MSPH 96 INS 13930/2015-A-39
č.j. MSPH 96 INS 13930/2015-A-39

Usnesení

Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Ing. Kamilou Balounovou v insolvenční věci dlužníka: RD BRIST s.r.o., IČ: 269 36 569, Práčská 3315/8f, 106 00, Praha 10-Záběhlice, o návrhu insolvenčního věřitele a) Ing. Radim anonymizovano , anonymizovano , Luční 2556/26, 616 00 Brno, b) Ing. Vladimíra anonymizovano , anonymizovano , Molákova 11, 628 00 Brno, c) Lenka Kjučukovová, nar. 08.04.1978, Zlatníky 4, 614 00 Brno, d) Miroslav anonymizovano , anonymizovano , IČ: 63367025, bytem 1. května 6/352, Brno, e) Jiří anonymizovano , anonymizovano , IČ: 49425234, bytem Lipinská 716, Vracov, okr. Hodonín, f) Mykola anonymizovano , anonymizovano , IČ: 02195542, bytem Zámecká 149, Sokolnice, okr. Brno- venkov, právně zastoupen (navrhovatel d, e, f) advokátkou JUDr. Gabrielou Brůžičkovou, Příkop 2a, Brno, o návrhu na vydání předběžného opatření podaném navrhovatelem GE MONEY Leasing, s.r.o., IČ: 607 51 606, se sídlem Holandská 1006/10, 639 00 Brno,

takto:

Návrh společnosti MONETA Leasing s.r.o., IČ 607 51 606, na nařízení předběžného opatření ze dne 19.7.2016, doručeno zdejšímu soudu dne 22.7.2015, kterým by insolvenční soud nařídil předběžné opatření, kterým se omezuje účinek spojený se zahájením insolvenčního řízení uvedený v ust. § 109 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona tak, že by navrhovateli povolil (oprávnil navrhovatele) ke zpeněžení osobního automobilu Volkswagen Touran CL 1,6TDI, VIN: WVGZZZ1TZEW041099, rok výroby 2014 a osobního automobilu BMW X5 M50D, VIN: WBAKS810100H90781, rok výroby 2014, s e z a m í t á.

Odůvodnění:

Insolvenční navrhovatelé a), b) a c) se svým podáním ze dne 26.5.2015 doručeným Městskému soudu v Praze 28.5.2015 domáhali, aby zdejší sooud rozhodl o úpadku dlužníka a prohlásil na jeho majetek konkurs. Dne 28.5.2015 byla v insolvenčním rejstříku zveřejněna vyhláška o zahájení insolvenčního řízení. Okamžikem zveřejnění této vyhlášky v insolvenčním rejstříku nastávají účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení. Podle ust. § 109 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení, insolvenční zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), platí, že právo na uspokojení ze zajištění, které se týká majetku ve vlastnictví dlužníka nebo majetku náležejícího do majetkové podstaty, lze uplatnit a nově nabýt jen za podmínek stanovených tímto zákonem, to platí i pro zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitostech nebo exekutorského zástavního práva na nemovitostech, které bylo navrženo po zahájení insolvenčního řízení. Podáním ze dne 19.7.2016, doručeným zdejšímu soudu dne 22.7.2016 navrhla společnost MONETA Leasing s.r.o., IČ 607 51 606, aby insolvenční soud vydal předběžné opatření podle ust. § 82 odst. 2 písm. b) IZ, kterým by omezil účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení ve věci dlužníka tak, že by navrhovateli povolil (oprávnil navrhovatele ke) zpeněžení osobního automobilu Volkswagen Touran CL 1,6TDI, VIN: WVGZZZ1TZEW041099, rok výroby 2014 a osobního automobilu BMW X5 M50D, VIN: isir.justi ce.cz

WBAKS810100H90781, rok výroby 2014. Navrhovatel předběžného opatření uvádí, že je zajištěným věřitelem dlužníka, přičemž výše jeho pohledávky má činit celkem 4.015.903,50 Kč. Má se jednat o pohledávku z úvěrových smlouv ze dne 6.5.2014 a 24.9.2014. Prostřednictvím smlouvy ze dne 6.5.2014 měl dlužník financovat automobil Volkswagen Touran CL 1,6TDI a prostřednictvím úvěrové smlouvy ze dne 24.9.2014 osobní automobil BW X5 M50D. Úvěrové smlouvy byly ze strany navrhovatele předčasně ukončeny ke dni 13.5.2015. Dluh z úvěrové smlouvy ze dne 6.5.2014 činí ke dni podání návrhu 753.283,-Kč a ze smlouvy ze dne 24.9.2014 částku 3.021.567, 60 Kč. Výše uvedený dluh je zajištěn automobilem Volkswagen Touran CL 1,6 TDI a BW X5 M50D na základě smlouvy o zajišťovacím převodu práva. Navrhovatel odůvodnil svůj návrh na vydání předběžného opatření zejména tím, že je zajištěným věřitelem dlužníka, tj. subjektem, který má právo na zajištění, které sa týka majetku náležícího do majetkové podtstaty dlužníka. Podle názoru navrhovatele, zákon nedává zajištěnému věřiteli po zahájení insolvenčního řízení do doby rozhodnutí o úpadku jinou možnost, než postup podle § 82 odst. 2 InsZ spočívající ve vydání předběžného opatření, kterým budou omezeny účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, konkrétně účinků spojených s ust. § 109 odst. 2 písm. b) IZ. Pokud jde o důvody vhodné zvláštního zřetele, pak tyto navrhovatel spatřuje ve skutečnosti, že z důvodu zahájení řízení mu bylo znemožněno nakládat s předmětem zajištění ve smyslu § 109 odst. 1 písm. b) IZ, přičemž dochazí k poklesu ceny a znehodnocení vlivem času. Nebylo-li by zahájeno insolvenční řízení, pak by navrhovatel v případě prodlení dlužníka neprodleně přistoupil ve smyslu smluv o zajišťovacím převodu vlastnického práva ke zpeněžení předmětu zajištění a k uspokojení svých pohledávek. Totéž plánuje navrhovatel učinit v okamžiku, kdy bude rozhodnuto o úpadku nebo insolvenční řízení skončí. Za účelem zjištění poklesu cen si navrhovatel nechal vypracovat i znalecký posudek. Z tohoto zjištění měl dovodit, že v průběhu času je pokles ceny zřejmý a nezanedbatelný. Pokud jde o tvrzení, že omezení účinků neodporuje společnému zájmu věřitelů, navrhovatel argumentuje, že daný postup není v rozporu s těmito zájmy a zpeněžením dojde k uspokojení navrhovatele ve smyslu § 298 IZ. Současnou hodnotu obou automobilů odhaduje na částku 2.514.000,-Kč, přičemž i nadále lze očekávat, že cena bude klesat. Nicméně navrhovatel předpokládá, že předměty zajištění prodá za cenu vyšší než je cena odhadovaná a z přebytku by tak mohli být uspokojeni ostatní věřitelé. Navrhovatel z výše uvedeného dovozuje, že ostatní věřitelé nejsou v uspokojení svých pohledávek nijak dotčeni a lze mít za to, že omezení účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení nebude odporovat jejich zájmu. Navrhovatel předběžného opatření dále odkazuje na znění ust. § 82 odst. 2 písm. b) IZ, přičemž se domnívá, že jsou dány důvody zřetelů hodné, aby insolvenční soud předběžným opatřením omezil účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení ve věci dlužníka tak, že by navrhovateli povolil zpeněžit zajištěný majetek ve vlastnictví dlužníka mimo insolvenční řízení.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud postupoval podle ust. zák. č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení, insolvenční zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), následovně:

Podle ustanovení § 82 odst. 1 IZ předběžné opatření v insolvenčním řízení může insolvenční soud nařídit i bez návrhu, nestanoví-li zákon jinak. Navrhovatel předběžného opatření, které by insolvenční soud mohl nařídit i bez návrhu, není povinen složit jistotu. Povinnost složit jistotu jako navrhovatel předběžného opatření nemá dlužník.

Podle ustanovení § 82 odst. 2 IZ předběžným opatřením může insolvenční soud v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu také: a) ustanovit předběžného správce, b) omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z

účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených v § 109 odst. 1 písm. b) a c) neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů, nebo c) uložit insolvenčnímu navrhovateli, který není zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka vůči dlužníkovi nespočívá pouze v pracovněprávních nárocích, aby složil jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by dlužníku vznikla nedůvodným zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu.

Podle ustanovení § 82 odst. 3 IZ neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů, může insolvenční soud z důvodů hodných zvláštního zřetele předběžným opatřením rovněž: a) udělit souhlas se započtením vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele v době trvání moratoria, nebo b) udělit souhlas se započtením vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele i po okamžiku zveřejnění návrhu na povolení reorganizace v insolvenčním rejstříku, anebo c) zakázat pro určité případy nebo na určitou dobu započtení vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele.

Podle ustanovení § 5 IZ musí být řízení vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovleně zvýhodněn a aby sevěřitelům dostalo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení, věřitelé mají v insolvenčním řízení rovné monosti a jsou povinni zdržet se jednání směřujícího k uspokojení jejich pohledávek mimo insolvenční řízení, ledaže to zákon dovoluje.

Podle § 111 odst. 1 IZ je dlužník povinen zdržet se od okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, nakládání s majetkovou podstatou a s majetkem, který do ní může náležet, pokud by mělo jít o podstatné změny ve skladbě, využití nebo určení tohoto majetku anebo o jeho nikoli zanedbatelné zmenšení. Peněžité závazky vzniklé před zahájením insolvenčního řízení je dlužník oprávněn plnit jen v rozsahu a za podmínek stanovených insolvenčním zákonem.

Podle ustanovení § 109 odst. 1 písm. b) IZ se zahájením insolvenčního řízení se spojují tyto účinky: b) právo na uspokojení ze zajištění, které se týká majetku ve vlastnictví dlužníka nebo majetku náležejícího do majetkové podstaty, lze uplatnit a nově nabýt jen za podmínek stanovených tímto zákonem, to platí i pro zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitostech nebo exekutorského zástavního práva na nemovitostech, které bylo navrženo po zahájení insolvenčního řízení. Po okamžiku vydání vyhlášky dle § 101 IZ již nelze další zajištění založit ani podat návrh na zahájení řízení, které by ke vzniku zajištění vedlo. Výjimkou předpokládanou zákonem je uzavření smlouvy o úvěrovém financování ze strany insolvenčního správce (§ 41). Účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení uvedené pod písm. b) a c) může insolvenční soud omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele předběžným opatřením vydaným dle § 82 odst. 2 písm. b). Týkají se především uplatnění a nabytí práva na uspokojení ze zajištění, nikoliv jiným způsobem, než které předpokládá insolvenční zákon. Soud podaný návrh přezkoumal a zabýval se důvody, které jsou v podání věřitele uváděny a posuzoval, zda odůvodňují případné omezení účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedený v ust. § 109 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona. V podání zajištěného věřitele nejsou uváděny žádné skutečnosti, které by mohly odůvodnit obavu, že v souvislosti se zahájením insolvenčního řízení, dojde ke znehodnocení zajištěného majetku dlužníka v případě, že by nebylo věřiteli umožněno zpeněžit tento majetek. Podle § 82 odst. 2 písm. b/ IZ má insolvenční soud možnost, z důvodu zvláštního zřetele hodných a způsobem stanoveným v předběžném opatření, omezit některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení, uvedených v ust. § 109 odst. 1 písm. b/ a c/) IZ za předpokladu, že to nebude odporovat společnému zájmu věřitelů, tedy, v daném případě omezit účinek zahájení insolvenčního řízení. Cílem insolvenčního řízení je totiž zpeněžení majetku v prostoru řízení samotného a nikoliv jinak. Nelze ani vyloučit, že zajištěný majetek dlužníka nebude v insolvenčním řízení zpeněžen vůbec, a že dlužník využije možnosti a s věřiteli se vypořádá jinak, nemusí být ani prohlášen úpadek. Jediným důvodem, který je v podání společnosti MONETA Leasing s.r.o. uveden, je snížení ceny majetku vlivem času. V případě výše uvedeného majetku nejde o věci podléhající zkáze, proto se argumentace navrhovatele jeví jako neopodstatněná. Dle § 283 odst.2 Ins.Zák. Ke zpeněžení majetkové podstaty lze přikročit teprve po právní moci rozhodnutí o prohlášení konkursu, nejdříve však po první schůzi věřitelů, pokud nejde o věci bezprostředně ohrožené zkázou nebo znehodnocením anebo pokud insolvenční soud nepovolí výjimku. Ustanovení uvádí výjimku pro případ, kdy by dodržování výše popsaných podmínek zpeněžování znamenalo vznik škody ve formě zkázy nebo znehodnocení věcí zahrnutých v majetkové podstatě. Insolvenční správce tak může provést prodej věcí bezprostředně ohrožených zkázou nebo znehodnocením. Užití výjimky je striktně vázáno povinností insolvenčního správce doložit, že věc byla bezprostředně ohrožena zkázou nebo znehodnocením. Míra rizika je zdůrazněná tím, že musí jít o bezprostřední ohrožení, kdy nebylo možno s prodejem vyčkat. Případnou námitku, že nešlo o bezprostřední ohrožení zkázou nebo znehodnocením, musí být insolvenční správce schopen důkazně vyvrátit. Zpeněžit lze tudíž, mimo shora uvedenou výjimku, pouze po právní moci rozhodnutí o prohlášení konkursu, nejdříve však po první schůzi věřitelů. Ve fázi před prohlášením úpadku mimo přípustnou výjimku zpeněžovat nelze. Není totiž ani najisto postaveno, zda pohledávka věřitele bude insolvenčním správcem vůbec uznána. Zda neuplatní právo ze zajištění i jiný věřitel apod. V případě probíhajícího incidenčního sporu platí dle § 225 odst. Ins.Zák. před pravomocným skončením řízení o žalobě lze ke zpeněžení nebo jinému nakládání s majetkem přistoupit, jestliže tak z důvodů hodných zvláštního zřetele určil insolvenční soud ve výroku rozhodnutí, jímž žalobu zamítl, řízení o ní zastavil nebo ji odmítl. Z výtěžku zpeněžení nebo jiného nakládání s takovým majetkem mohou být věřitelé uspokojeni až po pravomocném skončení řízení o žalobě. Podle dosavadních výsledků insolvenčního řízení, tj. jednání ze dne 30.6.2016, na kterém navrhovatelé přednesli závěrečné řeči, lze očekávat, že o návrhu na dlužníkův úpadek bude rozhodnuto v krátké době. Konečně, pokud si navrhovatel zajistil své pohledávky majetkem, který, jak uvádí, poměrně rychle snižuje svou hodnotu, musel si být vědom takové skutečnosti klesající hodnoty předmětu zajištění již při zajišťování své pohledávky. Insolvenční řízení je ve své podstatě generální exekuce řešící celkový úpadek dlužníka a postihující veškerý jeho majetek za účelem poměrného uspokojení všech jeho věřitelů. Na rozdíl od navrhovaného zpeněžení ve prospěch jednoho, případně několika přihlášených věřitelů a postihujících jen některý majetek dlužníka, zajišťuje insolvenční řízení transparentní vyřešení úpadkové situace dlužníka komplexním způsobem, a to při zachování požadavku zásadně poměrného uspokojení všech věřitelů. Soud ve stadiu řízení před rozhodnutím o úpadku nemůže předjímat, zda zpeněžením zajištěného majetku dlužníka dojde k nejvhodnějšímu způsobu zpeněžení, přičemž jak sám navrhovatel uvádí, může být cena prodeje vyšší, nižší nebo odpovídající pouze jeho pohledávce. Zpeněžování majetku příslušní insolvenčnímu správci (pouze po právní moci rozhodnutí o prohlášení konkursu, nejdříve však po první schůzi věřitelů) a je na místě, aby to tak zůstalo. Insolvenční soud nepřehlédl, že v petitu návrhu navrhovatel chybně označil zdejší soud. Protože ovšem v záhlaví návrhu je adresát podání uveden správně, stejně jako spisová značka, rezignoval soud na formalistický přístup a předběžné opatření neodmítl, nýbrž o něm věcně rozhodl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení l z e podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k rukám Vrchního soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

Proti tomuto usnesení se může odvolat toliko osoba, která podala návrh na jeho vydání (ust. § 113 odst. 4 IZ).

Zveřejnění písemnosti v insolvenčním rejstříku je dokladem o doručení i při zvláštním způsobu doručení této písemnosti (ust. § 74 odst. 1 IZ).

Je-li s doručením písemnosti, pro kterou zákon stanoví zvláštní způsob doručení, spojen začátek běhu lhůty k podání opravného prostředku nebo k jinému procesnímu úkonu, začíná lhůta běžet ode dne, kdy byla písemnost doručena adresátu zvláštním způsobem. O tom musí být adresát poučen (ust. § 74 odst. 2 IZ).

V Praze dne 22. anonymizovano 2016 JUDr. Ing. Kamila Balounová, v.r. samosoudce Za správnost vyhotovení: Hronová