MSPH 94 INS 18609/2013-A-15
Č.j.: MSPH 94 INS 18609/2013-A-15

USNESENÍ

Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Janoutem v insolvenční věci o návrhu na zjištění úpadku a návrhu na povolení oddlužení dlužnice-Alice Kollanyiová, bytem Musílkova 173, Praha 5, PSČ 150 00, k odvolání dlužnice proti usnesení o uložení povinnosti zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 94 INS 18609/2013-A-8 ze dne 20.srpna 2013 se mění tak, že se dlužnici ukládá, aby do tří dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí zaplatila a) bezhotovostně na účet soudu číslo: 6015-2928021 / 0710 ČNB Praha 1 variabilní symbol: 9441860913 nebo b) hotově do pokladny soudu (č.dv. 140, I. poschodí budovy Městského soudu v Praze, Praha 2, pracoviště Slezská 9) zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 5 000,-Kč.

Odůvodnění:

Dlužnice jako navrhovatelka podáním ze dne 28.června 2012 navrhla, aby soud rozhodl o zjištění úpadku dlužnice a o povolení jejího oddlužení. Usnesením č.j.-A-8 ze dne 20.srpna 2013 soud dlužnici uložil, aby do tří dnů od nabytí právní moci rozhodnutí zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 15 000,-Kč.

Soud mimo jiné uvedl, že výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000,-Kč a osvobození od platby soudem vyměřené zálohy není možné. Základním účelem zálohy na náklady insolvenčního řízení je zajistit, aby náklady insolvenčního řízení bylo možné uhradit i v případě, že v majetkové podstatě dlužníka nejsou dostatečné prostředky a dále, aby insolvenční správce měl potřebné finanční prostředky k zajištění své činnosti.

Zálohu na náklady insolvenčního řízení soud navrhovateli ukládá zaplatit vždy, když to považuje vzhledem k povaze dané věci za nezbytné ve výši, odpovídající jejímu účelu, to znamená k zajištění proveditelnosti insolvenčního řízení a k zajištění úhrady alespoň minimálně předpokládaných nákladů insolvenčního řízení.

Výše zálohy byla v daném případě stanovena také s ohledem na majetek dlužnice. Ze seznamu majetku dlužnice vyplývá, že má pouze majetek nepatrné hodnoty. Vzhledem k tomu nelze očekávat oddlužení ve formě zpeněžení majetkové podstaty. Jediným zdrojem příjmů dlužníka je příjem ze závislé činnosti ve výši cca 21 172,-Kč za měsíc. Na základě poznatku soudu, v případě, že dlužník ztratí, byť jen dočasně, příjem ze závislé činnosti, a nemá žádný jiný majetek (tak je tomu i u dlužnice), nejsou tak zajištěny prostředky pro další řádný průběh insolvenčního řízení, příp. konkursu a náklady insolvenčního řízení tak musí hradit stát. Záloha na náklady insolvenčního řízení byla proto vyměřena insolvenčním soudem ve výši 15 000,-Kč.

Dlužnice se podáním ze dne 22.srpna 2013 proti uvedenému usnesení včas odvolala a uvedla, že jí v současnosti zaměstnavatel měsíčně vyplácí pouze 12 300,-Kč a z této částky není schopna zálohu ve výši 15 000,-Kč zaplatit. Dlužnice navrhla, aby soud zálohu snížil a vyměřil ji maximálně do výše 5 000,-Kč.

Podle § 7 odst. 1 insolvenčního zákona, se pro insolvenční řízení použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li zákon jinak nebo není-li to v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Podle § 210a o.s.ř. usnesení o povinnosti zaplatit soudní poplatek nebo usnesení, z něhož nenabyla dosud práva jiná než odvolatel, nebo usnesení o uložení pořádkového opatření, nebo usnesení o odmítnutí žaloby, popřípadě jiného návrhu na zahájení řízení, nebo usnesení o odvolání, anebo usnesení o předběžném opatření podle § 76a o.s.ř., může k odvolání změnit přímo soud prvního stupně, pokud odvolání v celém rozsahu vyhoví.

Soud dospěl k závěru, že toto ustanovení lze v daném případě přiměřeně použít i pro dané insolvenční řízení, že se v daném případě ohledně usnesení o povinnosti k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení ze dne 20.srpna 2013 jedná o obdobný typ usnesení jako ta uvedená v § 210a o.s.ř. a že z tohoto usnesení o povinnosti k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení dosud žádná osoba práva nenabyla.

Podle § 774 odst. 3 o.s.ř. dále, je-li podáno odvolání proti rozhodnutí, které vydal asistent soudce, může mu předseda senátu nebo samosoudce zcela vyhovět a takové rozhodnutí se považuje za rozhodnutí soudu prvního stupně a lze jej napadnout odvoláním.

Tato situace je v tomto řízení také dána, když původní rozhodnutí č.j. MSPH 94 INS 18609/2013-A-8 bylo vydáno asistentem soudce.

Soud dospěl k závěru, že za dané situace dlužnice uvedené v odvolání a výši jejího příjmu se lze přiklonit k výši zálohy, kterou jako svoji maximální možnost navrhuje dlužnice, neboť tato částka by měla ještě dostačovat k vytvoření podmínek pro další průběh insolvenčního řízení, i když lze nadále souhlasit s názorem vyjádřeným v původním rozhodnutím o povinnosti zaplatit zálohu a o její výši, že se tím rizika možného neplacení nákladů řízení a případných splátek v jeho dalším průběhu, při povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře, zvýší. Ze stanoviska dlužnice lze však také dovodit, že dlužnice má za daných okolností odůvodněný a oprávněný zájem na tom, aby její situace dlužníka byla

řešena v insolvenčním řízení a oddlužením a souhlasí se zaplacením zálohy na řízení v určité výši.

Proto soud v rámci řízení ještě před soudem prvního stupně, na základě § 7 insolvenčního zákona a § 374 odst. 3 o.s.ř., vyhověl odvolání dlužnice a tedy rozhodl tak, jak je uvedeno shora ve výroku tohoto usnesení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení je přípustné odvolání k Vrchnímu soudu v Praze do patnácti dnů od doručení tohoto usnesení. Odvolání se podává k Městskému soudu v Praze.

V Praze dne 4. listopadu 2013

JUDr. Pavel Janout, v.r. samosoudce Za správnost vyhotovení: Boďová