MSPH 93 INS 8759/2009-C11-8
MSPH 93 INS 8759/2009-C11-8

NEJVYŠŠÍ SOUD MSPH 93 INS 8756/2009 ýESKÉ REPUBLIKY 93 ICm 2091/2010 29 ICdo 43/2013-105

USNESENÍ

Nejvyšší soud ýeské republiky rozhodl v senátČ složeném z p edsedy JUDr. Zde ka Krmá e a soudc JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška v právní vČci žalobce TREDET s. r. o., se sídlem v Praze-Hostiva i, Budapeš ská 1491/5, PSý 102 00, identifikaní íslo osoby 28088824, zastoupeného JUDr. Miroslavem Zámiškou, advokátem, se sídlem v Praze 1, Na P íkopČ 957/23, PSý 110 00, proti žalovanému Institutu insolvence v. o. s., se sídlem v Praze 1, Široká 36/5, PSý 110 00, identifikaní íslo osoby 28964551, jako insolvennímu správci dlužníka Clearing ICE a. s., zastoupeného JUDr. Michalem Žižlavským, advokátem, se sídlem v Praze 1, Široká 36/5, PSý 110 00, o urení pravosti pohledávky, vedené u MČstského soudu v Praze pod sp. zn. 93 ICm 2091/2010, jako incidenní spor v insolvenní vČci dlužníka Clearing ICE a. s., se sídlem v Praze 10-Strašnicích, Limuzská 2110/8, PSý 108 00, identifikaní íslo osoby 25103415, vedené u MČstského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 93 INS 8756/2009, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 27. b ezna 2013, . j. 93 ICm 2091/2010, 103 VSPH 150/2012-66 (MSPH 93 INS 8756/2009), takto:

I. Dovolání se odmítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradČ náklad dovolacího ízení ástku 4.114,-K, do 3 dn od právní moci tohoto usnesení, k rukám zástupce žalovaného JUDr. Michala Žižlavského.

O d v o d n Č n í:

Rozsudkem ze dne 5. b ezna 2012, . j. 93 ICm 2091/2010-31, zamítl MČstský soud v Praze (dále jen insolvenní soud ) žalobu, kterou se žalobce (TREDET s. r. o.) domáhal v i žalovanému (insolvennímu správci dlužníka Clearing ICE a. s.) urení pravosti, výše a po adí pohledávky ve výši 112.002.728,-K, p ihlášené žalobcem do insolvenního ízení vedeného u insolvenního soudu na majetek dlužníka (bod I. výroku). Dále insolvenní soud rozhodl o nákladech ízení (bod II. výroku). K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 27. b ezna 2013, . j. 93 ICm 2091/2010, 103 VSPH 150/2012-66 (MSPH 93 INS 8756/2009), potvrdil rozsudek insolvenního soudu (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího ízení (druhý výrok). Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, namítaje, že napadené rozhodnutí spoívá na nesprávném právním posouzení vČci (§ 241a odst. 1 zákona . 99/1963 2

Sb., obanského soudního ádu-dále též jen o. s. . ) a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a vČc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu ízení. Požadavek, aby v dovolání bylo uvedeno, v em dovolatel spat uje splnČní p edpoklad p ípustnosti dovolání (§ 241a odst. 2 o. s. .), napl uje dovolání tak, že dovolatel má za to, že dovoláním napadený rozsudek má po právní stránce zásadní význam, nebo eší právní otázku, p i jejímž ešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, respektive otázku, která v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu nebyla dosud vy ešena , a souasnČ má za to, že vy ešení otázky hmotného práva má být Nejvyšším soudem posouzeno jinak . Dovolání proti rozsudku odvolacího soudu, jež m že být p ípustné jen podle § 237 o. s. ., Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 o. s. . Z hlediska zp sobilosti založit p ípustnost dovolání je právnČ bezvýznamné dovolací tvrzení, že dovoláním napadený rozsudek má po právní stránce zásadní význam. P ípustnost dovolání ve smyslu § 237 o. s. . není od 1. ledna 2013 budována na kriteriu zásadní právní významnosti napadeného rozhodnutí (srov. shodnČ nap . usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. kvČtna 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, které bylo na jednání obanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. íjna 2013 schváleno k uve ejnČní ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek). M že-li být dovolání p ípustné jen podle § 237 o. s. ., je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splnČné, p iemž k projednání dovolání nepostauje pouhá citace textu ustanovení § 237 o. s. . i jeho ásti (srov. shodnČ nap . usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. 29 NSýR 55/2013). Argument, podle kterého napadené rozhodnutí eší právní otázku, p i jejímž ešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu , m že být zp sobilým vymezením p ípustnosti dovolání ve smyslu § 241a odst. 2 o. s. ., jen je-li z dovolání patrno, o kterou otázku jde a od které ustálené rozhodovací praxe se ešení této otázky odvolacím soudem odchyluje (srov. shodnČ usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. zá í 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013). Takový údaj se z dovolání nepodává. Žádost dovolatele, podle níž vy ešení otázky hmotného práva má být Nejvyšším soudem posouzeno jinak , významovČ neodpovídá (ve smyslu § 237 o. s. .) požadavku, aby dovolacím soudem (již d íve) vy ešená právní otázka byla (dovolacím soudem) posouzena jinak (srov. opČt usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 1172/2013 a sp. zn. 29 Cdo 2394/2013). Má-li být dovolání p ípustné proto, že dovolacím soudem vy ešená právní otázka má být posouzena jinak , jde o zp sobilé vymezení p ípustnosti dovolání ve smyslu § 241a odst. 2 o. s. ., jen je-li z dovolání z ejmé, od kterého svého ešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínČní dovolatele) dovolací soud odchýlit (srov. shodnČ opČt usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 NSýR 55/2013 a sp. zn. 29 Cdo 2394/2013 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013). Takový údaj se z dovolání nepodává. Má-li být dovolání p ípustné proto, že napadené rozhodnutí závisí na ešení otázky která v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu nebyla dosud vy ešena , musí být z dovolání patrno, kterou otázku má dovolatel za dosud nevy ešenou dovolacím soudem (srov. opČt usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2394/2013). Jen v této ásti lze (podle dalšího obsahu dovolání) usuzovat, že za dosud nevy ešenou pokládá dovolatel otázku uritosti smlouvy o postoupení pohledávky v otázce identifikace postupované pohledávky. V tomto ohledu však jde (jak se podává i z odkaz na rozhodnutí Nejvyššího Pokraování 3 29 ICdo 43/2013 soudu v napadeném rozhodnutí) o otázku, kterou dovolací soud již ešil (nejde o otázku ne ešenou). V rozsudku velkého senátu obanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. prosince 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007, uve ejnČném pod íslem 61/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyšší soud-poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. kvČtna 2003, sp. zn. 32 Odo 293/2002, uve ejnČný pod íslem 16/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. b ezna 2006, sp. zn. 32 Odo 523/2005, uve ejnČný v asopise Soudní judikatura íslo 8, roník 2006, pod íslem 110, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. ervna 2006, sp. zn. 29 Odo 775/2004, uve ejnČné v asopise Soudní judikatura íslo 12, roník 2006, pod íslem 171 a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. ervence 2006, sp. zn. 29 Odo 928/2004-shrnul, že smlouva o postoupení pohledávky (dle § 524 a násl. zákona . 40/1964 Sb., obanského zákoníku) musí obsahovat oznaení smluvních stran (postupitele a postupníka), vymezení postupované pohledávky (zp sobem, z nČhož bude jednoznanČ zjistitelné, jaká pohledávka je p edmČtem postupu) a musí v ní být vyjád ena v le smluvních stran smČ ující ke zmČnČ v osobČ vČ itele postupované pohledávky. Napadené rozhodnutí je s tČmito závČry v souladu. Výrok o nákladech dovolacího ízení se opírá o ustanovení § 243c odst. 3, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ., když dovolání žalobce bylo odmítnuto, takže žalovanému vzniklo právo na náhradu úelnČ vynaložených náklad dovolacího ízení. Náklady žalovaného v dovolacím ízení sestávají z odmČny advokáta za jeden úkon právní služby (vyjád ení k dovolání ze dne 25. ervence 2013) urené podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti . 177/1996 Sb., o odmČnách advokát a náhradách advokát za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znČní pozdČjších p edpis (dále jen advokátní tarif ). Advokátu žalovaného p ísluší za tento úkon právní služby mimosmluvní odmČna dle § 11 odst. 1 písm. k/ advokátního tarifu. Incidenní spor o urení pravosti, výše a po adí pohledávky je ve smyslu ustanovení § 9 odst. 4 písm. c/ advokátního tarifu sporem ve vČci rozhodované v insolvenním ízení (z ustanovení § 2 písm. d/ a § 160 zákona . 182/2006 Sb., o úpadku a zp sobech jeho ešení /insolvenního zákona/ se podává, že spory vyvolané insolvenním ízením se projednávají v rámci insolvenního ízení), u kterého se považuje za tarifní hodnotu ástka 50.000,-K. Tomu odpovídá (dle § 7 bodu 5. advokátního tarifu) mimosmluvní odmČna ve výši 3.100,-K. Spolu s náhradou hotových výdaj dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 300,-K jde o ástku 3.400,-K. S p ipotením náhrady za 21 % da z p idané hodnoty ve výši 714,-K (§ 137 odst. 3 o. s. .) jde celkem o ástku 4.114,-K. K d vod m, pro které byla odmČna za zastupování urena podle advokátního tarifu, srov. nap . rozsudek velkého senátu obanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 15. kvČtna 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010, uve ejnČný pod íslem 73/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Rozhodné znČní obanského soudního ádu pro dovolací ízení (v aktuálním znČní) se podává z bodu 7., lánku II., zákona . 404/2012 Sb., kterým se mČní zákon . 99/1963 Sb., obanský soudní ád, ve znČní pozdČjších p edpis , a nČkteré další zákony. Toto usnesení se považuje za doruené okamžikem zve ejnČní v insolvenním rejst íku; úastník m incidenního sporu se však doruuje i zvláštním zp sobem. 4

Proti tomuto rozhodnutí není p ípustný opravný prost edek. Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, m že se oprávnČný domáhat výkonu rozhodnutí. V BrnČ dne 28. listopadu 2013

JUDr. ZdenČk K r m á , v. r. p edseda senátu

Za správnost vyhotovení: Marie Krch avá