MSPH 95 INS 22309/2013-A-6
Č.j. MSPH 95 INS 22309/2013-A-6

Us ne s e ní

Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem Mgr. Markétou Slámovou v právní věci insolvenčního návrhu věřitele: INDUANDO a.s. se sídlem Brno-Černá Pole, Merhautova 1024/155, PSČ 61300, IČ 27758818, zastoupeného Mgr. Jiřím Šebestou, advokátem se sídlem v Brně, Čechyňská 16, proti dlužníku: Ing. Jan anonymizovano , anonymizovano , bytem v Praze 6, Na Krutci 805/15, PSČ 16000, o návrhu věřitele na nařízení předběžného opatření

t a k t o:

Návrh věřitele ze dne 12.8.2013 na vydání předběžného opatření, kterým by soud dlužníka omezil v nakládání s věcmi nebo právy náleže jícími do majetkové podstaty se o d m í t á.

O d ů v o d n ě n í:

Vyhláškou č.j. MSPH 95 INS 22309/2013-A-2 ze dne 13. srpna 2013 bylo u zdejšího soudu k návrhu věřitele INDUANDO a.s. se sídlem Brno-Černá Pole, Merhautova 1024/155, PSČ 61300, IČ 27758818 (dále jen věřitel nebo navrhovatel ), zahájeno insolvenční řízení ve věci dlužníka Ing. Jana anonymizovano , naroze anonymizovano , bytem v Praze 6, Na Krutci 805/15, PSČ 16000 (dále jen dlužník ).

Podáním ze dne 12.8.2013 se věřitel domáhá zjištění dlužníkova úpadku, prohlášení konkursu na dlužníkův majetek a navrhuje soudu zvážení postupu podle § 113 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále též jen IZ ). Věřitel v insolvenčním návrhu označil jako důvod vzniku své pohledávky za dlužníkem ve výši 19,014.466,-Kč neuhrazený směnečný peníz ze směnky vlastní vystavené Stabilplastik, spol. s r.o. se sídlem Měšice, 5. května 457, IČ 15886492 (jejímž je dlužník jediným společníkem a jednatelem) nikoli na řad ve prospěch UniCredit Leasing CZ, a.s. se sídlem Praha 4, Želetavská 1525/1, IČ 15886492. Směnka byla avalovaná dlužníkem a její splatnost nastala dne 27.3.2013, k postoupení směnky na navrhovatele došlo dne 6.11.2012. Jako další osoby v postavení věřitelů dlužníka označil navrhovatel Ing. Jiřího Kápla, bytem Borovany, U Stropnice 307, který má za dlužníkem vykonatelnou pohledávku ve výši 1,900.000,-Kč s příslušenstvím splatnou nejpozději v srpnu 2012, a Finanční úřad pro hlavní město Prahu, který má pohledávku za dlužníkem ve výši 222.364,16 Kč zajištěnou zástavním právem. Nařízení předběžného opatření podle § 113 IZ odůvodňuje insolvenční navrhovatel obavou, že se dlužník pokouší snížit uspokojení svých věřitelů, neboť vytváří nové závazky a zatěžuje svůj majetek. Věřitel informuje soud o tom, že v současné době probíhá řízení vedené Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu ve věci vkladu zástavního práva k nemovitostem dlužníka ve prospěch třetí osoby. K návrhu věřitel připojil výpis z obchodního rejstříku Stabilplastik, spol. s r.o., výpis z obchodního rejstříku navrhovatele, přehled řízení sp. zn. KSPH 39 INS 16436/2012 vedeného Krajským soudem v Praze, kopii směnky ze dne 30.4.2010 znějící na částku 19,014.466,-Kč, smlouvu o postoupení pohledávky uzavřenou mezi navrhovatelem a UniCredit Leasing CZ, a.s. dne 6.11.2012, výpis z katastru nemovitostí vedeného

Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, list vlastnictví 3846 pro katastrální území Břevnov, obec Praha ze dne 1.8.2013 a výpis z katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Jindřichův Hradec, list vlastnictví 56 pro katastrální území Konrac, obec Nová Bystřice ze dne 1.8.2013, výpis z veřejně přístupné evidence katastru nemovitostí a přihlášku své pohledávky za dlužníkem.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 IZ pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále též jen OSŘ ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení. Podle ustanovení § 42 odst. 4 OSŘ pokud zákon pro podání určitého druhu nevyžaduje další náležitosti, musí být z podání patrno, kterému soudu je určeno, kdo je činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno. Je-li účastník zastoupen advokátem, může být podpis advokáta nahrazen otiskem podpisového razítka, jehož vzor byl uložen u soudu, kterému je podání určeno. Podání v listinné podobě je třeba předložit s potřebným počtem stejnopisů a s přílohami tak, aby jeden stejnopis zůstal u soudu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis, jestliže je to třeba. Podání v jiných formách se činí pouze jedním stejnopisem. K podání učiněnému elektronicky lze připojit také všechny jeho přílohy v elektronické podobě. Podle ustanovení § 75 odst. 2 OSŘ návrh na nařízení předběžného opatření podle § 76 musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení a bydliště účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení skutečností o tom, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, vylíčení skutečností, které odůvodňují předběžné opatření, a musí být z něj patrno, jakého předběžného opatření se navrhovatel domáhá; ve věcech vyplývajících z obchodních vztahů musí návrh dále obsahovat identifikační číslo osoby (dále jen identifikační číslo ) právnické osoby, identifikační číslo fyzické osoby, která je podnikatelem, popřípadě další údaje potřebné k identifikaci účastníků řízení. Podle ustanovení § 75a odst. 1 OSŘ návrh na předběžné opatření, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, předseda senátu odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; ustanovení § 43 se nepoužije.

Podle ustanovení § 112 odst. 1 IZ insolvenční soud ustanoví předběžným opatřením předběžného správce i bez návrhu, jestliže nařídil předběžné opatření, kterým omezil dlužníka v nakládání s majetkovou podstatou v širším rozsahu, než je uvedeno v § 111. Podle ustanovení § 112 odst. 2 IZ insolvenční soud může předběžného správce ustanovit i tehdy, jestliže vyhlásil moratorium nebo odůvodňuje-li to rozsah majetkové podstaty, který je vhodné i předběžně zjistit a zajistit, anebo jsou-li zde jiné, stejně závažné důvody. Podle ustanovení § 111 odst. 1 IZ nerozhodne-li insolvenční soud jinak, je dlužník povinen zdržet se od okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, nakládání s majetkovou podstatou a s majetkem, který do ní může náležet, pokud by mělo jít o podstatné změny ve skladbě, využití nebo určení tohoto majetku anebo o jeho nikoli zanedbatelné zmenšení. Peněžité závazky vzniklé před zahájením insolvenčního řízení je dlužník oprávněn plnit jen v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem. Podle ustanovení § 111 odst. 3 IZ právní úkony, které dlužník učinil v rozporu s omezeními stanovenými v důsledku účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení, jsou vůči věřitelům neúčinné. Podle ustanovení § 113 odst. 1 IZ je-li nutné zabránit v době do vydání rozhodnutí o úpadku změnám v rozsahu majetkové podstaty v neprospěch věřitelů, insolvenční soud může i bez návrhu nařídit předběžné opatření, kterým dlužníkovi uloží, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy náležejícími do jeho majetkové podstaty, nebo rozhodne, že dlužník může nakládat s majetkovou podstatou nebo její částí pouze se souhlasem předběžného správce. Může též nařídit, aby osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, napříště plnění neposkytovaly dlužníkovi, ale předběžnému správci. Současně ustanoví předběžného správce, pokud tak neučinil dříve.

Z citovaných ustanovení vyplývá, že neobsahuje-li návrh všechny stanovené náležitosti nebo je-li nesrozumitelný nebo neurčitý, má vady, které mají za řízení význam především tehdy, jestliže brání dalšímu pokračování v řízení. Povaha předběžného opatření a zejména požadavek, aby o návrhu na předběžné opatření bylo rozhodnuto bezodkladně, nejpozději do 7 kalendářních dnů, neumožňují, aby soud odstraňoval vady návrhu způsobem uvedeným v § 43 OSŘ. Soud tedy návrh bez dalšího odmítne, jestliže je vadný (neúplný, nesrozumitelný nebo neurčitý) a jestliže jeho nedostatky brání v pokračování v řízení (tj. v možnosti o návrhu na nařízení předběžného opatření meritorně rozhodnout). Navrhovatel předběžného opatření je povinen zejména určitě a srozumitelně formulovat, čeho se svým návrhem domáhá.

V daném případě věřitel pouze žádá o posouzení nutnosti zabránění změnám v rozsahu majetkové podstaty v neprospěch věřitelů s odkazem na možnost vydání předběžného opatření dle § 113 IZ. Navrhovatelem uvedený návrh nelze označit jako určitý a srozumitelný, nejedná se tedy o řádný návrh na nařízení předběžného opatření, věřitel pouze dává soudu podnět ke zvážení přijetí vágně naznačených kroků; pouhý odkaz na zákonné ustanovení nemůže nahradit absenci uvedení, čeho se věřitel domáhá (jak má soud rozhodnout).

Při aplikaci institutu předběžného opatření se v insolvenčním řízení použijí v obecné rovině ustanovení obsažená v OSŘ (§§ 74, 102 a následující), a to s přihlédnutím ke zvláštnímu charakteru insolvenčního řízení. Speciálními normami IZ upravujícími zmíněný procesní institut jsou například §§ 82, 112 a 113, které předpokládají uvedený postup i bez návrhu. Použití ustanovení § 113 IZ přichází úvahu tehdy, není-li omezení dlužníka v nakládání s majetkovou podstatou plynoucí z § 111 odst. 1 IZ dostatečným, nebo je dlužník nerespektuje, anebo je-li důvodnou obava, že je respektovat nebude. K nařízení takového předběžného opatření tedy přistoupí soud po pečlivé úvaze tehdy, když nepostačí omezení spojená s účinky, jež vyvolává zahájení insolvenčního řízení (a ve stejném rozsahu rozhodnutí o úpadku), v jejichž důsledku je dlužníku umožněno jen tzv. běžné nakládání s majetkovou podstatou. Při rozhodování je soud vázán stavem v době vydání usnesení.

V daném případě bylo insolvenční řízení zahájeno dnem 12.8.2013, přičemž od uvedeného data je dlužník v souladu s ustanovením § 111 odst. 1 IZ povinen zdržet se nakládání s majetkovou podstatou, a to v rozsahu kvalifikovaném citovaným paragrafem pod sankcí neúčinnosti dlužníkových úkonů učiněných v rozporu s uvedeným zákazem. Zákonem stanovený zákaz se přitom týká nejen zcizování dlužníkova majetku, ale též změn ve skladbě nebo určení majetku, či podstatných změn jeho hodnoty vyjma dlužníkových úkonů souvisejících s provozem dlužníkova podniku, směřujících k odvrácení hrozící škody, vyplývajících z uložených procesních sankcí, plnění vyživovacích povinností či daných zvláštními právními předpisy. Dlužník přitom dosud nebyl soudem vyzván ani k vyjádření se k insolvenčnímu návrhu ani k předložení seznamu svých závazků a svého majetku. Celkový rozsah majetkové podstaty (existence podstatných součástí majetku, který může potenciálně tvořit majetkovou podstatu pro případ zjištění dlužníkova úpadku, včetně rozsahu hmotných hodnot náležejících dlužníku) přitom není soudu zcela zřejmý, v posuzovaném případě navrhovatel označil jako majetek dlužníka pouze nemovitosti, jejichž hodnota a možnost zpeněžení nejsou v této fázi řízení patrné. Jinými slovy v daném případě není ze spisu zřejmá celková struktura, hodnota ani zpeněžitelnost dlužníkova majetku. Z předložených listin pouze vyplývá, že dlužník je vlastníkem nemovitostí zatížených zástavními právy a exekucemi. V dosavadním průběhu insolvenčního procesu nebyl dán žádný prostor nejen k vyjádření dlužníka, ale též k posouzení projednatelnosti insolvenčního návrhu. Ani dlužníkovy

úkony, které dle tvrzení insolvenčního navrhovatele mohou vést ke snížení hodnoty dlužníkova majetku v neprospěch věřitelů, nejsou věřitelem řádně popsány (označením konkrétní doby, v níž měl dlužník konkrétní nemovitosti zatížit ve prospěch třetí osoby, specifikací právního důvodu a okolností, za nichž k jednání dlužníka došlo, uvedením protiplnění a důsledků, které mají vliv na hodnotu potenciální majetkové podstaty jako celku), a to i s ohledem na skutečnost, že nemovitosti ve vlastnictví dlužníka jsou již zatíženy několika exekucemi a zástavními právy. Tyto neúplně popsané kroky dlužníka nadto nejsou navrhovatelem dostatečně dokládány.

Bez ohledu na výše uvedené nedostatky návrhu věřitele (absence návrhu, jak má soud rozhodnout, nedostatečná konkretizace okolností o majetku dlužníka a specifikace úkonů dlužníka vedoucích k jeho potenciálnímu znehodnocení v neprospěch věřitelů) se soud zabýval otázkou, zda jsou ve stávající fázi insolvenčního řízení zřejmé takové skutečnosti, které by odůvodňovaly nařízení předběžného opatření či ustanovení předběžného správce i bez návrhu. Se zřetelem k absolutnímu počátku daného řízení a chybějícím zjištění o podstatných skutečnostech však soud uzavírá, že k dnešnímu dni neshledal takové okolnosti, z nichž by bylo zřejmé naplnění některého ze shora citovaných předpokladů vedoucích k nutnosti přijetí příslušného opatření.

Soud proto dospěl k závěru, že v dané věci absence řádného návrhu na nařízení předběžného opatření brání jeho dalšímu posouzení, nadto ani nejsou osvědčeny takové okolnosti, které by nasvědčovaly potřebě nařídit předběžné opatření či ustanovit předběžného správce, proto návrh věřitele odmítl, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení l z e podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení, a to k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Lhůta k podání odvolání však začíná běžet ode dne, kdy bylo toto usnesení doručeno v písemném vyhotovení.

V Praze dne 19. srpna 2013

Mgr. Markéta Slámová, v.r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Vlasta Beranová