MSPH 94 INS 12901/2016-A-59
Č.j.: MSPH 94 INS 12901/2016-A-59

Usnesení

Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Janoutem v insolvenční věci dlužníka-SSK FUTURE, IČO: 69347379, Nádražní 1272/15, Praha 5, PSČ 150 00 k návrhu soudního exekutora JUDr. Filipa Exnera, Exekutorský úřad Praha 7, Přívozní 1054, Praha 7 na vydání předběžného opatření a k dalšímu postupu v řízení

takto:

I. Návrh na vydání předběžného opatření, kterým by se omezil účinek spojený se zahájením insolvenčního řízení uvedený v ustanovení § 109 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona, a to tak, že se soudnímu exekutorovi JUDr. Filipu Exnerovi, Exekutorský úřad Praha 7, umožňuje provést nařízenou exekuci vedenou pod sp. zn. 151 EX 996/15 s omezením, aby výtěžek dosažený zpeněžením, po zaplacení nejvyššího podání vydražitelem a po vydání rozhodnutí o vydání vymoženého plnění a po odečtení nákladů exekuce byl po dobu probíhajícího insolvenčního řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. k dispozici v tomto řízení, se zamítá.

II. Soud ustanovuje dlužníkovi-SSK FUTURE, IČO: 69347379, Nádražní 1272/15, Praha 5, PSČ 150 00 předběžného insolvenčního správce.

III. Předběžným insolvenčním správcem se ustanovuje Ing. David Papoušek Ph.D., IČO: 73912760, se sídlem Na Hradbách 2/120, Ostrava, Moravská Ostrava, PSČ 702 00, provozovna Perucká 2483/9, Praha, PSČ 120 00.

IV. Soud nařizuje předběžné opatření a ukládá předběžnému insolvenčnímu správci, aby zjistil majetek dlužníka, tento majetek aby případně zajistil, ochránil a zabránil jeho znehodnocení a dále, aby předběžný insolvenční správce přezkoumal účetnictví dlužníka nebo evidenci vedenou podle zvláštního právního předpisu a aby k majetkové situaci dlužníka zpracoval písemnou zprávu.

V. Soud nařizuje předběžným opařením dlužníkovi-SSK FUTURE, IČO: 69347379, Nádražní 1272/15, Praha 5, PSČ 150 00, aby se svojí majetkovou podstatou nakládal jen se souhlasem předběžného insolvenčního správce a samostatně činil pouze úkony umožňující obvyklé užívání majetku k obvyklé činnosti dlužníka, úkony k odvrácení hrozící škody a úkony ke splnění případných procesních sankcí. Dlužníkovi se dále v této souvislosti ukládá poskytnout insolvenčnímu správci při zjišťování majetkové podstaty dlužníka všestrannou součinnost a předložit mu požadované podklady a podat mu k jeho dotazům vysvětlení. isir.justi ce.cz

VI. Soud dále ukládá insolvenčnímu správci, aby se zúčastnil jednání o insolvenčním návrhu navrhovatele nařízeného na den 21. listopadu 2017, v 10.00 hod., do místnosti č. 102, 1. poschodí budovy Městského soudu v Praze, pracoviště Slezská 9, Praha 2, Vinohrady a k tomuto jednání předložil soudu zprávu vypracovanou podle bodu IV. výroku tohoto usnesení.

VII. Navrhovatel předběžného opatření soudní exekutor JUDr. Filip Exner, Exekutorský úřad Praha 7 je povinen zaplatit za návrh předběžného opatření soudní poplatek 1000,- Kč. Tento poplatek lze zaplatit kolky nebo na účet soudu č. 3703-2928021/0710, variabilní symbol 9441290116.

Odůvodnění:

V právní věci sp.zn., v řízení vedeném před Městským soudem v Praze podal věřitel jako insolvenční navrhovatel-JUDr. Vladimír Jaroch, nar. 24.května 1947, Renoirova 650, Praha 5, PSČ 150 00 proti dlužníkovi SSK FUTURE, IČO: 69347379, Nádražní 1272/15, Praha 5, PSČ 150 00 podáním ze dne 30. května 2016 insolvenční návrh spojený s návrhem na zjištění úpadku dlužníka a prohlášení konkursu na jeho majetek.

Insolvenční navrhovatel v insolvenčním návrhu ze dne 30. května 2016 spojeným s návrhem na zjištění úpadku dlužníka a prohlášením konkursu na jeho majetek zejména uvedl, že má za dlužníkem pohledávku 7 505 112,-Kč. Tato pohledávka vznikla na základě smlouvy o půjčce, kterou se dlužník zavázal vrátit do 31. prosince 2011. O zaplacení dlužných finančních prostředků je v současné době veden spor u Obvodního soudu pro Prahu 5. Dlužník má přitom i další věřitele, které navrhovatel označil v insolvenčním návrhu. Podle navrhovatele jsou celkové závazky dlužníka nejméně ve výši 12 258 126,28 Kč. Jediným vlastnictvím dlužníka jsou podle navrhovatele nemovitosti v Praze 5, Barrandově-víceúčelová sportovní hala X3M Aréna s přiléhající budovou. Podle insolvenčního navrhovatele je dlužník v úpadku ve formě předlužení a také proto, že má více věřitelů, závazky po dobu delší než 30 dnů po jejich splatnosti a tato závazky dlužník není schopen plnit, když je neplní ani ve lhůtě 3 měsíců po splatnosti těchto závazků.

Dlužník se v řízení vyjádřil k insolvenčnímu návrhu jen tak, že ze strany odpovědných osob, které již skončily jako statutární orgány dlužníka, nedocházelo v minulosti k řádnému předávání listinných dokumentů a účetnictví. Dlužník má dva věřitele, které dlužník označil ve vyjádření, ale k pohledávkám těchto věřitelů dlužník neuvedl žádné detaily s tím, že aktuální stav těchto závazků předloží dodatečně. Soudní exekutor JUDr. Filip Exner, Exekutorský úřad Praha 7, Přívozní 1054, Praha 7 (dále jen soudní exekutor) navrhl dále v insolvenčním řízení vydání předběžného opatření.

V návrhu na vydání předběžného opatření exekutor uvedl, že vede proti dlužníkovi exekuci na základě pověření soudního exekutora ze dne 16. října 2015, č.j. 36 EXE 3305/2015-13, které vydal Obvodní soud pro Prahu 5 na základě vykonatelného usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 20.listopadu 2014 k uspokojení pohledávky pana Martina Kondyse. Soudní exekutor vydal dne 25. dubna 2016 dražební vyhlášku č.j. 151 EX 996/15-108 a dražební jednání se mělo uskutečnit 31.května 2016, ale v průběhu řízení byl podán insolvenční návrh insolvenčního navrhovatele, když insolvenční navrhovatel vyhrožoval soudnímu exekutorovi, že pokud nebude dražba zrušena, bude podán návrh na insolvenční řízení. Podle insolvenčního zákona může soud předběžným opatřením, v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu, omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele a způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení, které jsou uvedeny v § 109 odst. 1 písm. b/ a c/ insolvenčního zákona, neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů. Podle soudního exekutora jsou dány důvody zvláštního zřetele, když jediným důvodem podání insolvenčního návrhu je obstruovat exekuční řízení. Exekutor proto navrhl vydání předběžného opatření, kterým by se omezil účinek spojený se zahájením insolvenčního řízení uvedený v ustanovení § 109 odst. 1 písm. c/ insolvenčního zákona a to tak, že se soudnímu exekutorovi umožňuje provést nařízenou exekuci vedenou pod sp. zn. 151 EX 996/15 s omezením, aby výtěžek dosažený zpeněžením, po zaplacení nejvyššího podání vydražitelem a po vydání rozhodnutí o vydání vymoženého plnění a po odečtení nákladů exekuce byl po dobu probíhajícího insolvenčního řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn.k dispozici v tomto řízení. Insolvenční soud zamítl návrh soudního exekutora na vydání předběžného opatření usnesením ze dne 31. května 2016. Toto usnesení bylo potvrzeno v odvolacím řízení odvolacím soudem. Soud dále činil úkony v insolvenčním řízení a nařídil jednání k rozhodnutí o insolvenčním jednání na 31. října 2017, které na žádost insolvenčního navrhovatele ze zdravotních důvodů odročil na 21. listopadu 2017. Podáním ze dne 3. listopadu 2017 navrhl soudní exekutor JUDr. Filip Exner, Exekutorský úřad Praha 7, Přívozní 1054, Praha 7 znovu v řízení vydání předběžného opatření, a to v souvislosti s vedením exekučního řízení oprávněného Martina Kondyse proti povinnému SSK FUTURE, IČO: 69347379 a uvedl, že nemůže, s ohledem na účinky zahájení insolvenčního řízení, vyjádřené v § 109 odst. 1 písm. c/ insolvenčního zákona pokračovat v exekuci a exekuci provést. Exekutor dále vyjádřil své přesvědčení, že jediným důvodem ze strany insolvenčního navrhovatele byla snaha třetí osoby-navrhovatele sabotovat exekuční řízení. Soudní exekutor k odůvodnění tohoto svého návrhu na předběžné opatření zejména uvedl, že insolvenční návrh byl podán v průběhu exekučního řízení po vydání dražební vyhlášky a jediný den před termínem dražby. Zjevně to bylo s úmyslem zamezit provedení dražby, jakkoliv to navrhovatel prezentuje jako uplatnění svého procesního práva. Jedná se zde ze strany navrhovatele o účelové a promyšlené podání, což nemá se se skutečným smyslem insolvenčního řízení nic společného. Je tak stále blokováno uspokojení věřitele ze strany povinné osoby, ačkoliv již od podání insolvenčního návrhu uplynul skoro rok a půl. Soudní exekutor v této souvislosti upozornil na podání insolvenčního navrhovatele, které učinil 19. května 2016 do spisu soudního exekutora, přestože navrhovatel není a nebyl

účastníkem exekučního řízení. V tomto podání insolvenční navrhovatel poukazoval na skutečnost, že mu dražba nemovitostí nevyhovuje a vyhrožoval soudnímu exekutorovi, že pokud dražbu nezruší, podá insolvenční návrh. Soudní exekutor upozornil, že existuje akutně velké nebezpečí absolutního zmaření uspokojení všech věřitelů dlužníka, neboť předmětu dražby hrozí zkáza. Jedná se o přetlakovou halu, kde je nutné zajistit trvalý přísun energie, pomocí které se hala přifukuje. Pokud tomu tak nebude, hala slehne a tím bude zničena. Dojde tak ke zkáze na předmětu dražby. Dlužník na údržbu finanční prostředky nemá, a tak lze předpokládat, že až bude insolvenční řízení ve fázi, kdy bude možno uvažovat o zpeněžení majetku sepsaného majetkové podstaty, nebude již co dražit. Ve svém důsledku by to znamenalo, že třetí osoba, která podala šikanózní insolvenční návrh v konečném důsledku zmaří uspokojení všech věřitelů. Společnému zájmu věřitelů by tedy jistě neodporovala situace, pokud by soudní exekutor rychle a efektivně dražbu provedl a pro správce deponoval plnění, které ke zkáze dojít nemůže. Z dosavadního průběhu insolvenčního řízení pak vyplývá, že sám insolvenční navrhovatel nečiní v zásadě žádné úkony, aby účel insolvenčního řízení byl naplněn a jeho aktivita směřuje k co největšímu oddalování vlastního rozhodnutí o insolvenčním návrhu.

Z pohledu soudního exekutora se zdá naprosto nepochopitelné, že by věřitel tak vysokou pohledávku a stavem majetku dlužníka záměrně oddaloval uspokojení svých vlastních nároků. Insolvenční navrhovatel nepochopitelně a v neúspěšném dvoustupňovém řízení také obstruoval vyměření a uhrazení zálohy na náklady insolvenčního řízení. Přitom, zde soudní exekutor ponechává zcela stranou jednoduché pochybení poštovních doručovatelky činné v místě dlouhodobého bydliště navrhovatele, spočívající v opomenutí vyplnit celou jednu stranu doručované zásilky, které způsobilo nesprávnost doručení usnesení v insolvenčním řízení, což bylo mimořádně příhodné pro insolvenčního navrhovatele a způsobilo další průtah v řízení. V exekučním řízení vedeném soudním exekutorem, kde dotyčný navrhovatel nebyl vůbec účastníkem řízení, se navrhovatel nechal právně zastupovat advokátkou, i když zastoupení v tomto řízení v zásadě postrádalo smysl, ale v insolvenčním řízení, probíhajícím prakticky souběžně, se insolvenční navrhovatel zastoupit nenechal, ač by to bylo s ohledem na další vývoj věci žádoucí. To naopak vyvolává dojem, že insolvenční navrhovatel nemá zájem, aby insolvenční řízení postupovalo hladce, a tímto způsobem dosahuje jeho prodlužování a oddalování jeho výsledku. Dále, dle zástupců samotného insolvenčního dlužníka je insolvenční navrhovatel jednou z dříve činných osob ve statutárních orgánech dlužníka, když ze strany těchto orgánů nedocházelo k žádnému předávání účetnictví dlužníka nástupcům statutárním orgánům. Mezi takové další osoby přitom mohly patřit i manželka a syn insolvenčního navrhovatele. Je zde tedy pochybnost o tom, zda s pomocí insolvence nezamýšlí insolvenční navrhovatel ve skutečnosti pouze odčerpat finanční prostředky z majetku dlužníka. Když bylo nařízeno ústní jednání ve věci, přišel insolvenční navrhovatel těsně před konáním jednání s žádostí o odročení, kdy důvodem je jeho zdravotní stav. Znovu tedy přichází s řešením, které před zájmem věřitelů upřednostňuje jeho vlastní řešení a je dalším oddálením postupu v insolvenčním řízení. Soudní exekutor má přitom za to, že účast insolvenčního navrhovatele při ústním jednání není nezbytná, když všechny skutečnosti a důkazy měl a mohl předložit již se svým insolvenčním návrhem. To je ve skutečnosti dalším důkazem o tom, že insolvenční návrh ve skutečnosti není míněn vážně. V insolvenčním řízení je nadále evidována pouze jedna přihláška, kterou podal sám insolvenční navrhovatel. Podle soudního exekutora je tak zjevně insolvenčním návrhem sledován nepoctivý záměr a další blokování průběhu exekuce. Soudní exekutor proto navrhl, aby insolvenční soud nařídil předběžné opatření, kterým omezí účinek spojený se zahájením insolvenčního řízení a soudnímu exekutorovi bude umožněno provést již nařízenou exekuci věcí nemovitých s tím omezením, že výtěžek dosažený zpeněžením bude po dobu probíhajícího insolvenčního řízení k dispozici v tomto řízení. Soud dospěl v souvislosti s exekutorem navrhovaným předběžným opatřením k tomuto hodnocení a závěru.

Se zahájením insolvenčního spojuje insolvenční zákon mimo jiného ty účinky, že výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze sice nařídit nebo zahájit, nelze je však provést. Respektive, lze provést nebo vést výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek náležející do majetkové podstaty dlužníka, ale pouze na základě rozhodnutí insolvenčního soudu vydaného podle § 203 odst. 5 insolvenčního zákona, a to pro pohledávky za majetkovou podstatou dle § 168 insolvenčního zákona a pohledávky jim na roveň postavené dle § 169 insolvenčního zákona. Takový výkon rozhodnutí či exekuce, která by postihovala majetek náležející do majetkové podstaty dlužníka, jsou však vedeny s omezeními založenými rozhodnutím insolvenčního soudu vydaného podle § 203 odst. 5 insolvenčního zákona.

Předběžné opatření, dále, může insolvenční soud v insolvenčním řízení nařídit i bez návrhu nestanoví-li zákon jinak. Předběžným opatřením může insolvenční soud v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu také omezit, a to z důvodů hodných zvláštního zřetele a způsobem stanoveným v předběžném opatření, některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených v § 109 odst. 1 písm. b/ a c/ insolvenčního zákona.

Předběžné opatření lze současně nařídit, neodporuje-li takové opatření společnému zájmu věřitelů (§ 82 odst. 2 písm. b/ insolvenčního zákona). Pro účely insolvenčního řízení se rozumí společným zájmem věřitelů zájem nadřazený jejich jednotlivým zájmům, je-li jeho cílem, aby zvolený způsob při řešení úpadku dlužníka byl pro ně spravedlivý a výnosnější než ostatní způsoby řešení úpadku, aniž by tím bylo dotčeno zákonem zaručené zvláštní postavení některých věřitelů v insolvenčním řízení (§ 2 písm. j/ insolvenčního zákona).

Účelem vydání předběžného opatření podle § 82 odst. 2 písm. b/ insolvenčního zákona může být také, z důvodů hodných zvláštního zřetele, eliminovat účinky vyvolané nepoctivými insolvenčními návrhy. Zpravidla u dlužnických insolvenčních návrhů se může jednat o záměr blokovat exekuční řízení insolvenčními návrhy, které nemusí být míněny vážně a jejichž jediným účelem je dosáhnout nemožnosti nastoupení účinků zahájení insolvenčního řízení dle § 109 odst. 1 písm. c/ insolvenčního zákona.

I když soudní exekutor v návrhu na vydání předběžného opatření vznesl řadu připomínek, námitek a tvrzení, která mají oporu v dosavadním průběhu insolvenčního řízení, má soud nadále za to, že při zachování respektu ke smyslu insolvenčního řízení, kterým je především uspořádání a řešení majetkových poměrů úpadku dlužníka za účelem dosažení co nejvyššího a zásadně poměrného uspokojení všech dlužníkových věřitelů podle zásad insolvenčního zákona, a to věřitelů, kteří se přihlásí do insolvenčního řízení, není nadále k vydání navrhovaného předběžného opatření natolik naléhavý a zvláštního zřetel hodný důvod, aby bylo namístě prolomit účinek spojený se zahájením insolvenčního řízení uvedený v § 109 odst. 1 písm. c/ insolvenčního zákona. Soudní exekutor usiluje o vymožení pohledávky oprávněného Martina Kondyse, která vyplývá z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 20. listopadu 2014. Tato pohledávka vznikla oprávněnému na základě smlouvy o dílo, uzavřené v roce 2012 s SSK FUTURE, tedy dlužníkem nyní v insolvenčním řízení. Nejedná se však o pohledávku, která by, i pro případ zjištění úpadku dlužníka a přihlášení této pohledávky do insolvenčního řízení, měla nějakou zvláštní prioritu. Zákon sice umožňuje v § 82 odst. 2 písm. b/ insolvenčního zákona omezit některý z účinků spojený se zahájením insolvenčního řízení uvedených v § 109 odst. 1 písm. b/ a písm. c/ insolvenčního zákona, ale spojuje prolomení dotčeného účinku zahájení insolvenčního řízení výlučně s mimořádnými důvody a tedy důvody hodnými zvláštního zřetele. To znamená, že by se mělo jednat o uspokojení pohledávek v exekučním řízení, jejichž uspokojení nesnáší odkladu a je natolik naléhavé, že se jedná o uspokojení nároků, které se také i v insolvenčním řízení uspokojují po rozhodnutí o úpadku dlužníka, a to kdykoliv po tomto rozhodnutí, z majetkové podstaty dlužníka a bez ohledu na okolnost vydání rozvrhového usnesení. Takovými pohledávkami jsou pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim na roveň postavené tak, jak jsou tyto uvedeny v §§ 168, 169 insolvenčního zákona. Takovou pohledávkou je zde např. pohledávka na výživném dle zákona, která je jako takový typ přednostní pohledávky výslovně uvedena v § 169 odst. 1 písm. e/ insolvenčního zákona.

Jedná se o typ pohledávky, ohledně které by mohlo, resp. případně mělo proběhnout a být dokončeno exekuční řízení, protože priorita této pohledávky by stejně jinak musela být respektována i za situace po rozhodnutí o zjištění úpadu a to tím, že by tato pohledávka byla přednostně uspokojována z majetkové podstaty dlužníka bez ohledu na insolvenční věřitele uspokojované v tomtéž řízení na základě rozvrhového usnesení nebo i například na uspokojování pohledávek zajištěných věřitelů.

Taková situace však v tomto řízení dána není. Pokud bude rozhodnuto o zjištění úpadku dlužníka, bude věřitel dlužníka Martin Kondys vzhledem k povaze své pohledávky, sdílet stejné postavení s ostatními věřiteli dlužníka, kteří se přihlásí do insolvenčního řízení a bude tak respektován společný zájem věřitelů na výsledku insolvenčního řízení a řízení o úpadku dlužníka. Pokud nebude o úpadku dlužníka rozhodnuto a insolvenční návrh bude zamítnut, může exekuční řízení k vymožení pohledávky oprávněného dále pokračovat.

Za dosavadního stavu věci není podle soudu dosud dána situace hodná zvláštního zřetele k pokračování v individuální možnosti vymáhání práv jednoho jednotlivého věřitele v exekučním řízení a není namístě použití § 82 odst. 2 písm. b/ insolvenčního zákona.

Soud proto rozhodl o návrhu na vydání předběžného opatření tak, jak je to uvedeno shora v bodě prvním výroku tohoto usnesení.

Na základě § 27 insolvenčního zákona může soud v řízení o insolvenčním návrhu rozhodnout o ustanovení předběžného insolvenčního správce. Soud dospěl k závěru, že ustanovení předběžného insolvenčního správce je v daném případě vhodným opatřením k dalšímu postupu v tomto insolvenčním řízení, když insolvenční navrhovatel k výzvě soudu z 24. října 2016 zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení až v srpnu 2017 a tím zeslabil věrohodnost svého zájmu na řešení situace dlužníka rozhodnutím o úpadku dlužníka, dlužník se v řízení vyjádřil k insolvenčnímu návrhu insolvenčního navrhovatele jen velmi stručně cestou advokátní kanceláře a uvedl, že aktuální stav svých závazků předloží v září 2016, což neučinil a k usnesení-výzvě soudu, aby v řízení předložil seznamy svého majetku, závazků s uvedením svých věřitelů a zaměstnanců dlužníka tyto seznamy dlužník soudu nepředložil.

Ustanovení předběžného insolvenčního správce odpovídá v daném případě situaci dlužníka potud, že vedle insolvenčního navrhovatele je znám i další nepochybný věřitel dlužníka s pohledávkou, která je splatná a dlouhodobě dlužníkem neuhrazená a která je vymáhána v exekuci. Podle soudu je za těchto okolností namístě, v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu, opatřit záležitosti týkající se majetkové podstaty dlužníka a zjistit situaci dlužníka pro další postup v řízení nestrannou osobou tak, aby bylo možno za účasti nestranné osoby, do rozhodnutí o případném úpadku dlužníka, získat nezávislý přehled o majetkových poměrech dlužníka a případně i o jeho možnostech takový případný stav odvrátit nebo překonat. To vše, při současném respektu k odůvodněným zájmům věřitelů dlužníka a ochraně jejich zájmů.

Ustanovení nezávislé osoby-osoby předběžného insolvenčního správce v řízení tedy přispěje k ochraně zájmů všech účastníků a případně i účinky řízení dotčených osob a k tomu, aby ohledně majetkové podstaty dlužníka nevznikly nejisté a sporné situace, přispěje k ochraně majetkové podstaty dlužníka a k tomu, aby případné problémy, pokud vznikne potřeba takové situace řešit, byly řešeny za přispění nestranné osoby v řízení rychle, nestraně a správně na základě objektivně a nezávisle získaných poznatků. Ustanovení předběžného insolvenčního správce za daných okolností tak výrazně posílí jistotu účastníků a tedy i dlužníka a případně i dalších osob, že budou respektovány, chráněny a případně i zajištěny jejich oprávněné zájmy v dalším průběhu řízení.

Proto soud rozhodl na základě § 27 odst. 1 a § 112 odst. 1 insolvenčního zákona tak, jak je to uvedeno shora v bodě druhém a třetím výroku tohoto usnesení.

Aby nedocházelo k neodůvodněným změnám v rozsahu možné majetkové podstaty v neprospěch věřitelů a aby předběžný správce měl dostatek pravomocí ke zjištění situace dlužníka a ochraně majetku dlužníka a mohl rozsah a okolnosti ohledně situace dlužníka a jeho majetku náležitě poznat, zjistit, dohlédat na něj a případně i vzniklé záležitosti řešit, rozhodl soud na základě § 112 odst. 3 insolvenčního zákona k dalšímu postupu v řízení také vydáním předběžného opatření ke zjištění majetku dlužníka a podle § 113 odst. 1 insolvenčního zákona při současném omezení dispozic dlužníka v nakládání s jeho majetkem tak, jak je to uvedeno shora v bodě čtvrtém a pátém výroku tohoto usnesení.

V bodě šestém rozhodl soud k dalšímu postupu v řízení na základě § 11 odst. 1 insolvenčního zákona.

V bodě sedmém výroku tohoto usnesení rozhodl soud podle § 4 odst. 1 písm. h/ zákona o soudních poplatcích. V souvislosti s rozhodnutím o insolvenčním návrhu vzniká poplatková povinnost navrhovatele předběžného opatření zaplatit soudní poplatek. Soudní poplatek je podle sazebníku soudních poplatků-přílohy k sazebníku soudních poplatků, položka 5 uvedeného sazebníku ve výši 1 000,-Kč.

P o u č e n í : Proti bodům prvnímu, druhému, třetímu, čtvrtému a pátému výroku tohoto usnesení j e přípustné odvolání k Vrchnímu soudu v Praze. Odvolání se podává do patnácti dnů ode dne doručení tohoto usnesení k Městskému soudu v Praze. Proti bodům šestému a sedmému výroku tohoto usnesení není odvolání přípustné.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Lhůta k podání odvolání však začíná běžet ode dne, kdy bylo toto usnesení doručeno v písemném vyhotovení.

V Praze dne 9. listopadu 2017 JUDr. Pavel Janout v.r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Brabcová