MSPH 93 INS 14464/2011-C3-2
MSPH 93 INS 14464/2011-C3-2 MSPH 193ICm 3644/2013

193ICm 3644/2013-38

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Vaňousem v právní věci žalobce : Miroslav anonymizovano , anonymizovano , bytem Zahradní 52, Braškov, práv. zastoupeného Mgr. Jiřím Topkou, advokátem, Jilmová 17, 130 00 Praha 3, proti žalované: Mgr. Monika Cihelková, sídlem Lazarská 5, 110 00 Praha 1, insolvenční správce dlužníka: KAMILA-CL s.r.o., IČ: 631 48 692, sídlem Mladoboleslavská 1, 190 17 Praha 9-Vinoř, o vyloučení věci z majetkové podstaty,

takto:

I. Nákladní automobil BMW X5 3.0 D VIN WBAFF41030L042124 se vylučuje z majetkové podstaty dlužníka KAMILA-CL s.r.o., IČ 631 48 692 se sídlem Mladoboleslavská 1, 190 17 Praha 9, sepsané insolvenční správkyní do majetkové podstaty dne 26.10.2012 pod pořadovým číslem 1.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 18.456,-Kč, a to k rukám právního zástupce žalobce a do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 24.10.2013 domáhal vyloučení ve výroku I. uvedeného nákladního automobilu, neboť žalobce je vlastníkem MSPH 193ICm 3644/2013 Pokračování-2-193ICm 3644/2013 předmětného automobilu, když tento koupil dne 28. 5. 2013 v dobré víře v autobazaru Petr Bednárik-Autobazar Vizocar, se sídlem Zlínská 1205, 763 12 Vizovice, IČ 154 19 959. Žalobce neměl žádný důvod pochybovat o tom, že od prodávajícího nabude vlastnické právo k předmětnému automobilu. Pokud došlo k opakovanému převodu předmětného automobilu, byl již prodejce Petr Bednárik vlastníkem automobilu s ohledem na nabytí v dobré víře. Po osobní prohlídce předmětného automobilu, prohlídce dokumentace-technického průkazu a smlouvy, na základě které prodávající předmětný automobil nabyl do svého výlučného vlastnictví, žalobce předmětný automobil koupil a zaplatil za něj prodávajícímu kupní cenu ve výši 420.000,-Kč-tato cena pak odpovídá místně a časově obvyklé ceně za tento automobil. Prostým nahlédnutím do veřejně přístupné inzerce lze zjistit, že shodný typ automobilu, jako je předmětný automobil, starý šest let se prodává v rozmezí 400-700 tis. Kč. Žalobce neměl žádný důvod pochybovat o tom, že je prodávající skutečným vlastníkem předmětného automobilu a že se uzavřením kupní smlouvy stane jeho vlastníkem. Žalovaná zahrnula do majetkové podstaty úpadce dne 26. 10. 2012 nákladní automobil BMW X5 3,0 D, VIN WBAFF41030L042124, a oznámila žalobci dopisem ze dne 25.9.2013, že předmětný automobil byl sepsán do majetkové podstaty, a žalobce z tohoto důvodu podal žalobu.

Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, a to z následujících důvodů : Do insolvenčního řízení přihlásil svoji pohledávku rovněž věřitel Credium, a. s., IČ: 25139886, a to jako pohledávku zajištěnou převodem vlastnického práva k předmětnému nákladnímu automobilu (dále jen vozidlo ). Dlužník se dostal do prodlení se splácením své pohledávky z titulu smlouvy o úvěru, a proto věřitel Credium, a. s. se rozhodl realizovat zajišťovací převod. Dlužník však vozidlo v rozporu se smluvními závazky nepředal věřiteli Credium, a. s., a naopak neplatně uzavřel kupní smlouvu, kde předmětem převodu bylo předmětné vozidlo. Vozidlo bylo tedy majetkem dlužníka s tím, že pohledávka věřitele byla zajištěna zajišťovacím převodem práva. Dlužník pak v rozporu s úvěrovou smlouvou č. 76086642 a v rozporu s úvěrovými podmínkami k úvěrové smlouvě č. 76086642 uzavřel kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod předmětného vozidla. Žalovaná z těchto důvodů namítá neplatnost kupní smlouvy ze dne 26.1.2011. V rámci zjišťování majetkové podstaty bylo žalované Policií ČR sděleno, kdo má v držení předmětné vozidlo. Předmětné vozidlo bylo sepsáno do soupisu majetkové podstaty v souladu s pokynem insolvenčního soudu ze dne 24.10.2012, důvodem sepsání vozidla do majetkové podstaty je vlastnictví dlužníka s ohledem na neplatnost úkonů, a to uzavřených všech následujících kupních smluv na převod předmětného vozidla. I vzhledem ke skutečnosti, že žalobce nabyl předmětné vozidlo v průběhu insolvenčního řízení, je zde nedostatek dobré víry žalobce. Na výzvu soud žalovaná doplnila svoji obranu tak, že je v souladu se současnou judikaturou toho názoru, že ustanovení § 446 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, lze aplikovat pouze za přísného respektování ustanovení čl. 4 odst. 4 Listiny, a je tedy při jeho aplikaci nezbytné striktně vyloučit jakékoli jeho zneužití k jiným účelům, než pro které byl stanoven. Z tohoto důvodu je obzvláště nutné velmi přísně posuzovat otázku dobré víry nabyvatele. Proto je nezbytné, aby v situacích, kdy existují o dobré víře kupujícího sebemenší pochybnosti, kupující prokázal, že využil všechny dostupné prostředky k tomu, aby se přesvědčil, že prodávající je skutečně oprávněn převést vlastnictví k předmětné věci, a že tedy byl v této souvislosti skutečně v dobré víře. Dále MSPH 193ICm 3644/2013 Pokračování-3-193ICm 3644/2013 je žalovaná toho názoru, že v souladu s ustálenou judikaturou leží důkazní břemeno v situacích, kdy existují o dobré víře kupujícího sebemenší pochybnosti, na kupujícím (v předmětném sporu tedy na žalobci) Tvrzení kupujícího, že vozidlo koupil v dobré víře, neobstojí, protože k naplnění požadavku dobré víry kupujícího nestačí pouze kontrola technického průkazu silničního motorového vozidla, jelikož pouze osvědčuje určité skutečnosti předpokládané zákonem č. 56/2001 Sb., a nelze jej tedy považovat za listinu prokazující vlastnictví k věci. K tvrzení žalobce lze tedy namítat, že žalobce nevyužil všechny dostupné možnosti potřebné k tomu, aby se přesvědčil, že prodávající je skutečně oprávněn převést vlastnictví k vozidlu a proto nedostál své povinnosti. V případě, že by zákonem požadovanou lustraci provedl, jak měl a mohl, zjistil by, že dlužník je v úpadku a střídání většího počtu údajných vlastníků v něm mohlo vzbudit pochybnost o zákonnosti koupě. Podobnou optikou lze nahlížet i na neexistenci dobré víry kupujících autobazarů, když se na jejich koupě aplikuje názor Nejvyššího soudu vyjádřený v Usnesení sp.zn. 23 Cdo 1227/2010 ze dne 15.8.2011. Doručení vyrozumění o sepsání předmětného automobilu do soupisu majetkové podstaty žalobci a včasné podání žaloby žalovaná nezpochybňovala.

Soud se zaměřil při dokazování pouze na ty skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné a provedl dokazování v míře nutné k prokázání či popření jejich existence.

Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. MSPH 93 INS 144642011 bylo zjištěno, že: -insolvenční návrh podal dne 16. srpna 2011 insolvenční věřitel: Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s.; -usnesením zdejšího soudu č.j.-A-18 z 1. listopadu 2011 byl zjištěn úpadek dlužníka, insolvenčním správcem byla ustavena žalovaná; -usnesením zdejšího soudu č.j.-B-9 z 15. prosince 2011 byl na majetek dlužníka prohlášen konkurs; -ze soupisu majetkové podstaty dlužníka: KAMILA-CL s.r.o. z 26.10.2012 soud zjistil, že žalovaná ke dni 2.1.2013 zapsala do soupisu majetkové podstaty dlužníka pod položkou č. 1-osobní automobil BMW X5 3.0 D VIN WBAFF41030L042124, a to s uvedením důvodu: vlastnictví dlužníka

Z vyrozumění o zahrnutí majetku do soupisu majetkové podstaty dlužníka z 25.9.2013 soud vzal za prokázané, že žalovaná vyrozuměla žalobce o zahrnutí majetku do soupisu majetkové podstaty dlužníka pod položkou č. 1-předmětný nákladní automobil ve vlastnictví žalobce, a to s uvedením důvodu: vlastnictví dlužníka, toto vyrozumění tedy nemohlo být žalobci doručeno dříve než po datu 25.9.2013-žaloba byla podána dne 24.10.2013, takže byla podána včas.

Ze Smlouvy o odkoupení vozidla uzavřené dne 11.4.2013 mezi kupujícím-Petr Bednárik-Autobazar Vizocar a firmou URBÁNEK, s.r.o. organizační složka jako prodávajícím, soud vzal za prokázané, že předmětný nákladní automobil platnou kupní smlouvou koupila firma URBÁNEK, s.r.o. organizační složka, z faktury vystavené firmou URBÁNEK, s.r.o. organizační složka na Petra Bednárika z 11.4.2013 č.3/2013, soud vzal za prokázané, že tomuto kupujícímu byla vyfakturována sjednaná kupní cena ve výši 408.000,-Kč. Z obsahu smlouvy soud vzal současně za prokázané, že tuto kupní MSPH 193ICm 3644/2013 Pokračování-4-193ICm 3644/2013 smlouvu mezi sebou uzavřely smluvní strany jako podnikatelé při své podnikatelské činnosti.

Z Kupní smlouvy uzavřené dne 28.5.2013 mezi prodávajícím: Petr Bednárik-Autobazar Vizocar a kupujícím-žalobcem, soud vzal za prokázané, že předmětný nákladní automobil platnou kupní smlouvou koupil od předcházejícího vlastníka žalobce, a to za sjednanou kupní cenu 420.000,-Kč, a to s tím, že současně bylo potvrzeno, že tuto kupní cenu žalobce prodávajícímu uhradil před podpisem této kupní smlouvy.

Ze Sdělení Magistrátu hl.m.Prahy odbor Dopravně správních činností, odd. evidence motorových a přípojných vozidel a odbavování občanů ze dne 18.9.2013 včetně přílohy-karta vozidla 2SP2357-soud vzal za prokázané, že z dlužníka byl předmětný nákladní automobil převeden na firmu QUEEN DOSS s.r.o., a to ke dni 26.1.2011, následovaly převody-vždy mezi podnikatelskými subjekty-až na firmy : URBÁNEK, s.r.o. organizační složka, Petr Bednárik-Autobazar Vizocar, a jako poslední vlastník je evidován žalobce, a to od 6.6.2013.

Z kopie velkého technického průkazu předmětného automobilu soud vzal za prokázané, že jako původní registrovaný provozovatel zde byla uvedena firma URBÁNEK, s.r.o. organizační složka a od 6.6.2013 žalobce, ve velkém technickém průkazu nebyl uveden žádný údaj o omezení vlastnického práva, ani o případném zřízení zajišťovacího práva.

Z Uvěrové smlouvy č.76086642 (včetně přílohy-Úvěrové podmínky platné od 12.7.2008) uzavřené mezi věřitelem: Credium, a.s., prodejcem: Jan Čermák a klientem, resp. dlužníkem-firmou KAMILA-CL s.r.o. ze dne 12.9.2008, soud vzal za prokázané, že na základě této smlouvy byl poskytnut dlužníkovi úvěr na koupi předmětného nákladního automobilu, a to s tím, že v článku 6-Zajištění úvěru, bylo sjednáno ujednání o zajišťovacím převodu vlastnického práva k tomuto vozidlu, a to s tím, že účinnost převodu vlastnického práva na věřitele nastane dle odst.III-pro případ, že dlužník učiní úkon, kterým by mělo dojít k převodu vlastnického práva na třetí osobu-dojde k okamžiku bezprostředně přecházejícímu tomuto úkonu. Z této úvěrové smlouvy současně soud vzal za prokázané, že firma QUEEN DOSS s.r.o. (jako nabyvatel tohoto vozidla-a kupující v rámci kupní smlouvy uzavřené dne 26.1.2011, na základě které dlužník prodal vozidlo této firmě) nebyla smluvní stranou této úvěrové smlouvy.

Po takto provedeném dokazování soud zhodnotil provedené důkazy podle ust. § 132 o.s.ř., a to každý jednotlivě a všechny ve vzájemné souvislosti, a dospěl k závěru, že žaloba je podána po právu.

Soud na jednání konaném ve věci-s ohledem na shrnutí učiněné soudem a s ohledem na hodnocení provedených důkazů-vyzval žalovanou v souladu s ust.§ 118a) odst.1 o.s.ř. k doplnění tvrzení, zda-a jakým konkrétním způsobem-žalovaná dále namítá neplatnost převodu vlastnického práva-a u kterých konkrétních subjektů, kteří byli účastni řady navazujících prodejů předmětného vozidla-pokud neplatnost některé z kupních smluv namítá, tak z jakého konkrétního důvodu. Soud dále vyzval žalovanou MSPH 193ICm 3644/2013 Pokračování-5-193ICm 3644/2013 dle ust.§ 118a) odst.3 o.s.ř. k označení návrhů důkazů k prokázání tvrzení, k jejichž doplnění byla vyzvána výzvou předcházející, a současně žalovanou upozornil na to, nesplnění těchto výzev bude znamenat nepříznivé rozhodnutí pro žalovanou.

Žalovaná nepožadovala poskytnutí lhůty ke splnění těchto výzev, a k výzvám ze strany soudu pouze sdělila, že vozidlo zařadila do majetkové podstaty na základě usnesení insolvenčního soudu, řídila se tedy jeho pokynem. Tvrzení dále nedoplnila a důkazy nové nenavrhla.

Dle ustanovení § 224 odst. 1) zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon (dále jen IZ ) insolvenční správce, který zapíše do soupisu věci, práva, pohledávky a jiné majetkové hodnoty, které nenáleží dlužníku nebo jejichž zahrnutí do majetkové podstaty je sporné zejména proto, že k nim třetí osoba uplatňuje práva, která to vylučují, do soupisu poznamená, komu sepisovaný majetek náleží, nebo kdo k němu uplatňuje své právo. Tuto osobu insolvenční správce písemně vyrozumí o zahrnutí majetku do soupisu a na její žádost jí o tom vydá osvědčení. Osvědčení musí vždy obsahovat i uvedení důvodu, pro který insolvenční správce tento majetek sepsal. Dle odst. 2) vyrozumění podle odstavce 1 musí obsahovat i poučení o možnosti podat vylučovací žalobu a o následcích zmeškání lhůty k podání vylučovací žaloby; náležitosti tohoto vyrozumění stanoví prováděcí právní předpis. Dle ustanovení § 225 odst. 1 IZ osoby, které tvrdí, že označený majetek neměl být do soupisu zahrnut proto, že to vylučuje jejich právo k majetku nebo že tu je jiný důvod, pro který neměl být zahrnut do soupisu, se mohou žalobou podanou u insolvenčního soudu domáhat rozhodnutí, že se tento majetek vylučuje z majetkové podstaty. Dle odst. 2) žaloba musí být podána proti insolvenčnímu správci, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy osobě uvedené v odstavci 1 bylo doručeno vyrozumění o soupisu majetku, k němuž uplatňuje právo. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty insolvenčnímu soudu.

Dle ust. § 409 odst. 1 Obch. z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje dodat kupujícímu movitou věc (zboží) určenou jednotlivě nebo co do množství a druhu a převést na něho vlastnické právo k této věci a kupující se zavazuje zaplatit kupní cenu. Dle ust. § 446 Obch. z. nabývá kupující vlastnické právo i v případě, kdy prodávající není vlastníkem prodávaného zboží, ledaže v době, kdy kupující měl vlastnické právo nabýt, věděl nebo vědět měl a mohl, že prodávající není vlastníkem a že není ani oprávněn zbožím nakládat za účelem jeho prodeje. Dle ust. § 553 Obch. z. odst. 1 splnění závazku může být zajištěno převodem práva dlužníka ve prospěch věřitele (zajišťovací převod práva). Dle odst. 2 smlouva o zajišťovacím převodu práva musí být uzavřena písemně.

S poukazem na citovaná ustanovení a výsledky dokazování dospěl soud k závěru, že je na místě vylučovací žalobě vyhovět, protože žalobce nabyl vlastnické právo k předmětnému nákladnímu automobilu kupní smlouvou uzavřenou dne 28.5.2013 s prodávajícím Petrem Bednárikem-Autobazar Vizocar, tato kupní smlouva byla uzavřena v režimu obchodního zákoníku, a splňuje veškeré náležitosti vyžadované § 409 odst. 1 Obch. z., v řízení-přes opakované výzvy na adresu žalované-nebylo prokázáno, že by žalobce věděl nebo vědět měl a mohl, že prodávající případně není vlastníkem a že MSPH 193ICm 3644/2013 Pokračování-6-193ICm 3644/2013 není ani oprávněn předmětným nákladním automobilem nakládat za účelem jeho prodeje -soud shledal dostatečným, že žalobce vyšel z kontroly velkého technického průkazu a z kupní smlouvy, kterou prodávající předmětný nákladní automobil nabyl, dle ust. § 446 Obch. z. by tedy žalobce jako kupující nabyl vlastnické právo i v případě, kdy prodávající není vlastníkem prodávaného zboží. Žalobce tak sice nabyl předmětný nákladní automobil v době, kdy již by na majetek dlužníka prohlášen konkurs, ovšem dlužník tento automobil prodal ještě před zahájením insolvenčního řízení. Soud pak neshledal ani kupní smlouvu uzavřenou dne 26.1.2011, na základě které dlužník prodal vozidlo firmě QUEEN DOSS s.r.o., neplatným právním úkonem z důvodů tvrzených žalovanou, tj. s odkazem na ujednání o zajišťovacím převodu práva, tak jak byla dohodnuta v úvěrové smlouvě, když toto bylo sjednáno s odkládací podmínkou. Soud-s ohledem na to, že nabyvatel tohoto vozidla v rámci tohoto převodu nebyl smluvní stranou úvěrové smlouvy, a nebyl tedy zavázán ujednáním o zajišťovacím převodu práva, tak jak je obsaženo v ust. Článku 6 odst.III věta poslední, a toto ujednání nemůže dle závěru soudu způsobit neplatnost převodu vlastnického práva na třetí osobu, když není možné zřídit resp. převést vlastnické právo v rámci zajištění následně-a se zpětnou účinnosti-poté, co je vozidlo prodáno jinému subjektu. Soud poukazuje i na to, že dle ustálené judikatury není možné smluvně rozšiřovat zákonné důvody neplatnosti právních úkonů-a o takový případ by se při konstatované smluvní konstrukci účinnosti zajišťovacího převodu vlastnického práva evidentně jednalo. S ohledem na shora uvedené spočívalo na straně žalované břemeno tvrzení i důkazní ohledně toho, že jak první nabyvatel vozidla od dlužníka, tak popřípadě následující nabyvatelé uzavřeli neplatnou kupní smlouvu, a žalovaná neunesla břemeno tvrzení ohledně nedostatku dobré víry ani u dalších subjektů, které mezi sebou automobil převáděly, a nenavrhla žádné důkazy, které by jejich dobrou víru vyvrátily. Žalovanou citované rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 23 Cdo 1227/2010 ze dne 15.8.2011 spočívající v tom, že námitka, že společnost jako provozovatelka autobazaru porušila při nákupu vozidla zásadu profesionality tím, že nepřihlédla k aspektu poměrně rychlého střídání většího počtu údajných vlastníků vozidla v krátkém časovém horizontu a že řádně nezkoumala okolnosti prodeje předmětného vozidla ... pak může mít vliv na případné posuzování dobré víry společnosti... by tak eventuálně mohlo mít dopad na převod vlastnictví mezi z firmy URBÁNEK, s.r.o. organizační složka na Petra Bednárika-Autobazar Vizocar, jelikož však nebyla prokázána neplatnost smluv předcházejících, tak Petr Bednárik-Autobazar Vizocar nabyl vlastnictví od vlastníka, takže nepřichází do úvahy posuzování jeho dobré víry. Žalovaná dále netvrdila, že byly splněny podmínky požadované ust. § 240 či v ust. § 231 a násl. IZ, odpůrčí žalobu nepodala, soud má tedy za to, že se nejedná o neplatný či neúčinný právní úkon dlužníka, protože žalobce předmětný nákladní automobil nenabyl od dlužníka, ale od autobazaru, který má nákup a prodej vozidel v předmětu podnikání, předmětný nákladní automobil do soupisu majetkové podstaty neměl být zapsán, a to s ohledem na shora konstatované právní hodnocení, ke kterému soud po provedeném dokazování dospěl, soud tak dospěl k závěru, že je na místě žalobě na vyloučení předmětného nákladního automobilu z majetkové podstaty.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů MSPH 193ICm 3644/2013 Pokračování-7-193ICm 3644/2013 potřebných k účelnému uplatňování práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V řízení měl plný úspěch ve věci žalobce, proto mu soud přiznal plnou náhradu nákladů. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek 2.000,-Kč, náklady právního zastoupení advokátem dle § 9 odst. 4 písm. b) ve spojení s § 7 odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (když vyhláška č. vyhlášky 484/2000 Sb. byla v době vyhlášení rozsudku již zrušena nálezem Ústavního soudu ze dne 17. dubna 2013 sp. zn. Pl. ÚS 25/12)-4 úkony právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby a vyjádření ve věci, účast na jednání) po 3.100,-Kč/1 úkon, a dále dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/96 Sb. (advokátního tarifu) režijní paušály za tyto 4 úkony právní služby á 300,-Kč. Podle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. má pak zástupce žalobce, který je plátcem DPH, nárok na 21% DPH, což představuje 2.856,-Kč, a celkové náklady řízení tak představují částku 18.456,-Kč, kterou soud žalobci vůči žalované na náhradě nákladů řízení výrokem II. přiznal.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

V Praze dne 6. října 2014

JUDr. Petr Vaňous v.r. samosoudce Za správnost vyhotovení: Hohinová