MSPH 90 INS 613/2014-C4-22
MSPH 90 INS 613/2014-C4-22 (sp. zn. 190 ICm 4160/2015)

č. j. 190 ICm 4160/2015-130 (sp. zn. MSPH 90 INS 613/2014)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Davidem Hovorkou ve věci žalobce: Antonín Trunc, nar. , bytem ve Smečně, Hrdlívská 438, zastoupeného: JUDr. Ing. Bystríkem Buganem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Pod Bruskou 136/6, proti žalovanému: Ing. Vladimír Bouček MBA, se sídlem v Praze 7, U Studánky 26, insolvenčnímu správci dlužníka: Sectum a.s., IČO: 25267655, se sídlem v Praze 10, Košická 63/30, zastoupenému: JUDr. Libuší Krafft, advokátkou, se sídlem v Praze 7, U Studánky 26, o vyloučení majetku z majetkové podstaty

takto:

I. Žaloba s návrhem na vyloučení z majetkové podstaty Sectum a.s., IČO: 25267655, se sídlem Košická 63/30, 101 00 Praha 10 Vršovice, jakožto dlužníka v insolvenčním řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod zn. sp. MSPH 90 INS 613/2014 -pohledávky za Štěpánkou Bastlovou, vedená v soupisu majetkové podstaty pod položkou č. 206, -pohledávky za Valerií Czaganovou, vedená v soupisu majetkové podstaty pod položkou č. 207, -pohledávky za Ingeborg Barákovou, vedená v soupisu majetkové podstaty pod položkou č. 208, -pohledávky za Danielem Portešem, bytem , vedená v soupisu majetkové podstaty pod položkou č. 209, -pohledávky za Milanem Tichým, bytem vedená v soupisu majetkové podstaty pod položkou č. 210, isir.justi ce.cz (sp. zn. 190 ICm 4160/2015) pokračování-2-sp. zn. 190 ICm 4160/2015 (sp. zn.) -pohledávky za ČEPL s.r.o., V Chotejně 523/12, Praha 102-v konkurzu, vedená v soupisu majetkové podstaty pod položkou č. 211, -pohledávky za Karlem Faltou, vedená v soupisu majetkové podstaty pod položkou č. 213, -pohledávky za Jiřím Morongou, vedená v soupisu majetkové podstaty pod položkou č. 215, -pohledávky za Jiřím a Václavem Rosenbaumovými, bytem vedená v soupisu majetkové podstaty pod položkou č. 216, -pohledávky za Martou Soukupovou, vedená v soupisu majetkové podstaty pod položkou č. 217, -pohledávky za Petrem Volákem, bytem vedená v soupisu majetkové podstaty pod položkou č. 218, -pohledávky za Zdeňkem Hálou, vedená v soupisu majetkové podstaty pod položkou č. 219, s e za mí t á

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalovaného částku 12.050,-Kč.

Od ůvo d ně n í:

Žalobou ze dne 3. 11. 2015 ve znění rozšíření žaloby připuštěné usnesením ze dne 13. 10. 2016 č. j. 190 ICm 4160/2015-64 domáhal vyloučení pohledávek proti osobám uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku z majetkové podstaty dlužníka.

Svůj návrh zdůvodnil tím, že usnesením zdejšího soudu ze dne 4. 4. 2014 č. j. MSPH 90 INS 613/2014-A-18 byl zjištěn úpadek společnosti Senctum a.s., IČO: 25267655, se sídlem Košická 30, Praha 10, dříve s firmou FINESKO a.s. (dále jen dlužníka ) a na jeho majetek byl prohlášen konkurz. Insolvenčním správcem byl ustanoven žalovaný.

Dne 15. 6. 2015 byl v insolvenčním rejstříku pod č. j.-B-34 zveřejněn soupis majetkové podstaty, v rámci kterého byly uvedeny pohledávky dlužníka, uvedené pod položkou č. 208, 210, 218. Následně byl žalobce vyrozuměn dne 13. 4. 2016 o tom, že do soupisu majetkové podstaty dlužníka byly zahrnuty i pohledávky uvedené pod č. 206, 207, 209, 211, 213, 215, 216, 217 a 219.

Ohledně pohledávky uvedené pod č. 217 za Martou Soukupovou navrhl žalovaný dne 14. 4. 2016 spojení se soudním řízením pod č. j. 190 ICm 4159/2015, neboť dne 21. 3. 2016 Krajský soud v Hradci Králové v insolvenčním řízení dlužnice Marty Soukupové rozhodl sice usnesením č. j. KSHK 41 INS 412/2010-P1-až 8, celk. 2 o vyhovění návrhu původního věřitele VMS investiční společnost, a.s., IČO: 27647188, se sídlem v Praze 1, Břehová 43/3, o vstupu žalobce na jeho místo. Toto usnesení však bylo rozhodnutím KSHK 41 INS 412/2010-P1-9, celk. 2, ze dne 12. 4. 2016 zrušeno, a proto žalobce rozšířil žalobu i o vyloučení pohledávky i za Martou Soukupovou, pod položkou č. 217.

Usnesením č. j. 190 ICm 4159/2015-53 (sp. zn.) byl však návrh žalobce VMS investiční společnost, a.s. a žalobce Antonína Trunce na spojení věcí (sp. zn. 190 ICm 4160/2015) pokračování-3-sp. zn. 190 ICm 4160/2015 (sp. zn.) zdejšího soudu sp. zn. 190 ICm 4159/2015 a sp. zn. 190 ICm 4160/2015 ke společnému projednání rozhodnutí zamítnut, a to usnesením ze dne 1. 7. 2016, které již nabylo právní moci. Důvodem zamítnutí byla skutečnost, že VMS investiční společnost, a.s. pohledávku postoupila na žalobce Antonína Trunce, a nelze tak zohlednit nedostatek aktivní legitimace VMS investiční společnost, a.s. ve věci sp. zn. 190 ICm 4159/2015 k podání předmětné žaloby co do pohledávky za Martou Soukupou vedené pod položkou č. 217. S tím, že tato smlouva o postoupení pohledávek na žalobce byla uzavřena dne 23. 5. 2014.

Žalobu dále zdůvodnil tím, že dne 20. 1. 2012 uzavřel dlužník, tehdy jako FINESKO a.s., jako postupitel a společnost STAV PETROL, s.r.o., IČO: 44989/270, sídlem Stavbárska 40, Bratislava (dále jen STAV PETROL ) jako postupník smlouvu o postoupení pohledávky, na jejímž základě byly mimo jiné postoupeny i pohledávky uvedené ve výroku I., za dlužníky (dále jen Smlouva o postoupení pohledávky 1 ).

Dne 25. 1.2012 uzavřela společnost STAV PETROL jako postupitel a společnost bower consulting, s.r.o., IČO: 46010530, se sídlem Kopčianská 15, Bratislava (dále jen bower ) smlouvu o postoupení pohledávky, na jejímž základě byly tyto pohledávky postoupeny (dále jen Smlouva o postoupení pohledávky 2 ).

Dne 30. 1. 2012 uzavřela společnost bower jako postupitel a společnost WMS investiční společnost, a.s., IČO: 27647188, se sídlem v Praze 1, Břehová 43/3 (tehdy pod obchodní firmou FINESKO investiční společnost, a.s.; dále jen WMS investiční společnost ), jednající na účet IMP otevřeného podílového fondu FINESKO investiční společnost, a.s., smlouvu o postoupení pohledávky, na jejímž základě byly mimo jiné postoupeny i tyto pohledávky (dále jen Smlouva o postoupení pohledávky 3 ).

Dne 23. 5. 2014 uzavřela společnost WMS investiční společnost, a.s. jednající na účet IMP otevřeného podílového fondu WMS investiční společnost, a.s. jako postupitel a žalobce jako postupník smlouvu o postoupení pohledávky (dále jen Smlouva o postoupení pohledávky 4 ), na jejímž základě byly na žalobce mimo jiné postoupeny tyto pohledávky.

Žalobce obdržel dne 5. 10. 2015 a dne 13. 4. 2016 postupně oznámení o tom, že do soupisu majetkové podstaty byly zahrnuty pohledávky uvedené pod čísly 208, 210, 218 a následně 206, 207, 209, 211, 213, 215, 216, 219 a dne 15. 4. 2016 obdržel žalobce od žalovaného oznámení, že do soupisu majetkové podstaty byla zahrnuta i pohledávka uvedená pod č. 217 proti Martě Soukupové.

Když důvodem k zahrnutí do soupisu majetkové podstaty je vlastnické právo dlužníka Sectum a.s., vzhledem k jejich převodu na žalobce. Žalobce namítá, že nebyla řádně uhrazena odměna ze Smlouvy o postoupení pohledávek 1, a to na základě dohody o započtení pohledávek ze dne 20. 1. 2012. Když došlo zápočtu vzájemných pohledávek, a to odměny dlužníka ze Smlouvy o postoupení pohledávky 1 a odměny společnosti STAV PETROL, s.r.o. ze Smlouvy o postoupení pohledávky mezi STAV PETROL, s.r.o. jako postupitelem a dlužníkem ze dne 18. 1. 2012, kterou v průběhu řízení, stejně jako dohodu o započtení těchto pohledávek ze dne 20. 1. 2012 doložil v kopiích.

Žalovaný navrhnul zamítnutí žaloby s tím, že soubor pohledávek uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku, měl být postoupen dne 20. 1. 2012 za částku 65 mil. Kč na STAV PETROL, s.r.o. Smlouvu o postoupení pohledávek 1 podepsala za dlužníka předsedkyně představenstva Ing. Iva Volhejnová a za společnost STAV PETROL, s.r.o. Margita (sp. zn. 190 ICm 4160/2015) pokračování-4-sp. zn. 190 ICm 4160/2015 (sp. zn.) Kovácsová, jednatelka a jediná společnice. V době podpisu smlouvy o postoupení pohledávek byl předsedou dozorčí rady žalobce svědek Vít Volhejn, manžel Ivy Volhejnové. Nesprávně je uvedeno, že ve stejný den jej tato postoupila za stejnou částku na společnost bower, když k tomu došlo 25. 1. 2012, tak jak je dále uvedeno v tomto rozsudku. Jedinou společnicí a jednatelkou společnosti bower i STAV PETROL byla v době podpisu dne 25. 1. 2015 Margita Kovácsová, která zastupovala obě dvě společnosti. Rovněž podepisovala za společnost bower dne 30. 1. 2012, kdy postoupení předmětných pohledávek na společnost FINESKO investiční společnost a.s. Dne 30. 1. 2012 pak postoupila společnost bower stejný soubor pohledávek na společnost FINESKO investiční společnost a.s. (nyní WMS investiční společnost), rovněž za částku 65 mil. Kč. Žalovaný tvrdí, že společnost dlužníka nikdy žádnou úhradu za postoupení pohledávek od STAV PETROL neobdržela, neboť tato je nikdy neměla k dispozici a nemohla s vážným úmyslem uzavřít smlouvu, jednalo se vždy o předstírané úkony vyšetřované Policií ČR. (dáln jen PČR ), Krajské ředitelství policie pro hl. město Prahu, Služba kriminální policie a vyšetřování pod č. j. KRPA 163382-289/TČ-2013-000091. Žalovaný jako poškozený připojil k tomuto řízení, neboť z výpovědí svědků vyslýchaných policií vyplynulo, že Margita Kovácsová byla bezdomovkyní, která se stala za úplatu statutárním orgánem STAV PETROL a bower consulting. O obsahu a důsledcích prováděných právních úkonů neměla žádné povědomí. Tato osoba narozená dne zemřela dne .

Dlužník se nacházel nejpozději od roku 2011 v úpadku a cílem transakce provedené během 10 dnů ve dnech 20. 1. 2012 až 30. 1. 2012 smlouvami o postoupení pohledávky č. 1, 2, 3 bylo vyvedení zbývajících hodnotných aktiv z dlužníka do společnosti FINESKO investiční společnost a.s., v té době ovládané svědkem Vítem Volhejnem.

Dlužník nepodal v rozporu s insolvenčním zákonem na sebe návrh na prohlášení úpadku, aby vyvedl svůj podnik dlužníka z konglomerátu společnosti FINESKO, prodala společnost FINESKO investiční společnost a.s. akcie dlužníka 30. 1. 2012 společnosti bower za částku 111.199.500,-Kč. Když částka 65mil. Kč měla být uhrazena postoupením pohledávek uvedených v souboru pohledávek a částka 46.199.500,-Kč měla být uhrazena v hotovosti. Žádná takováto úhrada však dle účetnictví dlužníka nikdy neproběhla.

Poslední hodnotná aktiva dlužníka byla převedena, došlo ke zbavení se prázdné slupky společnosti dlužníka převodem akcií na bílého koně společnost bower. Když za společnost FINESKO investiční společnost a.s. podepsal smlouvu o převodu cenných papírů dne 30. 1. 2012 předseda představenstva svědek Ing. Vít Volhejn za společnost bower jednatelka Margita Kovácsová.

Částka 65 mil. Kč, kterou dlužil bower společnosti FINESKO investiční společnost za akcie dlužníka byla započtena dohodou o započtení pohledávek ze dne 30. 1. 2012 na částku 65 mil. Kč, kterou dlužila společnost FINESKO investiční společnost společnosti bower za postoupení souboru pohledávek dle přílohy č. 1 smlouvy o postoupení ze dne 30. 1. 2012. Tuto dohodu podepsali opět za FINESKO investiční společnost Ing. Volhejn a za bower jednatelka Margita Kovácsová.

Na zasedání mimořádné valné hromady dlužníka dne 14. 2. 2012 pak rezignovaly stávající orgány společnosti a byly navrženi jak do představenstva, tak do dozorčí rady noví členové, výhradně osoby s pobytem na Slovensku. Dle vyjádření KŘ Policie SR Bratislava ze dne 1. 2. 2016 se jedná o bílé koně , kteří nemají ani povědomí, že tuto funkci vykonávají. (sp. zn. 190 ICm 4160/2015) pokračování-5-sp. zn. 190 ICm 4160/2015 (sp. zn.) V té době došlo i k výměně orgánů ve čtyřech dceřiných společností FINESKO a.s., za bílé koně s pobytem na Slovensku. Za ně, stejně jako za dlužníka, jednal Pavel Sedlák, nar. , který byl zřejmě společně se svědkem Ing. Vítem Volhejnem, organizátorem výměny orgánů FINESKO.

Vít Volhejn ztratil 6. 4. 2013 svůj ovládající vliv na společnost FINESKO investiční společnost, která byla zápisem v obchodním rejstříku dne 8. 2. 2013 přejmenována na WMS investiční společnost a.s. Iva Volhejnová, nar. bývalá předsedkyně představenstva dlužníka zemřela v listopadu 2015.

Úpadek dlužníka žalovaný prokazuje účetní závěrkou dlužníka, která je poslední za rok 2010, dle níž měla základní kapitál k 31. 12. 2010 ve výši 90 mil. Kč v zaknihovaných akciích. Akcionářem byla FINESKO investiční společnost a.s., nyní WMS investiční společnost a.s.

V letech 2011 a 2012 účetní závěrky zpracovávány nebyly. Účetnictví bylo údajně zničeno po převzetí účetnictví od Ivy Volhejnové Pavlem Sedlákem. Dle znaleckého posudku č. 4870-15-2016 zpracované znalcem Česká znalecká, a.s., který je součástí trestního spisu, byl dlužník v insolvenci ke dni 31. 12. 2010, o čemž se statutární orgány mohly dozvědět nejpozději ke dni 15. 6. 2011. Namísto vyhlášení úpadku však dlužník přenesl poslední hodnotnější aktiva na WMS investiční společnost a.s. prostřednictvím smluv o postoupení pohledávek č. 1, č. 2 a č. 3.

Žalovaný nezpochybňuje uzavření smluv o postoupení pohledávek, které nabyl dlužník dne 23. 9. 2008 dle potvrzení o nabytí vlastnictví v dražbě od předchozího oprávněného postupitele Hypoteční banka a.s.

Dále došlo ve dnech 20. 1., 25. 1. a 30. 1. 2012 ke třem postoupením pohledávek uvedených v žalobě (Smlouva o postoupení pohledávek č. 1, č. 2 a č. 3).

Žalovaný namítá, že všechny smlouvy nebyly ze strany dlužníka ani postupníků STAV PETROL, bower a WMS od počátku zamýšleny vážně podle § 37 OZ. Žádná úhrada nebyla ve výši 65 mil. Kč za postoupení pohledávek č. 1, č. 2 a č. 3 obdržena. Jednalo se o předstíraný úkon, jehož cílem bylo vyvést hodnotová aktiva dlužníka do společnosti WMS investiční společnost bez obdržení jakékoliv kompenzace.

Tímto byli poškozeni věřitelé dlužníka. Neuhrazení žádné částky potvrdil i znalec Česká znalecká a.s. Dle výpisu z OR, se Margita Kovácsová stala jedinou společnicí a jednatelkou jak společnosti STAV PETROL, tak bower ke dni 5. 1. 2012 a tyto transakce proběhly ke dni 20. 1., resp. 25. 1. a 30. 1. 2012 a na adrese STAV PETROL byla hlášena k trvalému pobytu i Margita Kovácsová, když jak STAV PETROL, tak bower měl základní jmění ve výši 5.000 EURO. Tyto společnosti nedoložily žádné závěrky obchodnímu rejstříku. Tyto informace potvrzují závěr žalované, že se jednalo o simulovaný právní úkon. Margita Kovácsová jednala bez vědomí obsahu smluv, nejednala svobodně, ale pod vlivem třetích osob, když neznala ani obsah smluv, ani jejich právní účinky.

Žalovaný namítal, že žalobce nedoložil přílohu č. 2 smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 23. 5. 2014, kde je uvedena kupní cena za postoupení pohledávky, přestože se jedná o integrální součást smlouvy. Žalovaný má za to, že ani toto postoupení pohledávky nebyla (sp. zn. 190 ICm 4160/2015) pokračování-6-sp. zn. 190 ICm 4160/2015 (sp. zn.) poskytnuta žádná úhrada. I smlouva ze dne 23. 5. 2014, tedy Smlouva o postoupení pohledávky č. 4 je předstíraný právní úkon.

Z provedeného dokazování má soud za prokázané tyto skutečnosti.

Z insolvenčního spisu č.j.má soud z usnesení ze dne 13. 1. 2014 č. d. A-2 za prokázané zahájení insolvenčního řízení proti dlužníku téhož dne.

Z usnesení A-18 ze dne 4. 4. 2014 má soud za prokázané, že byl zjištěn úpadek dlužníka, a na jeho majetek prohlášen konkurz a insolvenční správcem ustanoven žalovaný.

Z usnesení B-34 ze dne 16. 5. 2015 má soud za prokázané, že v soupisu majetkové podstaty byly pod položkami uvedenými ve výroku I. tohoto rozsudku pohledávky č. 208, 210, 218 a vyrozumění o soupisu bylo žalobci doručeno 5. 10. 2015.

Dne 13. 4. 2016 obdržel žalobce od žalovaného oznámení, že do soupisu majetkové podstaty byly zahrnuty i pohledávky uvedené pod čísly 206, 207, 209, 211, 213, 215, 216 a 219 a dne 15. 4. 2016 obdržel žalobce od žalovaného oznámení, že do soupisu majetkové podstaty byla zahrnuta i pohledávka uvedená pod číslem 217. Proto došlo k rozšíření žaloby, které soud usnesením č. j. 190 ICm 4160/2015-64 ze dne 13. 10. 2016 připustil.

Vzhledem k postoupení pohledávky pod položkou č. 217 za Martou Soukupovou ze společnosti WMS investiční společnost na dlužníka dne 23. 5. 2014 tak nebyl důvod ke spojení věcí, když WMS investiční společnost pozbyla aktivní legitimaci a předmětnou žalobu podala dne 3. 11. 2015 dříve než žalobce.

Žalobce tak podal dne 3. 11. 2015 a následně jako rozšíření žaloby dne 11. 5. 2016 včas v 30denní lhůtě od doručení těchto oznámení, vylučovací žalobu, resp. ji rozšířil proti žalovanému jako insolvenčnímu správci dlužníka.

Z úplného výpisu z obchodního rejstříku dlužníka má soud za prokázané jednak původní obchodní jméno dlužníka FINESKO a.s. od 2. 6. 1999 do 4. 4. 2012. Dále skutečnost, že svědek Ing. Vít Volhejn byl předsedou představenstva dlužníka v období od 13. 10. 2004 do 26. 5. 2008. Jeho manželka Ing. Iva Volhejnová byla předsedou představenstva dlužníka od 26. 5. 2008 do 4. 4. 2012. Svědek Ing. Vít Volhejn byl předsedou dozorčí rady od 14. 4. 2008 do 14. 2. 2012.

Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 18. 1. 2012 má soud za prokázané, že byla uzavřena mezi dlužníkem, zastoupeným Ing. Ivou Volhejnovou, předsedkyní představenstva, a STAV PETROLEM, zastoupeného Margitou Kovácsovou, jednatelkou. Na dlužníka pak měly postoupeny v bodě I.1 vyjmenované pohledávky za cenu 65 mil. Kč dle bodu III.

Z výpisu z obchodního rejstříku Slovenské republiky má soud o společnosti bower konsulting a společnosti STAV PETROL za prokázané, že jejich společníci s vkladem 5.000 EUR, vždy byla od 5. 1. 2012 Margita Kovácsová, která následně ve dnech 20. 10. 2015, 25. 10. 2015 a 30. 10. 2015 uzavírala smlouvy o postoupení pohledávky č. 1, č. 2 a č. 3. (sp. zn. 190 ICm 4160/2015) pokračování-7-sp. zn. 190 ICm 4160/2015 (sp. zn.) Ze smlouvy o postoupení pohledávek č. 1 má soud za prokázané, že ji uzavřela Ing. Iva Volhejnová za dlužníka a Margita Kovácsová za STAV PETROL. Šlo o postoupení pohledávek podle seznamu č. 1, tedy předmětných pohledávek za 65 mil. Kč.

Z dohody o započtení pohledávek ze dne 20. 1. 2012 má soud za prokázané, že Ing. Iva Volhejnová za dlužníka a Margita Kovácsová za STAV PETROL započetly vzájemné pohledávky ze Smlouvy o postoupení pohledávek č. 1 ze dne 20. 1. 2012 a Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 1. 2012, když byly vzájemně započteny pohledávky ve výši 65 mil. Kč. Tuto dohodu o započtení, stejně jako smlouvu o postoupení pohledávky ze dne 18. 1. 2012 doložil žalobce až v průběhu řízení pouze ve fotokopii a soud nemá tyto listiny k níže uvedenému za pravé.

Ze Smlouvy o postoupní pohledávky č. 2 uzavřené mezi Margitou Kovácsovou, jednatelkou STAV PETROL, a Margitou Kovácsovou, jednatelkou bower consulting s.r.o., má soud za prokázané, že byla uzavřena na shodném formuláři dne 25. 1. 2012, jako Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2012. Obsahuje stejnou přílohu.

Ze Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 30. 1. 2012 má soud za prokázané, že byla uzavřena mezi Margirou Kovácsovou, jako jednatelkou bower, a společností FINESKO investiční společnost a.s., jednající na účet IMP otevřeného podílového fondu FINESKO investiční společnost a.s., zastoupeného představenstva Ing. Vítem Volhejnem. Jedná se o stejný formulář smlouvy se stejnou přílohou s tím, že mělo dojít k postoupení pohledávky ve výši 65 mil. Kč dle bodu III.1.

Z výzvy k úhradě pohledávky a podacího lístku ze dne 10. 4. 2014 má soud za prokázané, že žalobce vyzval společnost STAV PETROL k zaplacení částky ve výši 65 mil. Kč za postoupení pohledávky, která doposud nebyla uhrazena dle Smlouvy o postoupení pohledávky č. 1.

Ze smlouvy o postoupení pohledávky mezi VMS investiční společnost, a.s. a žalobcem Antonínem Truncem, má soud za prokázané, že smlouvou mělo dojít k postoupení předmětných pohledávek uvedených opět v příloze č 1 na žalobce. Smlouva je již na jiném formuláři, a to i vzhledem k tomu, že se jedná o převod podle nově platného občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen OZ ). Smlouva o postoupení pohledávek č. 4 je datována dne 23. 5. 2014.

Z organizačního schématu společnosti WMS investiční společnost a.s., má soud za prokázané, že do ní patří i dlužník, osoby byly provázány přes předsedu představenstva Ing. Víta Volhejna a jeho manželku Ing. Ivu Volhejnovou, která byla předsedkyní do 4. 4. 2012. Tato společnost dlužníka byla do 30. 1. 2012 vlastněna IMP otevřeným podílovým fondem FINESKO investiční společnost a.s.

Ze znaleckého posudku č. j. 4870-15-2016 zpracovaného znalcem Česká znalecká a.s., v trestním spisu pod č. j. KRPA 163382-289/TČ-2013-000091 (dále jen znalecký posudek a trestní spis ), který byl soudem proveden celý jako důkaz listinou z CD, má soud ze strany 107 znaleckého posudku ke stavu hospodaření dlužníka za prokázané, že 31. 12. 2010 naplnil znaky úpadku formou insolvence, kdy v předchozím období nejsou pro tento stav dostatečné podklady. O tom, že je dlužník v insolvenci, se statutární orgán mohl dozvědět nejpozději dne 15. 6. 2011 ze závěrky za rok 2010. A to přesto, že za léta 2011 a 2012 účetní závěrky zpracovány nebyly. (sp. zn. 190 ICm 4160/2015) pokračování-8-sp. zn. 190 ICm 4160/2015 (sp. zn.) Dle předávajícího protokolu ze dne 28. 3. 2012 předala Ing. Volhejnová Pavlu Sedlákovi účetní dokumentaci k nemovitostem, úvěrům a krátkodobým odkupům pohledávek dlužníka. Soud má za prokázané, že v jeho přílohách není zmínka o směnkách v hodnotě 65 mil. Kč, které měly být převedeny ze společnosti STAV PETROL dne 18. 1. 2012 smlouvou o postoupení pohledávek na dlužníka. Jednalo se pohledávky vůči společnostem se sídlem na Slovensku, jejímž jednatelem byl buď Pavel Sedlák nebo jeho společnost EC4B internacional ins. Tento však na výzvu soudu ze dne 18. 1. 2017 o předložení kopií směnek nereagoval.

Z plné moci ze dne 27. 4. 2012 má soud za prokázané, že byl Pavel Sedlák zmocněn dlužníkem činit za něj všechny právní úkoly v rozsahu prokury při provozu podniku.

Z dotazu žalovaného ze dne 31. 1. 2012, výpisu z obchodního rejstříku SPOTTY s.r.o., IČO: 45290539, se sídlem Stromová 22, Košice, má soud za prokázané, že jejím jednatelem je Pavel Sedlák, nar. tedy jmenovec Pavla Sedláka, nar. kterému však jakékoliv závazky ze směnek známy nejsou. Jedná se tak o zneužití jména společnosti i jména jejího jednatele shodného se jménem Pavla Sedláka, nar. zmocněnou osobou za dlužníka.

Těmito důkazy má soud za vyvrácenou pravost Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 1. 2012 ze směnek ue společnosti STAV PETROL na dlužníka, které žalobce předložil dne 16. 12. 2006 a byly čteny při jednání dne 18. 1. 2017. Když tyto listiny neprokazují, že skutečně na jejich základě došlo k nějakému plnění, předmětem započtení, jsou pak neexistující pohledávky.

Ze sdělení Krajského ředitelství Policejního sboru v Bratislavě Odboru kriminální policie ze dne 15. 5. 2014 čteného jako důkaz listinou, má soud za prokázané, že Margita Kovácsová, nar. , jednatelka společnosti bower a STAV PETROL, uvedla ohledně smluv o převodu cenných papírů z 18. 1. 2012 Smlouvy o postoupení pohledávky č. 1, č. 2 a č. 3, že jí není známo, že by byla jednatelkou nějaké společnosti. V roce 2010 byla bezdomovkyní a byla neznámými muži za úplatu 200 EURO odvezena na notářský úřad, kde podepisovala nějaké listiny, aniž by věděla co v nich je. Ztotožnila svoje podpisy na smlouvách. Popřela, že by kupovala nějaké akcie. Popřela, že by znala Ing. Víta Volhejna, předsedu představenstva dlužníka a FINESKO investiční společnost a.s. Popřela, že by vykonávala podnikatelskou činnost, že by měla nějaké prostředky. Z oznámení o úmrtí má soud za prokázané, že Margita Kovácsová zemřela 31. 12. 2014.

Ze sdělení Krajského ředitelství Policejního sboru v Bratislavě Odboru kriminální policie ze dne 1. 2. 2016 má soud za prokázané, že k osobě Margitě Kovácsové podali informace její dcera Silvie Potroková a syn Ladislav Kovács. Syn k matce uvedl, že matka neměla žádný majetek, nepodnikala. Stejně jako jeho matka i on podepsali u notáře jednou v Bratislavě, jednou v Čechách určité papíry, za které obdrželi 200 EUR a 500 EUR. Svědek Víta Volhejna, ani jiné osoby jednající ve smlouvách o postoupení pohledávek mu nejsou známy, stejně jako názvy společností uvedených na Smlouvách o postoupení pohledávek č. 1 až 4. Ze záznamu o podání informace Josefem Gabrhelem Okresního ředitelství Policejního sboru v Malackách Odbor kriminální policie ze dne28. 1. 2016, předsedy představenstva dlužníka v období od 14. 2. 2012 doposud, má soud za prokázané, že za částku 10.000,-Kč podepsal listiny, na jejichž základě se stal předsedou představenstva dlužníka. Byl nezaměstnaný, v té době bydlel na ubytovně, nemá žádné dokumenty ohledně nákupu a (sp. zn. 190 ICm 4160/2015) pokračování-9-sp. zn. 190 ICm 4160/2015 (sp. zn.) prodeje pohledávky dlužníka. Neumí se vyjádřit k tomu, jak bylo zaplaceno 65 mil. Kč dlužníkovi či dlužníkem. Nezná ani osoby spojené s dlužníkem či společnostmi uvedenými ve Smlouvách o postoupení pohledávky č. 1 až 3. Nezná ani Pavla Sedláka, ani svědka Víta Volhejna, ani jeho manželku, zemřelou Ivu Volhejnovou. Ani dlužníka, ani společnosti bower consulting, STAV PETROL mu nebyly známy.

Ze sdělení Krajského ředitelství Policejního sboru v Bratislavě ze dne 5. 6. 2015 Odbor kriminální policie: soud ohledně současného místopředsedy představenstva dlužníka Jozefa Ferenčíka, nar. Ivety Brucháčkové, nar. Štefana Brucháčka, místopředsedy dozorčí rady dlužníka, má za prokázané, že se jednalo o osoby s pobytem na Slovensku, bezdomovce, kteří se nebyli schopni vyjádřit ke své účasti ve společnosti dlužníka. Kromě toho, že podepisovali nějaké papíry na notářství v souvislosti s přepisem společnosti na ně. Nevěděli nic podstatného o činnosti dlužníka, o jeho účetnictví. Štefana Brucháčka popsal, že věc organizoval pan Sedlák.

Ze záznamu o výslechu svědka Okresního ředitelství Policejního sboru Bratislava V. Odbor kriminální policie ze dne 19. 1. 2016 čteného jako důkazovou listinu, má soud za prokázané, že byl vyslechnut Jozef Ferenčík, nar. místopředseda představenstva dlužníka ode dne 14. 2. 2012, který byl Pavlem Sedlákem a další osobou přesvědčen o tom, aby se stal členem dozorčí rady v různých firmách, které se měly restrukturalizovat. Podepsal členství v dozorčí radě v těchto společnostech, o nichž však nic neví, ani o účetnictví těchto společností. Neznal Margitu Kovácsovou, Víta Volhejna ani Ivu Volhejnovou.

Třebaže soud souhlasí s námitkou žalobce, že trestní řízení vůči těmto osobám nebylo ukončeno, má soud za to, že i těchto zpráv má za prokázané tyto skutečnosti uvedené v procesní obraně žalovaného. Zejména, že jak smlouva o postoupení pohledávky od 18. 12. 2012, tak i Smlouvy o postoupení pohledávky č. 1, č. 2, č. 3 i č. 4 byly podepsány osobami spojenými s panem Sedlánem a manželi Volhejnovými prostřednictvím zaplacených občanů Slovenské republiky, zejména Margitou Kovácsovou. Prostřednictvím těchto smluv se uskutečnily během 10 dnů 3 převody majetku, které vyvedly zbývající hodnotný majetek z dlužníka na společnost WMS investiční společnost a.s. To vše v době, kdy dlužník byl od roku 2010, jak vyplývá ze znaleckého posudku, v úpadku.

Další postoupení pohledávek společností WMS investiční společnost na žalobce smlouvou ze dne 23. 5. 2014 bylo pouze dokonání předchozích protiprávních úkonů--převodem do vlastnictví dlužníka zahladit stopy předchozích protiprávních jednání.

Toto prokazuje i smlouva o převodu cenný papírů mezi FINESKO investiční společnost a.s. a bower consulting, podepsaná Ing. Vítem Volhejem a Margitou Kovácsovou dne 30. 1. 2012, dle něhož 100 % akcií dlužníka je prodáváno společnosti bower za 111.199.500,-Kč, když část z nákupní ceny 65 mil. Kč měla uhrazena do 31. 1. 2012 formou zápočtu pohledávek.

Osobu Pavla Sedláka má soud co do věrohodnosti zpochybněnou článkem z www.aktuality.sk ze dne 11. 4. 2016, dle něhož se jedná o osobu, která bydlí na ubytovně, a na Slovensku byl nastrčený v 500 firmách, a to ačkoli skutečnost, že je v Čechách je označován za bílého koně popírá.

Z připojeného spisu č. j. KSHK 41 INS 412/2010 má soud za prokázané, že ohledně věřitele pohledávky č. 217 za Martou Soukupovou, Krajský soud v Hradci Králové usnesením (sp. zn. 190 ICm 4160/2015) pokračování-10-sp. zn. 190 ICm 4160/2015 (sp. zn.) č. j. KSHK 41 INS 412/2010-P1-9 ze dne 12. 4. 2016 zamítl návrh na připuštění vstupu nového věřitele Antonína Trunce-žalobce na místo původního žalobce. Z toho má soud za prokázané, že žalobce není věřitelem pohledávky za dlužnicí Martou Soukupovou ani legitimován k podávání vylučovací žaloby.

Ze sdělení policie č. j. KRPA 163382-504/TČ-2013-000091 ze dne 14. 11. 2016 má soud za prokázané, že nebylo možno soudu zapůjčit předmětný spis, vzhledem k tomu, že by mohlo dojít k ohrožení řádného prověření, objasnění. Spis doposud nebyl skončen.

Z nesporného prohlášení stran při jednání dne 16. 12. 2016 má soud za prokázané, že mezi stranami není sporu o tom, že ohledně zápočtu pohledávek mezi dlužníkem a postupníkem STAV PETROL že proti pohledávce ze dne 18. 1. 2012 společnosti STAV PETROL za směnky postoupené na dlužníka, byly započteny pohledávky dle Smlouvy o postoupení pohledávek č. 1 ze dne 20. 1. 2012 mezi STAV PETROLEM a dlužníkem, kde měly být postoupeny předmětné sporné pohledávky. Žádná platba neproběhla, šlo o konstrukci zápočtu.

Soud zamítl návrh žalobce, aby byl znova zpracován znalecký posudek na úpadek dlužníka v roce 2012, a to vzhledem k rozsáhlosti, kdy 300 stránkový posudek doložený policií stál 5 mil. Kč a byl na stejnou problematiku.

Soud má zejména tímto znaleckým posudkem (byť čteným jako důkaz listinou) za prokázané, že podařilo rekonstruovat účetnictví dlužníka z let 2009 a 2011. Od roku 2008 do roku 2009 se stav společnosti postupně zhoršoval. V letech 2010 a 2012 objem krátkodobých a dlouhodobých závazků vzrostl celkem 7x. Hodnota čistého obchodního majetku ke stavu hodnoty vlastního kapitálu v důsledku kumulativní ztráty na str. 97 posudku, takovýto výsledek hospodářský výsledek signalizoval riziko úpadku. Dle závěru na str. 98 bylo za situace klesajícího výkonu a vytváření ztrát z podnikatelské činnosti na str. 99 učiněn závěr, že v roce 2010 převyšovaly osobní náklady výkony společnosti 4x, v roce 2010 byly dle str. 101 posudku vykazován pokles ekonomických výsledků, prodej majetku na vyrovnání ztrát, vysoké osobní náklad, šlo o přiznání zásadních ekonomických problémů, které mohly vést k úpadku.

Je konstatováno, že k 31. 12. 2010 naplnil dlužník znaky úpadku formou insolvence, o čemž se mohl a měl dozvědět statutární orgán nejpozději dne 15. 6. 2011ze závěrky a ze zprávy auditora. Což se projevilo i na závěrech posudku na stranách 351-352. Dle seznamu přihlášených pohledávek ke dni 30. 9. 2011 splatných pohledávek, dlužník měl dluhy v celkové výši 698.114,15 Kč, po lhůtě splatnosti do 31. 12. 2011 nesplácel ve výši 1.397.387,49 Kč. Naplňoval tak všechny znaky úpadku.

Soud ani z toho, že osoba paní Kovácsové nebyla zbavena svéprávnosti, nemá za to, že jí učiněné úkony byly platné, když listiny ani sama nečetla, dle svého vyjádření policii na ně nepamatuje. Jak vyplývá ze shora uvedenéých výpisů obchodního rejstříku bower a STAV PETROL je převzala necelý měsíc před podpisem těchto smluv.

Z výslechu auditora Ing. Jiřího Fišera, který prováděl rozvahu dlužníka za rok 2010, má soud za to, že svědek došel k závěru, že výsledek hospodaření dlužníka byl v záporu (vlastní kapitál 80 mil. Kč, základní kapitál 90 mil. Kč), že však firma předlužená nebyla. Potvrdil, že dlužník měl nesplacené závazky ve výši 10.251.000,-Kč. Soud nesouhlasí s jeho závěrem, že to nesouvisí se schopností splácet, vzhledem ke krátkodobým pohledávkám ve (sp. zn. 190 ICm 4160/2015) pokračování-11-sp. zn. 190 ICm 4160/2015 (sp. zn.) výši 15 mil. Kč. Rozhodujícím údajem měl být úvěry od cizích společností, úvěry společnosti ve výši 35 mil. Kč, když důležitý je poměr likvidity, oběžná aktivita ke krátkodobým závazkům, který činil 17 mil./13 mil. což je 1,307. Zejména svědek nebyl schopen vysvětlit, jak mohl dlužník okamžitě splatné závazky ve výši 10.251.000,-Kč uhradit z majetku ve výši stavu pokladny 18.000,-Kč, i s přihlédnutím k tomu, že šlo částečně o závazky vůči propojeným osobám (společníkovi dlužil 2.108.000,-Kč, a mělo jít o úvěr, který poskytl Volhejn společnosti), které je nevymáhaly. Byť se jedná u tohoto svědka o auditora, soud nemá jeho výslechem ani závěrkou, která je přílohou ke znaleckému posudku a s níž se tento posudek vypořádal, rozsáhlý a podrobný znalecký posudek shora uvedený, za vyvrácený.

Z výslechu Ing. Víta Volhejna, který byl předsedou představenstva dlužníka v letech 2004 až 2008, a následně byl předsedou rozhodčí rady dlužníka v letech 2008 až do 14. 2. 2012, (jeho manželka Iva Volhejnová byla rovněž do 14. 2. 2012 předsedkyní představenstva dlužníka), má soud za prokázané, že v letech 2008 až 2012 došlo k zásadnímu poškození dlužníka, a to zakoupením realitní společnosti Zeus s.r.o., kde kupní cena závisela na hospodářských výsledcích společnosti. Její vlastníci po prodeji dlužníkovi využili rozhodčí doložky a v rozhodčím řízení dosáhli obstavení majetku a účtů dlužníka, který nemohl podnikat, což bylo příčinou úpadku. A to přesto, že po letech řízení byla rozhodčí doložka shledána neplatnou. Potvrdil, že jeho manželka podepsala smlouvu č. 1 mezi dlužníkem a STAV PETROL, postupní smlouvu ze dne 20. 1. 2012. Znal i rozvahu ze dne 31. 12. 2012 vypracovanou svědkem Fišerem. Nepamatuje se, zda byla v roce 2011, 2012 sestavena účetní uzávěrka, firma byla prodávána na konci roku 2012. Zřejmě nebyly za tyto roky zpracovány. Ohledně seznamu pohledávek za dlužníkem, které měly být předmětem převodů, se pouze domnívá, že některé osoby, o jejíž pohledávky šlo, byly minoritními akcionáři dlužníka, a to Dušan Rek a Eva Reková. Při podpisu Smluv o postoupení pohledávky z 30. 1. 2012 mezi dlužníkem a bower consulting, ani při podpisu smlouvy s paní Kovácsovou nebyl, když podepisoval smlouvu za dlužníka, podepisovali smlouvu každý zvlášť. Zásadní však je, že údajně neznal ani hospodářskou situaci společnosti bower consulting, ani STAV PETROL, přestože dělal smlouvy o postoupení pohledávek. Tyto si neprověřoval, stejně tak osoby, které za ně jednaly, ačkoliv s nimi uzavíral transakce v řádech desítek milionů, neboť mu to, stejně jako jeho manželce (zemřelé Ivě Volhejnové) nepřipadalo za podstatné. Především potvrdil podpisy manželky na smlouvách ze dne 20. 1. 2012. Nebyl schopen vysvětlit, proč nedošlo k přímému postoupení pohledávky mezi dlužníkem a FINESKO investiční společností a.s. a proč během 10 dnů mezi 20. 1. a 30. 1. 2012 došlo k postoupení přes společnosti STAV PETROL a bower consulting, tedy proč nedošlo k přímému prodeji těchto pohledávek. Nesouhlasil s tím, že v roce 2010, kdy dle čtené závěrky dlužníka činily závazky 10.250.000,-Kč, majetek 18.000,-Kč, že by byl insolvenci, neboť měl aktiva, nemovitosti.

Svědek se nebyl schopen blíže vyjádřit k osobám uvedeným v přehledu postupovaných pohledávek ke Smlouvám o postoupení pohledávek č. 1, č. 2 a č. 3. a zápočtům z nich, pouze potvrdil hodnotu pohledávek 65 milionů Kč.

Dle sdělení ze dne 22. 5. 2014 České národní banky WMS investiční společnosti a.s. ohledně prodeje majetku fondu IMP otevřený podílový fond WMS investiční společnost a.s., (sp. zn. 190 ICm 4160/2015) pokračování-12-sp. zn. 190 ICm 4160/2015 (sp. zn.) se jedná o prodej zbývající části pohledávek z majetku fondu IMP otevřený podílový fond mimo skupinu FINESKO má soud za to, že byla předložena v rámci vyhodnocení veřejné nabídky na prodej jedna nabídka na odkup tohoto balíku pohledávek od Antonína Trunce za částku 155.000,-Kč. Tato konstatovala, že se postupuje při prodeji pohledávek za co nejvyšší cenu, bez ohledu na skutečnost, zda se jednalo o veřejnou či neveřejnou nabídku, je jednání v nejlepším zájmu podílníků.

Z tohoto dokladu však nevyplývá nic, co by potvrzovalo platnost smluv o postoupení pohledávek č. 1, č. 2, č. 3 a č. 4, a to ani z rozvahy v plném rozsahu dlužníka ke dni 31. 12. 2010 včetně výkazu zisku a ztrát auditované svědkem Ing. Jiřím Fišerem. Soud z ní, má za prokázané, že závazky dlužníka činily 10.250.000,-Kč a majetek byl oceněn na 18.000,-Kč. Z toho vyplývá platební neschopnost dlužníka hradit své závazky již koncem roku 2010, což je v souladu i se závěry čteného znaleckého posudku. Z něj vyplývá, že dlužník k 30. 9. 2011 nesplácel pohledávky v celkové výši 698.114,15 Kč, byť se jednalo o akcionáře dlužníka Dušana Reka a i Evu Reková, jak uvedl svědek Ing. Vít. Volhein. Po lhůtě splatnosti k 31. 12. 2011 již nesplácel pohledávky ve výši 1.397.387,49 Kč, soud tak má za to, že byl předlužen. Žalobci se v průběhu řízení nepodařilo doložit originály listin Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 1. 2012 mezi STAV PETROLEM dlužníkem a originál dohody o započtení ze dne 20. 1. 2012 mezi stejnými subjekty, ač toto přislíbil a v účetnictví dlužníka, dle znaleckého posudku, i dle šetření žalovaného, se tyto doklady nenacházejí.

Po provedeném dokazování byl žalobce poučen dle ustanovení § 118a odst. 2 o.s.ř. o jiném právním názoru soudu, dle něhož, vzhledem ke znaleckému posudku (čteném jako důkaz listinou), zpráv ze zjištění Policie ČR, má soud za to, že dlužník byl ve dnech 18. 1. Při podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ze směnek ze společnosti STAV PETROL na dlužníka a dále Smlouvy o postoupení pohledávek č. 1 ze dne 20. 1. 2012 z dlužníka na bower consulting ze dne 20. 1. 2012 v úpadku.

Dále že tyto smlouvy nebyly učiněny svobodně a vážně, zvláště vzhledem k osobě Margity Kovácsové, která jednala za společnosti STAV PETROL a bower consulting, které formálně nabyla ke dni 5. 1. 2012, aniž měla o jejich činnosti či podnikání jakoukoliv informaci, a nebyla schopna tyto úkoly vážně a svobodně učinit. Tyto úkony podepisovala za úplatu, bez schopnosti posoudit obsah a smysl svého jednání. Byla tak pouze nástrojem jiných osob, které měly zájem na vyvedení aktiv ze společnosti dlužníka.

Soud má za to, že celá akce převodu pohledávek akcií dlužníka byla koncipována s podvodným úmyslem, za účasti Víta Volhejn a Pavla Sedlákem, narozeného tak byl vyveden poslední hodnotný majetek dlužníka na společnost WMS investiční společnost, čehož si tato byla vědoma.

V důsledku toho vznikla újma dlužníkovi a jeho věřitelům a postoupení části pohledávek společnosti WMS investiční společnost na osobu žalobce Antonína Trunce ze dne 23. 5. 2014 je pouze dokonáním předchozích protiprávních kroků společnosti WMS investiční společnost a.s. a její snahy zmocnit se pohledávek vlastnictví dlužníka a zahladit tak stopy jejího předchozího protiprávního jednání.

Žalobce k tomu navrhl znalecký posudek na úpadek dlužníka. Ten však jako důkaz pro značnou nákladnost a nadbytečnost soud zamítl. (sp. zn. 190 ICm 4160/2015) pokračování-13-sp. zn. 190 ICm 4160/2015 (sp. zn.) Právně byla věc posouzena podle ustanovení § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (účinného od 1. 1. 2014), takže vznik práv a povinností a právních poměrů týkajících se věcných práv vzniklých přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle dosavadních právních předpisů. Těmito předpisy je zejména ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen obč. z. ) a ustanovení obchodního zákoníku, zákona č. 513/1991 Sb. (dále jen obch. z. ) v tehdy účinném znění.

Podle ustanovení § 217 odst. 1, § 218 a § 220 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona; dále jen IZ ) žalovaný jako insolvenční správce dlužníka zapsal předmětné pohledávky dlužníka do jeho majetkové podstaty.

Podle ustanovení § 224 odst. 1 IZ vyrozuměl o soupisu předmětných pohledávek postupně žalobce, a ten, podal vylučovací žalobu a její rozšíření ve lhůtě dle § 225 odst. 2 do 30 dnů ode dne, kdy bylo doručeno žalobci vyrozumění o soupisu majetku do majetkové podstaty dlužníka, k němuž uplatňuje žalobce vlastnické právo.

Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že dlužník byl již k datu uzavření smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 18. 1. 2012 mezi ním a společností STAV PETROL a.s. a následně smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2012 a započtení ze dne 20. 1. 2012 v úpadku podle § 3 ods. 1a) IZ, neboť měl více věřitelů, § 3 odst. 1b) peněžité závazky po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti, jak vyplývá ze znaleckého posudku, a tyto závazky nebyl schopen plnit, dále v platební neschopnost. Navíc dle § 3 odst. 2 písm. b) tyto neplnil po dobu 3 měsíců po lhůtě splatnosti, jako své peněžité závazky.

Podle ustanovení § 3 odst. 3 IZ dlužník jako právnická osoba byl v úpadku i tehdy, je-li předlužen. Když o předlužení šlo, neboť měl více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšoval hodnotu majetku. Přičemž byl vyváděn majetek včetně předmětných pohledávek z dlužníka na společnost FINESKO investiční společnost a.s. Bylo tedy zřejmé, že dlužník nebude moci ve správném majetkovém provozu podniku pokračovat.

Namísto podání insolvenčního návrhu však dlužník převáděl zbylé pohledávky, tak jak je uvedeno shora, prostřednictvím zprostředkovatelů STAV PETROL a bower consulting na FINESKO investiční společnost a.s.

Smlouvy o postoupení pohledávek mezi dlužníkem a STAV PETROLem ze dne 18. 1. 2012, Smlouvy o postoupení pohledávek mezi dlužníkem č. 1 ze dne 20. 1. 2012 i zápočet předmětných smluv mezi dlužníkem a STAV PETROLem, Smlouvy o postoupení pohledávek mezi STAV PETROLem a bower consulting (uzavřenou na obou stranách s Margitou Kovácsovou) i Smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 30. 1. 2012 mezi společností bower consulting (zastoupenou Margitou Kovácsovou) a společností FINESKO investiční společnost dne 30. 1. 2012 má soud za neplatné.

Právně tyto smlouvy posoudil podle ustanovení § 524 a následující obč. z. jako postoupení pohledávek, kdy je měl dlužník jako věřitel postoupit STAV PETROLu své pohledávky a STAV PETROL smlouvou z 18. 1. 2012 zase pohledávky ze směnek na dlužníka, když předmětem postoupení smluv č.1, 2, 3 byly i předmětné pohledávky uvedené v seznamech pohledávek uvedených jako příloha č. 1 těchto stejných smluv. Dle těchto ustanovení věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvu jinému. (sp. zn. 190 ICm 4160/2015) pokračování-14-sp. zn. 190 ICm 4160/2015 (sp. zn.) Podle ustanovení § 527 odst. 1 bylo sjednáno postoupení pohledávek za úplatu, a to 65 mil. Kč. Tato částka měla být zaplacena údajným zápočtem ze dne 20. 1. 2012 doloženým pouze v kopii, když soud má i ze zprávy společnosti SPOTTY, s. r.o. i z toho, že ve všech společnostech, jež údajně dlužily STAV PETROL, byl účasten Pavel Sedlák, že pohledávky ze směnek ve výši 65milionu Kč, jež měly být započteny proti předmětným postoupeným pohledávkám dlužníkem dle smlouvy č. 1, nikdy neexistovaly.

Soud má proto za to, že tento právní úkon nebyl dlužníkem učiněn dle § 37 odst. 1 obč. z., svobodně, vážně, určitě, srozumitelně, proto je neplatný. Když tyto důvody neplatnosti spočívaly v osobě Margity Kovácsové, jednající za společnost STAV PETROL, která si nebyla vědoma následků tohoto úkonu. Tato jako bezdomovkyně, kterou najaly osoby propojené s dlužníkem, k tomu, aby se stala majitelkou společnosti STAV PETROL a bower consulting a provedla tyto smlouvy o postoupení pohledávek a započtení, tyto smlouvy nečetla a nebyla si vědoma jejich obsahu.

Podle § 39 obč. z., je to již neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází nebo se příčí dobrým mravům. V daném případě tento právní úkon, tedy 3 smlouvy o postoupení pohledávky č. 1, č. 2, č. 3, odporovaly povinnostem dlužníka podle ustanovení § 98 odst. 1 IZ podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté co se dověděl nebo při náležité pečlivosti měl dovědět, o svém úpadku.

Toto zjistil dlužník nejpozději ze zprávy nezávislého auditora v úplné účetní závěrce, která byla vypracována 15. 6. 2011, kterou podepsal svědek Ing. Vít Volhejn. Soud má tak za to, že jsou naplněny u Margity Kocsové, za společnost STAV PETROL a bower consulting, znaky neplatnosti, kdy ustanovení § 37 odst. obč. č. a u osoby, jednající za dlužníka, znaky neplatnosti podle § 39 IZ.

Soud má za to, že platným právním úkonem nebyla ani dohoda o započtení dle ustanovení § 580 obč. z. Dle něhož, mají-li věřitel a dlužník vzájemné pohledávky, jejichž plnění je stejného druhu, zaniknou započtením, pokud se vzájemně kryjí, jestliže některý z účastníků učiní vůči druhému projev směřujícím k započtení. Zánik nastane okamžikem, kdy se pohledávky způsobilé k započtení setkaly.

Soud má za to, že i dohoda o započtení byla vytvořena uměle, když společnost bower consulting i STAV PETROL byly vlastněny majitelkou-jednatelkou od 5. 1. 2012 Margitou Kovácsovou s hodnotou základního kapitálu 5.000 EUR.

Soud nemá za to, že by se platně stala akcionářem a vlastníkem dlužníka na základě další smlouvy ze dne 30. 1. 2012 společnost bower consulting za částku 111.199.500,-Kč. Tyto závazky nebyla schopna splnit, stejně jako závazek zaplatit 65 mil. Kč za smlouvy o postoupení předmětných pohledávek, které jsou předmětem sporu, dlužníkovi. I zápočet hodnoty 65 mil. Kč vůči závazku z titulu prodeje akcií dlužníka společnosti bower consulting vůči fondu v částce 49.199.500,-Kč, který by měl být uhrazen v hotovosti, uhrazen nebyl. Nikdy tak nebylo úmyslem zúčastněných stran smlouvu plnit.

Dle znaleckého posudku České znalecké však nejsou informace ohledně úhrady tohoto závazku. Soud má tak za to, že nedošlo platně k převodu předmětných pohledávek z dlužníka na společnost na společnost STAV PETROL s.r.o. dne 20. 1. 2012 Smlouvou o postoupení (sp. zn. 190 ICm 4160/2015) pokračování-15-sp. zn. 190 ICm 4160/2015 (sp. zn.) pohledávek č. 1, když nedošlo k jejímu zaplacení zápočtem s předchozí smlouvou mezi společností STAV PETROL a dlužníkem z 18. 1. 2012.

Společnost STAV PETROL pak nemohla za stejnou částku platně postoupit předmětné pohledávky za 65 mil. Kč na společnost bower consulting dne 25. 1. 2012, a tato společnost bower consulting pak stejný soubor pohledávek na společnost FINESKO investiční společnost a.s. rovněž za částku 65 mil. Kč.

Neboť tuto smlouvu opět podepisovala osoba Margita Kovácsová, u níž nebyl úkon učiněn svobodně, vážně, určitě a srozumitelně dle ustanovení § 37 odst. 1, protože si nebyla vědoma následků svého jednání jako osoba nepodnikající, bezdomovec, který toto učinil za úplatu.

Ani společnost dlužníka, s předsedou představenstva svědkem Ing. Vítem Volhejnem, nemohla být v dobré víře, neboť si jak sám uvedl, jakkoliv neprověřovala solventnost společnosti bower consulting, osobu Margity Kovácsové, přestože s nimi uzavřel kontrakty za desítky milionů korun. Ing. Volhejn ani jeho manželka si neprověřovali schopnost STAV PETROLu, resp. bower consulting hradit své závazky, ani věrohodnost osob, s nimiž smlouvy takovéhoto rozsahu uzavírali.

Zejména však svědek Ing. Vít Volhejn nebyl schopen vysvětlit proč převod pohledávek mezi dlužníkem a FINESKO investiční společností a. s. nebyl proveden přímo mezi těmito dvěma společnostmi, kdy mezi počáteční a konečnou transakcí Smlouvy o postoupení pohledávek č. 1, č. 2 a č. 3 uplynuto 10 dní mezi 20. 1. 2012 a 30. 1. 2012.

Soud nemá za prokázané, že by nějaké prostředky ve výši 65 mil. Kč či smlouvy měl STAV PETROL vůbec k dispozici, jednalo se pouze o předstíraný právní úkon, a co do smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 1. 2012 mezi STAV PETROLEM jako postupitelem a dlužníkem ze směnek má soud za vyvrácené, že by se jednalo o pravou listinu, zvláště co do sdělení společnosti SPOTTY s.r.o. a záměn dvou osob jménem Pavel Sedlák, jednatele této společnosti nar. a Pavla Sedláka, nar. . Toto sdělení existenci směnky SPOTTY i dluhu vůči STAV PETROLvyloučilo.

Ohledně dalších společností nemá soud za prokázané existenci pohledávek ze směnek, kterými by disponovala společnost STAV PETROL vůči společnostem Blue magig s.r.o. a dalším, jejichž jednatelem byl Pavel Sedlák. Soud tak má za to, že se jednalo o uměle vytvořené pohledávky za účelem předmětného zápočtu.

Nebylo tak podle soudu prokázáno, že by obsah těchto smluv ze dne 18. 1. 2012, dohody o započtení ze dne 20. 1. 2012, smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2012 bylo v souladu se skutečnostmi v nich uvedenými.

Soud tak shrnuje, že už všech třech shora uvedených smluv, tyto co do úkonů Margity Kovácsové byly neplatné pro neschopnost vážně a svobodně činit dle § 37 obč. z., neboť je podepisovala za úplatu, bez schopnosti posoudit obsah a smysl svého jednání. Byla pouze nástrojem jiných osob, které vyváděly aktivity ze společnosti dlužníka do společnosti WMS investiční společnost.

Dlužník pak právní úkony činil v rozporu s ustanovením § 39 obč. z., jelikož odporoval insolvenčnímu zákonu, tak jak je shora uvedeno. Tyto úkony obcházely zákon a (sp. zn. 190 ICm 4160/2015) pokračování-16-sp. zn. 190 ICm 4160/2015 (sp. zn.) příčily se i dobrým mravům, byly v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku dle § 265 obch. z., dle něhož výkon práva, který je v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku, nepožívá právní ochrany.

Co do Smlouvy o postoupení pohledávky č. 4 uzavřené dne 23. 5. 2014 mezi WMS investiční společnost jednající na účet IMP otevřeného podílového fondu WMS investiční společnost, a.s. jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem, má soud za to, že tato smlouva již byla uzavřena podle § 1879 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., OZ, dle něhož věřitel může celou pohledávku nebo její část jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Došlo by tak i k postoupení sporného souboru pohledávek podle ustanovení § 1887 OZ.

Soud má za to, že ani nový nabyvatel pohledávky WMS investiční společnost a.s., jednající Ing. Janem Folprechtem, nemohl být v dobré, a zejména, kdy nebylo prokázáno, jak vyplývá ze znaleckého posudku, že by žalobce za postoupení pohledávky ze smlouvy ze dne 23. 5. 2014 poskytl WMS investiční společnosti jakoukoliv úhradu. Tato skutečnost musela být společnosti WMS investiční společnost od samého začátku transakce známa.

Podle ustanovení § 545 OZ právní jednání vyvolává právní následky, tedy jsou-li v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů a zvyklostí a zavedené praxe stran.

Podle ustanovení § 580 odst. 1 OZ neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

V daném případě se jak na straně WMS investiční společnosti, tak i na straně žalobce se jednalo o pokračování protiprávního jednání, které vyvádělo majetek z dlužníka na společnost WMS investiční společnost a.s. co do jeho zakrytí.

Tento konglomerát úkonů byl v rozporu s povinností dlužníka podat na sebe insolvenční návrh. Soud má za to, že to poškodilo jak dlužníka, tak jeho věřitele.

Soud má tak za to, že se jednalo i dle ustanovení § 240 odst. 1 IZ o právní úkon bez přiměřeného protiplnění, kdy dlužník za své pohledávky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku, nikdy neobdržel protiplnění 65 mil. Kč. I zápočet byl pouze fiktivní proti fiktivním pohledávkám vůči dlužníkovi společnosti STAV PETROL s.r.o. byly započteny jí postoupené neexistující pohledávky ze směnek.

Proto soudu nezbylo než žalobu na vyloučení předmětných pohledávek z majetkové podstaty zamítnout s tím, že tam byly zapsány insolvenčním správcem zcela po právu, neboť tento se úspěšně domáhal absolutní neplatnosti těchto právních úkonů dle ustanovení § 37 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., absolutní neplatnosti právního úkonu i dle nového občanského zákoníku ustanovení § 580 odst. zákona č. 89/2012 Sb.

Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. NCdo 1083/2002 ze dne 28. 2. 2002 má soud za to, že absolutní neplatnost právního úkonu, co do Smluv o postoupení pohledávky č. 1 až č. 4, smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 18. 1. 2012 a dohod o započtení ze dne 20. 1. 2012, má soud za to, že jejich shora uvedená absolutní neplatnost působí přímo ze zákona ex lege, a to od počátku ex tunc, bez ohledu na to, zda se této neplatnosti někdo (sp. zn. 190 ICm 4160/2015) pokračování-17-sp. zn. 190 ICm 4160/2015 (sp. zn.) dovolal. Důsledek této neplatnosti je to, že subjektivní občanská práva a občanskoprávní povinnosti z takového úkonu vůbec nevzniknou (soudní výrok o neplatnosti právního úkonu není nezbytný).

Soud přihlíží k absolutní neplatnosti právního úkonu z úřední povinnosti.

Co do nedoložení originálu listin smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 1. 2012 mezi dlužníkem a STAV PETROL a dohody o započtení ze dne 20. 1. 2012 soud sice souhlasí s názorem žalobce, dle něhož z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 6. 2004 sp. zn. 32 Odo 964/2003 vyplývá, že dle § 132 o.s.ř. zásady volného hodnocení důkazů, a dle § 125 o.s.ř. mohou za důkaz sloužit za všechny prostředky, tedy i kopie. Lze souhlasit i s užitím usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 3. 1998 sp. zn. 1 Odon 530/1997, i z rozsudku ze dne 22. 6. 2004 32 Odo 964/2003, kdy se lze spokojit pouze s fotokopií listiny, přičemž je také nutno zvážit průkaznost provedeného důkazu, který se hodnotí jako každý jiný důkaz.

Soud však z těchto rozhodnutí ani z toho, že ČNB, tak jak je shora uvedeno, byla o výsledku výběrového řízení v rámci likvidace fondu IMP otevřený investiční fond, vypsaného WMS investiční společností, informována jako orgán dohledu , nemá za to, že by společnost WMS investiční společnost jednala v dobré víře, nikoliv v rozporu s insolvenčním zákonem a v souladu s dobrými mravy při uzavření smlouvy o postoupení pohledávek č. 4 se žalobcem.

Soud zde odkazuje i na závěry rozsudku ze dne 31. 8. 2009 Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1410/2007, dle něhož na nesprávnost výsledku činnosti soudu při hodnocení důkazů lze usuzovat-jak vyplývá ze zásady volného hodnocení důkazů-nesdělením způsobu, jak k němu soud dospěl.

Soud hodnotil shora uvedené kopie listin, v kontextu s dosavadními výsledky dokazování, jako součást konglomerátu smluv, které měly podvodně vyvést majetek dlužníka na společnost FINESKO investiční společnost a.s., (později WMS investiční společnost a.s.), která tuto skutečnost věděla při dalším postoupení pohledávky na žalobce. Nemohla tak být v dobré víře. I proto soud, přes doložení předmětných kopií smluv, shledal tyto úkony za neplatné.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., dle něho byla věci zcela úspěvšímu žalovanému přiznána náhrada nákladů řízení vůči žalobci. Tyto náklady řízení dle § 202 odst. 1 IZ náleží do majetkové podstaty dlužníka. Tyto spočívají v nákladech právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen AT ). Tyto náleží dle § 11 odst. 1 písm. a) AT za převzetí, (na jednáních neměl žalovaný právní zastoupení) a dle § 11 odst. 1 písm. d) AT vyjádření k žalobě ze dne 26. 3. 2017, a za písemnou závěrečnou řeč z 17. 3. 2017. Za tyto tři úkony mimosmluvní odměna dle § 9 odst. 4 písm. c) a § 7 bod 5 AT činí 3.100,-Kč. Celkem tak 9.300,-Kč. Za vyjádření k rozšíření žaloby z 11. 6. 2016 náleží dle § § 11 odst. 2 písm. d) AT náleží polovina mimosmluvní odměny ve výši 1.550,-Kč. Dále náleží zástupci žalovaného za tyto 4 úkony režijní paušály á 300,-Kč dle § 13 odst. 3 AT ve výši 1.200,-Kč. (sp. zn. 190 ICm 4160/2015) pokračování-18-sp. zn. 190 ICm 4160/2015 (sp. zn.) Dohromady pak částka 12.050,-Kč, když soud na rozdíl od žalovaného (jehož vyúčtováním není vázán) počítal za závěrečnou řeč plnou výši mimosmluvní odměny. Zástupkyně žalovaného není plátkyní DPH.

Po uče ní : Proti tomuto rozsudku l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.

Rozsudek se považuje za doručený jeho publikací v insolvenčním rejstříku. Žalobci i žalovanému se doručuje i v písemném vyhotovení. Lhůta k odvolání běží účastníkům ode dne doručení písemného vyhotovení.

V Praze dne 24. března 2017

JUDr. David Hovorka, v. r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Kamil Jakeš