MSPH 94 INS 2419/2013
č. j. MSPH 94 INS 2419/2013 a VSPH 217 /2016-A 93

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeněm z předsedy Mgr. Martina Lišky a soudců Mgr. Tomáše Brauna a JUDr. Petra Vaňouse v insolvenční věci dlužnice: JUDr.. Jaroslava anonymizovano , anonymizovano , bytem Mezibranská 19, Praha 1, zahájené k návrhu navrhovatele: Jiří anonymizovano , anonymizovano , bytem Havlíčkovo nám. 9,

Praha 3, o odvolání insolvenčního navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. MSPI I 94 INS 2419/2013-A 55 ze dne 24. října 2014 takto:

I. Návrh na ustanovení zástupce insolvenčnímu navrhovateli pro odvolací řízení se zamítá.

II. Usneseni Městského soudu v Praze ě.j MSPH 94 INS 2419/2013-A 55 ze dne 24. října 2014 se potvrzuje.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze ve výroku označeným usnesením zastavil řízení o dovolání insolvenčního navrhovatele Jiřího Kabourka (dále jen navrhovatel) ze dne 17. dubna 2013 proti usnesení Vrchního soudu v Praze č. j MSPI I 94 INS 2419/2013, 1 VSPH 538/2013-A-18 ze dne 11. dubna 2013.

V odůvodnění rozhodnutí uvedl, že mu bylo dne 17. 4. 2013 doručeno dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. MSPI I 94 INS 2419/2013, 1 VSPH 538/2013-A-18 ze dne 11. dubna 2013, jímž bylo potvrzeno usnesení Městského soudu v Praze č. j43 9 ze dne 5. 2. 2013. Konstatoval, že navrhovateli vznikla na základě ust, 5 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, podáním dovolání poplatková povinnost stanovená podle Položky 23 bodu 2 Sazebníku soudních poplatků ve Výši 2000 Kč. Jelikož navrhovatel spolu spodáním dovolání nezaplatil soudní poplatek, vyzval jej soud usnesením ze dne 30. 8. 2013 (č. d. A 36), aby jej uhradil do tří dnů od doručení tohoto usnesení. Usnesení bylo navrhovateli doručeno dne 20. 1. 2014, navrhovatel však soudní poplatek v daně lhůtě (ani později) nezaplatil. Proto soud postupoval podle ust. $ 9 odst. 1 ve spojení s 9 3 odst. 2 zákona o soudních poplatcích a řízení o dovolání zastavil.

Proti tomuto usnesení podal navrhovatel včasně odvolání bez uvedení odvolacích důvodů (č. d. A-56). Podáním ze dne 10. 3. 2016 (č. d. A-TS) požádal o ustanovení zástupce k ochraně svých zájmů v odvolacím řízení, konkrétně pro doplnění svěho odvolání, Tímto podáním a dále podáním ze dne 9. 5. 2016 (č. d. A 77) a ze dne 30. 9. 2016 (č. d. A 79) současně namítl podjatost Vrchního soudu v Praze coby soudu odvolacího. Dále namítal, že o zastavení dovolacího řízení pro nezaplacení soudního poplatku rozhodl asistent soudce, a nikoli předseda senátu, a že nebylo rozhodnuto předsedou senátu ani o jeho žádosti o přiznání osvobození od soudních poplatků, resp. že nebyl řádně a dostatečně poučen o tom, že usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení

Shodu s prvopisem potvrzuje Tereza Kulštrunková.

10.

Pumanuv "111.11 . lVlbl'lTl 94 ll\l b Áčlly/ ZUU 2 VSPH 217 /2016 poplatku zruší soud, který usnesení vydal, je li poplatek zaplacen nejpozději do konce lhůty k podání odvolání proti tomuto usnesení (S 9 odst. 7 zákona o soudních poplatcích).

Vzhledem k tomu, že námitka podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze neobsahuje všechny zákonem stanovené náležitosti, odvolací soud navrhovatele podle 543 odst. 1 o. s. ř, Vyzval usnesením ze dne 13. 4. 2016 (č. d. ili 76) a usnesením ze dne 29. 8. 2016 (č. d. lei 78), aby ji ve stanovené lhůtě doplnil ve smyslu Š 15a odst. 3 o.s.ř. tak, že uvede, v čem spatřuje důvod kpochybnosti o nepodjatosti těchto soudců, vůči kterým konkrétním osobám jeho námitka směřuje, kdy se o tomto důvodu dozvěděl a jakými důkazy může svou námitku prokázat. Poučil jej přitom mimo jiné o tom, že nebude-li vznesená námitka řádně doplněna o její chybějící náležitosti a pro tyto nedostatky nebude možné námitku posoudit a rozhodnout o ní, soud k této námitce nebude přihHžet ($ 43 odst. 2 o. s. ř.).

Navrhovatel námitku podjatosti v určené lhůtě o požadované náležitosti nedoplnil. Jeho námitka tak při absenci základních náležitostí nemůže mít zamýšlené účinky a nelze o její opodstatněnosti rozhodnout. Proto k ní nebylo možno přihlížet ($ 43 odst. 2 o. s. ř.). Neobstojí přitom argumentace navrhovatele, že námitku by mohl náležitě doplnit až jeho zástupce, jehož ustanovení se domáhá. Pochybnost účastníka řízení o nepodjatosti konkrétního soudce (soudců) ve smyslu S 14 odst. 1 o. s. ř. vychází totiž z jeho vlastních poznatků o skutečnostech, které takovou pochybnost mohou založit, a případné rozhodnutí o ustanovení zástupce na jeho možnosti či schopnosti důvody těchto pochybností sdělit, nic změnit nemůže.

Nelze-li k podané námitce podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze přihlížet, odvolací soud přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a ve smyslu 5 94 odst. 2 písm. c) insolvenčního zákona (dále jen IZ) bez jednání dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust, $ 30 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (Š 138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytné třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit. Vyžaduje li to ochrana zájmů účastníka nebo jde li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů.

Podle 5 138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšně uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-Ii předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení

-: a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevraceji.

Odvolací soud z obsahu spisu ověřil, že podáním ze dne 17. 4. 2013 navrhovatel podal dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11, 4. 2013 (č. d. A-lS) a současně žádal o ustanovení zástupce pro dovolací řízení. Usnesením ze dne 30. 8. 2013 (č. d. A 36) soud prvého stupně navrhovatele vyzval, aby ve lhůtě 3 dnů od doručení tohoto usnesení zaplatil soudní poplatek ve výši 2.000 Kč, a poučil jej, že nebude-li soudní poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, bude dovolací řízení zastaveno. Současně jej upozornil na možnost podat žádost o osvobození od soudních poplatků. Toto usnesení bylo navrhovateli řádně doručeno dne 27. 2. 2014; navrhovatel však ve stanovené lhůtě (ani později) soudní poplatek neuhradil a žádost o osvobození od soudních poplatků nepodal.

Odvolací soud předně dospěl k závěru, že v daném případě nebyly splněny podmínky pro ustanovení zástupce pro toto odvolací řízení, nebot v situaci, kdy navrhovatel přes řádnou výzvu nesplnil svou poplatkovou povinnost-jež mu vznikla podáním dovolání ,.. nemůže být se svým odvoláním zjevně úspěšný, a jde tak z jeho strany o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva. Jakákoliv argumentace případně ustanoveného zástupce by na tomto závěru nemohla nic změnit, nebot" v úvahu nepřipadá jiná argumentace, než že soudní poplatek byl zaplacen, což je argument

Shodu s prvopisem potvrzuje Tereza Kulštrunková.

11.

12.

13.

I:: v arm nu ; num.! nevyžadující právnické vzdělání ani zvláštní znalosti. Odvolací soud proto vbodě I. výroku návrh na ustanovení zástupce pro odvolací řízení zamítl.

Vzhledem ke shora popsaným skutkovým zjištěním je přitom zjevné, že navrhovatel ačkoliv byl soudem prvého stupně řádně vyzván a poučen o následcích nesplnění výzvy soudní poplatek za dovolání neuhradil. Za situace, kdy zastavení dovolacího řízení pro nezaplacení soudního poplatku má přednost před zastavením dovolacího řízení pro neodstranění nedostatku povinného zastoupení (o ustanovení zástupce navrhovateli pro dovolací řízení dosud nebylo soudem prvého stupně pravomocně rozhodnuto-k tomu, srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. ledna 2012, sen; zn. 29 NSCR 6/2012, uveřejněné pod číslem 57 / 2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), soud prvého stupně nepochybil, když napadeným usnesením řízení o dovolání podle ust. $ 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích zastavil. Jelikož navrhovatel soudní poplatek nezaplatil ani do konce lhůty k odvolání, nebylo ani důvodu k postupu dle ust. 9 9 odst. 7 zákona o soudních poplatcích ve znění účinném do 28. 12. 2014, tedy ke zrušení napadeného usnesení.

K námitce navrhovatele, že napadené usnesení je oprávněn vydat toliko předseda senátu, a nikoliv asistent soudce, považoval odvolací soud za potřebné podotknout, že podle ust. Š 36a odst. 5 zákona o soudech a soudcích je asistent soudce oprávněn podílet se na rozhodovací činnosti soudu v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem pro vyšší soudní úředniky; na jeho postavení se přiměřeně použijí ustanovení upravující postavení vyšších soudních úředníků. Ust. Š12 odst. 2 insolvenčního zákona určuje, že zákon upravující vyšší soudní úředníky a vyšší úředniky státního zastupitelství stanoví, kdy je v insolvenčním řízení oprávněn jednat a rozhodovat vyšší souM úředník. Z ust. S 11 zákona o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství přitom plyne, že vyšší soudní úředník v občanském soudním řízení a v soudním Hzení správním může, nestanoví li zvláštní zákon jinak, provádět veškeré úkony soudu prvního stupně, 5 výjimkami tam uvedenými. Napadené usnesení, jež je toliko jednoduchým procesním úkonem rutinní povahy ve smyslu nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. US 31/10 ze dne 22. 5. 2013, uveřejněného ve Sbírce zákonů pod č. 224/2013 Sb., však mezi tyto výjimky nenáleží.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání navrhovatele důvodným a podle ust. Š 219 o. s. ř. napadené usnesení potvrdil.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praze dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí prostřednictvím Městského soudu v Praze k Nejvyššímu soudu ČR.

Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku; lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne, kdy bylo rozhodnutí doručeno adresátu zvláštním způsobem.

Praha 10. ledna 2018

Mgr. Martin Liška v. r. předseda senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje Tereza Kulštrunková.