MSPH 96 INS 2351/2008-C-8
MSPH 96 INS 2351/2008-C-8-2

MSPH 96 ICm 867/2010-77

Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Kamilou Balounovou ve věci žalobce: Alena anonymizovano , anonymizovano , bytem Káranská 345/20, Praha 10, zastoupena Mgr. Alešem Eppingerem,, advokátem se sídlem Vodičkova 710/31, Praha 1, proti žalovanému: JUDr. Vlastimil Benhák, insolvenční správce dlužníka: Ing. Jaroslava anonymizovano , nar. 14.8.1060, bytem Praha 10, Káranská 345/20, o vyloučení věci z majetkové podstaty

takto:

I. Žaloba, aby ze soupisu majetku dlužníka Jaroslava anonymizovano , nar. 14.8.1960, bytem Káranská 345/20, 108 00 Praha 10, na jehož majetek je pod sp. zn. MSPH 96 INS 2351/2008 Městským soudem v Praze vedeno insolvenční řízení, b y l y v y l o u č e n y nemovitosti zapsané na LV 281 (dříve 162) vedené Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-západ, obec Vestec, k.ú. Vestec u Prahy, a to ideální 1/2 budovy č.p. 75 (rodinný dům) na pozemku st. 134 a pozemky st. 134 (zastavěná plocha a nádvoří) a 148/1 (zahrada) n e b o, že žalovaný j e p o v i n e n v y d a t žalobkyni výtěžek ze zpeněžení nemovitosti v rozsahu odpovídajícímu výši spoluvlastnického podílu žalobkyně k pozemkům st. 134 (zastavěná plocha a nádvoří) a 148/1 (zahrada), zapsaných na LV 281 (dříve 162) vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-západ, obec Vestec, k.ú. Vestec u Prahy s e z a m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náklady řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou ze dne 28.7.2010 domáhal vyloučení výše uvedených nemovitostí, nebo vyloučení peněžité částky získané jejich zpeněžením. Žalobce uvedl, že dne 6.6.1990 daroval dlužníkovi jednu polovinu rodinného domu č.p. 75, stavební parcelu č. 134, parcelu č. 148/1 (LV 162, k.ú Vestec u Prahy). Dlužník dlouhodobě a hrubě porušoval dobré mravy, žalobce tudíž uplatnil obnovené vlastnické právo k daru s účinky ke dni 14.10.2010. K tomuto datu tudíž opět bylo nabyto vlastnické právo. Žalobce uplatnil navrácení daru dne 13.5.2010, Pokračování-2-96 ICm 867/2010 což insolvenční správce neakceptoval. O zápisu nemovitostí do majetkové podstaty se žalobce dozvěděl až dne 30.6.2010.

Dne 14.5.2010 bylo dlužníkovi doručení uplatnění práva na vrácení daru ze dne 13.5.2010. Uplatnění práva na vrácení daru, jehož důsledkem je zánik závazkového vztahu mezi žalobkyní a dlužníkem, vyplývající z darovací smlouvy (sepsaná formou notářského zápisu). Insolvenční správce měl být informován ústně o uplatnění práva prostřednictvím předchozího právního zástupce Mgr. Jiřího Žáka. Písemně se tak stalo dopisem odeslaným 25.6.2010. Dopisem ze dne 18.6.2010 byl informován dražebník (doručeno 21.6.2010). Výzva insolvenčního správce k podání vylučovací žaloby nebyla dosud doručena. Ke zpeněžení majektové podstaty dle § 287 odst. 2 IZ nebyl dán souhlas zástupcem věřitelů s tímto způsobem zpeněžení (a contrario k ustanovení § 289/1 IZ). Dlužník vrácení daru akceptoval, byl s tím srozuměn. Žalobkyně má trvalé zdravotní potíže.

Pokud se týká vyloučení peněžité částky, namísto zpeněžených nemovitostí, pak žalobkyně požaduje přiměřenou část, neboť nemovitosti byly darovány pouze v části.

Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, k věci uvedl, že věci byly zahrnuty do majetkové podstaty, neboť vlastnické právo bylo evidováno ve prospěch dlužníka. Nemovitosti byly zpeněženy veřejnou dražbou dne 22.6.2010. V současné době je vlastnictví zapsáno ve prospěch vydražitelů Ladislava a Zdeňky Jirákových. Pokud se týká souhlasu zástupce věřitelů, byl dán, a to jak se zpeněžením majetku, tak se způsobem jeho zpeněžení.

Nemovitosti byly vydraženy jako soubor, přesná částka připadající na vyloučení by musela být stanovena dohodou nebo znaleckým posudkem. Znalecký posudek na nemovitosti byl ve výši 8.800.000,-Kč. Dražbou byla nemovitost prodána za 4.500.000,-Kč jako komplex. Částka připadající na žalobkyni (resp. její podíl) není najisto postavena.

Před Obvodním soudem pro Prahu 3 probíhalo jednání o neplatnost dražby 20 C 201/2010 a u Okresního soudu Praha-západ 13 C 28/2010 o určení vlastnictví, oba spory byly zamítnuty. Spor o neplatnost dražby byl odvolacím soudem vrácen zpět k dalšímu řízení soudu prvního stupně.

Z uplatnění práva o navrácení daru ze dne 13.5.2010 bylo zjištěno, že žalobkyně uplatnila právo na vrácení jedné poloviny rodinného domu a dvou parcel z důvodu, že dlužník odmítá se žalobkyní komunikovat a jakkoli se s ní stýkat, nenavštěvuje ji v léčebně pro dlouhodobě nemocné, jako syn o ni neprojevuje zájem, čímž hrubě porušuje dobré mravy. Osobně převzal dlužník 14.5.2010.

Z notářského zápisu NZ 765/90 ze dne 6.6.1990 bylo zjištěno, že žalobkyně převedla na dlužníka darovací smlouvou ideální polovinu rodinného domku a pozemky.

Ze smlouvy o provedení dobrovolné dražby ze dne 17.5.2010 bylo zjištěno, že insolvenční správce a společnost BP Real a.s. uzavřeli smlouvu o provedení dobrovolné dražby uvedených nemovitostí. Znalecký posudek je na částku 8.800.000,-Kč, nejnižší podání 4.500.000,-Kč.

Z vyrozumění o vlastnickém právu bylo zjištěno, že Alena anonymizovano dopisem bez uvedení data vyrozumívá insolvenčního správce o uplatnění navrácení daru. Pokračování-3-96 ICm 867/2010

Z dopisu bez uvedení data bylo zjištěno, že žalobkyně společnost BP Real a.s. informuje o uplatnění práva na vrácení daru. Písemnost obsahuje poznámku odesláno 18.6.2010.

Z protokolu o provedené dražbě ze dne 22.6.2010 bylo zjištěno, že předmětné nemovitosti byly předmětem dražby, částka dosažená vydražením je ve výši 4.500.000,-Kč .

Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 19.7.2010 bylo zjištěno, že jediným vlastníkem předmětných nemovitostí je dlužník.

Z návrhu na záznam vlastnického práva v katastru nemovitostí bylo zjištěno, že novými vlastníky jsou Ladislav a Zdeňka Jirákovi.

Po skutkové a právní stránce byla věc posouzena tak:

Ve sporech vyvolaných konkursem soud z úřední povinnosti zkoumá a k předpokladům, za nichž může soud vyhovět žalobě o vyloučení věci ze soupisu majetku konkursní podstaty, patří že: 1/ věc byla správcem konkursní podstaty příslušného úpadce pojata do soupisu majetku konkursní podstaty 2/ vylučovací žaloba podaná osobou odlišnou od úpadce byla podána včas, čili došla soudu nejpozději poslední den lhůty určené této osoby k podání žaloby výzvou soudu, který prohlásil konkurs 3/ žalovaným je správce konkursní podstaty 4/ v době, kdy soud rozhoduje o vyloučení věci, trvají účinky konkursu a věc je nadále sepsána v konkursní podstatě 5/ osoba, která se domáhá vyloučení věci ze soupisu prokázala nejen to, že věc neměla být do soupisu zařazena, nýbrž i to, že právo, které vylučovalo zařazení věci do soupisu majetku konkursní podstaty svědčí.

Body 1-4 podmínky vylučovací žaloby jsou splněny. Věc byla zařazena do soupisu majetkové podstaty, byla zpeněžena, žaloba byla podána včas (lhůta dosud nezačala běžet), účinky konkursu trvají. Soud se dále zabýval pouze bodem 5/.

Dle § 630 obč.zák. Dárce se může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy.

K zániku darovacího vztahu dojde na základě dvou na sebe navazujících právních skutečností, a sice: a) chování obdarovaného vůči dárci nebo členům jeho rodiny hrubě porušujícího dobré mravy, b) a jednostranného právního úkonu dárce, jímž po obdarovaném požaduje vrácení daru. K platnosti úkonu směřujícího k vrácení daru je nezbytné, aby v něm dárce uvedl zcela konkrétní skutečnosti, v nichž spatřuje hrubé porušení dobrých mravů vůči němu. Obě podmínky byly splněny. Žalobkyně učinila, jak jednostranný právní úkon, tak vylíčila konkrétní skutečnosti. Žalobkyně uvedla, že z důvodu, že dlužník odmítá se žalobkyní komunikovat a jakkoli se s ní stýkat, nenavštěvuje ji v léčebně pro dlouhodobě nemocné, jako syn o ni neprojevuje zájem, čímž hrubě porušuje dobré mravy, požaduje navrácení daru. Pokračování-4-96 ICm 867/2010

Dlužník s vrácením daru bez dalšího souhlasil. Žalobkyně dlouhodobě pobývá v léčebně dlouhodobě nemocných. Obecně se očekává, že této velkorysosti dárce bude odpovídat adekvátní chování obdarovaného k dárci, případně členům jeho rodiny.

1/ Důvody uvedené žalobcem v požadavku na vrácení daru nejsou natolik závažné, aby vyvolaly zamýšlený právní následek vrácení daru.

Předpokladem úspěšného uplatnění práva dárce na vrácení daru není jakékoliv nevhodné chování obdarovaného nebo pouhý nevděk, ale takové chování, které s ohledem na všechny okolnosti konkrétního případu lze kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů. Obvykle jde o porušení značné intenzity nebo o porušování soustavné, a to ať už fyzickým násilím, hrubými urážkami, neposkytnutím potřebné pomoci apod. Ne každé chování, které není v souladu se společensky uznávanými pravidly slušného chování ve vzájemných vztazích mezi lidmi, naplňuje znaky § 630 občanského zákoníku. Předpokladem aplikace tohoto ustanovení je kvalifikované porušení morálních pravidel konkrétním chováním obdarovaného, jehož stupeň závažnosti je hodnocen podle objektivních kriterií, a nikoliv jen podle subjektivního názoru dárce.. (33 Cdo 4503/2007, 33 Cdo 2567/2008).

V konkrétním případě je nepochybně chování dlužníka vůči žalobci nevhodné, jde o nevděčné chování obdarovaného, které je nemorální, avšak nenaplňuje skutkovou podstatu hrubého porušení dobrých mravů. Dlužník nepůsobí žalobci dlouhodobé příkoří, ani porušení mravů hrubé intenzity. Rozhodující není subjektivní pocit a prožitek dárce (například lítost a pociťovaný nevděk), ale zda dané jednání obdarovaného lze objektivně posoudit jako hrubě porušující dobré mravy. Přestože občanský zákoník ani jiný právní předpis nedefinuje pojem dobré mravy, lze jimi rozumět souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních. Pokud jde o aplikovatelnost § 630 obč. zák., tak předpokladem úspěšného uplatnění práva dárce není jakékoliv nevhodné chování obdarovaného vůči němu nebo členům jeho rodiny, nýbrž jen takové chování, které s ohledem na všechny okolnosti konkrétního případu lze kvalifikovat jako chování hrubé, či velmi závažným způsobem v rozporu se společenskými, kulturními a mravními normami, kterým intenzivně ztrpčuje/ztrpčil život dárci. Nezáleží přitom na tom, zda se jedná o odsouzeníhodné chování jednorázové nebo pokračující.

2/ Vrácení daru je účelovým jednáním dlužníka a jeho rodiny za účelem zmírnit dopad důsledků insolvence na dlužníka.

Soud neuvěřil tomu, že požadavek vrácení daru není účelovou záležitostí, navozenou situací dlužníka, když se tento ocitl v konkursu a když se dlužník všemi prostředky od počátku snaží zabránit prodeji a vyklizení domu. Konečně k požadavku vrácení daru došlo až v okamžiku těsně před dražbou. Dlužník se takovému úkonu nijak nebránil, naopak s ním vyslovil souhlas, neboť navrácením daru matce, by se rázem ocitl v, pro něj, podstatně výhodnější situaci než je zpeněžení domu a pozemku a následná nutnost jeho vyklizení. Obdarovaný získal bezplatně určitou majetkovou hodnotu, kterou-za splnění zákonných podmínek-musí/měl vrátit. Nemůže-li tak učinit in natura, je povinen poskytnout dárci ekvivalent v podobě peněžitého plnění podle zásad o bezdůvodném obohacení (§ 458 obč. zák.). Dlužník uznal právo žalobkyně na vrácení daru, nic mu tedy nebrání, aby po skončení insolvenčního řízení uhradil žalobci peněžitou částku odpovídající hodnotě daru. Pokračování-5-96 ICm 867/2010

3/ Pohledávky věřitelů z darovacích smluv nelze v insolvenčním řízení uspokojit.

Dle § 170 písm. c) IZ v insolvenčním řízení se neuspokojují žádným ze způsobů řešení úpadku, není-li dále stanoveno jinak, pohledávky věřitelů z darovacích smluv. Nárokem z darovací smlouvy (§ 628 až 630 obč. zák.) uplatnitelným v insolvenčním řízení může být nárok na vydání daru na základě dříve uzavřené písemné darovací smlouvy (dlužník je dárcem), nebo nárok věřitele na vrácení daru dle § 630 obč. zák. Nároky pohledávek z darovacích smluv se v insolvenčním řízení neuspokojí bez ohledu nato, zda vznikly před, nebo po prohlášení úpadku. Smyslem tohoto ustanovení je zabránit právě takové situaci, která nastala v konkursu dlužníka, a která by umožnila vyvedení majetku z podstaty a zabránila uspokojení věřitelů dlužníka.

Soud připustil rozšíření žalobního návrhu o vyloučení ekvivalentu peněžité částky. V případě, že věc již není v majetkové podstatě, lze požadovat vyloučení příslušného finančního obnosu. U soudu prvního stupně probíhá žaloba o neplatnost dražby. Dle výsledku tohoto sporu se v majetkové podstatě budou nacházet peníze, nebo nemovitost. Veden ovšem dalšími úvahami se soud nezabýval a netrval ani na stanovení přesné částky, která by měla být namísto nemovitosti vyloučena. Je to proto, že výši této částky nemůže přesně znát ani jeden z účastníků řízení a lze k ní dospět pouze znaleckým posudkem, nebo rozumnou dohodou (když předmětem darovací smlouvy a tohoto sporu byla jen část nemovitostí ze zpeněženého celku). S ohledem na shora uvedené a zamítnutí žaloby, se v projednávané věci jeví jako zcela nadbytečné, zjišťovat znalecky poměrnou část a zvyšovat tak náklady řízení.

Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. Tím účastníkem, který měl ve věci plný úspěch, je žalovaný, a příslušela by mu tedy náhrada nákladů řízení. Žalovaný náklady řízení neúčtoval, soud mu je tudíž nepřiznal.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení tohoto písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

V Praze dne 21. června 2012

JUDr. Kamila Balounová, v.r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Ambrosová