MSPH 96 INS 25476/201-A-27
USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl předsedou senátu JUDr. Michalem Kubínem v insolvenční věci dlužníka: Pavel anonymizovano , anonymizovano bytem t. č. Vězeňská služba CR, vazební věznice Praha-Pankrác Soudní 988/1, 140 57 Praha 4 o odvolání dlužníka proti usnesení Městského soudu v Praze č. j MSPH 96 INS 2547672014 A 48 ze dne 15. prosince 2017, takto:

Odvolání dlužníka proti usnesení Městského soudu vPraze č. j. MSPH 96 INS 25476/2014-A 43 ze dne 15. prosince 2017 se odmítá.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením Městskýi soud vPraze (insolvenční soud) zamítl dlužníkův návrh, aby opravil den právní moci rozhodnutí Vrchního soudu vPraze č. j 4 VSPI I 1144/2016 A 34 z 13. 6. 2016 (Usnesem) 14. 6. 2017 opravil na datum 3. 8. 2016.

V odůvodnění napadeněho usnesení insolvenční soud uvedl, že dlužník se zprvu domáhal, aby Usnesení mu bylo doručeno zvlášť do místa Výkonu trestu odnětí svobody (podání doručeně 14. 7. 2017), potě, co tak učinil, dlužník namítl, že právní moc Usnesení nastala dnem následujícím po dni jeho doručení do Výkonu trestu 2. 8. 2017, tj. až 3. 8. 2017, nikoliv 14. 6. 2017, jak je zveřejněna právní moc v insolvenčním řízení (podání doručené 11. 8. 2017), v dalším podání doručenvm mu 15. 9. 2017 dlužník zopakoval svou argumentaci kvyznačení doložky právní moci Usnesení 3. 8. 2017. Dlužník zároveň poukazuje na to, že nesprávným vyznačením data právní moci Usnesení jej poškodil, nebot mu vypršela lhůta 2 měsíců k podání dovolání proti němu a nemohl se bránit mimořádným opravným prostředkem, tj. dovoláním. K výzvě insolvenčního soudu podle Š 435 o.s.ř., aby sdělil, co uvedenými podáními sleduje, čeho se domáhá, resp. zda jimi nemíní dovolání proti Usnesení dlužník, uvedl, že svými podáními nemínil brojit proti Usnesením dovoláním.

Insolvenční soud vvšel ze zjištění, podle něhož usnesením č. j.z 15. 1. 2016 zastavil insolvenční řízení; rozhodnutí bylo dlužníkovi doručeno na adresu v Praze 2, Dittrichova 19 poštou 11. 3. 2016. Proti tomuto rozhodnutí dlužník podal odvolání, v němž uvedl tuto adresu přesto, že se již měl nacházet ve výkonu trestu odnětí svobody (do něhož podle dlužníka nastoupil 27. 11. 2015). Po doplnění o odvolání rozhodl odvolací soud Usnesením, jímž napadené usnesení o zastavení insolvenčního řízení potvrdil.

(lituje Š 7, $ 74 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (InsZ), dále Š 236, $ 237, $ 239 a S 240 o.s.ř, insolvenční soud konstatoval, že Usnesení bylo doručeno dlužníkovi 14. 6. 2016, tj. jeho zveřejněním v insolvenčním rejstříku, jež představuje zároveň doklad o doručení rozhodnutí, bytí se doručuje zároveň zvlášť. Datum zvláštního doručení má význam jen pro počátek běhu lhůty k podání opravného prostředku. Za situace, kdv dlužník kvýzvě výslovně uvedl, že jeho výše uvedená podání nejsou dovoláním, pak je pro posouzení právní moci Usnesení rozhodující jen okamžik jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku.

Shodu s prvopiscm potvrzuje Petr Vojta.

10.

11.

12.

13.

3 VSPH 110/2018

Toto usnesení napadl dlužník v zákonem stanovené lhůtě s návrhem, abý odvolací soud napadené usnesení změnil a výhověl návrhu tak, že opraví datum právní moci Usnesení z výše uvedených důvodů, jež vodvolání zopakoval a nadto poukázal na to, že neměl možnost nahlédnout do veřejné přístupného insolvenčního rejstříku v elektronické podobě.

Odvolací soud se nejdříve zabýval otázkou, zda povahý napadeného usnesení, resp. zda je proti němu přípustné odvolání a dospěl, že nikoliv.

Podle Š 7 InsZ nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-Li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (o.s.ř.) týkající se sporného řízení.

Podle Š 91 lnsZ při rozhodnutím, která insolvenční soud učinil při výkonu dohlédací činnosti včetně předběžných opatření, není odvolání přípustné, pokud zákon nestanoví jinak.

Podle Š 11 InsZ při výkonu dohlédací činnosti insolvenční soud rozhoduje o záležitostech, které se týkají průběhu insolvenčního řízení, činí opatření potřebná k zajištění jeho účelu a ukládá povinnosti, týkající se činnosti jednotlivých subjektů řízení (odst. 1).lnsolvenční soud je oprávněn vyžadovat od insolvenčního správce zpráVý a vysvětlení o jeho postupu, nahHžet do jeho účtů a konat potřebná šetření. Je oprávněn dávat insolvenčnímu správci pokyny a uložit mu, aby si vyžádal k určitým otázkám stanovisko věřitelského výboru (odst. 2).

Podle Š 159 o.s.ř. ve spojení s Š 167 odst. 2 o.s.ř. doručené usnesení, jež nelze napadnou odvoláním je v právní moci. Takové rozhodnutí nabývá rozhodnutím dnem jeho doručení.

Napadené usnesení nemá normativní obsah a je třeba mu rozumět tak, že insolvenční soud jen formálně deklaroval k žádosti dlužníka, že není důvodná a odvolací soud má za to, že tak mohl učinit i běžným dopisem. je tomu tak proto, že význačení doložký je v podstatě administrativním úkonem.

Napadené usnesení je rozhodnutím soudu při výkonu jeho dohlédací činnosti ve smyslu Š 11 InsZ. Proti takovému rozhodnutí odvolání podle Š 91 InsZ přípustné není. Proto dlužníkovo odvolání odvolací soud odmítl podle Š 218 písm. c) o.s.ř. ve spojení s Š 218 o.s.ř. a dále Š 7 InsZL

Nad rámec uvedeného však považuje odvolací soud za vhodné doplnit, že dovoláním lze napadnout jen rozhodnutí soudu, jež nabýlo právní moci; v projednávané věci se tak stalo dnem doručení, tj. dnem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku podle Š 74 InsZ, jak správně uvedl insolvenční soud. Lhůta k podání dovolání bý však běžela od okamžiku zvláštního doručení rozhodnutí, jak dlužník tvrdil, ve smýslu druhého odstavce tohoto ustanovení. Otázku okamžiku, kdý Usnesení nabylo právní moci, bý soud řešil jen v případě, že by proti němu bylo přípustné odvolání a okamžik doručení rozhodnutí bý býl rozhodující pro počátek běhu odvolací lhůty a posouzení, zda odvolání nebýlo podáno opožděné.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné.

Praha 19. ledna 2018

JUDr. Michal Kubín vr. předseda senátu





Shodu s prvopisem potvrzuje Petr ío' ,