MSPH 90 INS 25091/2014-C1-11
MSPH 90 INS 25091/2014-C1-11 (sp. zn. 190 ICm 2018/2015)

č. j. 190 ICm 2018/2015-46 (sp. zn. MSPH 90 INS 25091/2014)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Davidem Hovorkou v právní věci žalobce Pivovary Lobkowicz Group, a.s., IČ: 27258611, se sídlem v Praze 4-Nuslích, Hvězdova 1716/2b, zastoupeného Mgr. Pavlem Piňosem, advokátem, se sídlem v Přerově, Čechova 2, proti žalované JUDr. Lucii Marešové, advokátce, se sídlem v Praze 1, Vodičkova 32, insolvenční správkyni dlužníka BERITRADE Justicia s.r.o., IČ 29388333, se sídlem v Praze 10, Chudenická 1059/30, o určení existence popřené pohledávky ve výši 306.669,-Kč vůči dlužníkovi

takto:

I. Určuje se, že zjištěná pohledávka č. 1 žalobce Pivovary Lobkowicz Group, a.s., IČ 27258611, se sídlem v Praze 4, Hvězdova 1716/2b ve výši 306.669,-Kč vůči dlužníku BERITRADE Justicia s.r.o., IČ 29388333, se sídlem v Praze 10, Chudenická 1059/30 ve výši 306.669,-Kč e x i s t u j e a j e p o p r á v u.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 22. 5. 2015 domáhal vydání rozhodnutí, uvedeného výroku I. tohoto rozsudku, žalobu zdůvodnil tím, že dne 28. 2. 2013 uzavřel s BERITRADE Justicia s.r.o., IČ 29388333, se sídlem v Praze 10, Chudenická 1059/30 (dále jen Dlužník) Smlouvu o zajištění reklamních a propagačních služeb č. 2013000140RZR34932 (dále jen Smlouva), když jejím předmětem byla povinnost isir.justi ce.cz (sp. zn. 190 ICm 2018/2015) pokračování-2-sp. zn. 190 ICm 2018/2015 (sp. zn.)

Dlužníka zajistit pro žalobce po celou dobu trvání Smlouvy poskytování reklamy a propagace způsoby specifikovanými v ní. Tomuto závazku Dlužníka odpovídal závazek žalobce zaplatit Dlužníkovi za jeho činnost sjednanou odměnu ve výši 201.600,-Kč, která byla Dlužníkovi v souladu se Smlouvou vyplacena. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 28. 2. 2018, když způsoby ukončení Smlouvy byly určeny v článku VIII. Smlouvy, mezi způsoby ukončení patřila zejména dohoda, výpověď ze strany žalobce, či odstoupení od Smlouvy žalobcem. Dle článku 10.7 Smlouvy vystavil Dlužník při podpisu předmětné Smlouvy na žádost žalobce blankosměnku vlastní bez protestu, která nebyla doplněna v částech stanovujících směnečnou sumu a den splatnosti směnky. Tato směnka byla avalována ze strany Vladimíra Berana, jednatele Dlužníka, nar. bytem S tím, že v případě, že Dlužník neuhradí řádně a včas jakoukoliv peněžitou pohledávku plynoucí z této Smlouvy, byl žalobce oprávněn vyplnit na blankosměnce částku odpovídající závazku Dlužníka ze Smlouvy a den splatnosti, který mohl být nejdříve desátý den ode dne zániku smlouvy. Proto byl žalobce oprávněn vzhledem k porušování povinností Dlužníka ze Smlouvy, zejména tím, že přestal provozovat předmětnou provozovnu, neuhradil slevu z odměny za rok 2013, ukončit předmětnou smlouvu formou odstoupení ze dne 24. 4. 2014, dle článku 8.7 písm. b), d) Smlouvy. Poté bylo Dlužníkovi doručeno oznámení ze dne 5. 6. 2014 s výpočtem přeplatku a výši nároku na slevy z odměny Smlouvy. S výzvou k jejich uhrazení s tím, že pokud k tomu nedojde, uplatní žalobce žalobu příslušnému soudu s uplatněním směnky. Dle tohoto oznámení byl Dlužník povinen uhradit žalobci smluvní pokutu ve výši 60.480,-Kč dle čl. 7.1 Smlouvy a nárok žalobce vznikl na zaplacení alikvotní části odměny, když v této souvislosti byl povinen v souladu s čl. 5.6 Smlouvy vrátit žalobci přeplatek ve výši 191.083,-Kč. Dále dle čl. 5.8 Smlouvy byl povinen uhradit slevu z odměny reklamu a propagaci v celkové výši 43.874,-Kč. Tato je tvořena nesplněnou výtočí za rok 2013-30.661,-Kč, nesplněnou výtočí za rok 2014-13.213,-Kč. Celková dlužná částka tak činila v součtu 295.437,-Kč. Zdejší soud vydal dne 15. 9. 2014 pod č. j.-A-2 vyhlášku o zahájení insolvenčního řízení na Dlužníka, u něhož byl následně zjištěn úpadek a nařízeno přezkumné jednání na den 12. 5. 2015. Na základě této skutečnosti podal žalobce jako věřitel č. 1 u soudu přihlášku své pohledávky datovanou dne 2. 3. 2015 v celkové výši 306.669,-Kč jako pohledávku nepodřízenou, peněžitou, nepodmíněnou, splatnou, nezajištěnou majetkem Dlužníka. Tato výše pohledávky se skládá z pohledávky č. 1, která představuje směnečnou sumu ve výši 295.437,-Kč a neuhrazený 6% úrok na který vznikl žalobci nárok dle § 48 odstavec 1 zák. č. 191/1950 Sb., zákona směnečného a šekového a dále z pohledávky č. 2 ve výši 984,79 Kč, která představuje neuhrazenou směnečnou odměnu, na kterou žalobci vznikl nárok dle § 48 odstavec 1 zák. č. 191/1950 Sb., zákona směnečného a šekového. Na přezkumném jednání dne 12. 5. 2015 byla přihlášená pohledávka č. 1 i č. 2 popřena, co do pravosti insolvenční správkyní i Dlužníkem. O tomto obdržel žalobce od žalované dne 14. 5. 2015 písemné vyrozumění, dle něhož byla pohledávka popřena, co do pravosti, s tím, že směnka je neplatná. Když důvodem popření pohledávky, co pravosti-neplatnost směnkybylo, že jednatel Dlužníka Vladimír Beran tvrdí, že předmětnou směnku nepodepsal a nejedná se tedy o jeho pravý podpis. Insolvenční správkyně pak vyzvala žalobce, aby žalobu na určení svého práva podal proti insolvenční správkyni nejpozději do 30 dnů od přezkumného jednání. Na základě této výzvy pak byla podána předmětná žaloba, kde se žalobce domáhá, aby pohledávky č. 9, tak jak byla přihlášena byla zjištěna. Když Smlouva z 28. 2. 2013 mezi žalobcem a Dlužníkem byla řádně ukončena formou odstoupení dne 24. 4. 2014. Dlužníkovi následně bylo zasláno oznámení týkající se konečného vypořádání Smlouvy s částkou uvedenou na směnce jasně specifikovanou, vzhledem k tomu, že ji Dlužník neuhradil, byl (sp. zn. 190 ICm 2018/2015) pokračování-3-sp. zn. 190 ICm 2018/2015 (sp. zn.)

žalobce oprávněn vyplnit blankosměnku v souladu s vyplňovacím prohlášením ohledně splatnosti směnky a směnečné sumy. Žalobce tvrdí, že předmětná směnka byla podepsána jednatelem Dlužníka Vladimírem Beranem ve stejný okamžik jako Smlouva, přičemž u podpisu Smlouvy i směnky byl přítomen pověřený pracovník žalobce, obchodní zástupce Martin Vala. Tento respektoval interní metodiku žalobce, právě z důvodu případného namítání pravosti podpisu ze strany výstavců či avalů směnek, když před podpisem Smlouvy i blankosměnky si vyžádal od výstavce platný doklad totožnosti s vyobrazením podobizny a provedl komparaci podobizny na dokladu s osobou Smlouvu a směnku podepisující. Takto pracovník žalobce dodržel postup a směnka byla Vladimírem Beranem, jednatelem Dlužníka podepsána stejně jako Smlouva, což navrhl žalobce prokázat svědečnou výpovědí svého pracovníka Martina Valy a znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví ke znaleckému zkoumání pravosti podpisu Vladimíra Berana na Smlouvě i na směnce.

Na základě výzvy soudu se žalovaná vyjádřila dne 22. 9. 2015 tak, že vzhledem k tvrzení jednatele Dlužníka Vladimíra Berana, že směnku nepodepsal, tuto skutečnost žalovaná posoudit nedokáže, musí na popření pohledávky proto trvat, s tím, že bude nezbytné prokázat pravost podpisu soudním znalcem, k návrhu žalobce se tak připojila.

V průběhu řízení soud připustil usnesením č.j.-P9-3 ze dne 17. 2. 2016, které nabylo právní moci dne 5. 3. 2016, záměnu účastníků na místě žalobce, kdy na místo věřitele č. 9 původního Pivovary Lobkowicz, a.s., IČ: 28489411, se sídlem v Praze 4 -Nuslích, Hvězdova 1716/2b v souladu s ustanovením § 18 odstavec 1, IZ do insolvenčního řízení vstoupil nabyvatel pohledávky za Dlužníkem ve výši 306.669,-Kč a to Pivovary Lobkowicz Group, a.s., IČ: 27258611, se sídlem v Praze 4-Nuslích, Hvězdova 1716/2b.

K jednání nařízenému na den 26. 10. 2016 se žalovaná s omluvou nedostavila a souhlasila s projednáním věci ve své nepřítomnosti. Dle svého vyjádření z 12. 10. 2016.

Soud proto při tomto jednání konaném dne 26. 10. 2016 postupoval dle ustanovení § 101 odstavec 3 o. s. ř. a jednal v nepřítomnosti žalované.

Z provedeného dokazování, zejména ze Smlouvy o zajištění reklamní a propagační služby č. 2013000140RZR34932 mezi žalobcem a Dlužníkem s podpisem za Dlužníka Vladimíra Berana, má soud za prokázané skutečnosti uvedené v žalobě, tedy to, že předmětem byla povinnost Dlužníka zajistit pro žalobce po celou dobu trvání poskytování reklamy a propagace způsoby specifikovanými ve smlouvě. Tomuto závazku Dlužníka odpovídal závazek žalobce, poskytnout slíbenou odměnu ve výši 201.600,-Kč, která byla v souladu se Smlouvou vyplacena. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, 28. 2. 2018 měla být ukončena s tím, že mezi způsoby ukončení Smlouvy dle článku VIII. patřilo odstoupení od smlouvy ze strany žalobce, dle článku dle článku 10.7 byla vystavena při podpisu Smlouvy rovněž Vladimírem Beranem jednatelem Dlužníka směnka jako blankosměnka, nevyplněná v částech stanovujících směnečnou sumu a den splatnosti směnky.

Pravost podpisu Vladimíra Berana jak na Smlouvě, tak na směnce byla zcela potvrzena znaleckým posudkem znalkyně Mgr. Strakové, ustanovené soudem ze dne 18. 7. 2016, vůči němuž neměly strany připomínky a to ani k vyúčtování znalečného ve výši 8.604,50 Kč z toho 250,-Kč za účast při posledním jednání soudu, kde byla znalkyně vyslechnuta. (sp. zn. 190 ICm 2018/2015) pokračování-4-sp. zn. 190 ICm 2018/2015 (sp. zn.)

Z odstoupení od smlouvy ze dne 24. 4. 2014 má soud za prokázané, že dle článku 8.7 písm. b), d) Smlouvy odstoupil žalobce důvodně od smlouvy s Dlužníkem, neboť Dlužník neplnil svoje povinnosti tím, že přestal provozovat předmětnou provozovnu a neuhradil slevu z odměny za rok 2013.

Z oznámení ze dne 5. 6. 2014 má soud za prokázané, že obsahuje výpočet přeplatků a výši nároků na slevy z odměny dle Smlouvy s výzvou k jejich uhrazení, s tím, že pokud k tomu nedojde, uplatní své nároky včetně vyplnění směnky a žalobou u soudu.

Soud má za prokázanou povinnost Dlužníka uhradit žalobci smluvní pokutu ve výši 60.480,-Kč dle čl. 1.7 Smlouvy, dále zaplacení alikvotní části odměny dle článku 5.6 Smlouvy, vrácení přeplatku ve výši 191.083,-Kč. Dále dle článku 5.8 Smlouvy uhradí žalobce slevu z odměny za reklamu a propagaci v celkové výši 43.874,-Kč. Tato je tvořena nesplněnou výtočí za rok 2013-30.661,-Kč, nesplněnou výtočí za rok 2014-13.213,-Kč. Celková dlužná částka tak činila v součtu 295.437,-Kč.

Z přílohového spisumá soud za prokázané, že dne 15. 9. 2014 bylo zahájeno insolvenční řízení ve věci Dlužníka a následně byl usnesením soudu zjištěn úpadek a nařízeno přezkumné jednání dne 12. 5. 2015. Po tomto přezkumném jednání žalobcovu pohledávku přihlášenou v celkové výši 306.669,-Kč, nepodřízenou, peněžitou, nepodmíněnou, splatnou, nezajištěnou majetkem Dlužníka. A to složenou z pohledávky č. 1 ve výši 305.684,21 Kč, tj. směnečná suma 295.437,-Kč a neuhrazený 6% úrok na, který vznikl žalobci nárok dle § 48 odstavec 1 zák. č. 191/1950 Sb., zákona směnečného a šekového a dále pohledávku č. 2 ve výši 984,79 Kč, kterou tvoří neuhrazená směnečná odměna, na níž žalobci vznikl nárok dle § 48 odstavec 1 zák. č. 191/1950 Sb., zákona směnečného a šekového.

Na tomto jednání 12. 5. 2015 popřela žalovaná i Dlužník, co do pravosti pohledávku žalobce. O tom obdržel žalobce od žalované, dne 14. 5. 2015 vyrozumění a v 30 denní lhůtě od přezkumného jednání, tedy dne 22. 5. 2015 podal předmětnou žalobu.

Z takto provedeného dokazování má soud za prokázané jak uzavření Smlouvy mezi žalobcem a Dlužníkem dne 28. 2. 2013 a že téhož dne byla smlouva zajištěna blankosměnkou. Dále má soud za prokázané sjednání odstoupení od smlouvy v ní a jeho realizaci žalobcem pro neplnění smluvních povinností Dlužníkem. Rovněž splnění povinnosti žalobcem zaslat Dlužníkovi oznámení týkající se konečného vypořádání smlouvy, v níž byla částka uvedená na směnce jasně specifikována. Vzhledem k tomu, že nebyla uhrazena dlužná částka uvedená v oznámení žalobce Dlužníkovi ze dne 5. 6. 2014, byl oprávněn žalobce vyplnit blankosměnku v souladu s vyplňovacím prohlášením ohledně splatnosti směnky a směnečné sumy. Svědecké výpovědi Martina Valy, pracovníka žalobce nebyla třeba, neboť pravost podpisu jednatele Dlužníka Vladimíra Berana na směnce i Smlouvě prokázal znalecký posudek soudem ustanovené znalkyně z oboru písmoznalectví Mgr. Jiřiny Strakové ze dne 18. 7. 2016 z oboru ruční písmo, jehož závěrem je, že dle porovnávacího materiálu je pravým podpisem Vladimíra Berana, podpis na směnce ze dne 28. 2. 2013 a velmi pravděpodobně i pravý podpis jmenovaného a podpis rukojmího na téže směnce.

Vzhledem k tomu, že se žalovaná k jednání soudu nedostavila, nemohl ji soud poučit dle ustanovení § 118a odstavec 1 a 3 o.s.ř. ohledně toho, že procesní obrana žalované byla vyvrácena zvláště znaleckým posudkem znalkyně Mgr. Strakové, který prokázal pravost (sp. zn. 190 ICm 2018/2015) pokračování-5-sp. zn. 190 ICm 2018/2015 (sp. zn.) podpisu jednatele Dlužníka Vladimíra Berana na směnce a soud tak má žalobu na vyhovění. Nemohl ji tak vyzvat pokud s tímto závěrem nesouhlasí, aby učinila další skutková navržení a důkazní návrhy k nim. Nebylo ji možné poučit ani dle ustanovení § 119a o.s.ř. ohledně toho, že soud při tomto jednání, vyhlásí rozhodnutí ve věci samé.

Věc byla právně posouzena podle ustanovení § 186 odst. 2 zákona č. 182/2006, Sb., o úpadku a způsobu jeho řešení (insolvenčního zákona, dále jen IZ). Dle něhož za situace, že pohledávku žalovaná jako insolvenční správkyně a dlužník popřeli, byla podána tato žaloba přihlášeným věřitelem-žalobcem jako pohledávka nepodřízená, peněžitá, nepodmíněná, splatná, nezajištěná majetkem dlužníka včas v 30-denní lhůtě, po popření u insolvenčního soudu. Žalobce tak byl oprávněn domáhat se určení, že jeho pohledávka ve výši 306.669 Kč vůči Dlužníkovi číslo 1 a 2 byla určena, že existuje a je po právu.

Právně byla věc posouzena i podle ustanovení § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014, dle něhož, není-li dále stanoveno, řídí se ustanovením tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních rodinných a věcných; jejichž vznik jakož i práva a povinnosti z nich vzniklá před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Tímto předpisem je v daném případě zejména zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen OZ) ve znění účinném v době uzavření smlouvy 28. 2. 2013. A vzhledem k tomu, že oba dva účastníci, jak Dlužník, tak žalobce uzavřeli smlouvu jako podnikatelé, pak zákon č. 513/991 Sb., obchodní zákoník v tehdy účinném znění (dále ObchZ).

Podle ustanovení § 269 odst. 2 ObchZ byla smlouva mezi Dlužníkem a žalobcem uzavřena jako smlouva nepojmenovaná inominátní, neboť dle tohoto ustanovení účastníci mohli uzavřít takovou smlouvu, která není upravena jako typ smlouvy. Tato smlouva byla uzavřena platně, neboť si účastníci v ní dostatečně určili předmět svých závazků. Tímto závazkem ze strany Dlužníka bylo mimo jiné dále provozovat provozovnou Marlenka City Café v Karviné, Mendelova 2873 po dobu do skončení smlouvy uzavřené na dobu určitou do 28. 2. 2018. Byly sjednány způsoby ukončení, mimo jiné dle článku VIII smlouvy-odstoupení ze strany žalobce, pro něž byly důvody, neboť dlužník přestal provozovnu provozovat a nehradil slevy za odměny za rok 2013. Vzniklo tak žalobci vůči Dlužníkovi právo na smluvní pokutu ve výši 60.480,-Kč Kč dle čl. 7.1 smlouvy, dále nárok zaplacení alikvótní části odměny dle čl. 5.6 Smlouvy-vrácení přeplatku 191.083 Kč. Dle článku 5.8 Smlouvy nárok žalobci na uhrazení Dlužníkem slevy z odměny za reklamu a propagaci v celkové výši 43.874 Kč, nesplněná výtoč za rok 2013 ve výši 30.661 Kč, nesplněná výtoč za rok 2014 ve výši 13.213 Kč, celková dlužná částka tak činila 295.437 Kč, když předtím byla žalobcem Dlužníkovi poskytnuta v rámci smluvního plnění odměna ve výši 201.600 Kč. Dále je přihláška pohledávky z 2. 3. 2015 žalobce v insolvenčním řízení na Dlužníka v celkové výši 306.669 Kč je tvořena z pohledávky č. 1, 305.684,21 Kč, kterou představuje směnečná suma ve výši 295.437 Kč a 6% úrok, na něž vznikl žalobci nárok dle § 48 odst. 1 zák. č. 191/1950 Sb., zákona směnečného a šekového. A dále pohledávka č. 2 ve výši 984,79 Kč odměna, na niž žalobci vznikl nárok dle § 48 odst. 1 zák. č. 191/1950 Sb., zákona směnečného a šekového. Proto soud žalobě, co do výroku I. v plném rozsahu vyhověl.

Co do výroku II. bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a § 161 a § 202 odst. 1 IZ, neboť žalobce měl ve věci plný úspěch a náleželo by mu tak právo na náhradu nákladů řízení, které představovalo soudní poplatek ve výši 5.000 Kč a náklady (sp. zn. 190 ICm 2018/2015) pokračování-6-sp. zn. 190 ICm 2018/2015 (sp. zn.) právního zastoupení. Avšak podle ust. § 202 odst. 1 IZ v daném případě se jedná o spor o pravost, výši či pořadí přihlášené pohledávky a žalobce jako věřitel a účastník řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenční správkyni.

Soud zkoumal, zda dle ust. § 202 odst. 2 IZ nevznikly náklady zaviněním insolvenční správkyně, nebo náhodou, která se jí přihodila. Vzhledem k tomu, že insolvenční správkyně jednala v souladu s insolvenčním zákonem, když jednatel dlužníka popíral pravost svého podpisu, nezbylo jí než popřít předmětnou pohledávku a navrhnout znalecký posudek, který vyvrátil tvrzení jednatele dlužníka. Nebylo tak možno ji uložit pro zavinění platit náhradu nákladů řízení žalobci.

Náhradu nákladů řízení státu dle ustanovení. § 148 o. s. ř., tvoření znalečné ve výši 8.604,50 Kč včetně odměny znalkyně za účast při jednání 250 Kč, nebylo možno přiznat vůči žalované ve věci neúspěšné dle procesního úspěchu ve věci dle § 48 odst. 1 o. s. ř. A to vzhledem k tomu, že insolvenční správkyně je dle ustanovení zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, konkrétně § 11 odst. 2 písm. n) zákona č. 549/1991 Sb., dle něhož je insolvenční správce v řízení o nárocích, které se týkají majetku patřícího majetkové podstaty, nebo které mají být uspokojeny z tohoto majetku osvobozen od placení soudních poplatků.

Jsou zde dány důvody i dle § 150 o. s. ř., dle něhož soud dle výsledku řízení nepřizná náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému účastníku, jsou-li pro to důvody hodné zvláštního zřetele. Důvodem zvláštního zřetele je to, že insolvenční správkyně postupovala plně v souladu s IZ, tedy v případě, že jednatel Dlužníka popřel pravost svého podpisu, nezbylo jí nic jiného než popřít pohledávku žalobce a následně navrhnout znalecký posudek, který však tvrzení jednatele Dlužníka vyvrátil. Postupoval tak zcela v souladu se zákonem a soud má za to, že ji není možno ukládat nést státu náhradu nákladů-znalečné za posudek.

Poučení: Proti tomuto rozsudku l z e podat odvolání do 15-ti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

Rozsudek se považuje za doručený zveřejněním v Insolvenčním rejstříku, stejnopis rozsudku se doručuje zvlášť účastníkům řízení (jejich zástupcům) a lhůta k podání odvolání začíná běžet ode dne doručení stejnopisu rozsudku.

V Praze dne 26. října 2016

JUDr. David Hovorka, v. r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Kamil Jakeš