MSPH 90 INS 19959/2017-B-27
č. j. MSPH 90 INS 19959/2017-B-27

USNESENÍ

Městský soud v Praze rozhodl JUDr. Davidem Hovorkou jako samosoudcem v právní věci dlužníka: MEDASTRAY TRADE s.r.o., IČO: 26858321, se sídlem v Praze 3, Kubelíkova 1224/42, zastoupeného: Mgr. Martinou Vévodovou, advokátkou, se sídlem v Olomouci, Slovenská 12, o návrhu věřitele VENA-TRADE, s.r.o., IČO: 25381539, se sídlem Moravská Huzová 8, Štěpánov, na nařízení předběžného opatření proti Arnoštu anonymizovano , anonymizovano , bytem v Troubelicích, Pískov 34, PSČ 783 83

takto:

I. Návrh na nařízení předběžného opatření, kterým by soud:

1. uložil Arnoštu anonymizovano , anonymizovano , bytem v Troubelicích, Pískov 34, PSČ 783 83, složit do úschovy soudu částku ve výši 1.267.225,79 Kč, jakožto předběžně vyčíslenou škodu, která byla navrhovateli způsobena jednáním dlužníka, jehož je Arnošt Smrček jediným společníkem a jednatelem,

2. zřídil soudcovské zástavní právo na vlastnický podíl Arnošta Smrčka ve výši1/2 k nemovitosti, budovy s č. p., stavba stojící na pozemku p. č. 173 v obci Troubelice, k. ú. Pískov, LV 53,

3. zřídil soudcovské zástavní právo na vlastnický podíl Arnošta Smrčka ve výši 1/3 k nemovitosti, par. č. 170 v obci Troubelice, k. ú. Pískov, LV 54

s tím, že toto předběžné opatření zanikne dnem, kdy budou uhrazeny pohledávky navrhovatele, které má vůči dlužníku, nebo bude prostřednictvím probíhajícího insolvenčního řízení majetek Arnošta Smrčka zpeněžen za účelem uspokojení přihlášených věřitelů s e z a m í t á .

II. Po právní moci tohoto rozhodnutí bude věřiteli VENA-TRADE, s.r.o., IČO: 25381539, se sídlem ve Štěpánově, Moravské Huzové 8, vrácena složená jistota 50.000,-Kč prostřednictvím účtárny Městského soudu v Praze.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o nařízení předběžného opatření.

Odůvodnění:

Insolvenčním návrhem dlužníka doručeným zdejšímu soudu dne 30. 10. 2017 bylo zahájeno insolvenční řízení. Usnesením ze dne 27. 11. 2017, na čl. A-18 byl zjištěn úpadek a prohlášen konkurz na majetek dlužníka, když neproběhlo ústní jednání ke zjištění úpadku, Jednatel dlužníka Arnošt Smrček v návrhu uvedl, že dlužník má více než 60 věřitelů s pohledávkami více než 4 miliony Kč splatnými především koncem roku 2016 a v roce 2017, má několik exekucí. Chod společnosti zajištoval jeho vnuk na základě plné moci. O tom, že se dlužník do úpadku dostal, se dozvěděl až z upomínek a přípisů exekutorů. Tyto vzhledem ke splatnosti pohledávek mohly dle

Shodu s prvopisem potvrzuje Kamil Jakeš. isir.justi ce.cz názoru soudu docházet až koncem roku 2016. Proto není jiné řešení než prohlášení konkurzu na jeho majetek. Přezkumné jednání se schůzí věřitelů proběhlo 28. 2. 2018 a jednatel dlužníka se z něj ze zdravotních důvodů omluvil. Insolvenční správce většinu pohledávek uznal.

Dne 5. 2. 2018 byla soudu doručena zpráva insolvenčního správce, v níž sděloval, že dlužník nemá téměř žádný majetek, nepodniká má 127 přihlášených věřitelů.

Věřitel VENA-TRADE, s.r.o., podal insolvenční návrh dne 1. 11. 2017, v němž uvedl, že s dlužníkem uzavřel dne 23. 3. 2015 kupní smlouvu na nákup pohonných hmot prostřednictvím zákaznických karet. Podmínky kupní smlouvy přestal dlužník plnit až dne 12. 5. 2017, kdy se dostal do prodlení s uhrazením dlužné částky 209.931,-Kč. Celkově dluží na jistině 1,099.539,-Kč, na úrocích 167.686,97 Kč, má další věřitele s pohledávkami.

Ze spisu obchodního rejstříku a úplného výpisu z obchodního rejstříku dlužníka vyplývá, že k zápisu společnosti došlo dne 25. 4. 2005. Statutárním orgánem jednatelem je Arnošt Smrček od 1. 6. 2005.

Návrhem na nařízení předběžného opatření podaným na poštu dne 6. 3. 2018 a došlým zdejšímu soudu 7. 3. 2018, se věřitel a insolvenční navrhovatel VENA-TRADE s.r.o. domáhal nařízení předběžného opatření, jímž by soud jednateli dlužníka uložil složit na účet soudu částku 1.267.225,79 Kč. Jedná se o náhradu škody, která věřiteli vznikla tím, že ač Arnošt Smrček věděl či mohl vědět, že dlužníkovi hrozí úpadek, v rozporu s péčí řádného hospodáře neučinil možné úkony k odvrácení úpadku. Přesto dlužník odebral od věřitele zboží v hodnotě 1.099.539,-Kč, čímž mu způsobil škodu ve výši 1.267.225,70 Kč, aniž by byl schopen své závazky plnit. Návrh zdůvodnil tím, že zjištěná výše pohledávek v insolvenčním řízení dlužníka činí 9.950.840,61 Kč. Dle vyjádření jednatele dlužníka společnost nemá žádný majetek. Má za to, že Arnošt Smrček odpovídá navrhovateli za škodu, kterou mu způsobil tím, že neučinil možné úkony k odvrácení samotného úpadku.

Jistota ve výši 50.000,-Kč dle ustanovení § 75b odst. 1 o.s.ř. byla na účet soudu do dne 7. 3. 2018 složena.

Podle ust. § 7 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ) se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Podle ustanovení § 82 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon; dále jen IZ ) může soud nařídit předběžné opatření v insolvenčním řízení i bez návrhu, nestanoví-li zákon jinak.

Podle ustanovení § 98 odst. 1 IZ dlužník, který je právnickou osobou, je povinen podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl, nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět, o svém úpadku.

Podle ustanovení § 99 odst. 1 IZ osoba, která v rozporu s ustanovením § 98 nepodala insolvenční návrh, odpovídá věřiteli za škodu nebo jinou újmu, kterou způsobí porušení této povinnosti.

Podle ustanovení § 100 odst. 1 IZ, je-li již v průběhu insolvenčního řízení zřejmé, že věřiteli vznikla škoda nebo jiná újma porušením povinnosti podat insolvenční návrh, může insolvenční soud nařídit předběžné opatření, kterým povinné osobě uloží, aby na náhradu této škody nebo

Shodu s prvopisem potvrzuje Kamil Jakeš. jiné újmy složila do úschovy u soudu přiměřenou peněžitou částku. Učiní tak jen na návrh oprávněného věřitele.

Soud považoval za nutné v prvé řadě uvést, že dopad předběžného opatření nařízeného podle ust. § 100 insolvenčního zákona do majetkové sféry osob jednajících za dlužníka je zcela zásadní proto, že jsou podle něj povinny plnit ihned, zatímco svůj negativní postoj k uplatněnému nároku na náhradu škody nemohou uplatnit v řízení insolvenčním, ale až následně poté, kdy podle předběžného opatření plnily či byly nuceny plnit (odložení vykonatelnosti rozhodnutí vylučuje ust. § 90 insolvenčního zákona), v nalézacím řízení vyvolaném žalobou věřitele obvykle po skončení insolvenčního řízení. Až v rámci tohoto řízení jim bude dán prostor k tomu, aby prokázaly, že existují okolnosti vymezené v ust. § 99 odst. 3 insolvenčního zákona, jež je odpovědnosti za škodu zprošťují. Z toho soud dovozuje, že k nařízení předběžného opatření je třeba přistoupit maximálně uvážlivě a zásadně toliko v případě zjevného selhání povinných, o němž nelze mít vzhledem k okolnostem žádných pochyb bez toho, aby soud znal dopředu jejich stanoviska.

Jinými slovy, návrhu na nařízení předběžného opatření podle ust. § 100 insolvenčního zákona lze vyhovět pouze za situace, kdy skutkové okolnosti případu umožňují bez dalšího přijmout závěr o naplnění podmínek tam uvedených, tj. že již v dosavadním průběhu insolvenčního řízení vyšlo najevo, že věřiteli vznikla škoda v důsledku porušení povinnosti povinného podat insolvenční návrh, přičemž lze důvodně očekávat, že k vyvrácení či ke zpochybnění tvrzení věřitele nebudou vznášeny věcně opodstatněné důkazní návrhy (výslech účastníků či svědků, znalecký posudek, ohledání apod.), jejichž provedením by insolvenční soud nahrazoval řízení nalézací.

Tak tomu však v daném případě není. Přestože věřiteli nelze nepřisvědčit v tom, že úpadek dlužníka byl v řízení osvědčen (o úpadku dlužníka rozhodl insolvenční soud usnesením č. j.-A-18 ze dne 27. 11. 2017, jež podle ust. § 169 odst. 2 občanského soudního řádu neodůvodnil, neboť plně vyhověl návrhům dlužníka, k nimž se připojil věřitel), a není o něm tedy pochyb, a racionální je rovněž jeho úvaha, že byl-li dlužník v úpadku ve formě insolvence již 23. března 2015 (což však osvědčeno není) podal-li by insolvenční návrh, neuzavřel by s ním věřitel kupní smlouvu uvedenou v jeho insolvenčním návrhu a neposkytl by dle mu plnění, jehož cena byla-co do částky 209.931,-Kč splatná 11. 5. 2017 Kč, co do částky 139.487,-Kč splatná 17. 5. 2017, co do částky 545.210,-Kč splatná 24. 5. 2017, co do částky 204.911,-Kč splatná 3. 6. 2017, má soud pochybnost již o tom, zda škoda vznikla věřiteli právě v příčinné souvislosti s porušením povinnosti jednatele. Případně by mu dle kupní smlouvy věřitel neumožnil dlužníku další odběry pohonných hmot v době, kdy byl v úpadku.

Tuto pochybnost umocňuje navíc skutečnost, že v insolvenčním návrhu dlužníka, tvrdil současný jednatel jakožto osoba oprávněná jednat za dlužníka před soudem řadu skutečností, z nichž dovozoval, že se dlužník dostal do úpadku až koncem roku 2016, (kdy byla splatná naprostá většina jeho závazků). Vzhledem k tomu, že insolvenční soud rozhodl za této situace o úpadku dlužníka, aniž by rozhodnutí odůvodnil, lze předpokládat, že i tato tvrzení bude třeba dokazovat a hodnotit.

V daném případě, kdy v bodě 3 návrhu na vydání předběžného opatření uvádí navrhovatel, že jednatel dlužníka postupoval v rozporu s § 98 IZ, tedy nepodal bez zbytečného odkladu, poté co se dověděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku, insolvenční návrh. Lze tak předběžné opatření, jehož se domáhá vydat dle § 100 odst. 1 IZ nařídit jen na návrh oprávněného věřitele.

Shodu s prvopisem potvrzuje Kamil Jakeš.

Ten ve svém návrhu neuvádí kdy konkrétně na základě žalob a exekucí musel jednatel dlužníka vědět, že dlužník je v dlouhodobé platební neschopnosti a že je předlužen. Za situace že insolvenční návrh podal jednatel dlužníka dne 30. 10. 2017 je nutno tvrdit a osvědčit, že tak neučinil bez zbytečného odkladu. V insolvenčním návrhu dlužníka je uvedena splatnost závazků dlužníka (s výjimkou závazku vůči DKV EURO SERVICE s.r.o. ve výši 2.248,65 Kč z 24. 6. 2015), především koncem roku 2016 a počátkem roku 2017.

Soud poukazuje na to, že podle ustanovení § 75 odst. 2 o.s.ř. návrh na nařízení předběžného opatření podle § 76 musí kromě obecných náležitostí dle § 42 odst. 4 o.s.ř. obsahovat jméno, příjmení a bydliště účastníků, vylíčení skutečnosti o tom, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, vylíčení skutečností, které odůvodňují nařízení předběžného opatření, a musí být z něj patrno, jakého předběžného opatření se navrhovatel domáhá.

V daném případě návrh navrhovatele neobsahuje vylíčení skutečností, které odůvodňují potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků a ani obavu, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen. Nejsou zde tak řádně vylíčeny skutečnosti, které odůvodňují předběžné opatření.

Podle § 75a o.s.ř. návrh na předběžné opatření, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný nebo neurčitý, předseda senátu odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; ustanovení § 43 (výzva k odstranění vad podání) se nepoužije.

V daném případě se navrhovatel domáhal mj. i zřízení soudcovského zástavního práva na vlastnickém podílu jednatele dlužníka na nemovitostech. Zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitých věcech upravuje hlava šestá § 338b o.s.ř. jako výkon rozhodnutí zřízení soudcovského zástavního práva na nemovité věci. V daném případě se však o výkon rozhodnutí nejedná.

Podle ustanovení § 109 odst. 1 písm. b) IZ se zahájením insolvenčního řízení se spojují tyto účinky-právo na uspokojení ze zajištění, které se týká se majetku ve vlastnictví dlužníka nebo majetku náležejícího do majetkové podstaty, lze uplatnit a nově nabýt jen za podmínek stanovených tímto zákonem, to platí i pro zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitostech, které bylo navrženo po zahájení insolvenčního řízení. V daném případě se však nejedná o vlastnictví dlužníka, ale o vlastnictví dlužníkova jednatele.

Navrhovatel netvrdil ani neosvědčil naléhavý právní zájem na vydání předběžného opatření. Návrh neobsahuje vylíčení skutečností, které odůvodňují potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků a ani obavu, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen. Nejsou zde tak vylíčeny skutečnosti, které odůvodňují nařízení předběžného opatření, spočívající např. v tom, že by se jednatel dlužníka snažil své spoluvlastnické podíly ( jejichž vlastnictví je tvrzeno a nikoli osvědčeno) na nemovitostech prodat, darovat či jinak zatížit a tak byla odůvodněna zatímní úprava poměrů účastníků. Nejsou zde tak vylíčeny ani osvědčeny skutečnosti, které odůvodňují obavu, že by konkrétním jednáním jednatele dlužníka ohledně jeho majetku byl výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen.

Proto soud podle ustanovení § 75c o.s.ř. návrh na vydání předběžného opatření zamítl. Nebyly osvědčeny skutečnosti odůvodňující potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků a ani obavu, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen. Nebylo zjištěno, že jednatel dlužníka v okamžiku koupě nyní nezaplacených pohonných hmot o úpadku dlužníka musel vědět, že nepodal insolvenční návrh ze dne 30.10.2017 bez zbytečného odkladu, kdy nastal úpadek dlužníka, kdy měl podat insolvenční návrh, zda nějaký majetek dlužník měl.

Shodu s prvopisem potvrzuje Kamil Jakeš.

Podle ustanovení § 75c odst. 2 o.s.ř. o návrhu na předběžné opatření musí soud rozhodnout bezodkladně, není-li tu nebezpečí z prodlení, je nutno o návrhu na předběžné opatření rozhodnout do uplynutí 7 dnů poté, co byl podán.

Podle ustanovení § 75c odst. 3 o.s.ř. o návrhu na předběžném opatření rozhodne předseda senátu bez slyšení účastníků. Soud proto rozhodl o předběžném opatření, aniž by vyzýval navrhovatele k dodatečnému doplnění tvrzení a prokázání předpokladů pro vydání předběžného opatření a prokázání předpokladu pro vydání předběžného opatření .

Soud má za to, že se nejedná o předběžné opatření, které by soud vydával v rámci dohlédací činnosti soudu podle ustanovení § 91 IZ, je tak proti němu odvolání přípustné.

O vrácení jistoty bylo rozhodnuto dle § 75b odst.4 o.s.ř. vzhledem k odmítnutí návrhu na nařízení předběžného opatření.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle §142 odst.1 o.s.ř., když jednatel dlužníka měl sice ve věci úspěch , ale v souvislosti s řízení o předběžném opatření mu náklady řízení nevznikly.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení může podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení pouze osoba, která návrh na nařízení předběžného opatření podala-navrhovatel k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího (ustanovení § 91 IZ se nepoužije).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Lhůta k podání odvolání začíná běžet ode dne, kdy bylo toho usnesení doručeno v písemném vyhotovení (§ 74 odst. 2 IZ).

V Praze dne 8. března 2018

JUDr. David Hovorka, v. r. samosoudce

Shodu s prvopisem potvrzuje Kamil Jakeš.