MSPH 95 INS 25153/2014-A-75
Č.d. MSPH 95 INS 25153/2014-A-75 Usnesení

Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Věrou Modlitbovou v právní věci dlužnice HORMEN CE a.s. se sídlem v Praze 4-Libuš, Libušská 8/191, PSČ 14200, IČ 27154742, zastoupené JUDr. Josefem Burketem, advokátem se sídlem v Praze 6, Vaničkova 315/7, PSČ 16900, o insolvenčním návrhu věřitelek A) TELEPIKE s.r.o. se sídlem v Ostravě, Mariánské Hory, V Zátiší 810/1, PSČ 70900, IČ 29415403, B) Download s.r.o. se sídlem v Praze 3, Jeseniova 1151/55, Žižkov, PSČ 13000, IČ 28893255, za účasti Městského státního zastupitelství v Praze, o návrhu dlužnice na nařízení předběžného opatření takto:

Návrh dlužnice HORMEN CE a.s. se sídlem v Praze 4-Libuš, Libušská 8/191, PSČ 14200, IČ 27154742, na nařízení předběžného opatření, kterým by byla insolvenční navrhovatelce B) Download s.r.o. se sídlem v Praze 3, Jeseniova 1151/55, Žižkov, PSČ 13000, IČ 28893255, uložena povinnost složit jistotu k zajištění náhrady škody ve výši 6,500.000,-Kč, která dlužnici prokazatelně vznikne nedůvodným zahájením insolvenčního řízení, s e za-mítá. Odůvodnění: Vyhláškou č.d. KSBR 33 INS 25153/2014-A-2 ze dne 16.9.2014 oznámil Krajský soud v Brně, že uvedeného dne bylo k návrhu věřitelky TELEPIKE s.r.o. se sídlem v Ostravě, Mariánské Hory, V Zátiší 810/1, PSČ 70900, IČ 29415403 (dále též jen věřitelka A nebo insolvenční navrhovatelka A ), zahájeno insolvenční řízení ve věci dlužnice HORMEN CE a.s. se sídlem v Praze 4-Libuš, Libušská 8/191, PSČ 14200, IČ 27154742 (dále též jen dlužnice nebo dlužník ). Pravomocným usnesením č.d. KSBR 33 INS 25153/2014-A-5 ze dne 17.9.2014 ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Olomouci č.d. KSBR 33 INS 25153/2014 3 VSOL 1163/2014-A-16 ze dne 10.12.2014 vyslovil Krajský soud v Brně svoji místní nepříslušnost v předmětné úpadkové proceduře a dne 2.2.2015 byla insolvenční věc dlužnice předložena zdejšímu soudu jako soudu místně příslušnému. Zdejší soud usnesením č.d. MSPH 95 INS 25153/2014-A-26 ze dne 4.2.2015 insolvenční návrh věřitelky odmítl a zavázal jmenovanou k náhradě dlužničiných nákladů procesu; důvodem postupu insolvenčního soudu byla konstatace absence řádného vylíčení dlužničina úpadku ze strany insolvenční navrhovatelky A s poukazem na standardní judikaturu Nejvyššího soudu České republiky (dále též jen Nejvyšší soud nebo NS ČR ). K odvolání insolvenční navrhovatelky Vrchní soud v Praze usnesením č.d. 4 VSPH 360/2015-A-43 ze dne 18.5.2015 posledně řečené usnesení zdejšího soudu o odmítnutí insolvenčního návrhu změnil tak, že se tento návrh neodmítá; svůj názor opřel odvolací soud o zakotvení vyvratitelné domněnky dlužníkovy insolvence (neschopnosti plnit peněžité závazky) v § 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále též jen IZ ), která dle závěru Vrchního soudu v Praze mění pohled na ustálenou judikaturu (konkrétně rozhodnutí Nejvyššího soudu sen. zn. 29 Odo 257/2002) týkající se povinností navrhovatele insolvenčního (úpadkového) řízení. Vrchní soud v Praze tak zavázal zdejší soud míněním o projednatelnosti insolvenčního návrhu.

Se zřetelem k ustanovení § 133 odst. 1 písm. b) IZ a vzhledem k dlužničinu postoji ( odmítnutí možnosti, aby insolvenční soud rozhodl o insolvenčním návrhu věřitelky A bez jednání na základě listinných důkazů zveřejněných v insolvenčním rejstříku) nařídil zdejší soud ústní jednání k projednání insolvenčního návrhu na den 22.10.2015 ve 12.00 hodin.

Podáním ze dne 25.2.2015 doručeným dne 15.9.2015 Krajskému soudu v Ostravě, jenž je dne 17.9.2015 doručil zdejšímu soudu, přistoupila insolvenční navrhovatelka Download s.r.o. se sídlem v Praze 3, Jeseniova 1151/55, Žižkov, PSČ 13000, IČ 28893255, coby věřitelka B (dále též jen insolvenční navrhovatelka B nebo věřitelka B ) k danému insolvenčnímu procesu ve smyslu ustanovení § 107 odst. 1 a 2 IZ.

Podáním ze dne 1.10.2015 zdejšímu soudu doručeným dne 1.10.2015 ve 21.11 hodin se dlužnice mimo jiné domáhá, aby insolvenční soud podle ustanovení § 82 odst. 2 písm. c) IZ uložil insolvenční navrhovatelce B povinnost složit jistotu k zajištění náhrady škody ve výši 6,500.000,-Kč, přičemž dlužnici prokazatelně vznikne nedůvodným zahájením insolvenčního řízení újma. Dlužnice označila insolvenční řízení jako nedůvodné a šikanózní, tvrzení insolvenčních navrhovatelek A a B považuje dlužnice za nepravdivá; dlužnice zpochybňuje jak existenci jakéhokoli závazku za věřitelkami A a B, tak za dalšími, insolvenčními navrhovatelkami A a B označenými, osobami. Dlužnice vylučuje existenci svého úpadku a předkládá soudu dokumenty osvědčující ekonomickou situaci dlužničina podniku (obchodního závodu). Včasnost uplatněného návrhu na nařízení předběžného opatření opírá dlužnice o moment přistoupení věřitelky B do insolvenčního řízení, přičemž se dovolává svébytnosti insolvenčního návrhu jmenované.

Nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje (§ 7 IZ). Před zahájením řízení může předseda senátu nařídit předběžné opatření, je-li třeba, aby zatímně byly upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen (§ 74 odst. 1 OSŘ). Je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření (§ 102 odst. 1 OSŘ). Předběžné opatření v insolvenčním řízení může insolvenční soud nařídit i bez návrhu, nestanoví-li zákon jinak. Navrhovatel předběžného opatření, které by insolvenční soud mohl nařídit i bez návrhu, není povinen složit jistotu. Povinnost složit jistotu jako navrhovatel předběžného opatření nemá dlužník (§ 82 odst. 1 IZ). Předběžným opatřením může insolvenční soud v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu také uložit insolvenčnímu navrhovateli, který není zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka vůči dlužníkovi nespočívá pouze v pracovněprávních nárocích, aby složil jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by dlužníku vznikla nedůvodným zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu [§ 82 odst. 2 písm. c) IZ]. Předběžné opatření uložením povinnosti složit jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by dlužníku vznikla nedůvodným zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu, lze nařídit jen na návrh dlužníka podaný při prvním úkonu, který dlužníku přísluší po podání insolvenčního návrhu, a jen tehdy, jestliže dlužník doloží, že mu vznik takové škody nebo jiné újmy zjevně hrozí. Jestliže však podle dosavadních výsledků insolvenčního řízení lze očekávat, že dlužníkův úpadek bude osvědčen, insolvenční soud návrh na nařízení takového předběžného opatření zamítne. Přiměřeně se dále použijí ustanovení § 202 odst. 5 a 6 a ustanovení občanského soudního řádu o jistotě u předběžného opatření. Předběžné opatření podle odstavce 3 lze nařídit jen na návrh dlužníka, insolvenčního správce, věřitele, jehož se započtení týká, nebo osoby, která na tom má právní zájem (§ 82 odst. 4 IZ). Návrh na nařízení předběžného opatření podle § 76 musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení a bydliště účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení skutečností o tom, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, vylíčení skutečností, které odůvodňují předběžné opatření, a musí být z něj patrno, jakého předběžného opatření se navrhovatel domáhá; ve věcech týkajících se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelské činnosti musí návrh dále obsahovat identifikační číslo osoby (dále jen identifikační číslo ) právnické osoby, identifikační číslo fyzické osoby, která je podnikatelem, popřípadě další údaje potřebné k identifikaci účastníků řízení (§ 75 odst. 2 OSŘ). Navrhovatel je povinen připojit k návrhu listiny, jichž se dovolává (§ 75 odst. 3 OSŘ).

Při aplikaci institutu předběžného opatření se v insolvenčním procesu použijí v obecné rovině ustanovení upravující uvedené nařízení obsažená v OSŘ (§§ 74 a následující, respektive §§ 102 a následující), a to s přihlédnutím k charakteru insolvenčního řízení coby procedury sui generis. Speciálními normami IZ upravujícími zmíněný procesní nástroj jsou například §§ 82 a 113, které předpokládají řečený postup v některých případech i bez návrhu. Předběžné opatření modifikované ustanovením § 82 odst. 2 písm. c) IZ je možno aplikovat toliko k návrhu dotčené osoby (dlužníka). Uvedená pravidla se přitom dotýkají té fáze insolvenční procedury, v níž dosud nebylo rozhodnuto o insolvenčním návrhu, potažmo bezprostředně po zahájení úpadkového řízení, je-li zřejmá existence či zjevná hrozba újmy působené dlužníku bezdůvodným podáním insolvenčního návrhu osobou odlišnou od dlužníka a opatřeními přijatými v průběhu tohoto procesu. Zapříčiněná dlužníkova škoda musí existovat či zjevně hrozit ve vzájemné souvztažnosti s nedůvodností iniciované úpadkové procedury (případně opatřeními přijatými v průběhu počáteční fáze insolvenčního řízení). O postupu dle § 82 odst. 2 písm. c) IZ může přitom insolvenční soud uvažovat jen k návrhu dlužníka (tedy nikoli bez návrhu), přičemž tento krok smí dlužník učinit je při prvním aktu, který dlužníkovi přísluší v rámci probíhajícího řízení (typicky tedy při vyjádření se k insolvenčnímu návrhu).

Vzav v potaz standardní judikaturu dotýkající se problematiky insolvenční iniciativy je insolvenční soud na tomto místě nucen citovat z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28.3.2012 č.j. MSPH 95 INS 11931/2011 29 NSČR 21/2012-A-58: Považuje-li se další insolvenční návrh (v intencích § 107 odst. 1 věty první insolvenčního zákona) za přistoupení k řízení o původním insolvenčním návrhu, nelze s ním dále zacházet jako se samostatným insolvenčním návrhem; jde o podání, které nemá (nevyvolává) účinky zahájení insolvenčního řízení. To mimo jiné znamená, že dnem, kdy došel insolvenčnímu soudu u kterého probíhá řízení o původním insolvenčním návrhu, další insolvenční návrh , který se podle § 107 odst. 1 věty první insolvenčního zákona považuje za přistoupení k řízení (o původním insolvenčním návrhu), nedošlo k zahájení nového samostatného insolvenčního řízení, že pro takového dalšího insolvenčního navrhovatele platí stav řízení, do něhož tímto způsobem přistoupil (§ 107 odst. 2 insolvenčního zákona), a že při posuzování právních vztahů mezi účastníky insolvenčního řízení nemůže insolvenční soud vycházet z toho, že by se další insolvenční navrhovatel (samostatně, svým insolvenčním návrhem) vůbec něčeho domáhal. Jak ze závěrů Nejvyššího soudu patrno, podáním v pořadí dalšího insolvenčního návrhu jiným insolvenčním navrhovatelem ve věci téhož dlužníka v době pravomocně neskončeného insolvenčního procesu nedojde k opětovnému zahájení úpadkového procesu; další insolvenční navrhovatel nevládne dalším insolvenčním návrhem, neboť tento se ve smyslu ustanovení § 107 odst. 1 IZ transformuje do přistoupení k již uváděným skutkovým okolnostem a petitu původního insolvenčního navrhovatele.

Věcné posouzení dlužničina návrhu je namístě tehdy, je-li předběžné opatření narhováno včas v souladu s normou. V tomto okamžiku tak nabývá na významnu okamžik příslušející dlužnici k učinění prvého aktu v insolvenčním řízení zahájeném dne 16.9.2014. Dlužnice se předběžným opatřením domáhá uložení povinnosti insolvenční navrhovatelce B složit jistotu (k zajištění dlužničiny škody vzniknuvší v důsledku zmařených dotací poskytnutých Ministerstvem průmyslu a obchodu pod čísly projektů 2.2 RV03/3110 a 4.1 IN04/1125 a nemožnosti opatření si úvěrových prostředků na koupi technologií od bank namísto čerpání dotace) ve výši přesahující 13,000.000,-Kč. Obsah požadovaného opatření napovídá, že jej může dlužnice navrhnout jen při prvním úkonu ve věci; tímto prvým dlužničiným jednáním v řízení zahájeném insolvenčním návrhem věřitelky A (nikoli věřitelky B, jak se mylně dlužnice domnívá) bylo vyjádření dlužnice ze dne 23.9.2014 na č.d. A-6 insolvenčního spisu. Ani pozdější odmítnutí insolvenčního návrhu věřitelky A, ani následná změna tohoto rozhodnutí odvolacím soudem, ani přistoupení insolvenční navrhovatelky B nejsou s to zvrátit uvedenou skutečnost. Na promarnění prvého úkonu ve věci dlužnice nemá vliv ani kvalita či oprávněnost insolvenčního návrhu (pravdivost insolvenčními navrhovatelkami A a B uváděných okolností). Jelikož přeběžné opatření navržené dlužnicí dle § 82 odst. 2 písm. c) IZ nesmí insolvenční soud nařídit bez návrhu (jako v případě jiných opatření), nemohl se insolvenční soud zabývat věcnou podstatou navrženého zajištění. Dlužnicí uváděná a dokládaná fakta však poslouží při rozhodování insolvenčního soudu o insolvenčním návrhu jako takovém.

Shrnuto uvedené, insolvenční soud není povolán k přijetí navrženého opatření bez kvalifikovaného návrhu, proto mu nezbylo, než dlužničin návrh na nařízení předběžného opatření jako opožděný zamítnout, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, a to k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Lhůta k podání odvolání však začíná běžet ode dne, kdy bylo toto usnesení doručeno v písemném vyhotovení.

V Praze dne 8. října 2015 Mgr. Věra Modlitbová, v.r. samosoudkyně Za správnost vyhotovení: Roman Pechar