MSPH 93 INS 15229/2010-B-49
č.j. : MSPH 93 INS 15229/2010-B-49

Usnesení

Městský soud v Praze rozhodl asistentkou soudce Mgr. Michalou Kulhavou v insolvenční věci dlužníka: Rostislav anonymizovano , anonymizovano , bytem Na Bambouzku 494, 155 31 Praha 5-Lipence, o povolení výjimky ze zákazu nabývání majetku z majetkové podstaty a souhlasu soudu s prodejem majetkové podstaty mimo dražbu

takto:

I. Soud povoluje Janě Svádové, nar. bytem výjimku ze zákazu nabývání majetku z majetkové podstaty dlužníka, a to spoluvlastnického podílu o velikosti 1/2 na budov č.p. 494, umístěné na pozemku st. ě parc. č. 613/10 včetně spoluvlastnického podílu o velikosti 1/2 na pozemku st. parc. . č 613/10 a spoluvlastnického podílu o velikosti 1/2 na pozemku parc. č. 613/3 (zahrada), vše zapsáno na LV č. 794, pro katastrální území Lipence, katastrální pracoviště Praha, obec Praha, zapsané v soupisu majetkové podstaty dlužníka pod položkami č. 1 až 3.

II. Soud vyslovuje souhlas s tím, aby insolvenční správce Mgr. Emil Fischer, MBA, sídlem V Podhájí 625/7, 147 00 Praha 4, prodal mimo dražbu z majetkové podstaty dlužníka majetek evidovaný v soupisu majetkové podstaty dlužníka pod položkami č. 1 až 3 :

-spoluvlastnický podíl o velikosti 1/2 na budov č.p. 494, umístěné na pozemku st. ě parc. č. 613/10, -spoluvlastnický podíl o velikosti 1/2 na pozemku st. parc. č. 613/10, -spoluvlastnický podíl o velikosti 1/2 na parc. č. 613/3 (zahrada), vše zapsáno na LV č. 794, pro katastrální území Lipence, katastrální pracoviště Praha, obec Praha.

III. Soud ukládá insolvenčnímu správci, aby podal věřitelskému orgánu a soudu zprávu o zpeněžení shora uvedeného majetku dlužníka.

Odůvodnění:

Podáním ze dne 20. ledna 2014, doručeným zdejšímu soudu dne 22. ledna 2014 se navrhovatelka Jana Svádová, nar. , bytem domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud povolil výjimku ze zákazu nabývání majetku z majetkové podstaty dlužníka dle § 295 odst. 1 a 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), a to spoluvlastnických podílů o velikosti 1/2 na výše specifikovaných nemovitostech, zapsaných v soupisu majetkové podstaty dlužníka. Svůj návrh odůvodnila tím, že v domě bydlí s dlužníkem a jejich dvěma dětmi a věřitelům se dostane k uspokojení větší částka.

Z návrhu soud zjistil, že Jana Svádová, nar. bytem je manželkou dlužníka, a je tak osobou blízkou ve smyslu ust. § 22 zák. č. 89/2012, nového občanského zákoníku.

Podle ustanovení § 295 odst. 1 IZ dlužník, osoby mu blízké a osoby, které s ním tvoří koncern, nesmí nabývat majetek náležející do majetkové podstaty, a to ani v případě, že k jeho zpeněžení došlo dražbou; tento majetek nesmí být na ně převeden ani ve lhůtě 3 let od skončení konkursu. Právní úkony uskutečněné v rozporu s tímto ustanovením jsou neplatné; považují se však za platné, pokud se ten, kdo je jimi dotčen, neplatnosti nedovolá. Neplatnosti se nemůže dovolávat ten, kdo ji sám způsobil.

Podle ustanovení § 295 odst. 3 IZ na návrh osob uvedených v odstavci 1 nebo v odstavci 2 písm. a) až e) a po vyjádření věřitelského výboru může insolvenční soud v odůvodněných případech povolit výjimku ze zákazu nabývání majetku z majetkové podstaty. Má-li k nabytí tohoto majetku dojít až po skončení konkursu, rozhodne o tomto návrhu insolvenční soud samostatně a tuto výjimku může v takovém případě povolit i osobám uvedeným v odstavci 2 písm. f); proti jeho rozhodnutí může podat odvolání jen osoba, která návrh podala.

Podáním ze dne 22. ledna 2014, doručeným zdejšímu soudu dne 22. ledna 2014, insolvenční správce soudu sdělil, že dle § 286 odst. 2 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení ve znění pozdějších předpisů (insolvenční zákon)-dále jen IZ , rozhodl o způsobu zpeněžení majetkové podstaty mimo dražbu, s tím že přiložil kupní smlouvu a souhlas zástupce věřitelů ze dne 14.1.2014 s prodejem výše specifikovaného majetku mimo dražbu Janě Svádové, nar. , bytem N za kupní cenu ve výši 4 475 000,-Kč, pokud bude udělena výjimka ze zákazu nabývání majetku z majetkové podstaty dle § 295 odst. 3 IZ.

Podle § 286 odst. 1 a 2 IZ majetkovou podstatu lze zpeněžit veřejnou dražbou podle zvláštního právního předpisu, prodejem movitých věci a nemovitostí podle ustanovení občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí a prodejem majetku mimo dražbu. O způsobu zpeněžení majetkové podstaty podle odstavce 1 rozhodne se souhlasem věřitelského výboru insolvenční správce. Podle § 289 IZ prodej mimo dražbu může insolvenční správce uskutečnit se souhlasem insolvenčního soudu a věřitelského výboru. Při udělení souhlasu může insolvenční soud stanovit podmínky prodeje. Dokud není souhlas insolvenčním soudem a věřitelským výborem udělen, nenabývá smlouva o prodeji mimo dražbu účinnosti. Souhlas insolvenčního soudu a věřitelského výboru není nutný k prodeji věcí bezprostředně ohrožených zkázou nebo znehodnocením, jakož i věcí běžně zcizovaných při pokračujícím provozu dlužníkova podniku. Při prodeji mimo dražbu lze kupní cenu stanovit pod cenu odhadní. Insolvenční správce přitom přihlédne i k nákladům, které by jinak bylo nutné vynaložit na správu zpeněžovaného majetku. Platnost smlouvy, kterou došlo ke zpeněžení prodejem mimo dražbu, lze napadnout jen žalobou podanou u insolvenčního soudu nejpozději do 3 měsíců ode dne zveřejnění smlouvy v insolvenčním rejstříku.

Soud při posuzování návrhu na povolení výjimky ze zákazu nabývaní majetku z majetkové podstaty přihlédl zejména k tomu, že navrhovatelka je spoluvlastníkem předmětných nemovitostí a bydlí zde s celou svou rodinou včetně dvou dětí a rovněž vzal v úvahu to, že věřitelé takto budou uspokojeni v rozsahu podstatně vyšším, než kdyby se podíl prodával třetí osobě nebo zpeněžoval v dražbě. Na základě toho soud dospěl k závěru, že není důvod neudělit ohledně tohoto majetku výjimku ze zákazu nabývání majetku náležejícího do majetkové podstaty dlužníka dle § 295 IZ tak, jak je uvedeno ve výroku ad I. tohoto usnesení a současně za souhlasu zástupce věřitelů soud vyslovil i souhlas podle § 289 odst. 1 IZ s prodejem mimo dražbu majetku ve výroku ad II. tohoto usnesení uvedeného, neboť neshledal důvody, pro které by neměl souhlas vyslovit.

P o u č e n í : Proti výroku ad I. tohoto usnesení l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Odvolání může podat pouze osoba, která návrh podala. (§ 295 odst. 3 IZ)

Proti výroku ad II. a III. tohoto usnesení n e n í odvolání přípustné (§ 91 IZ).

V Praze dne 17. února 2014

Mgr. Michala Kulhavá, v.r. asistentka soudce Za správnost vyhotovení: Hohinová