní smlouvy. Důvodem nesplnění závazku bylo zpochybnění nároku mandatáře (žalobce) mandantem (dlužníkem) pro neplnění povinností ze smlouvy. Dlužník si při tomto postupu musel být vědom ujednání o vysokém smluvním úroku z prodlení v případě, kdy by bylo zjištěno, že odmítnutí uhradit mandatáři odměnu nebylo oprávněné. Nárok na odměnu (i na úroky z prodlení) byl mandatáři potvrzen pravomocným rozhodnutím soudu. Samotná výše úroku z prodlení (0,5% denně z dlužné částky, resp. 180% ročně) je sjednána na hranici akceptovatelnosti i v případě posouzení všech okolností s ujednáním souvisejících. Zásada smluvní volnosti je v případě Pokračování-6-96 ICm 99/2010

úroků z prodlení modifikována účelem a smyslem sankčního a motivačního mechanismu tohoto institutu; jejich použití je možné a zákonné, nicméně jejich výše nemůže být bezbřehá. Úvaha o rozporu s dobrými mravy je oprávněná potud, pokud sama výše těchto úroků nemá spíše než motivační funkci charakter šikanózní. Za hranicí, kterou lze považovat za adekvátní podstatě a smyslu smluvního úroku z prodlení, lze označit situaci, v níž je dlužník povinen zaplatit věřiteli za prodlení částku, která odpovídá úroku 182 % ročně; to se vztahuje na úroky jako cenu peněz i na úroky z prodlení (29 Cdo 242/2011). V neposlední řadě byly posuzovány dopady přiznání sjednaného úroku z prodlení na osobu, vůči které je uplatňován. Dlužník je v úpadku a z posledních zpráv insolvenčního správce se podává, že po zpeněžení majetkové podstaty nezajištěným věřitelům nepřipadne žádný výtěžek zpeněžení. Při hodnocení všech shora uvedených úvah a zjištění soud došel k závěru, že v daném případě není v rozporu s dobrými mravy smluvený úrok z prodlení žalobci přiznat.

Na základě shora zjištěných skutečností soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku.

K výroku ii/: Soud postupoval podle ustanovení § 96 odst. 2 o.s.ř. a ve vztahu k žalovanému č. 2 řízení zastavil pro zpětvzetí žaloby ze dne 2.10.2012.

K výroku iii/:

O náhradě nákladů řízení ve vztahu k žalovanému č. 2 bylo rozhodnuto podle ust. § 146 odst. 1 písm. c) o.s.ř. Soud má za to, že v daném případě nelze aplikovat ustanovení § 146 odst. 2 o.s.ř., jelikož žádný z účastníků zastavení řízení nezavinil. Důvodem zpětvzetí žaloby je skutečnost, že reorganizace dlužníka byla přeměněna v konkurz. Soud má za to, že dlužníkovo jednání není v příčinné souvislosti s prohlášením konkurzu na dlužníkův majetek a že dlužník nezavinil důvod zpětvzetí žaloby; rovněž skutečnost, že popěrný úkon dlužníka nemá v režimu konkurzu stejný účinek jako v reorganizaci není dle názoru soudu důvodem, pro který by žalobci měla být náhrada nákladů řízení vůči žalovanému č. 2 přiznána. O náhradě nákladů řízení ve vztahu k žalovanému č. 1-podle ustanovení § 202 ins. zákona ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů proti insolvenčnímu správci.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení k rukám Vrchního soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

V Praze dne 11. října 2012 JUDr. Kamila Balounová , v.r. Samosoudce Za správnost vyhotovení: Ambrosová