MSPH 90 INS 21025/2014-B-12
č. j. MSPH 90 INS 21025/2014-B-12

USNESENÍ

Městský soud v Praze jako soud insolvenční rozhodl samosoudcem Mgr. Hynkem Zoubkem ve věci konkursu prohlášeného na ma anonymizovano dlužníka: SANIZ spol. s r.o., IČO: 47781572, se sídlem v Praze 9, Marešova 643/6, k návrhu věřitele: Styrotrade, a.s., IČO: 26152924, se sídlem v Čakovičkách 99, okr. Mělník, zastoupeného Mgr. Pavlem Bobkem, advokátem se sídlem v Praze 6, Muchova 9, o nařízení předběžného opatření,

takto:

I. Insolvenční soud nařizuje předběžné opatření:

Bývalý jednatel dlužníka Martin anonymizovano , anonymizovano , bytem v Liberci, Zimní 727, je povinen ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení složit do úschovy u Městského soudu v Praze částku 900.000,-Kč.

Věřitel Styrotrade, a.s., IČO: 26152924, se sídlem v Čakovičkách 99, okr. Mělník, je povinen ve lhůtě 30 dnů od skončení tohoto insolvenčního řízení podat vůči bývalému jednateli dlužníka Martinu Žáčkovi u Městského soudu v Praze žalobu o náhradu škody vzniklé porušením povinnosti podat insolvenční návrh.

II. Věřitel Styrotrade, a.s., IČO: 26152924, se sídlem v Čakovičkách 99, okr. Mělník, je povinen zaplatit České republice-Městskému soudu v Praze ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení soudní pop anonymizovano ve výši 1.000,-Kč.

Odůvodnění:

Usnesením ze dne 1. 10. 2014, č. j.-A-15, byl zjištěn ú anonymizovano dlužníka a na ma anonymizovano dlužníka byl prohlášen konkurs; účinky prohlášení konkursu nastaly téhož dne zveřejněním usnesení v insolvenčním rejstříku.

Podáním ze dne 26. 11. 2014, č. j.-B-8, navrhl přihlášený věřitel č. 8: Styrotrade, a.s. (přihláška P 10 podána dne 2. 9. 2014) nařídit předběžné opatření, jímž by bylo uloženo Martinu Žáčkovi, anonymizovano , bytem v Liberci, Zimní 727, který v roce 2011 vykonával funkci jednatele dlužníka, aby na náhradu škody ve výši 1,372.734,-Kč vzniklou věřiteli nepodáním insolvenčního návrhu složil do úschovy soudu přiměřenou částku.

Podle § 98 odst. 1 ins. zák. dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou -podnikatelem, je povinen podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo anonymizovano podle zvláštního právního předpis proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik.

Podle § 98 odst. 2 ins. zák. povinnost podle odstavce 1 [§ 98 ins. zák.] mají i zákonní zástupci dlužníka a jeho statutární orgán a likvidátor dlužníka, který je právnickou osobou v likvidaci. Je-li těchto osob více a jsou-li oprávněny jednat jménem dlužníka samostatně, má tuto povinnost každá z nich. Insolvenční návrh podávají jménem dlužníka.

Podle § 99 odst. 1 ins. zák. osoba, která v rozporu s ustanovením § 98 [ins. zák.] nepodala insolvenční návrh, odpovídá věřiteli za škodu nebo jinou újmu, kterou způsobí porušením této povinnosti.

Podle § 99 odst. 2 ins. zák. škoda nebo jiná újma podle odstavce 1 [§ 99 ins. zák.] spočívá v rozdílu mezi v insolvenčním řízení zjištěnou výší pohledávky přihlášené věřitelem k uspokojení a částkou, kterou věřitel v insolvenčním řízení na uspokojení této pohledávky obdržel.

Podle § 99 odst. 3 ins. zák. osoba uvedená v odstavci 1 [§ 99 ins. zák.] se odpovědnosti za škodu nebo jinou újmu podle odstavce 2 [§ 99 ins. zák.] zprostí, jen prokáže-li, že porušení povinnosti podat insolvenční návrh nemělo vliv na rozsah částky určené k uspokojení pohledávky přihlášené věřitelem v insolvenčním řízení, nebo že tuto povinnost nesplnila vzhledem ke skutečnostem, které nastaly nezávisle na její vůli a které nemohla odvrátit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze po ní spravedlivě požadovat.

Podle § 100 odst. 1 ins. zák. je-li již v průběhu insolvenčního řízení zřejmé, že věřiteli vznikla škoda nebo jiná újma porušením povinnosti podat insolvenční návrh, může insolvenční soud nařídit předběžné opatření, kterým povinné osobě uloží, aby na náhradu této škody nebo jiné újmy složila do úschovy u soudu přiměřenou peněžitou částku. Učiní tak jen na návrh oprávněného věřitele. Nařízení předběžného opatření nebrání, že celkovou výši škody nebo jiné újmy dosud nelze vyčíslit.

Podle § 100 odst. 2 ins. zák. výši částky, která má být složena, určí insolvenční soud tak, aby kryla podstatnou část předpokládané škody nebo jiné újmy. Při nařízení předběžného opatření uloží insolvenční soud navrhovateli, aby ve lhůtě, kterou mu určí a která nesmí skončit dříve, než skončí insolvenční řízení, podal u příslušného soudu žalobu o náhradu škody nebo jiné újmy; řízení o této žalobě není incidenčním sporem.

Podle § 7 ins. zák. nestanoví-li insolvenční zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo anonymizovano se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně insolvenční zákon odkazuje.

Podle § 102 odst. 1 o. s. ř. je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.

Podle § 102 odst. 3 o. s. ř. ve věcech příslušejících senátu nařídí předběžné opatření nebo zajistí důkaz senát; předseda senátu tak může učinit, jen je-li tu nebezpečí z prodlení.

Ustanovení § 75, 75a, 75b, 75c, 76, 76c, 76d, 76e, 76f, 76g, § 77 odst. 1 písm. b) až d), § 77 odst. 2, § 77a a § 78 odst. 3 o. s. ř. se použijí obdobně.

Podle § 76 odst. 1 písm. c) o. s. ř. předběžným opatřením může být účastníku uloženo zejména, aby složil peněžitou částku nebo věc do úschovy u soudu.

Podle § 75c odst. 1 o. s. ř. nepostupoval-li podle § 75a [o. s. ř.] nebo podle § 75b odst. 2 [o. s. ř.], předseda senátu nařídí usnesením předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením.

Z citované právní úpravy vyplývají následující závěry:

-předběžné opatření podle § 100 ins. zák. ke krytí podstatné části předpokládané škody, která vznikla věřiteli tím, že dlužník (jeho statutární orgán) nepodal insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku, lze nařídit jen na návrh oprávněného věřitele,

-na nařízení předběžného opatření se s ohledem na § 7 ins. zák. přiměřeně použije úprava obsažená v občanském soudním řádu,

-obecná úprava § 75c odst. 1 o. s. ř. o nutnosti prokázat, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, se nepoužije; předběžné opatření podle § 100 ins. zák. insolvenční soud nařídí, je-li již v průběhu insolvenčního řízení zřejmé, že věřiteli vznikla škoda nebo jiná újma porušením povinnosti podat insolvenční návrh,

-skutečnosti rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením musí být osvědčeny; postačuje tedy menší míra jistoty, než když musí být skutečnosti prokázány (postaveny najisto), odpovídající tomu, že skutečnosti se musí jevit jako doložené a pravděpodobné.

Insolvenční soud dále dovodil, že mezi skutečnosti rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením podle § 100 ins. zák. náleží:

-trvání insolvenčního řízení, v němž je řešen ú anonymizovano právnické osoby nebo fyzické osoby-podnikatele,

-nesplnění povinnosti dlužníka (jeho zákonného zástupce, statutárního orgánu nebo likvidátora) podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku,

-škoda věřitele spočívající v rozdílu mezi v insolvenčním řízením zjištěnou výší pohledávky přihlášené věřitelem k uspokojení a částkou, kterou věřitel v insolvenčním řízení na uspokojení této pohledávky obdržel.

Insolvenční soud dospěl k závěru, že jsou osvědčeny všechny skutečnosti rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením. V insolvenčním řízení je řešen ú anonymizovano dlužníka SANIZ spol. s r.o., IČO: 47781572, se sídlem v Praze 9, Marešova 643/6, který je podnikatelem zapsaným v obchodním rejstříku (§ 421 odst. 1 obč. zák.). Podle zápisu v obchodním rejstříku byl v době od 15. 12. 1992 do 22. 6. 2012 jednatelem (statutárním orgánem) dlužníka Martin anonymizovano , anonymizovano , bytem v Liberci, Zimní 727. V době zániku funkce jednatele této osoby byl dlužník prokazatelně v úpadku, neboť měl více věřitelů s peněžitými pohledávkami více než 3 měsíc po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 1, odst. 2 písm. b/ ins. zák.). V uvedeném postačuje odkázat na pohledávky věřitelů, jimiž byl osvědčen ú anonymizovano dlužníka pro účely rozhodnutí o úpadku (pohledávky insolvenčního navrhovatele ZAPA beton a. s. splatné v roce 2010 a 2011, věřitele V A L M E s. r. o. splatné v roce 2010 a 2011 a věřitele KrampeHarex CZ s.r.o. splatné v roce 2010 a 2011 a vykonatelné na základě rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. 10. 2013, č. j. 4 Cm 40/2013-37).

Insolvenční soud tak nemá nejmenších pochyb, že dlužník (jeho jednatel) již v roce 2010 věděl, že se nachází ve stavu úpadku a že tak dlužník (jeho jednatel) porušil povinnost podat bez zbytečného odkladu insolvenční návrh, který byl přitom podán insolvenčním navrhovatelem-věřitelem až v roce 2014.

Škoda věřitele Styrotrade, a.s., spočívá v rozdílu mezi v insolvenčním řízení zjištěnou výší pohledávky přihlášené věřitelem k uspokojení a částkou, kterou věřitel v insolvenčním řízení na uspokojení této pohledávky obdržel (§ 99 odst. 2 ins. zák.). Nařízení předběžného opatření však nebrání, že celkovou výši škody dosud nelze vyčíslit (§ 100 odst. 1 ins. zák.). Bez posledně uvedeného by nebylo lze předběžné opatření nařídit již v průběhu insolvenčního řízení, neboť škoda věřiteli vzniká a její přesná výše je známa až v návaznosti na celkové uspokojení věřitele dosažené v insolvenčním řízení. (Při způsobu řešení úpadku dlužníka konkursem tedy až po provedení rozvrhového usnesení a není-li rozvrh prováděn, po schválení konečné zprávy.) Nařízení předběžného opatření za trvání insolvenčního řízení tedy nebrání, že škoda věřiteli doposud nevznikla a že výši škody lze pouze odhadnout.

Insolvenční soud dovodil, že již v této fázi insolvenčního řízení je zřejmé, že věřiteli škoda pravděpodobně vznikne. Přihlášená výše pohledávky věřitele činí 1,372.734,56 Kč, stanovisko insolvenčního správce je, že pohledávku nepopírá (viz list seznamu přihlášených pohle anonymizovano č. l. B-11/28), pohledávka není popřena jiným věřitelem a dá se tak předpokládat, že bude zjištěna (§ 201 odst. 1 písm. a/ ins. zák.). Zároveň podle soupisu majetkové podstaty (č. l. B-11/2) a zprávy o činnosti (č. l. B-11/1) nebyl dohledán žádný zpeněžitelný ma anonymizovano dlužníka a insolvenční správce vyjádřil přesvědčení, že se jedná ze strany původního jednatele Martina Žáčka o účelové vyvedení majetku-finančních prostředků ze společnosti na "bílého koně". [ ] Z přih anonymizovano v konkurzním řízení nevyplývá skutečnost, že by věřitelům bylo o majetku společnosti něco zřejmé.

Z uvedeného plyne, že nelze předpokládat uspokojení přihlášených věřitelů v insolvenčním řízení. Je zřejmé, že věřiteli (navrhovateli) Styrotrade, a.s., vznikne škoda, a to až do výše 1.372,734,56 Kč. Výši částky, která má být složena, má insolvenční soud určit tak, aby kryla podstatnou část předpokládané škody (§ 100 odst. 2 ins. zák.). Nařízení předběžného opatření přitom nebrání, jestliže návrh věřitele neobsahuje konkrétní stanovení výše této částky; předběžné opatření je sice možné nařídit jen na návrh oprávněného věřitele, avšak výši složené částky určuje výlučně insolvenční soud svou úvahou. Za podstatnou část přitom považuje insolvenční soud nejméně dvě třetiny předpokládané škody, tedy částku nejméně 900.000,-Kč.

Insolvenční soud tak stanovil povinnost bývalému jednateli dlužníka Martinu Žáčkovi složit u insolvenčního soudu částku 900.000,-Kč. Jedná se přitom o zvláštní případ úschovy

(§ 300 z. ř. s.), na kterou se nevztahuje řízení o úschovách podle § 289 a násl. z. ř. s., nýbrž se řídí ustanoveními insolvenčního zákona.

Insolvenční soud zároveň stanovil věřiteli Styrotrade, a.s., aby podal u zdejšího soudu žalobu o náhradu škody vzniklé porušením povinnosti podat insolvenční návrh, a to ve lhůtě 30 dnů od skončení insolvenčního řízení. Insolvenční řízení přitom končí právní mocí rozhodnutí, kterým se konkurs ruší (§ 310 odst. 1 ins. zák.). Řízení o žalobě věřitele není incidenčním sporem, je však pro řízení podle § 7a písm. c) a §7b odst. 4 ins. zák. založena věcná a místní příslušnost insolvenčního soudu.

Předběžné opatření zanikne, jestliže věřitel nepodá žalobu v určené lhůtě, nebo jestliže žalobě nebude vyhověno (§ 77 odst. 1 písm. a/, b/ o. s. ř., § 7 ins. zák.). Předběžné opatření insolvenční soud zruší, jestliže pominou důvody, pro které bylo nařízeno (§ 77 odst. 2 o. s. ř., § 7 ins. zák.). V rozsahu, ve kterém insolvenční soud vyhoví žalobě o náhradu škody, se jeho rozhodnutí považuje za rozhodnutí o udělení souhlasu s vydáním předmětu úschovy věřiteli (§ 100 odst. 3 ins. zák.).

Výrok o zaplacení soudního poplatku je odůvodněn § 4 odst. 1 písm. h) zák. o soudních poplatcích a položkou 5 Sazebníku soudních poplatků.

Poučení: Proti tomuto usnesení je možno podat odvolání do 15 dnů od doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

Usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; stejnopis usnesení se doručuje zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci, navrhovateli předběžného opatření a osobě, jíž se ukládá povinnost. Lhůta k podání odvolání začíná běžet ode dne doručení stejnopisu usnesení.

V Praze dne 9. prosince 2014

Mgr. anonymizovano Z anonymizovano , v. r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Dagmar Vybíralová