MSPH 95 INS 11329/2012-P-3
č.j. MSPH 95 INS 11329/2012-P-3-8

Usnesení

Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem Mgr. Věrou Modlitbovou v právní věci dlužníka: TK-SAFE s.r.o. se sídlem Praha 5-Smíchov, nám.14. října 1307/2, PSČ 15000, IČ 26176068, o odvolání insolvenčního věřitele č. 3: Entry Systems, s.r.o. se sídlem v Praze 8, Vehlovická 765/8, PSČ 18100, IČ 25745654, a insolvenčního správce Mgr. Nadi Herrmannové, advokátky se sídlem v Praze 1, Žitná 49, PSČ 11000, proti usnesení zdejšího soudu č.j. MSPH 95 INS 11329/2012-P-3-4 ze dne 18.1.2013

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 95 INS 11329/2012-P-3-4 ze dne 18. ledna 2013 se mění tak, že přihláška pohledávky insolvenčního věřitele č. 3 Entry Systems, s.r.o. se sídlem v Praze 8, Vehlovická 765/8, PSČ 18100, IČ 25745654, ve výši 875.861,71 Kč se neodmítá a účast insolvenčního věřitele č. 3 Entry Systems, s.r.o. se sídlem v Praze 8, Vehlovická 765/8, PSČ 18100, IČ 25745654, v insolvenčním řízení n e k o n č í .

Odůvodnění: Usnesením č.j.-4 ze dne 18.1.2013 rozhodl zdejší soud vyšší soudní úřednicí tak, že odmítl přihlášku pohledávky ve výši 875.861,71 Kč insolvenčního věřitele č. 3-Entry Systems, s.r.o. se sídlem v Praze 8, Vehlovická 765/8, PSČ 18100, IČ 25745654 (dále též jen věřitel č. 3 ) s tím, že právní mocí usnesení se účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí. V odůvodnění citovaného rozhodnutí insolvenční soud konstatoval, že věřitel č. 3 přihláškou doručenou soudu dne 7.6.2012 přihlásil své pohledávky za dlužníkem ve výši 875.861,71 Kč a že insolvenční správce vyzval písemným úkonem ze dne 18.12.2012 jmenovaného věřitele k doplnění přihlášky ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení, přičemž výzva obsahovala poučení dle ustanovení § 188 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále též jen IZ ); tato výzva byla jmenovanému věřiteli doručena dne 20.12.2012. Své rozhodnutí postavil insolvenční soud na splnění podmínek stanovených §§ 185 a 188 IZ, neboť věřitel ve stanovené lhůtě svou přihlášku pohledávky nedoplnil tak, jak bylo požadováno insolvenčním správcem, přičemž je přihláška pohledávky správcem kvalifikována jako nepřezkoumatelná. Citované usnesení zdejšího soudu bylo doručeno právnímu zástupci věřitele č. 3 dne 25.1.2013.

Proti popsanému rozhodnutí zdejšího soudu podal věřitel č. 3 včas odvolání, v němž napadl toto rozhodnutí z důvodu nesprávného právního posouzení věci, a uvedl, že byl insolvenčním správcem vyzván k doplnění přihlášky pohledávky co do výše a výpočtu úroků z prodlení nad rámec zjištěné pohledávky dle vykonatelného rozsudku Městského soudu v Praze č.j. 5 Cm 49/2008 84 ze dne 23.1.2012; věřitel administrativní chybou odeslal doplnění přihlášky pohledávky na místo příslušnému soudu přímo k rukám insolvenčního správce, tedy v samém důsledku lze předpokládat, že shora uvedená pohledávka bude uznána co do jistiny a popřena co do příslušenství, nikoli že dojde k odmítnutí jako celku s tím, že účast věřitele č. 3 v insolvenčním řízení končí. Odvolání proti zmíněnému rozhodnutí podal dne 30.1.2013 též insolvenční správce s tím, že do výše 873.366,50 Kč byla přihláška pohledávky věřitele č. 3 na přezkumném jednání uznána, respektive ji správce nepopřel, v části ve výši 16.450,70 Kč byla popřena co do pravosti a výše; důvody stanovené insolvenčním zákonem pro odmítnutí přihlášky tudíž nejsou naplněny.

Insolvenční soud napadené rozhodnutí přezkoumal dle ustanovení § 95 IZ a dospěl k závěru, že odvolání věřitele č. 3 je důvodné.

Předně je třeba konstatovat, že rozhodnutí o odmítnutí přihlášky pohledávky dle § 188 odst. 2 IZ musí být odůvodněno, a to způsobem zákonem předepsaným (dle § 157 odst. 2 ve spojení s § 167 odst. 2 občanského soudního řádu /dále též jen OSŘ /) tak, aby z něj bylo patrné, z jakých konkrétních skutkových a právních závěrů soud při svém závěru o důvodech k odmítnutí přihlášky vycházel, a na jakém podkladě učinil závěry o nepřezkoumatelnosti uvedeného podání, neboť jen ty přihlášky, které nelze pro vady či neúplnost přezkoumat mohou být předmětem výzvy činěné insolvenčním správcem (viz § 188 odst. 1 IZ). Z insolvenčního spisu ani z napadeného usnesení insolvenčního soudu se však tyto potřebné skutečnosti nepodávají.

Věřitel č. 3 uplatnil v souladu s ustanoveními §§ 173 a násl. IZ své pohledávky za dlužníkem v souhrnné výši 889.817.20 Kč na předepsaném formuláři vyhotoveném Ministerstvem spravedlnosti České republiky, přičemž garantem obsahu všech povinných náležitostí (náležitostí přihlášky pohledávky coby písemného podání jako úkonu účastníka civilního procesu) vyžadovaných IZ je právě jmenované ministerstvo. Věřitel č. 3 přitom vyplnil všechny požadované kolonky, v nichž uvedl jak pořadová čísla svých jednotlivých pohledávek (1 až 11), tak jejich výše i splatnost s odkazem na konkrétní tituly (právní důvody) a vykonatelné rozhodnutí soudu, které k přihlášce připojil. Důvod vzniku pohledávek věřitel č. 3 uvedl v kolonce 06 formuláře a současně označil jako příslušenství náklady soudního řízení (viz bod 09 formuláře). Jelikož přihláška pohledávek obsahovala po svém doplnění podáním ze dne 23.7.2012 též všechny obecné náležitosti každého podání určeného soudu dle ustanovení § 42 odst. 4 OSŘ (datum, označení a podpis toho, kdo toto podání činí, komu je přihláška určena a co podáním aktér /věřitel č. 3/ sleduje), lze uzavřít, že přihláška věřitele č. 3 měla již v době svého podání dne 25.7.2012 všechny atributy pro přezkoumání existence pohledávek věřitele č. 3 za dlužníkem, tj. věřitel unesl břemeno tvrzení. Postup podle § 188 odst. 2 IZ lze uplatnit jen tehdy, je-li vadná samotná přihláška pohledávky; okolnost, že věřitel nesprávně vyčíslí (sečte) uplatněné nároky nebo nepřipojí požadované přílohy (listinné důkazy), nemůže mít jiný následek, než že uplatněný nárok neprokáže (neunese důkazní břemeno). Neodstraní-li věřitel ani přes výzvu insolvenčního správce chyby v počtech nebo nedoplní-li zákonem požadované přílohy (dohody a smlouvy, exekutorské zápisy, soudní a jiná rozhodnutí a další listiny dokládající údaje uvedené v přihlášce pohledávky), je na insolvenčním správci, zda takovou pohledávku zpochybní a popře ze zákonem předpokládaných důvodů (viz §§ 192 a násl. IZ). Pokud se snad insolvenční správce domníval, že nemůže s ohledem na nesprávnost kalkulace věřitele č. 3 zaujmout pozitivní stanovisko k pravosti, výši či pořadí uplatněných pohledávek, bylo namístě řešit tuto situaci jiným způsobem než výzvou jmenovaného věřitele č. 3 ve smyslu ustanovení § 188 odst. 2 IZ, neboť, budiž zopakováno, z procesního hlediska nebyla přihláška pohledávek věřitele č. 3 ani vadná ani neúplná. Správce se tedy mohl obrátit na věřitele se žádostí o odstranění chyb v počtech, nemohl však vázat nevyhovění ze strany věřitele č. 3 na důsledky plynoucí z § 188 odst. 2 IZ. Z insolvenčního spisu přitom nevyplývá ani to, že by snad správce závěr o nepřezkoumatelnosti přihlášky pohledávek věřitele č. 3 učinil, jak konstatuje insolvenční soud v odůvodnění napadeného usnesení.

Zrekapitulováno řečené, insolvenčnímu soudu tak nezbývá, než uzavřít, že insolvenční správce při pochybnostech o dostatečnosti věřitelovy přihlášky pohledávek mohl buď kontaktovat jmenovaného věřitele jinou než zvolenou formou (výzva dle § 188 odst. 2 IZ) anebo přihlášené pohledávky věřitele č. 3 za dlužníkem co do pravosti či výše popřít pro přetrvávající pochybnosti o jejich vzniku (důvodu vzniku) či výše. Posledně řečené přitom insolvenční správce učinil, když pohledávky věřitele č. 3 za dlužníkem při přezkumném jednání konaném u zdejšího soudu dne 21.1.2013 dílem jako vykonatelné uznal a částečně coby nevykonatelné (tj. neopřené o předložené soudní rozhodnutí) popřel co do výše a pravosti (právě v důsledku vadného výpočtu). Vzhledem k tomu, že přihláška věřitele č. 3 ze dne 7.6.2012 byla a je přezkoumatelná a pohledávky jí uplatněné byly dne 21.1.2013 předmětem přezkumu při příslušném jednání konaném zdejším soudem, postupoval soud dle ustanovení § 95 IZ a odvoláním věřitele č. 3 a insolvenčního správce proti napadenému rozhodnutí vydanému vyšší soudní úřednicí zcela vyhověl, jak vyplývá z tohoto usnesení. Napadené rozhodnutí tím bylo změněno tak, že přihláška pohledávky insolvenčního věřitele č. 3 se neodmítá a v návaznosti na tuto změnu ani nekončí účast věřitele č. 3 v insolvenčním řízení.

Nad rámec uvedeného soud poukazuje na stav vzniklý v důsledku výsledků přezkumu pohledávek věřitele č. 3; vykonatelné pohledávky věřitele č. 3 jsou ve výši 873.366,50 Kč zjištěné, nevykonatelné pohledávky jmenovaného věřitele ve výši 16.450,70 Kč zůstaly sporné. Domnívá-li se věřitel č. 3, že popřené pohledávky skutečně neexistují a vznikly pouze v důsledku jeho nesprávného výpočtu (jak ostatně sám předesílá ve svém odvolání proti shora citovanému rozhodnutí zdejšího soudu), má možnost buď vzít přihlášku pohledávek v popřené výši 16.450,70 Kč zpět anebo neiniciovat incidenční spor, tj. nepodávat ve lhůtě předpokládané zákonem proti insolvenčnímu správci žalobu o určení pravosti svých nevykonatelných pohledávek za dlužníkem ve výši 16.450,70 Kč.

Poučení: Proti tomuto usnesení l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, a to k Vrchnímu soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího; odvolat se může pouze přihlášený věřitel.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Lhůta k podání odvolání však začíná běžet ode dne, kdy bylo toto usnesení doručeno v písemném vyhotovení.

V Praze dne 11. února 2013

Mgr. Věra Modlitbová, v.r. samosoudce Za správnost vyhotovení: Roman Pechar