MSPH 90 INS 17596/2015-C1-33
MSPH 90 INS 17596/2015-C1-33 (sp. zn. 190 ICm 4502/2015)

č. j. 190 ICm 4502/2015-163 (sp. zn. MSPH 90 INS 17596/2015)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Davidem Hovorkou ve věci žalobce: Nová tiskárna Pelhřimov, spol. s r.o., IČO: 47239697, se sídlem v Pelhřimově, Krasíkovická 1787, práv. zast.: JUDr. Alešem Mejzlíkem, advokátem, se sídlem ve Žďáru nad Sázavou, Sadová 2237, proti žalovanému 1) Petr Vaněček, nar. , bytem v Praze 10, Nedvězská 1832/3, práv. zast.: JUDr. Antonínem Novákem, advokátem, se sídlem v Praze 5, U Nikolajky 5, žalovanému 2) JUDr. Jiřímu Vlasákovi, IČO: 73456837, se sídlem v Praze 5, Jankovcova 151/2, práv. zast.: Mgr. Ondřejem Koláčkem, advokátem, se sídlem v Praze 7, Jankovcova 1518/2, insolvenčnímu správci dlužníka Petra Vaněčka, nar. , bytem v Praze 10, Nedvězská 1832/3, o určení pravosti a výše popřené pohledávky

takto:

I. Řízení, co do určení, že pohledávka žalobce ve výši 20.000,-Kč přihlášená do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka Petra Vaněčka, nar. , bytem v Praze 10, Nedvězská 1832/3 u Městského soudu v Praze pod sp. zn.pod pořadovým číslem 1 je po právu, se zastavuje.

II. Určuje se, že pohledávka žalobce ve výši 755.472,44 Kč přihlášená do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka Petra Vaněčka, nar. , bytem v Praze 10, Nedvězská 1832/3 u Městského soudu v Praze pod sp. zn.pod pořadovým číslem 1), j e p o právu. isir.justi ce.cz (sp. zn. 190 ICm 4502/2015) pokračování-2-sp. zn. 190 ICm 4502/2015 (sp. zn.) III. Žalovaný 1) je povinen žalobci na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce do 3 dnů ode dne právní moci rozsudku 49.267,72Kč.

IV. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným 2) žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou podanou dne 25. 11. 2015 domáhal určení pravosti a výše pohledávky popřené žalovanými č. 1 a č. 2 s tím, že byla přihlášena i popřena v částce 775.472,44 Kč. Žalobu zdůvodnil tím, že usnesením zdejšího soudu ze dne 2. 9. 2015 č. j.-A-10 byl zjištěn úpadek Petra Vaněčka, nar. bytem v Praze 10, Nedvězská 1832/3 (dále jen dlužník ). Žalobce jako věřitel přihlásil přihláškou ze dne 11. 8. 2015 svou nevykonatelnou pohledávku za dlužníkem. Žalovaný č. 1 do shora uvedeného insolvenčního řízení v celkové výši 775.472,44 Kč jako pohledávku pod pořadovým číslem 1. Na přezkumném jednání konaném dne 2. 11. 2015 však byla přihlášená pohledávka popřena insolvenčním správcem a dlužníkem. Žalobce o tom obdržel dne 19. 11. 2015 vyrozumění insolvenčního správce dle § 197 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona; dále jen IZ ) a § 13 vyhlášky č. 311/207 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení. Pohledávka byla oběma žalovanými, insolvenčním správcem i dlužníkem popřena co do pravosti a výše. Dle protokolu o přezkumném jednání a seznamu přihlášených pohledávek insolvenční správce jako důvod popření uvedl, že došlo k zániku pohledávky započtením (což nijak blíže nespecifikoval) a žalobce byl vyzván ve lhůtě 30 dnů od přezkumného jednání podat proti insolvenčnímu správci dlužníka předmětnou žalobu. V odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že dne 12. 6. 2006 uzavřel žalovaný č. 1 s Komerční banskou a.s., IČO: 45317054, se sídlem v Praze 1, Na příkopě 33 (dále jen banka ) smlouvu o úvěru registrační číslo 0520906240150, na jejímž základě mu byl poskytnut úvěr ve výši 2,5 mil. Kč. Dne 12. 6. 2006 byla uzavřena zástavní smlouva k nemovitostem mezi bankou jako zástavním věřitelem a Pavlem Dolejším, nar. , bytem v Praze 3, Písecká 1672/17 jako zástavce (dále jen zástavce ) a žalovaným č. 1 jako vedlejším účastníkem, dle níž bylo zřízeno zástavní právo k nemovitostem ve vlastnictví zástavce zapsaných na LV č. pro obec k. ú. (specifikovaný v čl. II. odst. 1 této zástavní smlouvy), které zajišťovalo úvěr, jejž žalovanému č. 1 poskytla banka. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 21. 10. 2009 č. j. 36 Nc 16851/2009-5 byla nařízena exekuce na majetek povinného Pavla Dolejšího, otce žalovaného č. 1, k uspokojení pohledávky žalobce ve výši 2.466.996,50 Kč s příslušenstvím. K provedení této exekuce byl pověřen soudní exekutor Mgr. Petr Jaroš, exekutorský úřad Chrudim. V rámci exekuce vydal tento dne 20. 11. 2009 pod č. j. 129 EX 4866/09-4 exekutorský příkaz, kterým rozhodl o prodeji nemovitostí povinného-otce žalovaného Pavla Dolejšího, mj. i nemovitostí zapsaných na LV 160, obec Herálec, v k. ú. Zdislavice u Herálce, jež byly zatíženy zástavním právem zajišťujícím pohledávku banky za žalovaným č. 1. Podle pravomocného usnesení rozvrhu vydaného soudním exekutorem Mgr. Petrem Jarošem dne 22. 6. 2011, č. j. 129 EX 4866/09-66 bylo z prodeje nemovitostí povinného Pavla Dolejšího v dražbě přiznáno bance plnění ve výši 988.622,60 Kč z důvodu zařazení do skupiny a pořadí podle zástavního práva na dražených nemovitostech. (sp. zn. 190 ICm 4502/2015) pokračování-3-sp. zn. 190 ICm 4502/2015 (sp. zn.) Z této části podle podílu hodnoty nemovitostí zajištěných zástavním právem, kterým byla zajištěna pohledávka banky za žalovaným č. 1 k hodnotě všech dražených nemovitostí, bance připadla z rozdělované podstaty částka 587.456,-Kč. Pavel Dolejší v tomto rozsahu plnil z důvodu poskytnutého zajištění za žalovaného č. 1, který se tak bezdůvodně obohatil na úkor Pavla Dolejšího.

Soudní exekutor Mgr. Petr Jaroš exekučním příkazem ze dne 9. 8. 2011 č. j. 129 EX 4866/09-76 postihl tuto pohledávku Pavla Dolejšího za žalovaným č. 1 a přikázal tuto pohledávku ve prospěch žalobce. Přikázaná pohledávka nebyla žalovaným č. 1 v zákonné lhůtě řádně vyplacena (ani žalobci ani exekutorovi), a proto žalobce podal dle § 315 o.s.ř. dne 20. 2. 2012 poddlužnickou žalobu k Obvodnímu soudu pro Prahu 10, kde je řízení vedeno pod sp. zn. 21 C 25/2012 a není pravomocně rozhodnuto.

Při přezkumném jednání dne 2. 11. 2015 popřeli žalovaní pohledávku žalobce, když protokol neobsahuje odůvodnění. Z obsahu upraveného seznamu přihlášených pohledávek vyplývá, že insolvenční správce popřed pravost a výši pohledávky č. 1 z důvodu, že pohledávka zanikla započtením, přičemž dlužník popřel pravost a výši této pohledávky bez uvedení důvodu. Toto vyplývá i z vyrozumění o popření pohledávky žalovaným č. 1, když z obsahu vyrozumění nelze zjistit, zda tento důvod popření pohledávky č. 1 uplatňuje pouze insolvenční správce nebo shodně oba žalovaní.

Žalovaní neuvedli kdy, jakou formou a mezi kým došlo k započtení sporné pohledávky. Tvrzení žalovaných o zániku přihlášené pohledávky žalobce započtením vyvrací dopis žalovaného č. 1 ze dne 22. 4. 2015, kterým prostřednictvím svého právního zástupce požádal žalobce, jako svého věřitele, o souhlas s nižším plněním dle § 392 odst. 1 písm. c) IZ. Z něj vyplývá, že žalovaný č. 1 má mj. dluh vůči Pavlu Dolejšímu, svému otci, ve výši 988.662,60 Kč, který byl exekučním příkazem č.j. 129 EX 4866-76, vydaným dne 9. 8. 2011 exekutorem Mgr. Petrem Jarošem, přikázán ve prospěch žalobce. Dále z něj vyplývá, že žalovaný zaslal tuto žádost o souhlas s nižším plněním při oddlužení rovněž Pavlu Dolejšímu, svému otci.

V insolvenčním návrhu, podaném žalovaným č. 1 dne 3. 7. 2015 Městskému soudu v Praze spojeném s návrhem na povolení oddlužení, žalovaný č. 1 konkrétně uvedl, že má 3 věřitele. Přičemž jako třetího věřitele výslovně uvedl svého otce Pavla Dolejšího, resp. společnost žalobce s tím, že se jedná o dluh bezdůvodného obohacení, který byl promlčen, v přibližné výši 988.622,62 Kč splatných dne 22. 6. 2011. Jako okolnosti vzniku dluhu uvádí, že mezi otcem dlužníka Pavlem Dolejším jako zástavcem, Komerční bankou a.s. jako zástavním věřitelem a dlužníkem jako vedlejším účastníkem, byla uzavřena zástavní smlouva k nemovitostem č. 10000066658, na jejímž základě bylo zřízeno zástavní právo k nemovitostem vlastněných otcem žalovaného panem Dolejším, specifikovaných v čl. II. odst. 1 této smlouvy, které zajišťovalo hypoteční úvěr, jež dlužníkovi poskytla banka.

Protože se dlužník dostal do tíživé majetkové situace, pro niž nebyl schopen uvedený hypoteční úvěr řádně splácet, byly zastavené nemovitosti ve vlastnictví Pavla Dolejšího prodány v dražbě a výtěžek ve výši 988.622,60 Kč byl dle usnesení o rozvrhu č. j. 129 EX 4866/09-76 ze dne 22. 6. 2011 vyplacen bance jako věřiteli dlužníka. Přikázáním pohledávky exekučním příkazem č.j. 129 EX 4866/09-76 vydaným dne 9. 8. 2011 soudním exekutorem Mgr. Petrem Jarošem, byla pohledávka odpovídající tomuto dluhu přikázána ve prospěch žalobce. (sp. zn. 190 ICm 4502/2015) pokračování-4-sp. zn. 190 ICm 4502/2015 (sp. zn.) Žalobce v insolvenčním návrhu uvedl, že pohledávka je promlčená v obecné tříleté promlčecí lhůtě dle § 100 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen obč. z. ), která již marně proběhla, když přikázáním pohledávky exekučním příkazem nedochází ke stavení promlčecí doby s odkazem na judikát rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 4740/2009 ze dne 12. 8. 2011. Vzhledem k tomu bude pohledávku dlužník v případě jejího přihlášení popírat. Žalobce má za to, že pohledávka za žalovaným č. 1 přikázaná mu exekučním příkazem vydaným soudním exekutorem Mgr. Petrem Jarošem dne 9. 8. 2011 č.j. 129 EX 4866/09-76 nezanikla započtením, existovala ke dni zahájení insolvenčního řízení v této věci. Vzhledem k podání poddlužnické žaloby nebyla ani promlčena.

Žalovaný č. 1 ve svém vyjádření uvedl, že jako nesporné považuje žalobní tvrzení o tom, že dne 12. 6. 2006 uzavřel s bankou smlouvu o úvěru. Na jejím základě mu byl poskytnut hypoteční úvěr ve výši 2,5 mil. Kč, zajištěný nemovitostmi ve vlastnictví otce žalovaného č. 1 Petra Dolejšího. Žalobce měl za svým otcem vykonatelnou pohledávku vymáhanou v exekučním řízení soudním exekutorem Mgr. Petrem Jarošem pod sp. zn. 129 EX 4866/09. V rámci této exekuce byly prodány nemovitosti Petra Dolejšího zajišťující hypoteční úvěr. Přičemž část tohoto výtěžku ve výši 587.456,-Kč byla skutečně vyplacena Komerční bance a.s. jako věřiteli žalovaného č. 1. Soudní exekutor Mgr. Petr Jaroš vydal exekuční příkaz č. j. 129 EX 4866/09-76 dne 9. 8. 2011, kterým rozhodl o provedení exekuce přikázáním jiné pohledávky, kterou měl mít údajně Pavel Dolejší za svým synem, žalovaným č. 1, z titulu bezdůvodného obohacení. Žalovaný č. 1 má však za to, že formální pohledávka jeho otce za ním zanikla ještě před tím, než měla být přikázána ve prospěch žalobce, na základě exekučního příkazu č. j. 129 EX 4866/09-76 a žalobce se proto tak nemohl stát věřitele žalovaného č. 1 a předmětná žaloba není důvodná.

Otec žalovaného v minulosti provozoval nakladatelství jako fyzická osoba, podnikal od roku 1993, s čímž mu pomáhal jeho syn-žalovaný č. 1, a později se stal jeho zaměstnancem. Protože otec se žalobcem obchodně spolupracoval, bylo dohodnuto, že společníci žalobce Jaroslav Hrala a Bedřich Kocman prodají panu Dolejšímu obchodní podíl na žalobci, o čemž byla dne 16. 5. 2006 uzavřena otcem žalovaného s oběma společníky žalobce smlouva o převodu obchodního podílu. S Bedřichem Kocmanem pak ještě smlouva o uzavření budoucí smlouvy o převodu části obchodního podílu, rovněž dne 16. 5. 2006.

Protože se otci žalovaného č. 1 nepodařilo získat bankovní úvěr, rozhodl se vzít hypoteční úvěr jeho syn-žalovaný č. 1. S tím, že za úvěrové prostředky koupí nemovitosti určené k provozování nakladatelství, čímž mu poskytne finanční prostředky pro koupi obchodního podílu. S tímto řešením souhlasili i společníci žalobce. Proto dne 12. 6. 2006 uzavřel žalovaný č. 1 s Komerční bankou a.s. smlouvu o úvěru č. 0520906240150, na jejímž základě mu byl poskytnut úvěr ve výši 2,5 mil. Kč určený ke koupi nemovitostí ve vlastnictví jeho otce, tzn. nemovitostí užívaných pro provoz nakladatelství, a to konkrétně domu č. p. stojící na pozemku parc. č. pozemek parc. č. ST pozemek parc. č. , k. ú. (dále jen nemovitosti ).

Hypoteční úvěr byl zajištěný zástavním právem k nemovitostem ve prospěch Komerční banky, a.s. na základě třístranné zástavní smlouvy mezi ní, žalovaným č. 1 a jeho otcem dne 12. 6. 2006. Téhož dne žalovaný č. 1 uzavřel se svým otce Pavlem Dolejším kupní smlouvu, na jejímž základě, tyto nemovitosti od otce skutečně koupil, a to za kupní cenu 2,5 mil. Kč. Peněžní prostředky z hypotečního úvěru byly tak bankou zaslány přímo na účet Pavla (sp. zn. 190 ICm 4502/2015) pokračování-5-sp. zn. 190 ICm 4502/2015 (sp. zn.) Dolejšího. Vklad vlastnického práva k nemovitostem ve prospěch žalovaného č. 1 byl povolen dne 27. 6. 2006 s právním účinkem vkladu dne 13. 5. 2006. Avšak převod obchodního podílu se nakonec nerealizoval, neboť jeden z převodců Jaroslav Hrala odstoupil od smlouvy o převodu obchodního podílu. Současně vznikly pochybnosti, zda kupní smlouva o převodu nemovitosti uzavřená mezi žalovaným č. 1 a jeho otcem Pavlem Dolejším byla uzavřena platně a zda příjem z předmětu nemovitosti skutečně bude osvobozen od daně z příjmů, jak se strany původně domnívali. Navíc, přestože formálně nabyl vlastnické právo k nemovitostem žalovaný č. 1, tyto byly i nadále používány k podnikání otce a žalovaný č. 1 musel hradit poměrně vysoké náklady na jejich provoz. Vzhledem k tomu se žalovaný č. 1 se svým otcem Pavlem Dolejším rozhodli od kupní smlouvy o převodu nemovitostí společně odstoupit, což učinili společným prohlášením dne 31. 10. 2006 s odkazem na § 49a obč. z.

Kupní smlouva o převodu nemovitostí ze dne 12. 6. 2006 tedy zanikla s účinností ex tunc a vlastnické právo k nemovitostem přešlo zpět na Pavla Dolejšího. Žalovanému č. 1 vznikla pohledávka za vrácení kupní ceny, kterou svému otci za převod nemovitosti uhradil. Protože však Pavel Dolejší se v mezidobí dostal v souvislosti se svým podnikáním do majetkových potíží, souhlasil žalovaný č. 1 s tím, že mu otec vrátí prostředky z hypotečního úvěru, tedy kupní cenu za nemovitost ve výši 2,5 mil. Kč až poté, co se mu podaří překlenout jeho finanční komplikace.

Finanční situace nakladatelství se však nezlepšila. Otec žalovaného č. 1 Pavel Dolejší se ocitl na okraji krachu, proto se žalovaný č. 1 po dohodě s ním, rozhodl, že si od banky vezme ještě druhý úvěr, s jehož pomocí pomůže otci finanční problémy překlenout. Proto žalovaný č. 1 dne 8. 10. 2007 uzavřel s Komerční bankou a.s. smlouvu o úvěru č. 0520907224 na 5 let, na jejímž základě mu byl poskytnut úvěr bez stanovení účelu ve výši 250.000,-Kč. Tento úvěr byl následně rovněž použit k úhradě podnikatelských závazků Pavla Dolejšího. Přes toto úsilí byla na majetek Pavla Dolejšího nařízena exekuce, v důsledku které musel ukončit své podnikání. O příjmy pak na určitou dobu přišel i žalovaný č. 1, který nebyl schopen splácet své závazky vůči Komerční bance a.s. a i vůči němu byla rovněž nařízena exekuce.

Když pak nemovitosti otce žalovaného č. 1 Pavla Dolejšího byly v rámci exekuce, vedené soudním exekutorem Mgr. Petrem Jarošem pod sp. zn. 129 EX 4866/09 prodány v dražbě, část tohoto výtěžku ve výši 587.4546,-Kč byla skutečně vyplacena Komerční bance a.s. jako zástavnímu věřiteli k úhradě hypotečního úvěru žalovaného č. 1. Pavlu Dolejšímu tak za žalovaným č. 1 formálně vznikla pohledávka z bezdůvodného obohacení ve výši 587.456,-Kč. Je však zřejmé, že ve skutečnosti k žádnému bezdůvodnému obohacení na straně žalovaného č. 1 nedošlo, neboť to byl žalovaný, kdo přišel o částku 2,5 mil. Kč, tj. kupní cenu za nemovitosti, i o nemovitosti samotné. Proto se žalovaný č. 1 se svým otcem logicky dohodli na tom, že pohledávka žalovaného č. 1 na vrácení ceny nemovitosti ve výši 2,5 mil. Kč bude ponížena o částku 587.456,-Kč, která již byla vyplacena Komerční bance, a.s.

S odkazem na ustanovení § 580 zákona č. 40/1964 Sb., obč. z. tak žalovaný č. 1 se svým otcem vyjádřili projev směřující k započtení. Uzavřeli dohodu o vzájemném započtení pohledávek, v důsledku čehož pohledávka Pavla Dolejšího na uhrazení částky 587.456,-Kč zanikla dle § 580 obč. z. a pohledávka žalovaného č. 1 ve výši 2,5 mil. Kč byla v odpovídajícím rozsahu ponížena. Přestože se jednalo o ústní dohodu, žalovaný č. 1 pro úplnost doplnil, že dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR mohlo být započtení (sp. zn. 190 ICm 4502/2015) pokračování-6-sp. zn. 190 ICm 4502/2015 (sp. zn.) pohledávek provedeno i konkurentně dle rozsudku NS ČR ze dne 19. 2. 2013 sp. zn. 21 Cdo 3330/2011. Proto formální pohledávka ve výši 587.456,-Kč Pavla Dolejšího za žalovaným č. 1 nemohla být přikázána ve prospěch žalobce, neboť zanikla v důsledku započtení ještě před tím, než mělo dojít k jejímu přikázání na základě exekučního příkazu č. j. 129 EX 4866/09-76.

Pokud právní zástupce žalovaného č. 1 zaslal věřitelům dopis ze dne 24. 2. 2015 nazvaný jako žádost o poskytnutí souhlasu věřitelů s nižším plněním ve smyslu ustanovení § 392 odst. 1 písm. c) IZ, v němž bylo konstatováno, že žalovaný č. 1 má vůči Pavlu Dolejšímu dluh ve výši 988.662,62 Kč, přičemž tento byl exekučním příkazem č. j. 129 EX 4866/09-76 přikázán ve prospěch žalobce. A následně právní zástupce žalovaného č. 1 tuto skutečnost zopakoval v návrhu na povolení oddlužení. Žalovaný č. 1 tyto nesrovnalosti nepopírá, avšak k jejich vzniku došlo omylem, neboť obě výše listiny sepsal právní zástupce žalovaného č. 1, který v předmětné věci nebyl ze strany žalovaného č. 1 řádně informován o všech skutkových okolnostech. Žalovaný č. 1 jako fyzická osoba bez právnického vzdělání či právního povědomí nebyl schopen rozlišit, jaké informace z jeho minulosti mají ve vztahu k jeho oddlužení právní relevanci. Právní zástupce žalovaného č. 1, proto při zpracování těchto listin vycházel především z písemných podkladů, které mu jeho klient žalovaný č. 1 za tím účelem předal, ale bez vysvětlení veškerých souvislostí. Mezi nimiž byl i exekuční příkaz č. j. 129 EX 4866/09-76, dle něhož se zdálo, že žalovaný č. 1 má vůči Pavlu Dolejšímu, respektive vůči žalobci dluh ve výši 988.662,62 Kč (přestože se ve skutečnosti mělo jednat pouze o částku 587.456 Kč s příslušenstvím).

Právní zástupce žalovaného č. 1 tak jednal v omylu bez znalosti všech uvedených souvislostí. Žalovaný č. 1 nepopírá, že žalobce dne 20. 2. 2012 proti žalovanému č. 1 u Obvodního soudu pro Prahu 10 poddlužnickou žalobu pod sp. zn. 21 C 25/2012, kde bylo řízení v důsledku rozhodnutí o úpadku žalovaného č. 1 přerušeno dle § 140 a IZ. O existenci tohoto řízení však žalovaný č. 1 ani jeho zástupce nevěděli, neboť Obvodní soud pro Prahu 10 vyrozuměl žalovaného č. 1 o podané žalobě a probíhajícím řízení až dne 9. 7. 2015 prostřednictvím usnesení č. j. 21 C 25/2012-24, poté, co právní zástupce za žalovaného č. 1 návrh na oddlužení a po více než 3 letech od poddlužnické žaloby. Poté co se o soudním řízení o poddlužnické žalobě a s informací č. 1 seznámil s těmito skutečnostmi, zaslal zástupce žalovaného č. 1 zdejšímu soudu opravu a doplnění návrhu na oddlužení ze dne 3. 8. 2015, v němž doplnil a opravil návrh ještě před tím, že žalobce přihlásil svou tvrzenou pohledávku a soud oddlužení žalovaného č. 1 povolil.

Žalovaný tak potvrdil, že měl pohledávku za svým otcem Pavlem Dolejším nevypořádanou ve výši 2,5 mil. Kč a 250.000,-Kč ze dvou úvěrů. Poté co nemovitostí Pavla Dolejšího byly zpeněženy v exekuci pod sp. zn. 129 EX 4866/09 a část výtěžku byla vyplacena bance jako věřiteli žalovaného č. 1. Vznikla Pavla Dolejšímu za žalovaným č. 1 formální pohledávka ve výši 587.456,-Kč. Proto se žalovaný č. 1 a jeho otec logicky dohodli, že pohledávka žalovaného č. 1 ve výši 2,5 mil. Kč bude ponížena o částku 587.456,-Kč, která již byla vyplacena Komerční bance a.s. soudním exekutorem. Došlo tak k uzavření dohody o započtení pohledávek ve smyslu ustanovení § 580 OZ. Pohledávka Pavla Dolejšího za žalovaným č. 1 tak v důsledku započtení zanikla a nemohla být následně exekučním příkazem č.j. 129 EX 4866/09-76 přikázána ve prospěch žalobce. Ten se tak nikdy nestal věřitelem žalovaného a přihlášená pohledávka nemůže být po právu. (sp. zn. 190 ICm 4502/2015) pokračování-7-sp. zn. 190 ICm 4502/2015 (sp. zn.)

Žalovaný č. 2 se vyjádřil tak, že žalobní návrh neuznává, setrvává na popěrném úkonu, kterým byla popřena, co do pravosti přihlášená pohledávka žalobcem z důvodu jeho zániku započtením. Odkázal na podrobnější vyjádření žalovaného č. 1.

Původní rozsudek zdejšího soudu č.j. 190 ICm 4502/2015-92 ze dne 23. 11. 2016, kterým byla žaloba zamítnuta pro předčasnost a vady přihlášky, byl usnesením Vrchního soudu v Praze č.j. 104 VSPH 169/2017-135 ze dne 23. 10. 2017 zrušen, když z přihlášky jasně plyne identifikace pohledávky žalobce. Je na posouzení soudu I. stupně v incidenčním sporu, zda žalobce prokáže vznik pohledávky Pavla Dolejšího z titulu bezdůvodného obohacení za dlužníkem a nabytí této pohledávky z jejího přikázání exekutorem-vše v mezích důvodu vzniku pohledávky vylíčeném v přihlášce § 198 odst. 2 IZ-a zda se ubrání jejímu popření spočívající v námitce započtení. Přitom je zřejmé, že pokud žalobce vybočil ze skutečností, které jako důvod vzniku pohledávky uplatnil nejpozději do skončení přezkumného jednání, nemohl být se svou žalobou úspěšný, a stejně tak i v případě, jestliže by neunesl břemeno tvrzení a důkazní břemeno ohledně vzniku, nabytí a existenci přihlášené pohledávky.

Vrchním soudem ČR uváděný rozdíl ve výši přihlášené a přezkoumané pohledávky ve výši 755.472,44 a petitem žaloby požadujícím určit pravost pohledávky ve výši 775.472,44 Kč, byl odstraněn podáním žalobce ze dne 13. 11. 2017, v němž žalobce opravil odůvodnění žaloby i navrhovaný výrok rozsudku tak, že chybou v psaní byla na místo správné částky 755.472,44 Kč uvedena částka 775.472,44 Kč. Ve skutečnosti se však žalobce domáhal určení pravosti pouze částky ve výši 755.472,44 Kč.

Soud tento právní úkon žalobce posoudil dle § 41 odst. 2 o.s.ř. tak, že soud každý úkon účastníka podle jeho obsahu, i když je nesprávně označen.

Obsahem tohoto právního úkonu žalobce tak je omezení původní žaloby, byť k žalobě na určení o částku výši 20.000,-Kč došlo omylem, písařskou chybou. Aby byl vyčerpán celý předmět řízení, je nutno rozhodnout o celé částce. Soud posoudil tento úkon žalobce jako částečné zpětvzetí žaloby co do částky 20.000,-Kč. S tímto právním úkonem podle ustanovení § 96 odst. 3 o.s.ř. žalovaní souhlasili. Proto soud rozhodl co do výroku I. tohoto rozsudku dle § 96 odst. 2 o.s.ř., dle něhož soud řízení v této části zastavil.

Z provedeného dokazování má soud za prokázané tyto skutečnosti.

Z přílohového spisu Městského soudu v Praze sp. zn., má soud z usnesení ze dne 2. 9. 2015 č. d. A-10 za prokázané, že byl zjištěn úpadek dlužníka-žalovaného č. 1. Petra Vaněčka.

Z přihlášky ze dne 11. 8. 2015 má soud za prokázané, že žalobce jako věřitel přihlásil svoji nevykonatelnou pohledávku za dlužníkem žalovaným č. 1 do tohoto insolvenčního řízení v celkové výši 755.470,44 Kč evidovanou pod pořadovým číslem 1.

Z protokolu o přezkumném jednání konaném dne 2. 11. 2015 má soud za prokázané, že přihlášená pohledávka č. 1 žalobce byla popřena insolvenčním správcem a dlužníkem, co do pravosti a výše

Z doručenky zástupci žalobce má soud za prokázané, že dne 19. 11. 2015 obdržel (sp. zn. 190 ICm 4502/2015) pokračování-8-sp. zn. 190 ICm 4502/2015 (sp. zn.) vyrozumění insolvenčního správce ve smyslu § 197 odst. 2 IZ o popření přihlášené pohledávky č. 1 ve výši 755.472,44 Kč žalovaným č. 1 a č. 2-dlužníkem a insolvenčním správcem pro zánik pohledávky započtením.

Ze smlouvy o úvěru reg. číslo 0520906240150 má soud za prokázané, a mezi účastníky nesporné, že dne 12. 6. 2006 uzavřel žalovaný č. 1 s Komerční bankou a.s. smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl poskytnut dlužníku bankou úvěr ve výši 2,5 mil. Kč. Právní subjektivitu žalobce má soud za prokázanou výpisem z jeho obchodního rejstříku ze dne 30. 7. 2015.

Ze zástavní smlouvy k nemovitostem z 12. 6. 2016 č. 10000060658, mezi bankou jako zástavním věřitelem a Pavlem Dolejším, jako otcem žalovaného č. 1, jako zástavcem a žalovaným č. 1 (jako vedlejším účastníkem), má soud za prokázané, že bylo zřízeno zástavní právo k nemovitostem ve vlastnictví zástavce Pavla Dolejšího, a to parcela č. zastavěná plocha a nádvoří, parcela č. ostatní plocha a objekt k bydlení dům č. p. na parcele č. na LV v k. ú. obec (dále jen nemovitosti ). Toto zástavní právo zajišťovalo úvěr, jež žalovanému č. 1 poskytla banka. V čl. IV. si zástavní věřitel a zástavce sjednali, že se zástavce zdrží jakékoliv dispozice se zástavou, zejména takové, která by znesnadňovala nebo znemožňovala realizaci zástavního práva, např. že bez souhlasu zástavního věřitele nesjedná předkupní právo, věcné břemeno, či nájem zástavy.

Ze smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne 23. 7. 2008 má soud za prokázané, že byla uzavřena mezi žalobcem a svědkem Pavlem Dolejším jako zástavcem s tím, že jejím předmětem jsou krom nemovitostí shora uvedených, tedy budovy č. p. se stavební parcelou a ostatní plocha, i další rozsáhlé pozemky zapsané na LV pro obec k. ú. . V čl. II. se žalobce a svědek Pavel Dolejší uvedli, že dne 23. 7. 2008 uzavřeli dohodu o narovnání, dle níž má zástavce zaplatit zástavnímu věřiteli dne 30. 4. 2009 částku ve výši 2.466.996,50 Kč. V čl. IV. této zástavní smlouvy je výslovně zmíněno zástavní právo pro Komerční banku a.s. na předmětné nemovitosti k zajištění pohledávky ve výši 2,5 mil. Kč ze smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 12. 6. 2006. Soud tak nemá, na rozdíl od žalovaného, za to, že by tuto další zástavu nemohl svědek Dolejší ke svým nemovitostem sjednat. Dle soudu tak nedošlo tak k porušení čl. IV. původní zástavní smlouvy. V ní nebylo zakázáno zatížit stejné nemovitosti další zástavou, navíc nemovitostí v další zástavní smlouvě bylo více. Účastníci nové zástavní smlouvy si byli vědomi existence původní zástavní smlouvy, kterou v nové zástavní smlouvě i uvedli.

Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 21. 10. 2009 č. j. 36 Nc 16851/2009-5 má soud za prokázané, že na základě shora uvedené dohody o narovnání mezi žalobcem a svědkem Pavlem Dolejším byl vydán vykonatelný směnečný platební rozkaz Městského soudu v Praze č.j. 47 Cm 208/2009-7 ze dne 26. 6. 2009 k uspokojení pohledávky žalobce ve výši 2.466.996,50 Kč s 6 % ročním úrokem z této částky od 1. 5. 2009. A dále k uspokojení pohledávky žalobce ve výši 8.223,-Kč na náklady předcházejícího řízení, náklady oprávněného a náklady exekuce ve výši 203.027,90 Kč. Výkonem exekuce byl pověřen Mgr. Petr Jaroš. Povinný Pavel Dolejší, na něž byla nařízená exekuce, po výroku III. tohoto usnesení nesmí po doručení tohoto usnesení nakládat se svým majetkem vč. nemovitostí a majetku patřícího do společného jmění manželů, s výjimkou běžné obchodní činnosti, uspokojování základních životních potřeb a udržování a (sp. zn. 190 ICm 4502/2015) pokračování-9-sp. zn. 190 ICm 4502/2015 (sp. zn.) správy majetku. Právní úkon, kterým povinný tuto povinnost, je neplatný. Toto usnesení nabylo právní moci dne 7. 1. 2010 a soud tak má za to, že dle § 44 odst. 7 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), tak dle tohoto ustanovení veškeré úkony, kterými by tyto povinnosti svědek Dolejší porušil, jsou neplatné dle § 44 odst. 7 exekučního řádu, ve znění účinném k datu 21. 10. 2009.

Soud tak má za to, že níže uvedená dohoda o započtení vzájemných pohledávek mezi dlužníkem a jeho otcem Pavlem Dolejším, tak je neplatná pro rozpor se zákonem § 39 zákona č. 40/1964 obč. z. a § 44 odst. 7 exekučního řádu

Z exekučního spisu Exekutorského úřadu Chrudim č. j. 129 EX 4866/09, zvl. pak z exekučního příkazu ze dne 20. 11. 2009 č.j. 129 EX 4866/09-4, má soud za prokázané, že bylo rozhodnuto o provedení exekuce prodejem nemovitostí otce žalovaného č. 1 Pavla Dolejšího, které byly uvedeny v zástavní smlouvě, a to pro pohledávku žalobce proti svědkovi Dolejšímu z titulu směnečného platebního rozkazu shora uvedeného. Došlo tak k prodeji nemovitostí, mj. i těch, které byly zajištěny zástavním právem zajišťující pohledávku banky za žalovaným. Komerční banka a.s. se přihlásila dne 13. 4. 2009 do exekuce na majetek povinného Pavla Dolejšího, jak vyplývá z přihlášky pohledávek zástavního věřitele do exekuce vedeného oprávněným-žalobcem proti povinnému Pavlu Dolejšímu. Šlo mj. o pohledávku ze smlouvy o úvěru ve výši 2,5 mil. Kč poskytnuté žalovanému č. 1.

Z pravomocného rozhodnutí o rozvrhu vydaného soudním exekutorem Mgr. Petrem Jarošem dne 22. 6. 2011 ve spisu č.j. 129 EX 4866/06-66, s právní mocí ze dne 1. 8. 2011, má soud za prokázané, že z prodeje nemovitostí povinného Pavla Dolejšího bylo v dražbě bance přiznáno plnění v celkové výši 988.622,62 Kč z důvodu zařazení do skupiny a pořadí podle zástavního práva na dražených nemovitostech s tím, že dle podílu hodnoty nemovitostí zajištěných zástavním právem původní zástavní smlouvy ze dne 12. 6. 2006 k hodnotě všech dražených nemovitostí připadne z rozdělované podstaty na pohledávku přihlášeného zástavního věřitele, tedy Komerční banky a.s., ve výši 587.456,-Kč.

Soud tak má za prokázané, že Pavel Dolejší v tomto rozsahu plnil z důvodu poskytnutého zajištění za žalovaného č. 1, který se tak bezdůvodně obohatil na úkor Pavla Dolejšího podle ustanovení § 451 a § 454 zákona č. 40/1964 Sb., dle něhož se bezdůvodně obohatil i ten, za nějž bylo plněno, co po právu měl plnit. Z exekučního příkazu soudního exekutora Mgr. Petra Jaroše ze dne 9. 8. 2011 č. j. 129 EX 4866/06-76 má soud za prokázané, že tato pohledávka Pavla Dolejšího za žalovaným č. 1 byla postihnuta tímto příkazem, a přikázána ve prospěch žalobce. Povinnému bylo zakázáno, aby se svou pohledávkou jakkoliv nakládal. Dlužníkovi povinného bylo zakázáno, aby od okamžiku, kdy mu byl doručen exekuční příkaz, povinnému jeho pohledávku vyplatit, provedl na ní započtení nebo s ní jinak nakládal. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 23. 11. 2011. Z vyrozumění o právní moci adresované žalovanému č. 1, kterému bylo vloženo do schránky dne 2. 12. 2011, má soud za prokázané, že je pověřený soudní exekutor informoval o tom, že od 7. 1. 2010 je pravomocné usnesení a nařízení exekuce ze dne 21. 10. 2009 č. j. 36 Nc 16851/2009-5, exekuční příkaz č.j. 129 EX 4866/09-76 nabylo právní moci dne 23. 11. 2011 a aktuální výše pohledávky s příslušenstvím činí 2.713.173,-Kč.

Ze sdělení Exekutorského úřadu v Chrudimi ze dne 27. 1. 2012 č. j. 129 EX 4866/09-87 má soud za prokázané, že exekuční příkaz č.j. 129 EX 4866/06-76 byl Petr Vaněčkovi (sp. zn. 190 ICm 4502/2015) pokračování-10-sp. zn. 190 ICm 4502/2015 (sp. zn.) doručen dne 10. 8. 2011, k doručení vyrozumění o nabytí právní moci tohoto exekučního příkazu došlo dne 2. 12. 2011 a doposud nebyla pohledávka poddlužníkem vyplacena.

Z přílohového spisu Obvodního soudu pro Prahu 10 sp. zn. 21 C 25/2012 má soud za prokázané, že byla dne 20. 2. 2012 podána poddlužnická žaloba žalobcem na žalovaného. Toto řízení bylo dle vyrozumění o přerušení řízení č. l. 88 spisu ze dne 7. 9. 2015 přerušeno po dobu trvání účinků rozhodnutí o úpadku dlužníka. Soud tak má za to, že nedošlo k promlčení nároku původně otce žalovaného č. 1 Pavla Dolejšího, když pohledávka byla přikázána žalobci dne 9. 8. 2011 pod sp. 129 EX 4866/09-76.

Ze smlouvy o převodu obchodního podílu ze dne 16. 5. 2006 má soud za prokázané, že ji uzavřeli Jaroslav Hrala jako společník žalobce a převodce na straně jedné a Bedřich Kocman a Pavel Dolejší jako nabyvatelé na straně druhé. Oba nabyvatelé měli zakoupit obchodní podíl převodce, přičemž Pavel Dolejší za dohodnutou cenu ve výši 3.632.000,-Kč.

Ze smlouvy o uzavření budoucí smlouvy o převodu části obchodního podílu mezi Bedřichem Kocmanem a Pavlem Dolejším ze dne 16. 5. 2006 má soud za prokázané, že bylo dohodnuto, že společníci žalobce Jaroslav Hrala a Bedřich Kocman prodají Pavlu Dolejšímu obchodní podíl na žalobci.

Z prohlášení Pavla Dolejšího vyhotoveného jako důkazní prostředek pro účely soudního řízení před OS Praha 10 č. j. 21 C 25/2012 ze dne 30. 7. 2015 a z výpovědi svědka Pavla Dolejšího, má soud za prokázané, že se mu nepodařilo obstarat si bankovní úvěr. Žalovaný souhlasil, že s financováním smlouvy otci pomůže, a proto si žalovaný č. 1 vzal sám hypoteční úvěr s tím, že za úvěrové prostředky od otce koupí nemovitosti určené k provozování nakladatelství, čímž mu poskytne finanční prostředky pro koupi obchodního podílu v žalobci. S tímto řešením souhlasili i společníci žalobce. Dne 12. 6. 2006 proto žalovaný uzavřel s Komerční bankou a.s. shora uvedenou smlouvu o úvěru č. 0520906240150, na jejímž základě mu poskytla hypoteční úvěr ve výši 2,5 mil. Kč určený ke koupi shora uvedených nemovitostí, tedy dům č. p. stojící na pozemku parc. č. a parc. č. od jeho otce Pavla Dolejšího. Na základě shora uvedené třístranné zástavní smlouvy byl hypoteční úvěr zajištěn zástavním právem k těmto nemovitostem. Z kupní smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene a o zřízení předkupního práva k nemovitostem ze dne 12. 6. 2006 má soud za prokázané, že tyto předmětné nemovitosti, dům č.p. 44 stojící na pozemku parc. č. parc. č. , parc. č. zakoupil žalovaný č. 1 od svého otce za 2,5 mil. Kč. Z výpisu z účtu Komerční banky a.s. ze dne 13. 6. 2006 má soud za prokázané, že peníze byly zaslány ve výši 2,5 mil. Kč z účtu banky přímo otci žalovaného č. 1 svědkovi Pavlovi Dolejšímu na jeho účet. Tento měl již z předchozího úvěru u Komerční banky a.s. v Humpolci ve výši 1.100.000,-Kč, k dispozici tak celkem částku 3,6 mil. Kč, aby mohl vyplatit 25 % podílu v podniku žalobce panu Hralovi. Vzhledem k tomu, že druhý kupující společník pan Kocman částku 3,6 mil. Kč na koupi další části podílu od pana Hraly nezískal, z koupě obchodního podílu sešlo. Naopak bylo svědkovi Pavlu Dolejšímu doručeno v provozovně žalobce v září 2006 odstoupení od kupní smlouvy ze strany prodávajícího pana Hraly. Proto nebyly peníze, ani 2,5 mil. Kč, které pro něj získal jeho syn žalovaný, použity na úhradu kupní ceny obchodního podílu žalobci. Svědek potvrdil, že aby nemusel platit daň z převodu nemovitosti, žalovaný č. 1 a jeho otec od kupní smlouvy dne 31. 10. 2006 odstoupili. Vlastnické právo k nemovitostem bylo převedeno zpět na Pavla Dolejšího, avšak kupní cena již vypořádána nebyla. Částku 2,5 mil. (sp. zn. 190 ICm 4502/2015) pokračování-11-sp. zn. 190 ICm 4502/2015 (sp. zn.) Kč vynaložil svědek na své podnikání s tím, že mu částku vrátí později, příp. za něj splatí hypoteční úvěr.

Svědek potvrdil, že obdržel usnesení č. j. 36 Nc 16851/2009-5 z OS Praha 3 ze dne 21. 10. 2009, kterým mu byla zakázána dispozice se svým majetkem. Až do roku 2009 byl zaměstnavatelem svého syna, kterého požádal v roce 2007, aby si vzal ještě spotřebitelský úvěr u Komerční banky a.s. ve výši 250.000,-Kč, který potřeboval pro svou podnikatelskou činnost, aby ji nemusel ukončit. Proto jeho syn neměl ani dům, který od něj koupil, ani peníze. Nemusel však platit daň z převodu nemovitostí ve výši 75.000,-Kč a měl závazky vůči synovi ve výši 2,5 mil. Kč a 250.000,-Kč. Pohledávku vůči synovi měl ve výši 587.456,-Kč. Tuto částku, která byla z výtěžku dražby vyplacena Komerční bance a.s. jako věřiteli z hypotečního úvěru zajištěného zástavním právem k uvedeným nemovitostem. Svědek výslovně uvedl, že se synem dohodl, že od částky, kterou mu dluží 2,5 mil. Kč, odečte 587.456,-Kč, když přesnou částku na koruny uváděl v písemném prohlášení. O tuto částku se sníží dluh. Opakovaně, jak v prohlášení ze dne 30. 7. 2015, tak při výslechu u soudu dne 5. 8. 2016, uvedl, že zápočet byl učiněn na základě dohody se synem, a to ústně. Učinil tak, přestože potvrdil, že mu bylo doručeno usnesení ze dne 21. 10. 2009 č. j. 36 Nc 16851/2009-5, jímž mu byla zakázána dispozice s majetkem, vzhledem k nařízení exekuce na jeho majetek. Dne 30. 5. 2010 svědek dle svého tvrzení utrpěl cévní mozkovou příhodu. Došlo k ochrnutí levé poloviny těla. Ke dni 31. 12. 2010 přestal podnikat jako OSVČ. Až do roku 2009 zaměstnával svého syna-dlužníka.

Soud nemá za prokázané tvrzení svědka, že došlo k ústnímu zápočtu v době od 22. 6. 2011, tj. od pravomocného usnesení exekutora Mgr. Jaroše č. j. 129 EX 4866/09-66, dle něhož k prodeji nemovitostí ve vlastnictví dlužníka bylo plněno z titulu zajištění za svědka Dolejšího Komerční bance a.s. ve výši 587.456,-Kč s tím, že k tomuto ústnímu započtení dohodou mezi otcem a synem mělo dojít do doby vydání exekutorského příkazu č. j. 129 EX 4866/09-76 ze dne 9. 8. 2011, kdy byla přikázána tato pohledávka svědka Dolejšího současnému žalobci.

Soud má za to, že se žalovaným nepodařilo prokázat, že došlo k započtení v době od 22. 6. 2011, kdy došlo k rozdělení podstaty z dražby nemovitostí Pavla Dolejšího ve Zdislavicích u Herálce, ve prospěch oprávněného-žalobce, kdy byla uspokojena pohledávka přihlášeného zástavního věřitele Komerční banky a.s. z titulu třístranné zástavní smlouvy dle podílu hodnoty nemovitostí zajištěných zástavních právem v hodnotě dražených nemovitostí, připadlo z rozdělované podstaty na pohledávku přihlášeného zástavního věřitele Komerční banky a.s. částka ve výši 587.456,-Kč. K tomuto započtení by muselo dojít do 9. 8. 2011, kdy byl vydán exekuční příkaz č.j. 129 EX 4866/09-76 jím došlo k přikázání pohledávky Pavla Dolejšího vůči svému synovi žalovanému č. 1. Kdy povinný-svědek Pavel Dolejší plnil z důvodu poskytnutého zajištění za dlužníka a exekuční příkaz postihl tuto pohledávku.

Pokud by došlo k ústnímu zápočtu, tento by byl pro rozpor se zákazem dispozice Pavla Dolejšího s majetkem dle usnesení 36 Nc 16851/2009 neplatný. Pokud nyní žalovaný č. 1 tvrdí, nikoliv tak jak uvedl původně, že k zápočtu došlo ústní dohodou s otcem, s možností, že k tomu došlo konkludentně. Při jednání soudu dne 8. 12. 2017 uvedl nově, že šlo o jednostranný zápočet sporné pohledávky 587.456,-Kč jeho otce vůči žalovaného č.1 pohledávce v úvěru ve výši 2,5 mil. Kč. (sp. zn. 190 ICm 4502/2015) pokračování-12-sp. zn. 190 ICm 4502/2015 (sp. zn.) Soud má pouze za to, že z toho, že si musel vzít spotřebitelský úvěr 250.000,-Kč, který rovněž poskytl svému otci, lze dovodit, že mu otec Pavel Dolejší, žádnou část dluhu nevrátil. Soud však má za to, že se jedná z hlediska jednostranného zápočtu o další účelovou změnu procesní obrany žalovaného č. 1.

Výpověď svědka i procesní obrana žalovaného č. 1 je vyvracena zejména shora uvedenými tvrzeními dlužníka v žádosti o souhlas věřitelů s nižšími splátkami v dopisu ze dne 22. 4. 2015 a samotným insolvenčním návrhem žalovaného č. 1 jako dlužníka ze dne 3. 7. 2015, v němž je pohledávka žalobce vůči dlužníku výslovně uvedena.

Z provedeného dokazování tak má soud za prokázané tyto skutečnosti.

Vznik pohledávky z bezdůvodného obohacení dlužníka-žalovaného č. 1 na úkor Pavla Dolejšího, která byla věřiteli-žalobci přikázána exekučním příkazem soudního exekutora Mgr. Petra Jaroše ze dne 9. 8. 2011 č.j. 129 EX 4866/09-76. Tato pohledávka vznikla tak, že dne 9. 6. 2006 uzavřel dlužník s Komerční bankou a.s. smlouvu o úvěru ve výši 2,5 mil. Kč. Poté byla mezi bankou jako zástavním věřitelem a povinným Pavlem Dolejším téhož dne uzavřena zástavní smlouva k nemovitostem, shora uvedeným.

Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 21. 10. 2009 byla nařízena exekuce na majetek povinného Pavla Dolejšího k uspokojení pohledávky žalobce ve výši 2.466.996,50 Kč. V rámci této exekuce soudní exekutor Mgr. Petr Jaroš vydal exekuční příkaz dne 20. 11. 2009 č. j. 129 EX 4866/09-4, kterým rozhodl o prodeji nemovitostí povinného Pavla Dolejšího, mj. i nemovitostí zapsaných na LV 160, k.ú. Zdislavice u Herálce, které byly zatíženy zástavním právem zajišťující pohledávku banky za dlužníkem-žalovaným č. 1. A podle pravomocného usnesení rozvrhu vydaného soudním exekutorem Mgr. Petrem Jarošem dne 22. 6. 2011 č.j. 129 EX 4866/09-66 bylo z prodeje nemovitosti povinného Pavla Dolejšího v dražbě přiznáno bance plnění v celkové výši 988.622,62 Kč.

Z této částky, podle podílu hodnoty nemovitosti zajištěných zástavním právem, byla zajištěna pohledávka banky za Petrem Vaněčkem v hodnotě všech dražených nemovitostí, bance připadla z rozdělované podstaty částka 587.456,-Kč. Pavel Dolejší v tomto rozsahu plnil z důvodu poskytnutého zajištění za dlužníka, který se tak bezdůvodně obohatil na úkor Pavla Dolejšího, neboť za něj bylo dle § 454 obč. z. plněno po právu, co měl plnit sám.

Exekučním příkazem soudního exekutora Mgr. Petra Jaroše ze dne 9. 8. 2011 č. j. 129 EX 4866/09-76 byla postižena tato pohledávka za dlužníkem.

Soud má za to, že se žalovaným č. 1 a č. 2 nepodařila prokázat jejich procesní obrana, spočívající v tom, že došlo v období od 22. 6. 2011 do 9. 8. 2011 k ústní dohodě o započtení mezi žalovaným č. 1 a Pavlem Dolejším, jeho otcem. I pokud by k takovéto ústní či konkludentní dohodě došlo, byla by, tak jak shora uvedeno, neplatná.

Nepodařilo se prokázat, že by došlo k jednostrannému úkonu žalovaného č. 1 započtením tak, jak nyní tvrdí, neboť je to v rozporu jak s dopisem žalovaného č. 1 ze dne 22. 4. 2015-žádosti o nižší splátky a odeslaným žalobci a svému otci svědkovi Dolejšímu jako dalšímu z věřitelů, jehož pohledávka byla přikázána, tak jak shora uvedeno vůči žalovanému č. 1 na žalobce. (sp. zn. 190 ICm 4502/2015) pokračování-13-sp. zn. 190 ICm 4502/2015 (sp. zn.) Soud poukazuje zejména na to, že v dopise ze dne 22. 4. 2015 a v insolvenčním návrhu ze dne 3. 7. 2015 žalovaný č. 1 nezpochybňoval existenci pohledávky, která z jeho otce přešla na žalobce. Pouze proti ní namítal promlčení, tedy uplynutí tříleté promlčecí lhůty dle § 100 odst. 1 zákona 40/1964 Sb. Pokud by si v té době byl žalovaný vědom toho, že učinil proti této pohledávce zápočet své pohledávky, uvedl by to jistě jak v žádosti o nižší splátky ze dne 22. 4. 2015, tak v insolvenčním návrhu ze dne 3. 7. 2015.

Tyto skutečnosti začal žalovaný č. 1, ač již v té době byl zastoupen právním zástupcem, tvrdit až poté, co se dověděl o tom, že pohledávka promlčena není, neboť vůči němu byla podána poddlužnická žaloba dne 20. 2. 2012 u OS Praha 10, takže nedošlo k promlčení pohledávky žalobce vůči žalovanému č. 1.

Soud tak má za to, že exekuční příkaz byl vydán zcela po právu. K promlčení pohledávky nedošlo, stejně tak k jejímu započtení.

Právně byla věc posouzena takto.

Podle § 198 odst. 1 IZ věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění dle § 197 odst. 2 IZ. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci.

V daném případě byla žaloba podána na poštu dne 25. 11. 2015, tedy do 30 dnů od přezkumného jednání, které se konalo dne 2. 11. 2015 a méně než 15 dnů od doručení vyrozumění insolvenčního správce, které bylo zástupci žalobce doručeno dne 19. 11. 2015. Podle § 198 odst. 2 IZ může žalobce žalobě podle § 198 odst. 1 IZ uplatnit jako důvod vzniku popřené pohledávky pouze skutečnosti, které jako důvod vzniku této pohledávky uplatnil nejpozději do skončení přezkumného jednání. Soud má za to, že takto žalobce i postupoval. Jako důvod vzniku předmětné pohledávky uvedl přikázání pohledávky Pavla Dolejšího proti žalovanému č. 1 z důvodu poskytnutého zajištění za žalovaného č. 1 s tím, že tato pohledávka byla žalovanému č. 1 přikázána ve prospěch žalobce.

Bezdůvodné obohacení je zde třeba chápat, vzhledem ke smyslu celé transakce, jímž bylo získání úvěru pro otce žalovaného č. 1 Pavla Dolejšího na zakoupení obchodního podílu ve společnosti žalobce. Peníze, které Pavel Dolejší zinkasoval z prodeje svých nemovitostí žalovanému č. 1 z úvěru, který na něj získal žalovaný č. 1 od Komerční banky a.s., tak nebyly po odstoupení prodávajícího společníka žalobce pana Hraly od smlouvy o prodeji obchodního podílu, využity k původnímu účelu smlouvy.

Vzhledem k následnému odstoupení od kupní smlouvy mezi Pavlem Dolejším a žalovaným č. 1 na koupi nemovitostí, byly tyto prostředky poskytnuty otci pana Dolejšího bezdůvodně, resp. z právního důvodu, který odpadl.

Soud tak má za to, že byl prokázán vznik pohledávky Pavla Dolejšího z titulu bezdůvodného obohacení za dlužníkem, a nabytí této pohledávky z jejího přikázání exekutorem, a to z důvodu vzniku vylíčeném v přihlášce dle § 198 odst. 2 IZ.

Soud má za to, že žalobce nevybočil ze skutečností, které jako důvod ke vzniku pohledávky uplatnit nejpozději do skončení přezkumného jednání, a jak je níže uvedeno, (sp. zn. 190 ICm 4502/2015) pokračování-14-sp. zn. 190 ICm 4502/2015 (sp. zn.) unesl jak břemeno tvrzení, tak důkazní břemeno ohledně vzniku, nabytí a existence přihlášené pohledávky.

Dle ustanovení § 451 odst. 2 obč. z. má soud za to, že Pavel Dolejší v rozsahu částky 587.456,-Kč, dle podílu hodnoty nemovitostí zajištěných zástavním právem, kterým byla zajištěna pohledávka banky za žalovaným č. 1, k hodnotě všech dražených nemovitostí, která bance připadla z rozdělované částky, plnil z důvodu poskytovaného zajištění za žalovaného z důvodu, který odpadl.

Právně byla věc posouzena podle ustanovení § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen OZ ), dle něhož, není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanovení tohoto zákona i právní poměry týkají se práv věcných; jejichž vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Tímto právním předpisem se v daném případě rozumí zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. z. ) a zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

Podle ustanovení § 497 obch. z., v tehdy platném znění, se smlouvou o úvěru zavázal věřitel, tj. Komerční banka a.s., že poskytne žalovanému č. 1 Petru Vaněčkovi úvěr ve výši 2,5 mil. Kč úvěrovou smlouvou ze dne 13. 6. 2006. Toto prokazuje i rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 č. j. 46 C 146/2012-30 ze dne 19. 11. 2013, dle něhož byl žalovaný č. 1 odsouzen k zaplacení částky 1.859.412,76 Kč Komerční bance a.s. z titulu nesplacení předmětné smlouvy o úvěru. Z výpovědi svědka Pavla Dolejšího, zmíněného v tomto rozsudku, lze zjistit pouze, že zajistil úvěr žalovaného zástavou na nemovitosti ve svém vlastnictví.

Zástavní právo, jímž Pavel Dolejší zastavil své nemovitosti za úvěr poskytnutý jeho synovi-žalovanému č. 1, vzniklo podle ustanovení § 152 a následujících obč. z. a sloužilo k zajištění pohledávky pro případ, že dluh z úvěru, který tomu odpovídá, nebude včas splněn s tím, že v tomto případě lze dosáhnout uspokojení z výtěžku zpeněžení zástavy. Zástavou byla dle ustanovení § 153 odst. 1 IZ věc nemovitá. Zástavní právo vzniklo dle ustanovení § 156 odst. 1 IZ na základě písemné smlouvy. Zástavní právo vzniklo vkladem do katastru nemovitostí dle § 157 odst. 1 IZ tak, jak žalobce vklady do katastru nemovitostí doložil. Protože se jednalo o zástavu cizí věci, došlo k tomu dle ustanovení § 161 odst. 2 obč. z. se souhlasem jejich vlastníka Pavla Dolejšího.

Pavel Dolejší měl zakázáno se svými nemovitostmi disponovat dle usnesení č. j. 36 Nc 16851/2009, jímž byla nařízena exekuce na jeho majetek a byla mu zakázána dispozice majetkem dle ustanovení § 44 odst. 7 exekučního řádu, ve znění účinném do 31. 10. 2009. I s odkazem na judikát č. j. 30 Cdo 2518/2014 Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 9. 2014, má soud za to, že případnou tvrzenou dohodou o zápočtu, byť neprokázanou, by došlo k porušení zákazu z usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí dle § 335b odst. 1 písm. a) o.s.ř., kterým v nařízení výkonu rozhodnutí bylo zakázáno povinnému Dolejšímu, aby po doručení tohoto usnesení nemovitou věc převedl na někoho jiného nebo ji zatížil. Zatížením byl v daném případě i zápočet předmětné pohledávky.

Pokud mu byla zakázána dispozice s majetkem, nemohl uzavřít dohodu o započtení, když by svou pohledávku ve výši 587.456,-Kč na jistině vůči svému synovi-žalovanému č. 1 započetl vůči jeho pohledávce ze smlouvy o úvěru ve výši 2,5 mil. Kč. S tím, že toto (sp. zn. 190 ICm 4502/2015) pokračování-15-sp. zn. 190 ICm 4502/2015 (sp. zn.) započtení, pokud by k němu došlo, by bylo neplatné podle ustanovení § 39 občanského zákoníku. Započtením bránil zákaz dispozice s majetkem dle § 44 odst. 7 exekučního řádu, ve znění účinném do 31. 10. 2009.

Započtení upravuje § 580 a následující obč. z., dle něhož mají-li věřitel a dlužník vzájemné pohledávky, jejichž plnění je stejného druhu, zaniknou započtením, pokud se vzájemně kryjí, jestliže některý z účastníků učiní vůči druhému projev vůle směřující k započtení. Zánik nastane okamžikem, kdy se setkaly pohledávky způsobilé k započtení.

Soud však nemá za prokázané, že by v období od 22. 6. 2011 do 9. 8. 2011 takovýto projev žalovaný č. 1 učinil. Dlužník mohl takovéto započtení jednostranně provést, neboť v dispozici se svým majetkem nebyl nijak omezen. Toto však nebylo prokázáno.

Soud nemá za prokázané, že by byla zástavní smlouva ze dne 23. 7. 2008 žalobcem a panem Dolejším neplatná pro zákaz dispozice se zástavou Pavla Dolejšího z třístranné smlouvy ze dne 5. 8. 2016. I přes čl. III.4 třístranné smlouvy má soud za to, že nemovitost šlo zatížit další zástavou. Navíc u této dvoustranné zástavní smlouvy byl předmět zástavy mnohem širší, více nemovitostí v k. ú. Herálec.

Proto soud má za to, že exekuční příkaz, kterým byla přikázána exekuce na otce žalovaného č. 1 vůči dlužníku-žalovanému č. 1 na žalobce, byl vydán zcela po právu. Bylo zde postupováno podle ustanovení § 312 o.s.ř., dle něhož výkon rozhodnutí přikázáním jiné peněžité pohledávky povinného, lze nařídit i v případě, že pohledávka povinného se stane splatnou teprve v budoucnu, jakož v případě, že povinnému budou dílčí pohledávky z téhož právního důvodu v budoucnu postupně vznikat.

Podle ustanovení § 313 odst. 1 o.s.ř. nařízením výkonu rozhodnutí zakáže soud povinnému, aby se svou pohledávkou jakkoliv nakládat. Dlužníkovi povinného soud zakáže, aby od okamžiku, kdy mu bylo doručeno nařízení výkonu rozhodnutí, povinnému jeho pohledávku vyplatil, provedl na ní započtení nebo s ní jinak nakládal.

V daném případě, kdy nebylo prokázáno, že by k započtení došlo po vydání usnesení o rozdělení majetkové podstaty dne 22. 6. 2011, do 9. 8. 2011-před vydáním exekučního příkazu k přikázání jiné pohledávky žalobci, má soud za to, že po datu 9. 8. 2011 již je započtení vyloučeno, a předtím k tomu nedošlo. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

Soud nemá za to, že by bylo možno jednání žalobce posuzovat jako jednání v rozporu s dobrými mravy dle § 3 OZ. Žalobce přihlásil svou pohledávku vůči žalovanému, kterou získal přikázáním pohledávky, kterou měl vůči žalovanému č. 1 jeho otec. Bylo věcí žalovaného č. 1, že si vzal úvěr ve výši 2,5 mil. Kč a 250.00,-Kč u Komerční banky a.s. Tyto prostředky všechny poskytl svému otci, který jej zároveň zaměstnával. Uzavřel s ním kupní smlouvu na koupi předmětných nemovitostí, od níž následně odstoupil. A aniž si zajistil plnění povinnosti ze strany svého otce splátek úvěr, mu tak vrátil nemovitost a dle svého tvrzení od něj nepřevzal žádnou částku. Nemá tak nemovitost ani finanční prostředky, které si na jejich koupi vypůjčil.

Soud však nemá za to, že by za této situace se ze strany žalobce jednalo o výkon práva v rozporu s dobrými mravy. Touto skutečností ani není to, že otec žalovaného č. 1 utrpěl mozkovou příhodu, v důsledku čehož byl výrazně omezen ve svém podnikání. Což byl (sp. zn. 190 ICm 4502/2015) pokračování-16-sp. zn. 190 ICm 4502/2015 (sp. zn.) jedním z důvodu, proč musel podnikání ukončit a následné insolvence jeho syna, kterému nemohl splatit své dluhy. Soud nemá za to, že by započtení učinil mlčky, konkludentně. Z exekučního spisu 129 EX 4866/09 bylo zjištěno, že částka 988.622,60 Kč byla vyplacena exekutorem Komerční bance a.s. po datu 11. 8. 2011, kdy mu banka sdělila číslo účtu a variabilní symbol. Po tomto datu tak otec žalovaného přikázáním pohledávky uhradil za žalovaného č. 1 jeho dluh vůči Komerční bance co do částky 588.456,-Kč, jak je mezi účastníky nesporné. K jednostrannému zápočtu dlužníkem, nyní nově tvrzenému však, následně nedošlo. Jinak by si zániku pohledávky svého otce respektive žalobce vůči sobě, musel být dlužník vědom a neuváděl by ji v dopise ze dne 22. 4. 2015 a v insolvenčním návrhu ze dne 3. 7. 2015.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř., dle něhož, i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části. Neúspěch co do 20.000,-Kč, který žalobce zavinil částečným zpětvzetím žaloby, dle ustanovení § 146 odst. 2 o.s.ř., představuje poměr neúspěchu, k žalované částce pouze 2 %, proto soud přiznal žalobci plnou náhradu nákladů řízení proti žalovanému č. 1. V původním jednání přes soudem prvního stupně, za sepis odvolání a v dalším jednání před soudem prvního stupně zástupce žalobce učinil tyto úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a),d),g) a k) vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu (dále jen AT), a to za převzetí zastoupení, sepis žaloby, účast při jednání dne 5.8.2016, vyjádření dne 16.9.2016, účast při jednání dne 16.11.2016, sepis odvolání a účast při jednání před soudem prvního stupně dne 8.12.2017, které přesáhlo dvě hodiny (nežádal odměnu za částečné zpětvzetí). Dle § 9 odst. 4 písm. c) AT a § 7 bod 5 AT náleží zástupci žalobce mimosmluvní odměna 3.100,-Kč za jeden úkon. Za 8 úkonů tedy 24.800,-Kč. Dle § 13 odst. 3 AT náleží zástupci žalovaného za tyto úkony 8 režijních paušálů á 300,-Kč, tedy celkem pak 2.400,-Kč. Dále náleží zástupci žalobce dle § 14 odst. 3 AT náhrada za promeškaný čas 100,-Kč za každou započatou půlhodinu. Za tři cesty Žďár nad Sázavou Praha a zpět se jedná o 3x 8 půlhodin (4 hodiny), celkem 24 půlhodin po 100,-Kč celek 2.400,-Kč.

Dále pak náleží zástupci žalobce cestovní náklady za cesty Žďár nad Sázavou Praha a zpět ve dnech 5. 8. 2016 a 16. 11. 2016 dle vyhl. č. 385/2015 Sb. o cestovních náhradách vozidlem RZV dle technického průkazu vozidla s průměrnou spotřebou paliva BA 95-6,17 litrů/100Km.Při vyhláškové ceně dle § 4 písm. c) vyhlášky benzínu BA 95-29,70 Kč vychází cena benzínu na ujetí 1Km 1,83 Kč. S připočtením amortizace 3,80 Kč dle § 1 písm. b) vyhlášky vychází na 1 km částka 5,63 Kč. Na 314 km Žďár nad Sázavou-Praha a zpět pak částka 1.768,-Kč. Za dvě cesty v roce 2016 tak částka 3.536,-Kč.

Dále pak náleží zástupci žalobce cestovní náklady za cestu Žďár nad Sázavou Praha a zpět dne 8. 12. 2017 dle vyhl. č. 440/2016 Sb. o cestovních náhradách vozidlem RZV dle technického průkazu vozidla s průměrnou spotřebou paliva BA 95-6,17 litrů/100 km. Při vyhláškové ceně dle § 4 písm. c) vyhlášky benzínu BA 95-29,50 Kč vychází cena benzínu na ujetí 1 km 1,82 Kč. S připočtením amortizace 3,90 Kč dle § 1 písm. b) vyhlášky vychází na 1 km částka 5,72 Kč. Na 314 km Žďár nad Sázavou-Praha a zpět pak částka 1.796,-Kč.

Celková částka tak činí 34.932,-Kč. Protože je zástupce žalobce plátcem DPH náleží mu dle § 14a AT a § 137 odst.3 o.s.ř. 21 % DPH, která z této částky činí 7.335,72 Kč. (sp. zn. 190 ICm 4502/2015) pokračování-17-sp. zn. 190 ICm 4502/2015 (sp. zn.) Celkem tak náklady řízení představují částku 42.267,72 Kč. S připočtením zaplacených soudních poplatků za žalobu 5.000,-Kč a odvolání 2.000,-Kč dohromady 49.267,72 Kč.

Proti žalovanému č. 2 nebylo možno přiznat náhradu nákladů řízení, protože tomu brání ustanovení § 202 odst. 1 IZ, dle něhož ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci.

Poučení: Proti tomuto rozsudku l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.

V Praze dne 8. prosince 2017

JUDr. David Hovorka, v. r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Eva Hamšíková