MSPH 94 INS 12328/2013-A-24
Č.j.: MSPH 94 INS 12328/2013-A-24

USNESENÍ

Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Janoutem v insolvenční věci insolvenčních navrhovatelů-a/ GENERAL ASSISTANCE a.s., Na Balkáně 2074/68, Praha 3, PSČ 130 00, identifikační číslo 27225364, b/ Sport Centrum Jarov, s.r.o., V domově 2082/71, Praha 3, PSČ 130 00, identifikační číslo 26773198 a c/ JUDr. Branislav Renker, Škultétyho 2, Košice PSČ 040 01, Slovenská republika proti dlužníku-občanské sdružení Tělovýchovná jednota Spoje Praha, Na Balkáně 812, Praha 3, PSČ 130 00, identifikační číslo 00541991 o návrhu navrhovatele a) na vydání předběžného opatření

takto:

I. Dlužníku-občanské sdružení Tělovýchovná jednota Spoje Praha, Na Balkáně 812, Praha 3, PSČ 130 00, identifikační číslo 00541991 se zakazuje činit veškeré právní úkony související s nakládáním s majetkovou podstatou.

II. Soud ustanovuje dlužníkovi předběžného insolvenčního správce. Insolvenčním správcem se ustanovuje Ing. Mgr. Ivo Hala, se sídlem Anglická 140/20, Praha 2, PSČ 120 00.

III. Předběžný správce je oprávněn činit veškeré právní úkony související se správou a udržováním majetkové podstaty dlužníka.

IV. Navrhovatel a/ je povinen zaplatit soudu soudní poplatek 1000,-Kč za návrh na vydání předběžného opatření a to v kolcích nebo převodem na účet č. 3703-2928021/0710, variabilní symbol 9411232813.

V. Soud ukládá předběžnému insolvenčnímu správci, aby se zúčastnil jednání o insolvenční návhu navrhovatelů proti dlužníkovi nařízeném na den 13.září 2013, v 10.00 hod., do místnosti č. 152, 1. poschodí budovy Městského soudu v Praze, pracoviště Slezská 9, Praha 2, Vinohrady a předložil k tomuto jednání zprávu o své dosavadní činnosti v insolvenčním řízení.

Odůvodnění:

Navrhovatel a) v podání ze dne 2.srpna 2013 v probíhajícím insolvenčním řízení navrhl soudu vydání předběžného opatření s tím, aby dlužníkovi bylo zakázáno činit veškeré právní úkony související s nakládáním s majetkovou podstatou, aby soud ustanovil předběžného správce, který by byl oprávněn činit veškeré právní úkony související se správou a udržováním majetkové podstaty dlužníka.

Podle odůvodnění předběžného opatření zvýhodnil dlužník v průběhu insolvenčního řízení jednoho ze svých věřitelů přihlášených do řízení tím, že mu uhradil všechny jeho přihlášené pohledávky, včetně příslušenství a vyplatil tak z majetkové podstaty pohledávku ve výši 742 306,-Kč. Došlo tak ke změně majetkové podstaty a porušení zásad, na nichž spočívá insolvenční řízení. Dále na straně dlužníka trvá spor o to, které osoby tvoří statutární orgán dlužníka s plnými dispozičními oprávněními, protože v právní věci sp.zn. 19 C 62/2011 nařídil Obvodní soud pro Prahu 3 svým usnesením předběžné opatření, kterým pana Aleše Vondráčka a pana Radka Bryndzu omezil v nakládání s majetkovou podstatou dlužníka, neboť dospěl k závěru, že v důsledku jejich počínání hrozí riziko vzniku při nakládání s majetkem dlužníka.

Navrhovatel a) podáním ze dne 11.dubna 2013 navrhl zahájení insolvenčního řízení na majetek dlužníka. V tomto návrhu navrhovatel a) uvedl, že eviduje pohledávky za dlužníkem ve výši 843 284,30 Kč. Dlužník se bezdůvodně obohatil tím, že jeho závazek hradit odebraný plyn a energii za něj opakovaně hradil navrhovatel a). Jedná se o pět dílčích pohledávek splatných v říjnu 2012.

Podle navrhovatele a) má dlužník i další věřitele a to společnost TENIS PARK s.r.o., dále věřitele Branislava Renkera, Pražskou plynárenskou, a.s. a také Finanční úřad pro Prahu 3 a Pražskou energetiku a.s.

Podle navrhovatele a) tak dlužník není schopen plnit své splatné závazky, neboť je neplní ani po dobu delší než 3 měsíce po lhůtě splatnosti. Pohledávky navrhovatele a) jsou 182 dní po lhůtě splatnosti a další pohledávky dlužníka nejsou uhrazeny, když většina z nich je déle než 3 měsíce po splatnosti a dlužník má vedle navrhovatele i další věřitele.

Navrhovatel a/ navrhl, aby soud rozhodl o zjištění úpadku dlužníka a na jeho majetek dlužníka, aby prohlásil konkurs.

Do insolvenčního řízení přistoupil na straně navrhovatele a/ také navrhovatel b/ a to podáním z 9.května 2013.

Z návrhu navrhovatele b/ vyplývá, že dlužník má vůči tomuto navrhovateli závazky z titulu bezdůvodného obohacení v celkové výši 734 219,99 Kč. Dopisem ze dne 13.listopadu 2012 byl dlužník vyzván k úhradě pohledávek a to do 30.listopadu 2012. Dlužník pohledávky neuhradil. Pohledávky jsou splatné od 1.prosince 2012 a jsou tak k podání návrhu po lhůtě splatnosti 159 dní.

Jako další věřitele dlužníka navrhovatel b/ uvedl společnost GENERAL ASSISTANCE a.s., společnost Pražská energetika, a.s., společnost Pražská plynárenská, a.s., společnost TENIS PARK s.r.o., JUDr. Branislava Renkera, advokáta, a Finanční úřad pro Prahu 3.

Podle navrhovatele b/ dlužník není schopen plnit své závazky, neboť je neplní po dobu delší než 3 měsíce po lhůtě jejich splatnosti a má vedle navrhovatele ještě další věřitele, jejichž pohledávky jsou více než 30 dnů po splatnosti a dlužník tyto pohledávky není schopen plnit, neboť je neplní po dobu delší než 3 měsíce po lhůtě jejich splatnosti.

Do insolvenčního řízení přistoupil na straně navrhovatelů a/ a b/ podáním ze dne 20.května 2013 také navrhovatel c/.

Z návrhu navrhovatele c/ vyplývá, že dne 8.října 2010 uzavřel s dlužníkem kupní smlouvu, na základě které měl dlužník nejpozději do 24.srpna 2010 předat navrhovateli nemovitosti v katastrálním území Vysočany v Praze. Pro případ prodlení dlužníka s povinností předat nemovitosti navrhovateli si účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši měsíčního tržního nájemného v místě a čase, která měla činit 65 000,-Kč měsíčně. Dne 12.července podal navrhovatel c/ žalobu u Obvodního soudu pro Prahu 3, kterou se domáhal uhrazení této smluvní pokuty. Obvodní soud pro Prahu 3 vydal dne 26.září 2012 rozsudek, podle kterého je dlužník navrhovateli c/ povinen zaplatit částku 130 000,-Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. Rozsudek byl potvrzen odvolacím soudem. Pohledávky navrhovatele c/ za dlužníkem jsou celkem ve výši 855 172,-Kč a nejstarší z těchto pohledávek jsou ji 384 dní po splatnosti.

Navrhovatel c/ uvedl návrhu také další věřitele dlužníka s výší jejich pohledávek a s daty splatnosti těchto pohledávek. Dlužník má tak vedle navrhovatele c/ ještě další věřitele, jejichž pohledávky jsou více než 30 dnů po splatnosti a dlužník je není schopen plnit, neboť je neplní po dobu delší než 3 měsíce po lhůtě jejich splatnosti.

Dlužník se na výzvu soud v insolvenčním řízení vyjádřil a v podání ze dne 16.května 2013 zejména uvedl, že popírá v plném rozsahu pohledávky navrhovatele a/. Bezdůvodné obohacení na straně dlužníka nemohlo vzniknout a dlužníkovi ani mu není zřejmé, proč by navrhovatel a/ měl za něj platit nějaké závazky vůči dodavatelům energií, když si tyto dlužník hradí řádně sám.

Dlužník dále popřel pohledávku společnosti TENIS PARK s.r.o., u které uvedl, že je společností ovládanou bývalým předsedou dlužníka PaeDr. Mirko Grossmanem. Vzhledem k tomu, že společnost Sport centrum Jarov, s.r.o. hrubě a opakovaně porušovala ustanovení nájemní smlouvy dlužník od nájemní smlouvy odstoupil. Převod práv a povinností z nájemní smlouvy ze strany navrhovatel b/ na společnost TENIS PARK s.r.o. dlužník považuje za neúčinný, protože nájemní smlouva jednak zanikla odstoupením a jednak není možno nájemní smlouvu převést bez souhlasu pronajímatele. Dlužník tedy nebyl se společností TENIS PARK s.r.o. v žádném smluvním vztahu a nemohl tedy porušit žádnou povinnost z tohoto neexistujícího smluvního vztahu a být tak odpovědný za náhradu škody. Dlužník neporušil rovněž žádnou z povinností uložených zákonem, která by měla za důsledek vznik odpovědnosti za škodu vůči společnosti TENIS PARK s.r.o.

Dlužník rovněž popřel pohledávky JUDr. Branislava Renkera, které uplatňuje z titulu smluvní pokuty vyplývající ze smlouvy o prodeji nemovitosti, protože ta byla ke dni podpisu smlouvy s JUDr. Bransilavem Renkerem již prodána. Ohledně zaplacení smluvní pokuty je veden u Obvodního soudu pro Prahu 3 soudní spor. Smlouvu uzavřel bývalý předseda dlužníka. Skutečnost, že k předmětné nemovitosti uplatňuje práva třetí strana musela být JUDr. Branislavu Renkerovi známa, neboť tato skutečnost vyplývala z výpisu z katastru nemovitostí, který je nedílnou součástí kupní smlouvy. Řízení o vkladu vlastnického práva společnosti PRODEL, s.r.o. bylo zahájeno 30.dubna 2010 a stejného dne, tedy více než dva měsíce před podpisem kupní smlouvy, byla na listu vlastnictví vyznačena plomba. Předmětná kupní smlouva je neplatná rovněž z toho důvodu, že dlužník v době domnělého prodeje nemovitosti i po dobu následující nemovitostí vůbec nedisponoval, neboť s ní po celou dobu disponovala společnost PRODEL, s.r.o. Bylo tedy nemožné, aby dlužník JUDr. Bronislavu Renkerovi vyklizenou nemovitost předal. Tato skutečnost byla dobře známá i bývalému předsedovi dlužníka, který smlouvu podepisoval a byla mu rovněž známa skutečnost podle stanov dlužníka, že o prodeji či převodech nemovitého majetku dlužníka je oprávněn rozhodovat jen její nejvyšší orgán a tedy členská schůze.

Vzhledem k tomu, že bylo na základě neplatného ujednání o smluvní pokutě předchozím vedením dlužníka JUDr. Branislavu Renkerovi neoprávněně vyplaceno celkem 1 238 000,-Kč byl JUDr. Branislav Renker dne 5.dubna 2013 vyzván k vrácení celé této částky dlužníkovi do sedmi dnů, což neučinil.

Podaný insolvenční návrh má podle dlužníka zjevně šikanózní charakter . Bývalý předseda dlužníka se různými cestami snažil vyvádět majetek z dlužníka na osoby, které ovládal nebo na osoby s ním spřízněné-např. TENNIS PARK s.r.o. či navrhovatel a/. V té souvislosti bylo dne 22.října 2012 zahájeno Policií České republiky vyšetřování ve věci pro podezření ze spáchání trestných činů ve věci poškozeného dlužníka.

Dlužník doplnil své vyjádření podáním ze dne 16.května 2013 s tím, že hradí své dluhy na základě uzavřených splátkových kalendářů v dohodnutých termínech jednotlivých splátek.

Navrhovatel a/ ve vyjádření ze dne 28.května 2013 ještě uvedl, že bezdůvodné obohacení není převzetím dluhů jas se dlužník mylně domnívá, ale vzniká získá-li dlužník majetkový prospěch bez právního důvodu. Navrhovatel a/ uhradil závazky místo dlužníka a tím získal dlužník majetkový prospěch a bezdůvodně se obohatil. Podle navrhovatele také dlužník ve svém vyjádření opakovaně uvedl nepravdivá, zkreslená a zavádějící tvrzení.

Navrhovatel b/ ještě ve vyjádření ze 30.května 2013 uvedl, že se dlužník k jeho pohledávce nijak nevyjádřil a z toho lze dovodit, že tato pohledávka je nesporná a odmítl tvrzení dlužníka, že se společností TENIS PARK s.r.o. nebyl v žádném smluvním vztahu a také tvrzení dlužníka, že práva z nájemní smlouvy nemohla být převedena na společnost TENIS PARK s.r.o.

Navrhovatel c/ ve vyjádření ze 3.června 2013 ještě uvedl, že tvrzení dlužníka ohledně neplatnosti příslušné kupní smlouvy je bezpředmětné, neboť rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 3 v řízení sp. zn. 11 C 94/2012 byl potvrzen odvolacím soudem a to rozsudkem ze dne 9.května 2013 a jsou vyvrácena tvrzení dlužníka o možné neplatnosti příslušné kupní smlouvy , resp., ustanovení této kupní smlouvy o smluvní pokutě.

V uvedeném soudním řízení u Obvodního soudu pro Prahu 3 byla posuzována platnost kupní smlouvy z 8.července 2010 a soud zde vydal dne 26.září 2012 rozsudek, kterým určil, že dlužník je povinen zaplatit navrhovateli částku 130 000,-Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 65 000,-Kč od 2.května 2012 do zaplacení a z částky 65 0000,-Kč do 2.června 2012 do zaplacení. Tento rozsudek byl potvrzen odvolacím soudem rozsudkem ze dne 9.května 2013.

Navrhovatel c/ dále uvedl, že insolvenční navrhovatel a/ při podepisování kupní smlouvy vycházel z prohlášení dlužníka, ve kterém ho dlužník ujistil, že mu nejsou známy žádné skutečnosti svědčící o zatížení nemovitosti jakýmikoli právy třetích osob či skutečnosti svědčící o jakýchkoli jiných závazcích vážících se k nemovitosti. Prodávající zejména prohlásil, že na převáděné nemovitosti neváznou žádné dluhy, zástavní práva, či jiné právní vady, tato nemovitost není pronajata nebo vypůjčena ani jakýmkoliv jiným způsobem zatížena a ani že ohledně nemovitosti nebyly uzavřeny žádné kupní, darovací či jiné smlouvy.

Dlužník se potom také v řízení vyjádřil také ještě v podání ze dne 24.června 2013 a uvedl, že opětovně popírá pohledávku navrhovatele a/, neboť tato neexistuje a navrhovatel a/ se po něm domáhá žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 3 zaplacení tvrzené pohledávky. Jednání ve věci nařízené na 30.května 2013 však nemohlo být ani zahájeno, protože nebylo zřejmé, proč se navrhovatel a/ domáhá úhrady bezdůvodného obohacení právě po dlužníkovi.

Pohledávku tvrzenou navrhovatelem b/ dlužník popírá s tím, že tato neexistuje a navrhovatel b/ naopak dlužníkovi dlouhodobě nehradila náklady s užíváním budovy a ve sporu s JUDr. Branislavem Renkerem se soud nevyjádřil k podstatě spor tedy k platnosti smlouvy a jeho pohledávka nebyla při podání insolvenčního návrhu vůbec splatná.

Podle § 75b odst. 1 o.s.ř. je navrhovatel předběžného opatření v obchodních věcech povinen složit ve stejný den, kdy podal u soudu návrh na předběžné opatření jistotu ve výši 50 000,-Kč. Navrhovatel a/ podal návrh na vydání předběžného opatření u Městského soudu v Praze dne 2.srpna 2013. Soud zjistil, že navrhovatel uvedenou jistotu nezaplatil. To potvrdila účtárna soudu. Ani v podání, kterým navrhovatel navrhuje vydání předběžného opatření navrhovatel složení jistoty neavizuje. Podle § 82 odst. 1 o.s.ř. však není povinen složit jistotu ten navrhovatel předběžného opatření, které by soud mohl nařídit i bez návrhu.

Podle § 82 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona může insolvenční soud nařídit v insolvenčním řízení předběžné opatření i bez návrhu a může jím také ustanovit předběžného správce.

Insolvenční soud je při rozhodování o tom, zda nařídit předběžné opatření, povinen na základě § 7 odst. 1 insolvenčního zákona přiměřeně použít příslušná ustanovení občanského soudního řádu.

Podle § 169 odst. 2 o.s.ř. vyhotovení každého usnesení, kterým se zcela vyhovuje návrhu na předběžné opatření, nemusí obsahovat odůvodnění. Proto soud rozhodl na základě § 82 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona a § 74 odst. 1 o.s.ř. a podle § 169 odst. 2 o.s.ř. o vydání návrhu na vydání předběžného opatření tak jak je to uvedeno shora v bodech prvním, druhém a třetím výroku tohoto usnesení s tím, že se soud na základě § 169 odst. 2 o.s.ř. omezil v daném případě v písemném vyhotovení rozhodnutí o návrhu na vydání předběžného opatření, kterému v plném rozsahu vyhovuje, pouze na základní rámec uvedení tvrzení jak jej v řízení presentují účastníci řízení a ověření tvrzení navrhovatele a/ tak jak je toto ověření možné z listinných podkladů vedených soudem.

V bodě čtvrtém výroku tohoto usnesení potom soud rozhodl o povinnosti k zaplacení soudního poplatku podle § 2 odst. 1 písm. a/, § 4 odst. 1 písm. h/ zákona o soudních poplatcích a na základě § 5 zákona o soudních poplatcích. Podle položky 5 sazebníku soudních poplatků-přílohy k zákonu o soudních poplatcích je poplatek za návrh na nařízení předběžného opatření ve výši 1000,-Kč.

V bodě pátém výroku usnesení rozhodl soud na základě § 11 odst. 1 insolvenčního zákona vzhledem k nařízenému jednání o insolvenčních návrzích navrhovatelů na den 13.září 2013.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e přípustné odvolání dlužníka k Vrchnímu soudu v Praze. Odvolání je přípustné do patnácti dnů od doručení tohoto usnesení a podává se k Městskému soudu v Praze. Toto usnesení nabývá účinku jeho publikací v insolvenčním rejstříku.

V Praze, dne 8. srpna 2013

JUDr. Pavel Janout, v.r. samosoudce Za správnost vyhotovení: Boďová