MSPH 94 INS 24999/2012-C29-11
MSPH 94 INS 24999/2012-C29-11

Č.j.: MSPH 194 Cm 1033/2013-84

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Janoutem v právní věci na určení pravosti a výše pohledávky, žalobce-BV GROUP floor steel a.s., IČ: 28318013, se sídlem Lochotínská 18, Plzeň, PSČ 301 00, právně zastoupeného Mgr. Lukášem Zscherpem, advokátem, PRIME LEGAL advokátní kancelář s.r.o., se sídlem Lochotínská 18, Plzeň, PSČ 301 00, proti žalovanému-JUDr. David Termer, se sídlem Opatovická 24/156, Praha 1, PSČ 110 00, jako insolvenční správce dlužníka AŠ-ET spol. s r.o., IČ 25231685, se sídlem Žilinská č.e. 216, Praha, Záběhlice, PSČ 141 00, zastoupenému Mgr. Kateřinou Termerovou, advokátkou, se sídlem Opatovická 24, Praha 1, o žalobě ze dne 15. března 2013

takto:

I. Určuje se, že žalobce má na základě žaloby ze dne 15. března 2013 v insolvenčním řízení dlužníka AŠ-ET spol. s r.o., IČ: 25231685, pohledávku ve výši 1 680 300,50Kč.

II. Ohledně částky 1 680 300,50 Kč se žaloba žalobce z 15. března 2013 zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění: isir.justi ce.cz Pokračování-2-MSPH 194 ICm 1033/2013

Žalobce v žalobě uvedl, že je obchodní společností zapsanou v obchodním rejstříku vedeným Krajským soudem v Plzni. Žalobce uplatnil v zákonné lhůtě v insolvenčním řízení dlužníka-AŠ-ET spol. s r.o., IČ 25231685, se sídlem Žilinská č. e. 216, Praha, Záběhlice, PSČ 141 00 řádně a včas svoji pohledávku č. P-25/4 z titulu nezaplacené ceny díla ze smlouvy o dílo na stavbě Průmyslová hala Aš. L.Max spočívající v dodávce materiálu, včetně provedení drátkobetonu a betonu, korundového potěru se strojním zahlazením, obvodovými izolacemi, geotextiliemi, hydroizolací, čerpadly, dilatací, venkovními úpravami a montážemi ploch, a to v celkové ceně díla ve výši 3 360 601,-Kč.

Na přezkumném jednání dne 15. února 2013 byla však pohledávka žalobce popřena, co do důvodu i do výše 3 360 601,-Kč.

Uvedená pohledávka vznikla žalobci na základě smlouvy o dílo uzavřené s dlužníkem a po předání staveniště dne 10. září 2012. Žalobce práce pro dlužníka provedl, avšak dlužník za provedené práci nic neuhradil

S ohledem na výše uvedené žalobce navrhl, aby soud vydal rozsudek, že se pohledávka žalobce ve výši 3 360 601,-Kč v insolvenčním řízení dlužníka-AŠ-ET spol. s r.o., IČ: 25231685 určuje a je po právu a dále, že žalovaný je povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalobce náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku.

Žalovaný ve vyjádření k žalobě žalobce uvedl, že po opětovném prověření skutkového i právního stavu je nucen trvat na důvodnosti popření přihlášené pohledávky žalobce v popřené výši.

Podle informací od dlužníka žalobce své dílo nedokončil a nepředal je dlužníkovi ani investorovi a v důsledku toho nemohl dlužník splnit své závazky vůči investorovi a zakázku dokončit. Důvodem byly nekvalitní práce ze strany žalobce a nedodržení termínu dodání. Dle dostupných informací pak dále žalobce jednal s investorem o přímém zaplacení a je tedy potřebné, aby žalobce sdělil, jak toto jednání skončila.

Žalovaný dále uvedl, že rozporuje výši ceny za dílo, která měla činit dle přiložené nabídky 2 776 012,-Kč. K prokázání svého stanoviska v řízení navrhl žalovaný důkazy s tím, že dále navrhuje, aby žaloba byla jako právně nedůvodná zamítnuta.

Při konaných jednáních ve věci setrvali žalobce i žalovaný na svých dosavadních stanoviscích v řízení.

Žalobce při jednáních v řízení dále zejména argumentoval tím, že lze prokázat uzavření smlouvy o dílo, byť by to bylo pouze v ústní formě a stejně tak provedení díla. Žalobce umožnil fakticky žalovanému s dílem nakládat a došlo tak k předání díla. Vady díla prokázány nebyly a odstoupení generálního investora L.max-správa nemovitostí s.r.o. od smlouvy uzavřené s insolvenčním dlužníkem nemělo žádný vliv na trvání závazkového stavu.

Žalovaný zejména vycházel z neprokázání vzniku závazkového stavu mezi žalobcem a dlužníkem AŠ-ET spol. s r.o., dále z neprokázání rozsahu díla, jeho jakosti a ceny a z toho, že Pokračování-3-MSPH 194 ICm 1033/2013 dílo nebylo provedeno řádně a včas. Přitom, došlo k odstoupení od generální dodavatelské smlouvy ze dne 14. března 2012.

Při jednáních v této právní věci soud dokazoval:

-formulářem-přihláškou pohledávky žalobce ze dne 24.1října 2012 a formulářem přihláškou pohledávky žalobce ze dne 20. prosince 2012, -vyrozuměním o popření pohledávky P 25-2 JUDr. Davida Termera s otiskem dodejky, -výpisem z obchodního rejstříku společnosti BV GROUP floor steel a.s., -protokolem z jednání o smlouvě o dílo § 536 a násl. zák. 513/91 Sb. ve znění pozdějších předpisů z 21. června 2012, -denním záznamem stavby ze 4.září 2012, -protokolem o předání a převzetí staveniště, protokol o předání a převzetí staveniště z 10. září 2012, -nepodepsaným zjišťovacím protokolem z 22. srpna 2012, -soupisem provedených prací ZJIŠŤOVACÍ PROTOKOL , protokolem o předání a

převzetí díla z 29. října 2012,

-odstoupením od generální dodavatelské smlouvy ze 14. března 2012,

-výslechem Ing. Jiřího Sopra.

Z provedeného dokazování soud zejména zjistil, že na základě proběhlých jednání došlo k dohodě mezi dlužníkem společností AŠ-ET spol. s r.o. jako odběratelem a společností žalobce jako dodavatelem o dodávce díla na akci Průmyslová hala Aš L. Max a to vnitřních prací v této hale a vnějších úpravách. Rozpočet na tyto práce byl přibližně 3 mil. Kč a společnost žalobce byla na podlahy jedinou dodavatelskou organizací.

Společnost žalobce dodávala zejména podlahu do haly, když hlavní požadavky na kvalitu této podlahy byly kladeny na její povrch, který musel být velmi pevný a rovný. Společnost žalobce prováděla tuto dodávku pro dlužníka a zejména v období měsících červenci a srpnu 2012.

S výslednou podobou podlahy nebyl konečný odběratel L.max-správa nemovitostí s.r.o. pro nerovnost podlahy spokojen a kvalita dodané podlahy byla reklamována. K uzavření této záležitosti mezi společností AŠ-ET spol. s r.o. jako odběratelem a společností žalobce jako dodavatelem a uspořádání vzájemných vztahů však již nedošlo. Situace dospěla až k odstoupení od generální dodavatelské smlouvy se společností dlužníka. Podstatou důvodu odstoupení od uvedené smlouvy byla insolvence dlužníka. Za provedené podlahy dlužník společnosti žalobce nic nezaplatil.

Na základě uvedeného skutkového vyhodnocení věci dospěl soud k závěru, že minimálně na základě ústní dohody existoval závazek mezi společností žalobce a společností dlužníka AŠ-ET spol. s r.o., na základě kterého se společnost žalobce zavázala řádně provést podlahy a vnější úpravy haly a společnost dlužníka se zavázala za řádně provedené dílo Pokračování-4-MSPH 194 ICm 1033/2013 zaplatit odpovídající cenu přibližně 3 mil. Kč. Dílo bylo sice provedeno, ale nebylo provedeno řádně a bylo reklamováno. Řádné provedení díla prokázáno nebylo a rozsah, ve kterém bylo dílo provedeno, nebyl v řízení prokázán a je nezjistitelný nebo zjistitelný jen s neúměrnými obtížemi. Nebylo prokázáno žádné plnění společnosti dlužníka společnosti žalobce a je namístě závěr, že společnost dlužníka společnosti žalobce nic nezaplatila.

Na základě uvedeného lze podle soudu dospět k právnímu závěru vedoucím k uspořádání majetkových poměrů žalobce vůči dlužníkovi. Tedy k závěru, že žalobce má za dlužníkem nepochybně pohledávku, ale nemá pohledávku v jím uváděné výši 3 360 601,-Kč, ale ve výši nižší. Bráno-li v úvahu, že k datu existence právního vztahu o dílo mezi společností žalobce a společností žalovaného, nemohla podlaha tak, jak byla provedena sloužit svému účelu, pro který byla objednána, je podle soudu spravedlivé, aby žalobci byla přiznána částka ve výši 1 680 300,50 Kč a tedy částka ve výši jedné poloviny jím požadované pohledávky.

V řízení, ve kterém nebylo zjištěno, že by za dodávku podlahy a vnějších úprav alespoň částečně hradila společnost L.max-správa nemovitostí s.r.o., která odstoupila od smlouvy s dlužníkem a převzala závazky přímo proti původním dodavatelům má soud za to, že se určením této částky jedná o součást uspořádání odpovídajícího vztahu mezi společností žalobce a dlužníka, což je smyslem insolvenčního-konkursního řízení, které v daném případě na majetek dlužníka probíhá, a to ve smyslu § 1 písm. a/ insolvenčního zákona. Spory o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek jsou tvz. spory incidenční, které v souvislosti s insolvenčními řízeními vznikají a jsou jimi vyvolávány a jsou vedeny právě také pro uspořádání vztahů dlužníka vůči jeho věřitelům nebo případně i k uspořádání vztahů dlužníka vůči jiným osobám. Proto má soud za to, že je jeho rozhodnutí o určení výše pohledávky žalobce vůči dlužníkovi namístě a je odůvodnitelné skutkovými zjištěními v řízení i právními závěry, které lze z takových zjištění učinit.

Proto soud, na základě § 201 odst. 1 písm. d/ insolvenčního zákona rozhodl tak, jak je to uvedeno shora v bodě prvním výroku tohoto usnesení.

Současně je potom, v souvislosti s rozhodnutím podle bodu prvního výroku tohoto usnesení, k dokončení uspořádání majetkového vztahu mezi žalobcem a žalovaným, resp. žalobcem jako věřitelem a dlužníkem odpovídající, zamítnout druhou část požadované pohledávky, a tedy ohledně výše 1 680 300,50 Kč.

Proto soud k vypořádání celé výše pohledávky rozhodl tak, jak je to uvedeno shora v bodě druhém výroku tohoto usnesení.

O nákladech řízení rozhodl potom dále soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. s tím, že žalobce měl v řízení částečný úspěch, když bylo o z jedné poloviny akceptováno jeho stanovisko podle žaloby a na pohledávce mu tak bylo přiznáno 1 680 300,50 Kč. Zároveň však platí, že ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků, podle § 202 odst. 1 insolvenčního zákona právo na náhradu nákladů proti insolvenčnímu správci.

Uvedené ustanovení je na ochranu insolvenčního správce, aby mohl řádně a nestranně posoudit nároky insolvenčních věřitelů bez obav z možného postihu, platit za takový přístup náklady řízení za neúspěch v případném incidenčním sporu. Pokračování-5-MSPH 194 ICm 1033/2013

Obdobně měl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. poloviční úspěch i insolvenční správce se svým stanoviskem v řízení, když bylo akceptováno z uvedené části jeho stanovisko o popření pohledávky, ovšem za výchozí situace, kdy původně popřel při přezkumném jednání pohledávku celou. To se však v incidenčním řízení jako opodstatněné a důvodné neprokázalo.

Vzhledem k tomu, tedy ke stejné míře neúspěšnosti i úspěšnosti v tomto spor, rozhodl soud nakonec vyslovit, na základě § 142 odst. 2 o.s.ř. ohledně nákladů řízení závěr, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Proto soud o náhradě nákladů řízení ve sporu mezi účastníky rozhodl tak, jak je to uvedeno shora v bodě třetím výroku tohoto usnesení.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku j e přípustné odvolání k Vrchnímu soudu v Praze do patnácti dnů od doručení rozsudku. Odvolání se podává k Městskému soudu v Praze.

V Praze dne 2. června 2016

JUDr. Pavel Janout, v.r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Hulešová