MSPH 93 INS 27315/2015-C2-37
MSPH 93 INS 27315/2015-C2-37 č. j. 193 ICm 4481/2016-150 (MSPH 93 INS 27315/2015)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Homolovou v právní věci

žalobce: Z/C/H Legal v.o.s., advokátní kancelář, IČO: 272 22 861 sídlem Národní 973/41, 110 00 Praha 1, insolvenční správce dlužníka MJ EXPORT 2015, s.r.o., IČO: 292 76 438 zastoupen advokátkou Mgr. Bc. Stanislavou Orieškovou sídlem Národní 973/41, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: JAPEZ, spol. s r.o. IČO: 607 11 795 sídlem Jiřího z Poděbrad 858, 664 62 Hrušovany u Brna zastoupen advokátem JUDr. Martinem Uzsákem sídlem Václavská 316/12, 120 00 Praha 2

o určení neúčinnosti právního úkonu

takto:

I. Určuje se, že dohoda o narovnání uzavřená dne 6. 10. 2015 mezi dlužníkem a žalovaným je vůči věřitelům dlužníka neúčinná.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradu nákladů řízení 12 342 Kč k rukám Mgr. Bc. Stanislavy Orieškové.

Shodu s prvopisem potvrzuje Kateřina Kantová isir.justi ce.cz pokračování 2 sp. zn. 193 ICm 4481/2016

Odůvodnění:

1. Žalobce se žalobou domáhal určení, že dohoda o narovnání ze dne 6. 10. 2015 (dále jen Dohoda), uzavřená mezi žalovaným a MJ EXPORT 2015, s.r.o. (dále jen dlužník), je vůči věřitelům dlužníka neúčinná, a požadoval přiznání náhrady nákladů řízení. 2. Žalobce tvrdil, že dne 6. 10. 2015 uzavřeli žalovaný a dlužník Dohodu, v níž mimo jiné shodně prohlásili, že dílo bylo odevzdáno řádně a včas dne 29. 4. 2014, dlužník se vzdal nároku na smluvní pokutu vyúčtovanou dne 21. 7. 2014, konstatovali, že na základě požadavku dlužníka byly před dokončením díla provedeny rozsáhlé změny díla, jež si vyžádaly zvýšení rozsahu provedené práce a materiálové a časové náročnosti díla, jejichž hodnota měla činit více než 4 000 000 Kč a jež dlužník původně neuznával za oprávněné. Dohodou tak došlo ke změně smlouvy o dílo, přičemž smlouva o dílo mohla být dle obchodních podmínek měněna pouze písemnou dohodou smluvních stran, formou dodatku ke smlouvě. Takový písemný dodatek nebyl vyhotoven. Dílo bylo ke dni 29. 4. 2014 předáno s vadami a nedodělky. Žalobce měl za to, že Dohoda, jíž se dlužník vzdal nároku na smluvní pokutu a nahradil dosud sporný závazek nesporným, je neúčinným právním úkonem, neboť dlužník žalovaného zvýhodnil a neobdržel žádné protiplnění. Dohoda byla uzavřena méně než 1 rok před zahájením insolvenčního řízení vůči dlužníkovi, jenž byl v době jejího uzavření v úpadku. Žalobce tvrdil, že v době uzavření Dohody měl dlužník nejméně dva věřitele, a to FIDOLI, s.r.o. jehož pohledávka byla splatná již 31. 10. 2014 a Finanční úřad pro Hl. m. Prahu s pohledávkami splatnými 1. 7. 2015, 24. 7. 2015 a 7. 9. 2015. 3. Žalovaný tvrdil, že uzavřel dne 26. 9. 2012 s dlužníkem smlouvu o dílo (dále jen Smlouva o dílo), na jejímž základě se jako zhotovitel zavázal provést pro dlužníka jako objednatele stavbu bytového domu na adrese Kopečná 33, Brno (dále jen Dílo). Smlouva o dílo byla následně doplňována dodatky, přičemž dodatkem č. 5 ze dne 18. 2. 2014 byl termín dokončení a předání Díla stanoven na 30. 4. 2014 a cena Díla na konečných 24 200 000 Kč bez DPH. Nad rámec Smlouvy o dílo však dlužník požadoval četné změny na díle (vícepráce), jež pro něj žalovaný vykonal. Jejich hodnota přesahovala 4 000 000 Kč. Dlužník odmítal uzavřít dodatek Smlouvy o dílo, jenž by tyto vícepráce zohledňoval. Přestože Dílo bylo dokončeno a předáno řádně a včas dne 29. 4. 2014, tj. v souladu se smluvním ujednáním dle dodatku č. 5, dlužník neuhradil žalovanému doplatek ceny Díla ve výši 2 092 229,85 Kč splatný k 30. 7. 2014. Písemný protokol o předání díla byl podepsán na přímý pokyn jednatele dlužníka technickým dozorem dlužníka Ing. Pavlem Zobačem. Tento doklad o předání Díla sloužil jako podklad pro vydání kolaudačního souhlasu stavby. Kromě výše uvedeného protokolu o předání Díla sepsali žalovaný s dlužníkem Protokol o předání a převzetí díla rovněž dne 30. 4. 2014. Tento protokol byl jednatelem dlužníka použit při čerpání úvěru, který měl dlužník za účelem financování stavby sjednán u UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s. V tomto dokumentu bylo stranami konstatováno, že dílo bylo předáno bez vad a nedodělků. Přestože Dílo již bylo protokolárně předáno, zástupci žalobce a dlužníka podepsali další Protokol o předání a převzetí díla dne 22. 5. 2014. Tento dokument byl podepsán i jednatelem dlužníka jako objednatele. Vzhledem k množství protokolů o předání Díla, jež byly stranami byly podepsány, bylo mezi stranami sporné, k jakému dni závazek žalovaného ze Smlouvy o dílo zanikl. Žalovaný a dlužník proto v Dohodě o narovnání prohlásili, že 29. 4. 2014 dlužník od žalovaného převzal Dílo řádně a včas. Mezi stranami byla rovněž sporná výše závazku dlužníka z titulu víceprací. Proto v Dohodě o narovnání dlužník nárůst ceny díla uznal, přičemž nešlo o úkon, který by byl činěn bez přiměřeného protiplnění, neboť dlužník obdržel protiplnění ve formě prací a materiálu užitého při dokončování Díla nad rámec Smlouvy o dílo. Dohoda o narovnání byla právním úkonem učiněným za podmínek obvyklých v obchodním styku, na základě kterého dlužník obdržel přiměřené protiplnění, nešlo o úkon učiněný ve prospěch osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern. Žalovaný rovněž popíral, že by dlužník v době uzavření dohody byl v úpadku.

Shodu s prvopisem potvrzuje Kateřina Kantová pokračování 3 sp. zn. 193 ICm 4481/2016

4. Žalobce tvrdil, že je nepravděpodobné, že by strany při uzavření posledního dodatku Smlouvy o dílo nezohlednily vícepráce v hodnotě 4 000 000 Kč, a při úpravě ceny díla ji navýšily jen o 1 700 000 Kč. Rovněž měl za nepravděpodobné, že by žalovaný jako zhotovitel nadále prováděl vícepráce za situace, kdyby s ním dlužník odmítl uzavřít dodatek Smlouvy o dílo. 5. Dle ust. § 121 o.s.ř. není třeba dokazovat skutečnosti obecně známé nebo známé soudu z jeho činnosti. Soudu je na základě jeho činnosti a z údajů veřejně přístupných v insolvenčním rejstříku známo, že dne 2. 11. 2015 byl dlužníkem podán návrh na zahájení insolvenčního řízení spojený s návrhem na prohlášení konkurzu na jeho majetek. Usnesením Městského soudu v Praze č.j. -A-29 ze dne 14. 6. 2016 byl zjištěn úpadek dlužníka, na majetek dlužníka byl prohlášen konkurs a insolvenčním správcem byl ustanoven žalobce. Insolvenční řízení, v jehož rámci je dlužníkův úpadek řešen konkursem, dosud trvá. 6. Dle ust. § 120 odst. 3 může soud vzít za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků. V průběhu řízení učili účastníci nesporným, že: -Mezi žalovaným jako zhotovitelem a dlužníkem jako objednatelem byla dne 26. 9. 2012 uzavřena smlouva o dílo ve znění pozdějších dodatků, na jejím základě se žalovaný zavázal provést pro dlužníka stavbu bytového domu na adrese Kopečná 33, Brno (Dílo). -Na základě dodatku ke Smlouvě o dílo byl mezi stranami sjednán konečný termín předání díla na 30. 4. 2014 a konečná cena díla na 24 200 000 Kč. -Nebyl sjednán dodatek ke Smlouvě o dílo, který by zohledňoval vícepráce, vyžádané v období po uzavření posledního dodatku ke Smlouvě o dílo. 7. Mezi účastníky zůstalo sporným, zda: -Došlo k řádnému a včasnému předání díla. -Žalovaný prováděl v období po uzavření posledního dodatku ke Smlouvě o dílo práce nad rámec sjednané Smlouvy o dílo. -Dlužník odmítal uzavřít dodatek Smlouvy o dílo, jenž by požadavek na tyto vícepráce zohlednil. 8. K prokázání sporných skutečností provedl soud důkaz listinami, založenými účastníky do spisu. Z listiny: -Smlouva o dílo ze dne 26. 9. 2012 soud zjistil, že: -dle čl. 1.8 žádné změny a doplňky díla neměly být započaty a prováděny bez objednatelova písemného pokynu a žádný nárok či požadavek na změnu ceny nebo termínu neměl být platný, nebude-li k němu vydán předem písemný pokyn a nebude-li ta to změna současně sjednána dodatkem ke smlouvě (vícepráce), -dle čl. 4.3 vzal zhotovitel na vědomí, že vícepráce nejsou hrazeny z úvěru poskytnutého UniCredit Banka Czech republic, a.s. a musí být účtovány dlužníku samostatnou fakturou na základě samostatného Zjišťovacího protokolu, -dle čl. 11 objednatel převezme dílo formou protokolu o předání a převzetí díla, pokud Dílo nemá žádné vady a nedodělky bránící jeho užívání. V případě drobných vad a nedodělkům je objednatel povinen dílo převzít, pokud v protokolu bude uveden soupis těchto vad a nedodělků a lhůta pro jejich odstranění, jež nedohodnou-li se strany jinak, činí 14 dnů. V případě jiných než drobných vad a nedodělků může objednatel převzetí díla odmítnout. V takovém případě strany sepíší soupis vad a nedodělků se lhůtou k jejich odstranění a zhotovitel po jejich odstranění svolá nové přejímací řízení. Dílo je předáno dnem, kdy objednatel podpisem protokolu o předávní a převzetí díla potvrdí převzetí

Shodu s prvopisem potvrzuje Kateřina Kantová pokračování 4 sp. zn. 193 ICm 4481/2016

díla jako celku. Protokol za stranu přebírajícího podepisuje objednatel (dlužník) a TDI (stavebně technický dozor Ing. Josef Zhoř). Ode dne převzetí plyne záruční doba díla, -dle závěrečných ustanovení, čl. 15.4 lze smlouvu měnit pouze písemnými dodatky označenými jako dodatek smlouvy o dílo s pořadovým číslem a potvrzenými oběma stranami. Nedílnou součástí smlouvy jsou mimo jiné obchodní podmínky. -Obchodní podmínky soud zjistil, že smlouva o dílo může být měněna jen písemnou dohodou formou dodatku ke smlouvě. Sjednaná cena je cenou pevnou a maximální a zahrnuje všechny náklady zhotovitele související s provedením Díla, může být měněna jen dohodou o provedení nových prací dle oddílu 2 Obchodních podmínek. Nebude-li v dodatku výslovně uvedena změna ceny, pak platí cena sjednaná smlouvu. Dle bodu 1.2 zhotovitel není oprávněn požadovat úhradu nových prací nebo změn, aniž by byly předem dohodnuty dodatkem ke smlouvě o dílo a to i přesto, že je již provedl. -Dodatek smlouvy o dílo ze dne 18. 2. 2014, že tímto dodatkem strany změnily konečnou cenu díla na 24 200 000 Kč bez DPH a sjednaly nový termín dokončení díla včetně zajištění kolaudačního souhlasu na 15. 4. 2014 a to vyjma drobných dokončovacích prací, které nebudou mít vliv na vydání kolaudačního souhlasu. Dále strany sjednaly, že v případě prodlení zhotovitele dílo zhotovit, předat a zajistit kolaudační souhlas do 30. 4. 2014, má objednatel za každý den prodlení nárok na smluvní pokutu ve výši 0,7% z celkové ceny díla bez DPH, již je povinen zaplatit do 10 dnů poté, co bude písemně vyúčtována. -Protokol o předání a převzetí díla ze dne 29. 4. 2014 soud zjistil, že tímto dnem zhotovitel předal a objednatel převzal Dílo, přičemž byly uvedeny 4 závady a nedodělky, u nichž bylo vyznačeno T-15. 5. 2014, zřejmě jako termín jejich odstranění. Protokol je podepsán za dlužníka p. Zobačem. -Protokol o předání a převzetí díla ze dne 30. 4. 2014 soud žádné zjištění neučinil, listina je podepsána pouze žalovaným. -Protokol o předání a převzetí díla ze dne 22. 5. 2014 soud zjistil, že tímto dnem zhotovitel předal a objednatel převzal dílo, přičemž přílohou tohoto protokolu byl seznam zjištěných závad a nedodělků, vyhotovený dne 19.-20. 5. 2014. Protokol podepsal za zhotovitele Ing. Jaroslav Pezlar a za objednatele PhDr. Tomáš Vavřík. -Uznání závazku, dohoda o narovnání ze dne 6. 10. 2015 soud zjistil, že strany učinily nesporným, že dílo bylo předáno řádně a včas dne 29. 4. 2014, dlužník se vzdal práva na smluvní pokutu, jež byla vyúčtována 21. 7. 2014 a zrušil jednostranný zápočet ze dne 1. 10. 2014. Dlužník dále uznal svůj dluh vůči věřiteli co do důvodu a výše ve výši 3 312 218,85 Kč z titulu neuhrazené ceny díla dle faktur v příloze. Dále dlužník uvedl, že žalovanému vznikla pohledávka z titulu bezdůvodného obohacení ve sporné výši a s účinností dohody se narovnali tak, že žalovanému vznikla pohledávka za dlužníkem ve výši 3 500 000 Kč. -E-mailová komunikace ze dne 15. 11. 2013 soud žádné zjištění neučinil, jedná se o e-mail adresovaný atelieru RAW. -Materiálové a desénové standardy rezidence Kopečná soud žádné zjištění neučinil. -Zápisy z kontrolních dnů soud žádné zjištění neučinil, zápisy neprokazují, že by dlužník požadoval provedení víceprací, ani že by žalovaný podmiňoval práci na Díle uzavřením dalšího dodatku ke Smlouvě o dílo.

Shodu s prvopisem potvrzuje Kateřina Kantová pokračování 5 sp. zn. 193 ICm 4481/2016

-E-mailová komunikace ze dne 30. 10. 2013 soud zjistil, že došlo ke změnám oproti realizační dokumentaci stavby, přičemž dle připojeného soupisu těchto změn (snížení výšky dveří, změna ostění z nerez na černý lak, zrušení laviček, osvětlení, pískoviště, zrušení podhledů kuchyní, změna zárubní z dřevěných na ocelové, změna zábradlí balkonů ze skleněných výplní na tyčkové černé lakované apod.) došlo ke snížení nákladů na stavbu. Listina neprokazuje, že by dlužník požadoval provedení víceprací. -E-mailové komunikace ze dne 4. 2. 2014 že rozdíl mezi částkou 15 987 500 Kč (rozpočet předložený bance) a konečnou cenou díla 24 200 000 Kč měl zahrnovat veškeré změny konečného provedení stavby, jakékoliv další změny měly být započteny po odsouhlasení změnových listů. Listina prokazuje, že cena 24 200 000 Kč měla být konečná s výhradou případných změn přijatých v souladu se Smlouvou o dílo. -Vyúčtování smluvní pokuty za prodlení s dokončením a předáním díla, že žalovanému byla vyúčtována smluvní pokuta za 22 dní prodlení s předáním díla ve výši 0,7% za každý den prodlení z ceny díla 24 200 000 Kč, tedy celkem 3 726 800 Kč, splatná do 10 dnů. -Jednostranný zápočet pohledávek ze dne 1. 10. 2014, že na splatný závazek z titulu nedoplatku na ceně za dílo ve výši 2 092 229,85 Kč byla dlužníkem započtena pohledávka z titulu neuhrazené smluvní pokuty ve výši 3 726 800 Kč. -Z listiny soupis objednaných prací dle požadavku dlužníka ze dne 18. 9. 2016 soud žádné zjištění neučinil, jedná se o nepodepsaný dokument. -Z listiny dopis PhDr. Tomáše Vavříka Miroslavu Haluzovi ze dne 6. 11. 2015 soud žádné zjištění neučinil. -Z výpisu z Obchodního rejstříku dlužníka soud zjistil, že Miroslav Haluza se stal jednatelem a společníkem dlužníka dne 21. 10. 2015. -Ze seznamu a majetku podepsaného dlužníkem jako správný a úplný ke dni 27. 10. 2015, že dlužník neměl žádný movitý ani nemovitý majetek, žádné pohledávky, pouze 356 Kč v pokladně. -Ze seznamu věřitelů dlužníka, že do insolvenčního řízení se přihlásili kromě žalovaného věřitelé TOPGEO BRNO, spol. s.r.o., jež má zjištěnu pohledávku ve výši 1 010 220 Kč a Finanční úřad pro hl. m. Prahu, Územní pracoviště pro Prahu 1, jenž má zjištěnu pohledávku ve výši 7 170 500 Kč. -Z přihlášky věřitele Finančního úřadu pro hl. m. Prahu, územní pracoviště pro Prahu 1, že pohledávka tohoto věřitele vznikla z titulu neuhrazené daně z přidané hodnoty za období 2014 a 1/2015 a 2/2015. -Z výpovědi účastníka Ing. Jaroslava Pezlara soud zjistil, že na práce, jež žalovaný pro dlužníka vykonal nad rámec Smlouvy o dílo (vícepráce) v období od 18. 2. 2014 do 29. 4. 2014 nebyly zpracovány změnové listy ani zjišťovací protokoly. Stavba byla předána v dubnu, kdy proběhlo i kolaudační řízení, poté však docházelo ještě k dalším změnám a úpravám stavby. Vícepráce, jež žalovaný uplatnil vůči dlužníkovi, měly být vynaloženy v období od 18. 2. 2014 do konce května 2014. 9. Soud neuvěřil tvrzení účastníka Ing. Jaroslava Pezlara, že písemná podoba Smlouvy o dílo od počátku neodpovídala skutečné dohodě mezi stranami a že Smlouva o dílo, písemné dodatky a předávací protokol byly sepsány tak, aby umožnily čerpání úvěru a neodrážely skutečný stav. Soud má za nepravděpodobné, že by žalovaný od počátku vykonával pro dlužníka Dílo na základě smlouvy, jež by, pokud jde o cenu díla, hrubě neodpovídala skutečné předpokládané ceně Díla. Rovněž soud neuvěřil tomu, že dne 9. 2. 2014 požadoval žalovaný po dlužníkovi úhradu částky 28 466 000 Kč, neboť toto tvrzení nebylo jakkoliv doloženo a vyvrací je skutečnost, že

Shodu s prvopisem potvrzuje Kateřina Kantová pokračování 6 sp. zn. 193 ICm 4481/2016

následně dne 18. 2. 2014 podepsal žalovaný dodatek Smlouvy o dílo, v němž je jako konečná cena 24 200 000 Kč. Další účastníky navrhované důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že nemají význam pro rozhodnutí věci. Dokazováním nebylo prokázáno, že by dlužník po žalovaném v období od 18. 2. 2014 (uzavření posledního dodatku ke Smlouvě o dílo) požadoval provedení víceprací, ani že by žalovaný vícepráce v hodnotě cca 4 000 000 Kč pro dlužníka provedl. Pokud žalovaný nějaké vícepráce provedl, nebyly stranami odsouhlaseny v souladu se Smlouvou o dílo. Není pravděpodobné, že za období pouhých dvou měsíců do termínu předání díla by žalovaný vynaložil na dokončení díla tak vysokou částku, tvrzení, že dlužník odmítal uzavřít dodatek ke smlouvě o dílo, žalovaný neprokázal. Výslech svědka Ing. Arch. Ivana Wahly a Ing. Arch Tomáše Rusína soud neprovedl, neboť tito svědci se k jednání nedostavili a soud dospěl k závěru, že skutečnost, již měli dle žalovaného prokázat (vznik víceprací a změn na díle) za situace, kdy tyto vícepráce nebyly sjednány v souladu se Smlouvou o dílo, není podstatná pro rozhodnutí věci. Rovněž soud nevyžádal k důkazu úvěrový spis úvěrující banky, neboť dopěl k závěru, že to, zda banka považovala dílo za řádně předané je bez právního významu. 10.Na základě provedeného dokazování, ze souhlasných tvrzení obou účastníků a na základě poznatků z vlastní činnosti soudu, dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalovaný provedl pro dlužníka dílo, jež mu řádně předal dne 22. 5. 2014. Žalovaný uplatnil u dlužníka vystavením jednotlivých faktur nárok na doplatek splatné ceny díla ve výši 2 092 229,85 Kč. Dlužník na tuto skutečnost reagoval uplatněním smluvní pokuty ve výši 3 726 800 Kč za prodlení s předáním díla a jejím započtením na doplatek ceny díla. Dlužník dne 6. 10. 2015 uzavřel s žalovaným Dohodu, v níž uznal co do důvodu a výše svůj dluh vůči žalovanému ve výši 3 312 281,85 Kč (splatná cena díla ve výši 2 092 229,85 Kč a zádržné ve výši 1 220 051 Kč) a učinil nesporným, že žalovanému vznikla za dlužníkem pohledávka z titulu víceprací ve výši 3 500 000 Kč a vzápětí dne 21. 10. 2015 převedl společnost na Miroslava Haluzu. Ten dne 27. 10. 2015 sepsal insolvenční návrh. 11.Na základě takto zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům: -Dle ust. § 235 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb. (insolvenční zákon, dále jen IZ) jsou neúčinnými právní úkony, kterými dlužník zkracuje možnost uspokojení věřitelů nebo zvýhodňuje některé věřitele na úkor jiných. Za právní úkon se považuje též dlužníkovo opomenutí. -Dle ust. § 235 odst. 2 IZ neúčinnost dlužníkových právních úkonů se zakládá rozhodnutím insolvenčního soudu o žalobě insolvenčního správce, kterou bylo odporováno dlužníkovým právním úkonům (dále jen odpůrčí žaloba ). -Dle ust. § 241odst. 1 IZ zvýhodňujícím právním úkonem se rozumí právní úkon, v jehož důsledku se některému věřiteli dostane na úkor ostatních věřitelů vyššího uspokojení, než jaké by mu jinak náleželo v konkursu. -Dle ust. § 241 odst. 2 IZ zvýhodňujícím právním úkonem se rozumí pouze právní úkon, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku, nebo právní úkon, který vedl k dlužníkovu úpadku. Má se za to, že zvýhodňující právní úkon učiněný ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, je úkonem, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku. -Dle ust. § 241 odst. 3 IZ zvýhodňujícími právními úkony jsou zejména úkony, kterými dlužník a) splnil dluh dříve, než se stal splatným, b) dohodl změnu nebo nahrazení závazku ve svůj neprospěch, c) prominul svému dlužníku splnění dluhu nebo jinak dohodl anebo umožnil zánik či nesplnění svého práva, d) poskytl svůj majetek k zajištění již existujícího závazku, ledaže jde o vznik zajištění v důsledku změn vnitřního obsahu zastavené věci hromadné.

Shodu s prvopisem potvrzuje Kateřina Kantová pokračování 7 sp. zn. 193 ICm 4481/2016

-Dle ust. § 241 odst. 4 IZ zvýhodňujícímu právnímu úkonu lze odporovat, byl-li učiněn v posledních 3 letech před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, anebo v době 1 roku před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch jiné osoby. -Dle ust. § 241 odst. 5 zvýhodňujícím právním úkonem není a) zřízení zajištění závazku dlužníka, obdržel-li za ně dlužník současně přiměřenou protihodnotu, b) právní úkon učiněný za podmínek obvyklých v obchodním styku, na základě kterého dlužník obdržel přiměřené protiplnění nebo jiný přiměřený majetkový prospěch, a to za předpokladu, že nešlo o úkon učiněný ve prospěch osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, a že osoba, v jejíž prospěch byl úkon učiněn, nemohla ani při náležité pečlivosti poznat, že dlužník je v úpadku, nebo že by tento úkon mohl vést k úpadku dlužníka, c) právní úkon, který dlužník učinil za trvání moratoria nebo po zahájení insolvenčního řízení za podmínek stanovených tímto zákonem. 12.V daném případě byl napadený úkon (dohoda o uznání závazku a o narovnání) učiněn v době kratší než jeden rok před zahájením insolvenčního řízení, odpůrčí žaloba byla podána 29. 11. 2016, tedy v době kratší než jeden rok poté, co nastaly účinky rozhodnutí o úpadku dlužníka (14. 6. 2016). Obsahem Dohody jsou jednotlivé úkony-prohlášení, že dílo bylo předáno řádně a včas dne 29. 4. 2014, vzdání se smluvní pokuty vyúčtované dne 21. 7. 2014, zrušení zápočtu pohledávek ze dne 1. 10. 2014, uznání dluhu co do důvodu a výše v částce 3 312 281,85 Kč za neuhrazenou cenu díla a nahrazení sporné pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení dlužníka (neuhrazené vícepráce) nespornou pohledávkou ve výši 3 500 000 Kč. Soud má za to, že pro posouzení účinnosti této dohody je třeba posoudit tyto úkony v jejich vzájemné souvislosti z hlediska obsahu celé smlouvy (k tomu např. rozhodnutí Vrchního soudu v Praze 101 VSPH 277/2014-113 (MSPH 76 INS 2904/2011) ze dne 18. 9. 2014, či rozsudek Nejvyššího soudu 29 Cdo 12/2015 ze dne 28. 2. 2018). Jakkoliv by některé části této dohody samy o sobě neúčinnými nebyly (např. prohlášení, že dílo bylo předáno řádně a včas dne 29. 4. 2014), ve svém souhrnu významně zhoršily možnost uspokojení dlužníkových věřitelů a zvýhodnily žalovaného. Soud dospěl k závěru, že zatímco před uzavřením dohody měl dlužník splatnou pohledávku za žalovaným z titulu nedoplatku na smluvní pokutě ve výši 1 634 570,15 Kč a závazek vůči žalovanému ve výši 1 220 051,15 Kč z titulu zádržného, po uzavření dohody žádnou pohledávku za žalovaným neměl, uznal vůči žalovanému svůj závazek co do důvodu a výše, čímž významně zlepšil jeho vymahatelnost a označil za nesporný (uznal) závazek ve výši 3 500 000 Kč, jenž dříve vůči žalovanému vůbec neevidoval. Je tedy zřejmé, že práva a povinnosti účastníků této Dohody byla značně nevyvážená v neprospěch dlužníka a ve prospěch žalovaného. 13.V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný byl ve vztahu osoby blízké vůči dlužníkovi či osobou, jež s ním tvoří koncern. Lze připustit, že uzavření dohody o narovnání je úkonem obvyklým v obchodním styku, a to právě v oboru stavebnictví, nicméně v daném případě za něj dlužník neobdržel přiměřené protiplnění. Pokud žalovaný tvrdil, že přiměřené proti plnění spočívalo v provedených vícepracích, je třeba zdůraznit, že se nepodařilo prokázat, že jakékoliv vícepráce byly dlužníkem požadovány a žalovaným nad rámec Smlouvy o dílo provedeny. I kdyby tomu tak bylo, jednalo by se o vícepráce, jež nebyly založeny na písemném dodatku Smlouvy o dílo a v souladu s konstantní judikaturou proto nezakládaly žalovanému vůči dlužníkovi pohledávku z titulu bezdůvodného obohacení. Nejvyšší soud v řadě rozhodnutí (např. usnesení ze dne 29. 7. 2009, sp. zn. 23 Cdo 1146/2007, rozsudek ze dne 22. 9. 2009, sp. zn. 32 Cdo 2592/2008, či rozsudek ze dne 23. 2. 2011, sp. zn. 23 Cdo 3891/2010) dospěl k závěru, že plnění z titulu víceprací beze změny uzavřené smlouvy není bezdůvodným obohacením objednatele na úkor zhotovitele, neboť v takovém případě se nenaplní žádná ze skutkových podstat bezdůvodného obohacení upravených v § 451 a § 454 obč. zák., jelikož v takovém případě nejde o plnění bez právního důvodu, ale o plnění na základě smlouvy o dílo, u něhož nebyly splněny podmínky pro úhradu těchto prací. Tento závěr je třeba vztáhnout i na posuzovanou věc, kdy bylo údajně

Shodu s prvopisem potvrzuje Kateřina Kantová pokračování 8 sp. zn. 193 ICm 4481/2016

plněno nad rámec uzavřené smlouvy, aniž došlo k její změně. Pokud tedy žalovaný plnil ve prospěch dlužníka nad rámec smlouvy o dílo, aniž by došlo k její změně, nevznikl mu nárok na úhradu takového plnění, aniž by bylo třeba prokazovat, jaký byl skutečný rozsah těchto víceprací. Pak ovšem dlužník, pokud takový závazek vůči žalovanému uznal, uznal závazek neexistující a v důsledku toho věřitele zvýhodnil (dohodl změnu nebo nahrazení závazku ve svůj neprospěch). 14.Pokud jde o tu část Dohody, v níž se dlužník vzdal nároku na dříve vyúčtovanou smluvní pokutu, je pro posouzení věci rozhodné, k jakému dni bylo dílo řádně předáno v souladu se Smlouvou o dílo. Soudu byly předloženy tři listiny označené jako protokol o předání a převzetí díla, přičemž soud dospěl k závěru, že dílo bylo předáno až dne 22. 5. 2014, neboť až tento protokol byl řádně podepsán osobami oprávněnými jednat za účastníky. Je bez významu, zda již dříve byl vyhotoven protokol za účelem kolaudačního řízení či za účelem čerpání úvěru. Je na správním orgánu, případně na bance, aby si zhodnotili, zda předložená listina vyhovuje jejich požadavkům, nicméně účinek řádného předání díla je možné spojit až s listinou, jež odpovídá Smlouvě o dílo. Soud proto dospěl k závěru, že dílo bylo předáno s prodlením, v důsledku čehož vzniklo dlužníkovi právo účtovat žalovanému smluvní pokutu. Pokud se dlužník následně této smluvní pokuty v rozporu s výše uvedeným vzdal, nejedná se o nic jiného, než o prominutí splnění dluhu, jímž dlužník žalovaného zvýhodnil a ostatní věřitele poškodil. 15.Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že uzavřením dohody o narovnání došlo ke zvýhodnění žalovaného, tím, že dlužník dohodl změnu a nahrazení závazku ve svůj neprospěch, a prominul svému dlužníku splnění dluhu, přičemž se mu nedostalo přiměřeného protiplnění. 16.Zároveň soud dospěl k závěru, že se tak stalo v době, kdy byl dlužník v úpadku. Napadený úkon byl učiněn 6. 10. 2015, přičemž insolvenční návrh byl samotným dlužníkem podán již dne 2. 11. 2015, tedy necelý měsíc poté. V insolvenčním návrhu dlužník konstatoval, že poté, co Miroslav Haluza koupil 100% obchodního podílu ve společnosti a stal se jediným jednatelem dlužníka, zjistil, že dlužník má neuhrazený závazek vůči společnosti JAPEZ, spol. s.r.o., přičemž částka 2 092 229,85 Kč je po splatnosti nejméně od 30. 6. 2014 a částka 1 220 051,15 Kč je po splatnosti nejméně od 31. 8. 2015, další neuhrazený závazek vůči TOPGEO BRNO, spol. s r.o., jenž byl ve výši 69 829,65 Kč splatný dne 18. 12. 2013 a ve výši 1 095 708,85 Kč dne 31. 8. 2015. Dlužník ke dni podání insolvenčního návrhu neměl žádné zaměstnance a jeho jediným majetkem byla hotovost v pokladně ve výši 356 Kč. V insolvenčním řízení bylo dále zjištěno, že za dlužníkem má pohledávku i Finanční úřad pro hl. m. Prahu, územní pracoviště pro Prahu 1 ve výši 7 170 500 Kč z titulu doměřené daně z přidané hodnoty, jež byla splatná k 25. 1. 2015 (za poslední čtvrtletí 2014), k 21. 2. 2015 (za leden 2015), k 21. 3. 2015 (za únor 2015). Dlužník tak měl v době napadeného úkonu více věřitelů s pohledávkami déle než tři měsíce po lhůtě splatnosti. Skutečnost, že dlužník nebyl schopen své závazky plnit je zcela zřejmá ze seznamu majetku, který dlužník zpracoval pouhý měsíc po napadeném úkonu, kdy jediným jeho majetkem byla hotovost ve výši 356 Kč. Žaloba je proto důvodná a uzavření Dohody je neúčinným úkonem. 17.Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení je odůvodněno ust. § 142 o.s.ř., dle kterého přizná soud nárok na náhradu nákladů účastníku, který měl ve věci plný úspěch. V daném případě uspěl žalobce a soud mu proto přiznal nárok na náhradu nákladů řízení, které sestávají z odměny za 3 úkonů právní služby (příprava a převzetí právního zastoupení, účast na jednání před soudem dne 21. 6. 2018, účast na jednání před soudem dne 16. 8. 2018) a odpovídající paušální náhrady hotových výdajů dle ust. §7 a §9 odst. 4 písm. c) vyhl. 177/1996 Sb. a §13 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb. Žalobci tak náleží 3 100 Kč za jeden úkon právní služby při tarifní hodnotě 50 000 Kč, tedy za 3 úkony celkem 9 300 Kč na odměnu a na náhradu hotových výdajů 300 Kč za jeden úkon, tedy celkem 900 Kč, celkem 10 200 Kč, zvýšeno o DPH, kterou je žalovaný povinen odvést podle zvláštního právního předpisu, celkem tedy 12 342 Kč.

Shodu s prvopisem potvrzuje Kateřina Kantová pokračování 9 sp. zn. 193 ICm 4481/2016

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího. Rozsudek se považuje za doručený okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku, lhůta k podání odvolání však běží ode dne jeho doručení zvláštním způsobem.

Praha 30. srpna 2018

JUDr. Hana Homolová, v.r. samosoudkyně

Shodu s prvopisem potvrzuje Kateřina Kantová