MSPH 90 INS 4840/2016-C1-12
MSPH 90 INS 4840/2016-C1-12 (sp. zn. 190 ICm 3776/2016)

č. j. 190 ICm 3776/2016-35 (sp. zn. MSPH 90 INS 4840/2016)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Davidem Hovorkou v právní věci žalobce: Advokátní kancelář Zrůstek, Lůdl a partneři v.o.s., IČO 25589644, se sídlem v Praze 4, Doudlebská 5/1699, insolvenčního správce dlužnice: Jany Turoňové, nar. bytem v Praze 4, Kloboučnická 1434/16, proti žalovaným: 1) Ing. Renata Herzmanová, nar. , bytem v Praze 6, Ke kladivům 1087, 2) Bohumila Klírová, nar. , bytem v Praze 6, Kamýcká 651/31, o určení neexistence nevykonatelné pohledávky

takto:

I. Žaloba na určení, že dílčí pohledávka č. 1 věřitelů č. 10 z přihlášky č. P10 v insolvenčním řízení vedeném Městským soudem v Praze pod sp. zn. MSPH 90 INS 4810/2016 v insolvenční věci dlužnice Jany Turoňové, nar. , bytem v Praze 4, Kloboučnická 1434/16 v souhrnné výši 245.406,10 Kč není po právu, s e z a m í t á p r o p ř e d č a s n o s t .

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Včasně podanou žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 17. 10. 2016 se žalobce domáhá určení, že pohledávka žalovaných č. 1 a č. 2 za dlužnicí v popřené výši 245.406,10 Kč není po právu jako pohledávka vykonatelná. S tím, že usnesením zdejšího soudu ze dne 21. 6. 2016 č.j.-A-18 byl zjištěn úpadek a povoleno oddlužení isir.justi ce.cz (sp. zn. 190 ICm 3776/2016) pokračování-2-sp. zn. 190 ICm 3776/2016 (sp. zn.) dlužnice Jany Turoňové (dále jen dlužnice ) a insolvenčním správcem byl ustanoven žalobce. Žalobce na přezkumném jednání konaném dne 16. 9. 2016 popřel vykonatelnou pohledávku poř. č. 1 v částce 245.406,10 Kč přihlášenou přihláškou pohledávky s poř. č. P10 věřitelek č. 10-žalovaných č. 1 a č. 2, když tato jediná pohledávka žalovaných byla zjištěna ve výši 64.000,-Kč a popřena ve výši 245.406,10 Kč a zůstala tak sporná.

Dlužnice uvedenou pohledávku žalovaných uznala. Protože pohledávka žalovaných byla přihlášená jako vykonatelná, podala žalobkyně podle § 199 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona; dále jen IZ ) ve stanovené 30 denní lhůtě tuto žalobu.

Dlužnice má za to, že žalované přihlásily jako jistinu pohledávky neuhrazené nájemné a zálohy za služby ve výši 309.406,10 Kč na základě pravomocného rozhodnutí Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 23. 4. 2013 č. j. 220 EC 108/2011-72, z něhož však vyplývá, že pohledávka z titulu dlužného nájemného a záloh za služby byla přiznána ve výši nižší, a to ve výši 64.000,-Kč. Ve zbývající výši tak pohledávka nevznikla. Příslušenství pohledávky uplatněno nebylo.

Žalované navrhly dne 8. 11. 2016 zamítnutí žaloby dle shora uvedeného pravomocného rozsudku Okresního soudu ve Vsetíně, jímž byla částka 64.000,-Kč s příslušenství pravomocně přiznána.

Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. MSPH 90 INS 3776/2016 bylo zjištěno, že: -usnesením ze dne 21. 6. 2016 na č. l. A-18 byl zjištěn úpadek dlužnice a povoleno řešení úpadku oddlužením; -přihláškou pohledávky č. P10 věřitelé č. 10 co do dílčí pohledávky č. 1, doručenou zdejšímu soudu dne 21. 7. 2016. Žalované přihlásily 1 pohledávku ve výši 309.405,10 Kč. Jako důvod jejího vzniku uvedly v bodě 6 formuláře neuhrazené služby s tím, že dlužnice pohledávku neuhradila, proto se věřitelky obrátily na soud, který má vydat pomocné rozhodnutí. Následně byla nařízena exekuce pod č.j. EX 41654/13. V příloze pak doložily rozsudek Okresního soudu ve Vsetíně č. j. 220 EC 108/2011-72 ze dne 23. 4. 2013, který nabyl právní moci dne 19. 6. 2013, dle něhož bylo Arnoštu Adámkovi a dlužnici Janě Turoňové uloženo zaplatit společně a nerozdílně částku 64.000,-Kč s poplatkem z prodlení 2,5 denně z jednotlivých dlužných částek k zaplacení. Pohledávka byla přihlášena jako vykonatelná. Žalované č. 1 a č. 2 nebyly žalobcem vyzvány k doplnění či opravě přihlášky. -pohledávka byla přezkoumána tak, že žalobce insolvenční správce ji částečně uznal ve výši 64.000,-Kč a výši 245.406,10 Kč popřel, což bylo zjištěno z protokolu z přezkumného jednání ze dne 16. 9. 2016 na č. l. A-18.

Soud sice na jednání provedl důkazy navržené žalobcem a žalovanou č. 1, a to zejména rozsudkem OS Vsetín č.j. 220 EC 108/2011-72 ze dne 23. 4. 2013 shora uvedeným, ale vzhledem k tomu, že nerozhodl o žalobě věcně, považuje její hodnocení za nadbytečné.

Právně byla věc posouzena podle ustanovení § 174 odst. 2 IZ, dle něhož musí přihláška pohledávky kromě obecných náležitostí podání obsahovat důvod vzniku a výši přihlašované pohledávky. Důvodem vzniku přihlašované pohledávky se rozumí uvedení skutečností, na nichž se pohledávky zakládá. (sp. zn. 190 ICm 3776/2016) pokračování-3-sp. zn. 190 ICm 3776/2016 (sp. zn.) Podle ustanovení § 188 odst. 2 IZ nelze-li přihlášku přezkoumat pro její vady nebo neúplnost, vyzve insolvenční správce věřitelky, aby ji opravil nebo opravil do 15 dnů, nestanoví-li lhůtu delší. Současně jej poučí, jak je nutné opravu a doplnění provést. Přihlášky pohledávek, které nebyly včas a řádně doplněny nebo opraveny, předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu k rozhodnutí o tom, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží; o tomto následku musí být věřitel poučen.

Dle rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 11. 2015 sp. zn. 159 ICm 326/2014, 103 VSPH 692/2014 uvedená ustanovení určují pro insolvenčního správce přesný postup pro případy, kdy věřitelé podali přihlášku pohledávky, jež vykazuje vady, a nelze ji proto přezkoumat, neboť předmětem přezkumu mohou být jen přihlášky mající všechny obsahové náležitosti nezbytné k tomu, aby v ní uvedená pohledávka mohla být řádně přezkoumána, resp. popřena; přihlášky, jež tomuto požadavku neodpovídají, bez dalšího přezkoumat nelze. Postup podle § 188 IZ se uplatní pouze tehdy, je-li vadný sám procesní úkon, tj. přihláška pohledávky. Dále zdůraznil, že přihláška pohledávky v insolvenčním řízení má povahu samotné žaloby, neboť jí věřitel uplatňuje vůči dlužníku své nároky, přičemž s ohledem na možnost popírání jinými věřiteli (§ 200 IZ) je namístě, aby obsahovala takové údaje, jež umožňují věřitelům přezkoumat přihlášené nároky jiných věřitelů a vznést proti nim oprávněné námitky formou popření.

Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 24. 05. 2001, sp. zn. 32 Cdo 1726/1998, jenž byl vydán v režimu ZKV, avšak uplatnitelného i v incidenčních sporech dle IZ, plyne, že zjistí-li soud, který rozhoduje v incidenčním sporu o pravosti, výši nebo pořadí nevykonatelné pohledávky, řádně zahájeném včasnou žalobou přihlašovatele pohledávky, že přihláška pohledávky měla v části, o které má v incidenčním sporu rozhodnout, vady bránící přezkumu přihlášené pohledávky, pak je na něm, aby žalobu pro předčasnost zamítl. Uvedené potvrzuje i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011 sp. zn. 29 Cdo 1072/2010.

Soud rozhodl o zamítnutí žaloby pro předčasnost, protože pohledávka věřitele č. 10 číslo přihlášky P10 byla při přezkumném jednání přezkoumána, ačkoliv jejich přihláška nedostála požadavkům ustanovení § 174 IZ a vykazovala vady bránící jejímu přezkumu. Vylíčení skutečností, ze kterých žalované dovozovaly svou pohledávku, není určité a individualizované do té míry, aby mohlo mít charakter žaloby. Uvedení toho, že se má jednat dle pravomocného rozhodnutí a nařízené exekuce č. j. EX 41654/13, kdy je celá částka 309.406,10 Kč uvedena jako jistina pod jedinou sumou, není srozumitelné a dostatečně posouditelné. K odstranění vad přihlášky pohledávky nebyly žalované č. 1 a č. 2 jako věřitelky insolvenčním správcem jako žalobcem vyzvány a na vadnost přihlášky pohledávky tak navázalo jejich nejasné popření insolvenčním správcem. Řádné přihlášení pohledávky věřitelek je možné učinit na jednom formuláři, avšak jak jistina, tak příslušenství pohledávky musí být přihlášeno dostatečně srozumitelně a posouditelně prostřednictvím vyplnění vyhláškou č. 311/2007 Sb. požadovaných náležitostí pro každou pohledávku zvlášť.

V důsledku uvedeného rozhodnutí bude na insolvenčním správci, aby postupoval podle ustanovení § 188 IZ a vyzval žalované č. 1 a č. 2 k doplnění či opravě přihlášky ohledně sporné části pohledávky a současně je poučil, jak je nutné opravu či doplnění provést. Poté předloží soudu přihlášku pohledávky k jejímu novému přezkumu, příp. k postupu dle § 185 IZ, nebude-li přihláška řádně doplněna. (sp. zn. 190 ICm 3776/2016) pokračování-4-sp. zn. 190 ICm 3776/2016 (sp. zn.) Zamítnutí žaloby pro předčasnost nepředstavuje překážku věci pravomocně rozhodnuté, jak vyplývá např. z usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 5. 12. 2006 sp. zn. 21 Cdo 2091/2005.

Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 202 odst. 1 IZ a ustanovením § 150 o.s.ř., dle něhož soud z důvodu zvláštního zřetele hodných, nepřizná náhradu nákladů řízení žalobci, ač mu vznikly za právní zastoupení, neboť žalobce pochybil tím, že nevyzval žalované k odstranění vad přihlášky, což vedlo k vyvolání předmětného sporu, kde bylo nutno žalobu zamítnout pro předčasnost.

Ve věci úspěvšímu žalobci tak soud podle tohoto ustanovení nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, a žalované je nepožadovaly.

Poučení: Proti tomuto rozsudku l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.

V Praze dne 31. března 2017

JUDr. David Hovorka, v. r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Kamil Jakeš