MSPH 91 INS 18714/2017-A-7
4 von 1 2.149; Luu-rkr;

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Markéty Hudečkové a soudců ]UDr. Ing. ]aroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Alexandry jiříčkové v insolvenční věci dlužnice extreme pack, s.r.o., sídlem Praha 3-Zižkov, Domažlická 1232/3, ICO 01512048, zahájené na návrh dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. listopadu 2017, č. j. MSPH 91 INS 18714/2017-A-7, takto:

Usneseni Městského soudu v Praze ze dne 22. listopadu 2017, č. j. MSPH 91 INS 13714/2017-A 7, se potvrzuje.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Městský soud v Praze uložil dlužníci extreme pack, s.r.o. (dále jen dlužnice), aby ve lhůtě 10 dnů ode dne jeho právní moci zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve Výši 50 000 Kč.

V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že se dlužnice insolvenčním návrhem ze dne 9. 10. 2017 domáhala zjištění svého úpadku. Citoval 5 108 odst. 2 a ?) insolvenčního zákona (dále jen IZ), vyložil ůčel zálohy na náklady insolvenčního řízení a uzavřel, že dlužnice má nejméně 3 věřitele, že její úpadek bude řešen konkursem, kdy minimální odměna insolvenčního správce činí 45 000 Kč + DPH, že dlužnice ocenila svůj majetek toliko pořizovacímí cenami, avšak jeho tržní hodnota může být výrazně nižší, a že ze složené zálohy budou hrazeny zejména hotové Výdaje správce, které mu vzniknou bezprostředně po jeho ustanovení do funkce. Proto uložil dlužníci povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50 000 Kč.

Proti tomuto usnesení se dlužnice včas odvolala a požadovala, aby je odvolací soud zrušil, nebo aby je změnil tak, že dlužnice není povinna hradit zálohu na náklady insolvenčního řízení, nebo aby stanovil výši zálohy s ohledem na skutečnosti uvedené v odvolání? Namítala především to, že záloha byla vyměřena v maximální možné výši bez přihlédnutí k maj etkově situaci dlužnice, že lze v budoucnu očekávat výnosy ze zpeněžení majetkových hodnot dlužnice příp. též výnosy z jejich pohledávek. Dále uvedla, že nemá žádné peněžní prostředky, z nichž by mohla zálohu uhradit, že hodnota jejího majetku je poměrně vysoká, že jeho zpeněžením v rámci konkursu lze očekávat, že k uspokojení odměny a nákladů správce bude vytvořen dostatek zdrojů, a že uložená záloha tak odporuje ůčelu insolvenčního zákona.

Shodu s prvopisem potvrzuje Petr Vojta.

:pťumauuvALu ;.. LTLLJL 11 31 Livin LU! FT; LULI

4 VSPH 2149/2017

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání (5 94 odst. 2 písm. c/ IZ), přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a dospěl přitom kzávěru, že odvolání není opodstatněno.

Podle 5 108 IZ insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit msolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli -zaměstnanci nebo bývalému zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení (odst. 2). Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50 000 Kč. ]e-li insolvenčních navrhovatelů více, jsou povinni zaplatit zálohu společně a nerozdílně (odst 3). Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení stanovená rozhodnutím insolvenčního soudu podle odstavců 2 a 5 ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejírnu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit (odst. 4). Nejde li o dlužníka, může osoba, která zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení, uplatnit její náhradu v insolvenčním řízení jako pohledávku za majetkovou podstatou (odst. 5).

Soud I. stupně správně vycházel z toho, že záloha podle Š 108 IZ slouží jako zdroj placení prvotních nákladů insolvenčního řízení i jako záruka úhrady celkových nákladů insolvenčního řízení, včetně hotových výdajů a odměny insolvenčního správce, pro případ, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty (5 38 odst. 2 IZ).

Z obsahu spisu bylo zjištěno, že se dlužnice návrhem ze dne 9. 10. 2017 domáhala zjištění svého úpadku a prohlášení konkursu Z návrhu (A 1), ve znění jeho doplnění (A-6) a z jeho příloh (A 6) vyplývá, že dlužnice podle svého tvrzení eviduje splatné závazky nejméně vůči vícero věřitelům v minimální výši 18 429 000 Kč, že její majetek tvoří toliko vozový park v pořizovací hodnotě 10 500 000 Kč, strojní technologie na výrobu a zpracování produktů z vlnité lepenky v pořizovací hodnotě 7 800 000 Kč a doplatky postoupených pohledávek ve výši 1 349 000 Kč.

Z dosavadních výsledků insolvenčního řízení tak vyplývá, že lze očekávat řešení úpadku dlužnice konkursem; v něm náklady insolvenčního řízení tvoří vždy i hotové výdaje a odměna insolvenčního správce, která v konkursu (či nepatrném konkursu) dosahuje v případě jejího určení dle Š 1 odst 5 vyhlášky č 313/2007 Sb. nejméně částky 45 tis Kč (bez event připočtení 21 % DPH), přičemž podle 5 2a vyhlášky náleži insolvenčnímu správci též odměna z počtu přezkoumaných přihlášek v případě, kdy v konkursu k žádnému zpeněžení nedošlo, taktéž v minimální výši 45 000 Kč

Přitom je zřejmé, že vyjma nároku na jeho odměnu (v minimální výši 45 000 Kč bez připočtení event. DPH) si činnost insolvenčního správce nadto vyžádá též určité hotové výdaje spoj ené zejména se soupisem majetkové podstaty, s přešetřením majetkových poměrů dlužnice (včetně event prošetření je ejích příp. neúčinných právních úkonů), k čemuž je insolvenční správce z výkonu své funkce přímo povinen, jakož 1 s přezkoumáním přihlášených pohledávek atd. Soud

Shodu s prvopisem potvrzuje Petr Vojta. tt vorm rinwnuu

I. stupně proto nepochybil, když dlužníci bez spěšně likvidního majetku uložil povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50 000 Kč.

10. Odvolací soud považuje za vhodné uvést, že prostřednictvím insolvenčního řízení nelze vytvářet podmínky pro výmaz nefunkčních obchodních korporací z veřejného rejstříku namísto nařízení jejich likvidace. Insolvenční zákon sleduje řešením úpadku a hrozícího úpadku dlužníka uspořádání majetkových vztahů k osobám dotčeným dlužníkovým úpadkem s cílem dosáhnout co nejvyššího a zásadně poměrného uspokojení dlužníkových věřitelů. Z této výchozí koncepce zákona se podává, že insolvenční řízení může mít smysl jedině za předpokladu, že existuje majetek, z něhož by mohly být-v závislosti na způsobu řešení úpadku dlužníka-alespoň částečně uspokojeny pohledávky věřitelů. Bude-li zjištěno, že dlužník nemá majetek užitelný pro účely insolvenčního řízení, nedává zákon žádného podkladu pro další pokračování v řízení. Aby mohla být nejistota v této otázce odstraněna na samém začátku insolvenčního řízení a aby insolvenční řízení nebylo zneužíváno pro účely, k nimž sloužit nesmí, je dlužníku uložena povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení. Bude-li tedy dlužnice schopna ze svého majetku zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení, pak lze požadovat, aby insolvenční řízení proběhlo. Nebude-li však dlužnice schopna zálohu zaplatit, pak tato skutečnost zřetelně podporuje závěr, že další pokračování řízení by bylo zjevným zneužitím postupů podle insolvenčního zákona a za takové situace soud řízení zastaví.

11. Odvolací soud proto dospěl k závěru, že soud I. stupně správně posoudil podmínky pro uložení zálohy na náklady insolvenčního řízení včetně její výše a napadené usnesení podle Š 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku ($ 71 odst. 2 IZ).

Praha 8. ledna 2018



Mgr. Markéta Hudečková v. !. předsedkyně senátu



Shodu s prvopisem potvrzuje Petr Vo' a.