MSPH 96 INS 17213/2015-A-8
Č.j.: MSPH 96 INS 17213/2015-A-8

Usnesení

Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Ing. Kamilou Balounovou v insolvenční věci dlužníka a insolvenčního navrhovatele Michaela Černého, narozeného dne 27.9.1969, bytem V Podluží 1132/7, 140 00 Praha 4, právně zastoupeného Mgr. Martinem Krtilem, advokátem, se sídlem Za Poříčskou Bránou 334/4, 186 00 Praha 8 o návrhu na vydání předběžného opatření věřitele JIPA CZ s.r.o. IČO 25289021, se sídlem Smiřice, U Stadionu 138, zastoupen advokátkou JUDr. Alenou Ježkovou, se sídlem Hradec Králové, tř. Karla IV. 502

takto: I. Návrh na vydání předběžného opatření, kterým soud omezí účinek spojený se zahájením insolvenčního řízení uvedený v ust. § 109 odst. 1 písm. c/ insolvenčního zákona, a to tak, že se soudnímu exekutorovi JUDr. Ingrid Švecové, Exekutorský úřad Praha 3 umožňuje provést v rámci exekutorského řízení na dlužníka Michaela Černého, narozeného dne 27.9.1969 již nařízenou exekuci pod sp. zn. 019 EX 05715/13 dražbou dne 20.7.2015 nemovitostí ve vlastnictví dlužníka zapsaných na LV 1346 v katastrálním území Dolní Jirčany, obec Psáry na pozemek, stavební parcela č. 1197, jehož součástí je stavba č.e. 325 v obci Doolní Jirčany, pozemková parcela č. parc. 635/30. Pozemek ounačený jako stavební parcela parc.č. 635/32 s e z a m í t á .

II. Navrhovatel předběžného opatření JIPA CZ s.r.o., je povinen zaplatit soudu soudní poplatek 1.000,-Kč za návrh na vydání předběžného opatření a to v kolcích nebo převodem na účet č. 3703-2928021/0710, variabilní symbol 9641721315.

O d ů v o d n ě n í:

Insolvenční navrhovatel svým podáním ze dne 30.6.2015, doručeným Městskému soudu v Praze 30.6.2015, podal insolvenční návrh dlužníka. Dne 30.6.2015 byla v insolvenčním rejstříku zveřejněna vyhláška o zahájení insolvenčního řízení. Okamžikem zveřejnění této vyhlášky v insolvenčním rejstříku nastávají účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení. Podle ust. § 109 odst. 1 písm. c) zák. č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení, insolvenční zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), platí, že výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit, nelze jej však provést.

Podáním ze dne 15.7.2015, doručeným zdejšímu soudu dne 16.7.2015 navrhl věřitel JIPA CZ s.r.o., právně zastoupen JUDr. Alenou Ježkovou, aby insolvenční soud vydal předběžné opatření podle ust. § 82 odst. 2 písm. b) IZ, kterým by omezil účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení ve věci dlužníka tak, že by soudnímu exekutorovi bylo umožněno provést již nařízenou exekuci. Návrh na vydání předběžného opatření odůvodnil zejména tím, že Obvodní soud pro Prahu 4 vydal dne 8.11.2013 usnesení o nařízení exekuce, přičemž exekuce je vedena pod sp. zn. 019 EX 837/14 (dále jen předmětná exekuce ). Stanovený termín dražebního jednání je dne 20.7.2015. Navrhovatel předběžného opatření dále odkazuje na znění ust. § 82 odst. 2 písm. b) IZ, přičemž se domnívá, že jsou dány důvody zřetele hodné, aby insolvenční soud předběžným opatřením omezil účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení ve věci dlužníka tak, že by soudnímu exekutorovi bylo umožněno provést již nařízenou exekuci. Návrh rozebírá na č.l. A-7 č.j. MSPH 96 INS 17213/2015.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti insolvenční soud postupoval podle ust. zák. č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), následovně:

Podle § 82 odst. 1 věta první IZ může insolvenční soud předběžné opatření v insolvenčním řízení nařídit i bez návrhu, nestanoví-li zákon jinak.

Podle ust. § 82 odst. 2, písm. b/ IZ nařízeným předběžným opatřením může insolvenční soud v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu také omezit z důvodu hodných zvláštního zřetele a způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených v § 109 odst. 1, písm. b/ a c/, neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů.

Novelou insolvenčního zákona č. 334/2012 Sb. byly do ustanovení § 82 IZ doplněny další důvody pro vydání předběžného opatření tak, že insolvenční soud má možnost z důvodu zvláštního zřetele hodných předběžným opatřením způsobem stanoveným v předběžném opatření omezit některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení, uvedených v ust. § 109 odst. 1 IZ.

Podle § 5 IZ musí být insolvenční řízení vedeno tak, aby žádný z jeho účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn a aby se věřitelům dostalo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení, věřitelé mají v insolvenčním řízení rovné možnosti a jsou povinni zdržet se jednání směřujícího k uspokojení jejich pohledávek mimo insolvenční řízení, ledaže to dovoluje zákon.

Podle § 111 odst. 1 insolvenčního zákona je dlužník povinen, od okamžiku účinků zahájení insolvenčního řízení, zdržet se nakládání s majetkovou podstatou a majetkem, který do ní může náležet, pokud by mělo jít o podstatné změny ve skladbě, využití nebo určení tohoto majetku anebo o jeho nikoliv zanedbatelné zmenšení. Peněžité závazky vzniklé před zahájením insolvenčního řízení je dlužník oprávněn plnit jen v rozsahu a za podmínek podle insolvenčního zákona.

Podle § 109 odst.1, písm. c/ se zahájením insolvenčního řízení se spojují tyto účinky: c) výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést. Pro pohledávky za majetkovou podstatou (§ 168) a pohledávky jim na roveň postavené (§ 169) však lze provést nebo vést výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek náležející do majetkové podstaty dlužníka, na základě rozhodnutí insolvenčního soudu vydaného podle § 203 odst. 5 a s omezeními tímto rozhodnutím založenými. Není-li dále stanoveno jinak, výkon rozhodnutí nebo exekuce se i nadále nařizuje nebo zahajuje a provádí proti povinnému,

Podmínky pro nařízení předběžného opatření jsou proto v insolvenčním řízení dány zejména tehdy, pokud konkrétní jednání dlužníka odůvodňuje obavu, že jedná v rozporu s účelem insolvenčního řízení. To znamená, že dlužník činí takové konkrétní úkony, které ohrožují uspořádání majetkových vztahů k osobám dotčeným dlužníkovým úpadkem nebo hrozícím úpadkem a k co nejvyššímu a zásadně poměrnému uspokojení dlužníkových věřitelů. Soud v této souvislosti dospěl k závěru, že dlužník ve svém úsilí, aby neproběhla dražba jeho nemovitého majetku, nejedná v rozporu s účelem insolvenčního řízení. Podle § 82 odst. 2 písm. c/ IZ má insolvenční soud možnost, z důvodu zvláštního zřetele hodného a způsobem stanoveným v předběžném opatření, omezit některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení, uvedených v ust. § 109 odst. 1 písm. b/ a c/) IZ za předpokladu, že to nebude odporovat společnému zájmu věřitelů, tedy, v daném případě omezit účinek zahájení insolvenčního řízení spočívající v tom, že výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, nebude dovoleno provést. Cílem insolvenčního řízení je totiž zpeněžení majetku v prostoru řízení samotného a nikoliv jinak. Nelze ani vyloučit, že majetek postižený exekucí nebude v insolvenčním řízení zpeněžen vůbec, že dlužník využije možnosti předpokládané právním předpisem a s věřiteli se vypořádá jinak (je pravdou, že tento postup se zpravidla netýká zajištěných věřitelů). I bez toho však zákon dlužníkovi právě tuto možnost dává, zamezit exekuci za cenu insolvence. Jiná situace by nastala, kdyby dlužník, v insolvenčním řízení řádně nepokračoval/návrhy podával opakovaně nebo majetek zatajil, či snad nespolupracoval ze všech sil s insolvenčním správcem, nekomunikoval se soudem apod. Je-li podezření, že by dlužník podal návrh pouze za tím účelem, aby se vyhnul exekuci, že podání insolvenčního návrhu není míněno vážně, aniž by měl v úmyslu řádně pokračovat v řízení a vypořádat své závazky s věřiteli, potom by bylo lze takové předběžné opatření nařídit a zabránit dlužníkovi ve zneužívání zákona.

V projednávané insolvenční věci má však soud dále za to, že dlužník-navrhovatel podáním insolvenční návrhu použil legitimní, zákonný prostředek, s jehož podáním byl spojen účinek-překážka, aby se dražební jednání dne nekonalo. I při respektu k situaci navrhovatele na vydání předběžného opatření v daném případě nelze jinak, než akceptovat, že dlužník/věřitel může soudu podat insolvenční návrh a domáhat se zjištění úpadku. S podáním takového návrhu je potom spojen účinek podle ust. § 109 odst. 1, písm. c/ IZ a tedy to, že výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit, nelze je však provést. Účelem insolvenčního řízení je řešení úpadku dlužníka některým ze způsobů stanovených insolvenčním zákonem a podle zásad insolvenčního zákona. Zahájení insolvenčního řízení vyvolává zvláštní účinky, mezi něž náleží i nemožnost provést nařízený výkon rozhodnutí či exekuci na majetek dlužníka, neboť insolvenční zákon upravuje postup při uspokojení všech přihlášených pohledávek dlužníkových věřitelů, a zachování individuální možnosti vymáhání práv jednotlivých věřitelů by kolidovalo s účelem insolvenčního řízení.

V daném případě není dán žádný důvod zvláštního zřetele pro, který by měly být účinky podaného insolvenčního návrhu, resp. zahájení insolvenčního řízení, týkající se exekuce, omezeny. Dlužník v insolvenčním návrhu uvedl celkem 3 věřitele, včetně navrhovatele vydání předběžného opatření, JIPA CZ s.r.o.. Je právem všech věřitelů se do insolvenčního řízení přihlásit, účastnit se jej, podílet na jeho průběhu a konzumovat jeho výsledky. Je pravdou, že první dlužníkův návrh podaný dne 22.6.2015 byl odmítnut. Stejně tak je ovšem třeba přihlédnout k tomu, že má-li návrh vady, nelze užít ustanovení § 43 o.s.ř. a odstraňovat vady, lze pouze návrh odmítnout. Dlužník se vzdal práva odvolání a bezodkladně podal návrh znovu.

Soud proto dospěl k závěru, že zde na straně dlužníka nebyly prokázány okolnosti hodné zvláštního zřetele, které by bylo namístě již v probíhajícím insolvenčním řízení zohlednit a respektovat pro další vývoj řízení tak, aby byly omezeny účinky zahájení insolvenčního řízení podle § 109 odst. 1 písm. c/ IZ. Současně, za daných okolností neuspořádaných, resp. dosud nedostatečně vyjasněných majetkových okolností a poměrů dlužníka nelze spolehlivě vyloučit, že by udělení výjimky nevedlo k narušení společného zájmu věřitelů v insolvenčním řízení a případně nelze ani vyloučit unáhlené a v důsledku toho nespravedlivé postižení zájmů dlužníka v insolvenčním řízení.

Proto soud o návrhu navrhovatele na vydání předběžného opatření rozhodl tak, jak je to uvedeno ve I. výroku tohoto usnesení.

Ve II. výroku tohoto usnesení rozhodl soud podle § 4 odst. 1 písm. h/ zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích a položky 5 sazebníku poplatků k tomuto zákonu.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení l z e podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k rukám Vrchního soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

Proti tomuto usnesení se může odvolat toliko osoba, která podala návrh na jeho vydání (ust. § 113 odst. 4 IZ).

Zveřejnění písemnosti v insolvenčním rejstříku je dokladem o doručení i při zvláštním způsobu doručení této písemnosti (ust. § 74 odst. 1 IZ).

Je-li s doručením písemnosti, pro kterou zákon stanoví zvláštní způsob doručení, spojen začátek běhu lhůty k podání opravného prostředku nebo k jinému procesnímu úkonu, začíná lhůta běžet ode dne, kdy byla písemnost doručena adresátu zvláštním způsobem. O tom musí být adresát poučen (ust. § 74 odst. 2 IZ).

V Praze dne 17. července 2015

JUDr. Ing. Kamila Balounová, v.r. samosoudce Za správnost vyhotovení: Hohinová Helena